Copyright © pohodanovapec.cz 
Když se řekne „vejce“, většina z nás si představí slepičí, avšak vejce snášejí i další ptáci a některá jsou běžně k dostání. V obchodech bývají nejčastěji slepičí, občas křepelčí; ostatní druhy jsou spíše vzácností. Tato encyklopedie vám ukáže, jaké rozdíly se skrývají v velikosti, tvaru a zbarvení vajec, a proč jsou tyto znaky důležité pro určování druhu.
Z neobvyklých druhů vajec je křepelčí vejce nejdostupnější. Tato drobná, kropenatá vajíčka váží přibližně 11 gramů a měří kolem 3-5 cm. I když jsou malá, překvapí velkým žloutkem a vysokým obsahem živin i antioxidantů. Vaří se krátce - zhruba 3-4 minuty. Kvůli tenké skořápce se ale hůře loupou; po uvaření je vhodné je jemně poválet po rovném povrchu a teprve potom oloupat. Obvykle 4-5 křepelčích vajec odpovídá jednomu slepičímu, podle velikosti. Jsou skvělou ozdobou, na jednohubky nebo mini volská oka.
Ve stejné kategorii vzácných, ale dostupných vajec jsou perličky. Vejce perliček jsou mezi křepelčími a slepičími co do velikosti - váží přibližně 20-45 gramů a měří 5-7 cm. Dvě perliččí vejce odpovídají zhruba jednomu slepičímu. Vaří se průměrně 4 minuty. Mají krémově zbarvenou skořápku s jemnými světle hnědými skvrnami a užší konec je špičatější než u slepičích vajec. Žloutek je v poměru k bílků výraznější a chuť je aromatická, jemná, připomíná maso samotných perliček.
Slepičí vejce jsou v kuchyni klasikou - používáme je na desítky způsobů. Jedno vejce váží 50-70 gramů a měří 5-7 cm. Nejčastěji bývá bílé a hnědé skořápky; barva skořápky závisí na plemeni a ušnicích. Někdy se objevují vejce i nazelenalá či namodralá. Bílá skořápka má obvykle slabší pevnost než hnědá; ale v kvalitě ani v barvě žloutku není rozdíl. Barva vejce tedy vychází z genetiky slepice, ne z prostředí.
Kachní vejce bývala spojována se salmonelou, ale riziko lze eliminovat správným skladováním a dostatečnou tepelnou úpravou. Jsou větší než slepičí - kolem 90 gramů a 7-9 cm. Pro jejich velikost je nutné delší vaření, obvykle kolem 15 minut. Žloutek bývá po uvaření často načervenalý, bílek může působit namodale. Skořápka může být čistě bílá, nazelenalá nebo krémová, což závisí na plemeni kachny.
Husí vejce sdílejí s kachními podobné vlastnosti: skladování a důkladnou tepelnou úpravu. Mohou vážit až 200 gramů a dosahovat délky 9-11 cm. Při vaření je potřeba delší dobu, často více než 15 minut.
Pštrosí vejce patří mezi opravdové obry - váží 600-1500 gramů a měří 18-22 cm. Jedno pštrosí vejce odpovídá zhruba dvaceti slepičím. Nutričně se blíží spíše křepelčím vejicím - velký žloutek a jemná chuť. Vaření trvá minimálně hodinu a skořápka bývá extrémně tvrdá.
Některá ptačí vejce jsou eliptická, jiná asymetrická. Důvody tvarové diverzity nejsou dosud zcela jasné; dva hlavní názory zní: místo hnízdění a letové schopnosti ptáků. Dřívější teorie tvrdily, že vajíčka hnízdící na útesech mají asymetrický tvar, aby se kutálela po kruhové dráze a nevypadla z hnízda. Nové výzkumy však ukazují korelace mezi tvarem a „hand-wing“ indexem, tedy sílou a tvarem křídel, což souvisí s letovou vyspělostí ptáků. Migrující ptáci často kladou asymetrická vejce, zatímco méně pohybující se druhy eliptická.
Velikost a tvar vajec bývá úměrná velikosti druhu. Nejmenší jsou kolibří vejce (cca 0,3 g, 25 % hmotnosti ptáka), největší pak vejce pštrosa dvouprstého (750-1600 g). Různé tvary plní různé role: kulovité tvary poskytují pevnost skořápky a vyvažují tlak pupečního prostředí, zatímco pyriformní (špičaté s širší základnou) udržují min. poloměr kutálení v otevřených hnízdech, zejména u ptáků, kteří hnízdí na skalních římsách a mají v snůšce více vajec. Většina vajec bývá pokryta ochranným zbarvením sloužícím maskování a teplotní regulaci, zejména u otevřených hnízd; u dutinových hnízd jsou vejce často bílé.
