Proces posuzování vlivů záměrů na životní prostředí je založen na systematickém zkoumání a posuzování jejich možného působení na životní prostředí. Smyslem je zjistit, popsat a komplexně vyhodnotit předpokládané vlivy připravovaných záměrů na životní prostředí a veřejné zdraví ve všech rozhodujících souvislostech. Účelem posuzování vlivů na životní prostředí je získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí o záměru a přispět tak k udržitelnému rozvoji společnosti.
V ČR byl prvním zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí zákon č. 244/1992 Sb. Zákon byl později nahrazen zákonem č. Procesu EIA dle zákona č. 100/2001 Sb. podléhají záměry vyjmenované v příloze č. Záměry spadající do působnosti procesu EIA jsou uvedeny v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. V rámci Evropské unie je proces definován v podobě závazných směrnic.
Směrnice 2011/92/EU definuje proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), který zajišťuje, že záměry, které budou pravděpodobně mít významný dopad na životní prostředí, budou před schválením posouzeny. V roce 2014 byl přijat pozměňovací právní předpis (směrnice 2014/52/EU). Jednotlivé členské státy EU mají povinnost tyto směrnice transponovat a implementovat do své legislativy. V hierarchii těchto předpisů obecně platí, že zákon jednotlivé členské země může být přísnější než výchozí směrnice, musí však minimálně zachovat její rozsah.
Směrnice EIA se uplatňuje na širokou škálu veřejných a soukromých záměrů. To znamená věnovat větší pozornost takovým aspektům, jako je efektivnost zdrojů, změna klimatu a předcházení katastrofám, které se v procesu posuzování nyní odrážejí lépe. Země EU mohou zjednodušit své různé postupy posuzování vlivů na životní prostředí.
V rámci procesu EIA jsou posuzovány stavby, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 1 výše zmíněného zákona. Záměry (a jejich změny), které dosáhnou alespoň 25 % příslušné limitní hodnoty a nacházejí se ve zvláště chráněném území nebo jeho ochranném pásmu podle zákona o ochraně přírody a krajiny, tzv. I „malé“ záměry procházejí procesem posuzování vlivů na životní prostředí. Každý investor, který hodlá provést záměr uvedený v příloze č. 1 zákona, je povinen předložit oznámení záměru či dokumentaci EIA příslušnému úřadu již ve fázi přípravy projektu.
organizace a postupy technických kontrol vozidel
Záměry spadající do působnosti procesu EIA jsou uvedeny v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. Záměry uvedené v kategorii I (a jejich změny) - podléhají zjišťovacímu řízení a následně posouzení (záměry vždy podléhající posouzení, resp. Záměry uvedené v kategorii II(a jejich změny) - podléhají zjišťovacímu řízení, posouzení podléhají tehdy, pokud tak příslušný úřad rozhodne ve zjišťovacím řízení (záměry vyžadující zjišťovací řízení, resp.
Zjišťovací řízení se zahajuje na podkladě oznámení a provádí se podle kritérií uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu. b) okolnosti, zda záměr nebo změna záměru svou kapacitou dosahuje limitních hodnot uvedených u záměrů příslušného druhu v příloze č. (4) Zjišťovací řízení ukončí příslušný úřad nejdéle do 45 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení podle § 16; v odůvodněných, zvlášť složitých, případech může být tato lhůta překročena, nejdéle však o 25 dnů.
Náležitosti oznámení záměru stanoví příloha č. 3 k tomuto zákonu; oznámení se zpracovává se zohledněním současného stavu poznatků a metod posuzování, případných výsledků jiných environmentálních hodnocení podle zvláštních právních předpisů a s případným zohledněním kritérií pro zjišťovací řízení uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu. (5) Pokud oznámení splňuje náležitosti podle odstavců 2 a 4, zveřejní jej příslušný úřad podle § 16 do 7 pracovních dnů ode dne jeho obdržení.
Podlimitní záměry - vyžadují vypracování oznámení záměru v rozsahu dle přílohy č. 3a zákona. Oznámení záměru může vypracovat kdokoliv, zpracování autorizovanou osobou je spíše výjimečné.