Barva ptačích vajec vychází ze dvou pigmentů: modrozeleného biliverdin a rezavohnědého protoporfyrinu. Kombinací těchto pigmentů a bílého podkladu vznikají od bílé po různé odstíny modré, zelené, hnědé a další varianty. Vejce otevřených hnízd často nesou výraznější vzory (skvrnitá, pruhovaná, tečkovaná), sloužící jako maskování. V dutinách stromů bývají vejce méně pigmentovaná nebo bílé, což vychází z nutnosti levnějšího maskování a potřeb ochrany před predátory.
Proč je hovězí lůj vhodný pro ptactvo
Nové studie ukazují, že teplota prostředí významně ovlivňuje barvu vejce: tmavší vejce více pohlcují teplo a bývají častější v chladnějším klimatu, zatímco světlejší vejce jsou častější v teplejších oblastech. Pojem „barva vejce“ je tedy částečně adaptací na mikroklima hnízda a pohyb ptáků v něm. Ptáci zkoumající vnímání barev ptáků přes spektrometry potvrzují, že lidské vnímání barev nemusí korespondovat s jejich skutečným vnímáním.
Některé parazitické ptactvo, jako kukačka, vyvinuly zvláštní strategie: vnitřní inkubaci, kdy samička zahřeje vejce uvnitř těla a vyklubává se, aniž by na to „sestavila“ hnízdo. Kukačka klade vejce do cizího hnízda a musí zajistit, že její mládě vyletí dřív než hostitelská mláďata. Tuto strategii doplňuje i menší velikost vajec a schopnost plnit více vajec za hnízdní sezónu.
U slepic je barva vajec tradičně určena plemenem: bílé u ušnic světlých, hnědé u ušnic červených. Některá plemena snášejí vejce olivově zelená až tyrkysová či dokonce skvrnitá. Taková barevná plemena můžete chovat pro pestřejší snůšku a zachovat si různorodost na velikonoční období.
Vnější znamení - velikost, tvar a zbarvení - jsou nejdůležitějšími kritérii pro rozlišení vajec různých druhů ptáků. Velikost se uvádí v milimetrech (délka a největší šířka). U kolibříkovitých se vejce pohybují kolem 0,3 g, největší jsou pštrosí vejce (750-1600 g). Tvar může být eliptický, asymetrický či pyriformní; u většiny druhů se vyskytuje kombinace těchto tvarů, a to i ve snůšce s různým počtem vajec. Zbarvení vajec je často maskovací a odráží prostředí hnízda - dutiny stromů, otvorené hnízdiště nebo skalní římsy.
Obecně lze říci, že nejvíce barevná vejce nacházíme u ptáků, kteří hnízdí na otevřeném prostoru či ve větvích stromů. Ptáci hnízdící v dutinách mají obvykle bílá vejce; ovšem ani to není pravidlem. Většina vajec je pigmentovaná a vzory mohou být mramorované, čárkované, proužkované, tečkované či skvrnité. Zabarvování skořápky probíhá při průchodu vejcovodem a často se pigment koncentruje na širším konci.
| Druh | Průměrná hmotnost | Průměrná délka | Charakteristika |
|---|---|---|---|
| Křepelka obecná | ~11 g | 3-5 cm | menší vejce, velký žloutek, tenká skořápka |
| Slepičí vejce | 50-70 g | 5-7 cm | běžná barva skořápky; barva dle plemene |
| Kachní vejce | ~90 g | 7-9 cm | delší vaření, různá barva skořápky |
| Husí vejce | až 200 g | 9-11 cm | dlouhé vaření, jemná chuť |
| Pštrosí vejce | 600-1500 g | 18-22 cm | jedno vejce odpovídá 20 slepičím; dlouhé vaření |
V závěru lze říci, že poznání podle vzhledu a velikosti vajec umožňuje určovat druh ptáka s určitou mírou jistoty, pokud kombinujete tři hlavní znaky: velikost, tvar a zbarvení. Důležité je brát v potaz i zvyklosti druhu a prostředí, ve kterém hnízdí.
Velikost, tvar a barva vajec tedy nejsou náhodné vlastnosti, ale výsledky evolučních strategií zaměřených na co nejlepší inkubaci a ochranu embrya. Ochranné zbarvení a specifické tvary hnízdními diferenciačními mechanismy pomáhají vejci splynout s okolím, minimalizovat riziko predace a maximalizovat šanci na úspěšné vyklubání mláďat.
Copyright © pohodanovapec.cz