Náležitosti dokumentace jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu; dokumentace se zpracovává se zohledněním současného stavu poznatků a metod posuzování a případných výsledků jiných environmentálních hodnocení podle příslušných právních předpisů. Záměry podléhající vždy posouzení vlivů (tzv. „velká EIA“) - vyžadují vypracování dokumentace EIA v rozsahu dle přílohy č. 4 zákona.
Noční příloha Vyhl. 90 Sb. – kompletní přehled
Náležitosti posudku jsou uvedeny v příloze č. Posudky - rozsah dle přílohy č.
(1) Příslušný úřad vydá na základě dokumentace, vyjádření k ní podaných, veřejného projednání a posudku závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (dále jen „stanovisko“) ve lhůtě do 30 dnů ode dne obdržení posudku. Náležitosti stanoviska jsou uvedeny v příloze č. 6 k tomuto zákonu.
Záměry podléhající zjišťovacímu řízení (tzv. „malá EIA“) - vyžadují vypracování oznámení záměru minimálně v rozsahu dle přílohy č. 3 zákona. Lze také předložit oznámení záměru v rozsahu dle přílohy č. 4 zákona. V takovém případě je součástí procesu i zjištění, zda toto oznámení záměru může nahradit dokumentaci.
Záměry podléhající vždy posouzení vlivů (tzv. „velká EIA“) - vyžadují vypracování dokumentace EIA v rozsahu dle přílohy č. 4 zákona. Oznámení záměru může vypracovat kdokoliv, vypracování autorizovanou osobou je výhodou.
| Typ záměru | Relevantní příloha | Klíčový výstup |
|---|---|---|
| Podlimitní | Příloha č. 3a | Oznámení podlimitního záměru |
| „Malá EIA“ | Příloha č. 3 | Oznámení, rozhodnutí ve zjišťovacím řízení |
| „Velká EIA“ | Příloha č. 4 | Dokumentace, posudek (příl. 5), stanovisko (příl. 6) |
(2) Oznamovatel je povinen předložit oznámení záměru na technickém nosiči dat, popřípadě zaslat elektronickou poštou (dále jen "v elektronické podobě"); příslušný úřad může podle okolností požadovat oznámení záměru i v listinné podobě, a to v počtu vyhotovení stanoveném dohodou s oznamovatelem. (6) Veřejnost, dotčená veřejnost, dotčené orgány a dotčené územní samosprávné celky mohou zaslat písemné vyjádření k oznámení příslušnému úřadu do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení.
Smetanové brambory jako příloha
(1) Cílem zjišťovacího řízení u záměrů a změn záměrů uvedených v § 4 odst. 1 písm. (3) Zjišťovací řízení se zahajuje na podkladě oznámení a provádí se podle kritérií uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu. (6) Dojde-li příslušný úřad k závěru, že záměr podle odstavce 2 nepodléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí podle tohoto zákona, vydá o tom rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení.
(1) Nejde-li o postup podle § 6 odst. 3, zajistí oznamovatel na základě oznámení, vyjádření k oznámení podle § 6 odst. 6 a odůvodněného písemného závěru podle § 7 odst. 5 zpracování dokumentace osobou k tomu oprávněnou podle § 19 a předloží ji v elektronické podobě; příslušný úřad může podle okolností požadovat předložení dokumentace i v listinné podobě, a to v počtu vyhotovení stanoveném dohodou s oznamovatelem. (2) Pokud příslušný úřad dojde k závěru, že dokumentace neobsahuje stanovené náležitosti, vrátí ji do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla doručena, oznamovateli; jinak ji v téže lhůtě zveřejní podle § 16 a dokumentaci, popřípadě informaci o dokumentaci, zašle s žádostí o vyjádření dotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným celkům.
(2) Zpracovatel posudku zpracuje posudek na základě dokumentace a vyjádření k ní podaných, se zohledněním závěrů z veřejného projednání podle § 17, bylo-li konáno. (3) Příslušný úřad stanoví zpracovateli posudku lhůtu pro předložení posudku, která nesmí být delší než 60 dnů ode dne, kdy byla dokumentace včetně všech obdržených vyjádření k ní zpracovateli posudku doručena. (8) Nebude-li posudek předložen ve lhůtě stanovené v § 9 odst. 3 nebo 7, vyzve příslušný úřad zpracovatele posudku k jeho doložení v dodatečné lhůtě 15 dní.
(3) Stanovisko je podkladem pro vydání rozhodnutí v navazujících řízeních. Stanovisko předkládá oznamovatel v žádosti jako jeden z podkladů pro navazující řízení. (4) Platnost stanoviska je 7 let ode dne jeho vydání. Platnost stanoviska příslušný úřad na žádost oznamovatele prodlouží závazným stanoviskem o 5 let, pokud nedošlo ke změnám podmínek v dotčeném území nebo poznatků a metod posuzování, v jejichž důsledku by záměr mohl mít dosud neposouzené významné vlivy na životní prostředí.
(4) Záměry podléhající posouzení podle tohoto zákona jsou zároveň předmětem jednotného environmentálního stanoviska19). Závazné stanovisko podle § 9a odst. 1 se v takovém případě vydává současně jako jednotné environmentální stanovisko za podmínek stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy; to neplatí pro záměry, u nichž oznamovatel nepožádal o vydání jednotného environmentálního stanoviska, nestanoví-li jiný právní předpis jinak.
(7) Příslušný úřad ověří na základě oznámení o zahájení řízení zaslaného tomuto úřadu správním orgánem příslušným k vedení navazujícího řízení každý záměr a vydá nesouhlasné závazné stanovisko, jestliže došlo ke změnám záměru, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí, zejména ke zvýšení jeho kapacity a rozsahu nebo ke změně jeho technologie, řízení provozu nebo způsobu užívání, anebo k neplnění podmínek stanoviska, které by mohlo mít významný negativní vliv na životní prostředí; takové neplnění podmínek se posuzuje jako změna záměru.
Informační systém EIA podle zákona č. 244/1992 Sb.Informační systém o aktivitách posuzovaných dle zákona č. 244/1992 Sb. slouží k vedení evidence aktivit posuzovaných dle zákona ČNR č. 244/1992 Sb., jejichž posuzování bylo zahájeno před účinností zákona č. 100/2001 Sb. Provoz tohoto systému bude zajišťován i nadále, neboť posouzení zahájená před účinností zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, se dokončí podle zákona č.
Informační systém EIAInformační systém EIA České republiky dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, je určen pro potřeby úřadů vykonávajících funkci příslušného úřadu dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Klíčovou činností oddělení životního prostředí je posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví (EIA).
První zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (The National Environmental Policy Act - NEPA) začal platit již v roce 1969 v USA. Od té doby je postupně v různé podobě přebírán dalšími státy světa. V rámci Evropské unie je proces definován v podobě závazných směrnic. V současnosti se jedná zejména o Směrnici Rady č. 97/11/ES a Směrnici 2001/42/ES Evropského parlamentu a Rady.
Směrnice 2011/92/EU se používá ode dne 17. února 2012. Pozměňující směrnice 2014/52/EU je v platnosti ode dne 25. dubna 2014 a měla nabýt podoby zákona v zemích EU nejpozději do 16. května 2017. Směrnice EIA se uplatňuje na širokou škálu veřejných a soukromých záměrů.
Posuzují se vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví a vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, biologickou rozmanitost, půdu, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní dědictví, vymezené zvláštními právními předpisy2) a na jejich vzájemné působení a souvislosti. (3) Při posuzování záměru se hodnotí vlivy na životní prostředí při jeho přípravě, provádění, provozování i jeho případné ukončení, popřípadě důsledky jeho likvidace a dále sanace nebo rekultivace území, pokud povinnost sanace nebo rekultivace stanoví zvláštní právní předpis.
Veřejnost, dotčená veřejnost, dotčené orgány a dotčené územní samosprávné celky se mohou vyjádřit k dokumentaci u příslušného úřadu, a to písemně do 30 dnů od zveřejnění informace o dokumentaci. K vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřad nepřihlíží. Důvody pro rozhodnutí o povolení musí být pro veřejnost jasné a transparentnější.
Pro zajištění účinné účasti veřejnosti musí být zpráva EIA a další informace předloženy co nejdříve. To probíhá elektronicky, veřejným oznámením nebo formou vývěsek nebo oznámeními v místním tisku. Orgány musí v přiměřené lhůtě rozhodnout, zda záměr schválí či nikoli.
V rámci procesu EIA poskytujeme našim zákazníkům komplexní služby. Nejedná se tedy pouze o zpracování odborných studií. Samozřejmostí jsou konzultace s orgány státní správy, se zástupci obcí a krajů i s veřejností tak, aby proces EIA byl pro zákazníka úspěšný. V současnosti pracuje v oddělení životního prostředí naší společnosti celkem 5 autorizovaných osob dle zákona č. 100/2001 Sb.
Dokumentace EIA- záměry (a jejich změny) uvedené v příloze č. 1 zákona, Kategorie I - rozsah dle přílohy č. Oznámení záměru - limitní i vybrané podlimitní záměry (a jejich změny) uvedené v příloze č. 1 zákona, Kategorie II - rozsah dle přílohy č. 3, případně přílohy č. vypracování dokumentace v rozsahu dle přílohy č. vypracování posudku dle přílohy č.
Tohoto úkolu je dosahováno zajištěním, že bude provedeno posouzení některých veřejných a soukromých záměrů uvedených v přílohách I a II směrnice z hlediska životního prostředí (letiště, jaderná zařízení, železnice, silnice, zařízení ke zneškodňování odpadu, čistírny odpadních vod apod.). Projekty posuzované v procesu EIA jsou například stavby, komunikace, výrobní haly, těžby nerostných surovin, provozy - nově budované, ale i jejich změny, tj.
(3) Vláda může dále ve výjimečném případě rozhodnout, že předmětem posuzování podle tohoto zákona není záměr, u kterého veřejný zájem na jeho provedení výrazně převažuje nad veřejným zájmem na ochraně životního prostředí a veřejného zdraví, není-li vzhledem k okolnostem možné posuzování záměru provést, aniž by byl nepříznivě ovlivněn účel záměru. (4) Rozhodne-li vláda podle odstavce 3 o tom, že záměr není předmětem posuzování, použijí se § 11 až 13 přiměřeně.
U záměrů podle § 4 odst. 1 písm. f) oznamovatel zajistí zpracování posouzení zpracovaného osobou, která je držitelem zvláštní autorizace. (4) U záměrů, které podle stanoviska orgánu ochrany přírody vydaného podle zákona o ochraně přírody a krajiny mohou samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, je oznamovatel povinen opatřit posouzení zpracované osobou, která je držitelem zvláštní autorizace14).
Kromě řady drobných změn, byla nejzásadnější změnou výroková závaznost stanoviska EIA (souhlasné/nesouhlasné), které je výstupem procesu EIA a vždy obsahuje řadu podmínek a požadavků pro další přípravu posuzovaných záměrů. Do té doby bylo stanovisko EIA pouze odborným nezávazným podkladem pro rozhodování. Úplnou novinkou pak bylo, na základě dalšího požadavku EK, zavedení institutu tzv.
Proces EIA funguje takto: oznamovatel záměru může požádat příslušný orgán o upřesnění, čeho by se informace v posouzení EIA, které má poskytnout, měly týkat (stadium stanovení oblasti působnosti), oznamovatel musí poskytnout informace o vlivu na životní prostředí (ve formě zprávy EIA vypracované v souladu s přílohou IV směrnice), musí být informovány orgány pro ochranu životního prostředí a veřejnost, stejně jako místní a regionální orgány (jakož i všechny země EU, které jsou záměrem dotčeny) a musí proběhnout konzultace s nimi, příslušný orgán rozhodne s ohledem na výsledky konzultací; součástí tohoto rozhodnutí je i odůvodněný závěr o významných vlivech záměru, orgán informuje veřejnost o svém rozhodnutí, veřejnost může rozhodnutí napadnout u soudu.