Copyright © pohodanovapec.cz 
Římský salát je pravděpodobně nejstarší ze všech druhů salátů. Pěstoval se již ve starověkém Egyptě. V současné době se těší největší popularitě v Itálii a dalších jihoevropsých zemích. Je také znám jako letní endívie, i když toto označení není správné.
Římský salát tvoří protáhlou, uzavřenou hlávku připomínající tvarem doutník. Hlávky jsou obvykle až 40 cm vysoké a váží cca 3 kg. Podlouhlé listy mají výrazné žebrování. Obvykle jsou světle zelené, mohou být však i tmavě zelené nebo načervenalé. Listy jsou křehké a velice chutné, i když na nahořklou chuť je třeba si navyknout. Mladé listy jsou pevné a poměrně robustní. Hlávky tvarem připomínají spíše pekingské zelí nežli klasické hlávky salátu.
Obsahuje hodně vlákniny, vitamín C, B a železo. Lactucin, který salát obsahuje, dobře působí na trávení, zklidňuje nervy a uvolňuje křeče. Přínosy konzumace salátu zahrnují podporu trávení a činnosti jater, posílení imunitního systému, ochranu buněk před poškozením, posílení činnosti srdce a nervového systému. Červené druhy podporují díky obsahu karotenu tvorbu červených krvinek a chrání tělo před vlivy volných radikálů. Zvyšuje přívod kyslíku do tělních buněk, buněčné dýchání se díky salátu zrychluje a zlepšuje se zhodnocování bílkovin. Šťáva z hlávkového salátu uleví pacientům se žaludečními vředy nebo s tuberkulózou. Příznivě ovlivňuje kvalitu spánku.
Naprosto zásadní surovinou pro přípravu salátu Caesar je právě římský salát, ke kterému se přidávají opečené krutony z pečiva, parmazán atd. Nejčastěji se využívá v syrovém stavu do salátů. Vynikající je v kombinaci s lososem, parmskou šunkou nebo pomerančem. Vnější část hlávky se využívá jako špenát. Jednotlivé druhy salátů se používají primárně jako salátová zelenina, ale starší listy se dají vařit a přidávat do polévek. Římské saláty se i grilují. K domácí sekané, pečenému masu a dalším pokrmům pak nedocenitelná.
Hořkost listů způsobuje lactucin, který je v římském salátu obsažen daleko více než u ostatních druhů salátů. Chuť je možné zjemnit bělením a to tak, že se dorůstající hlávky svazují. Bělení zajistí zjemnění chuti a křehkost listů. Ve fázi bělení hlávky již nezaléváme. Po sklizni se doporučuje svazek listů svázat k sobě provázkem, aby se vnitřek hlávek tmou vybělil. Když jsou hlávky rozvinuté, je možné je na cca 10 dní svázat provázkem, čímž dojde k vybělení jejich středové části. Listy jsou pak jemnější a křehčí.
Rostlina není náročná na pěstování. Je to jednoletá rostlina. Vhodné je světlé stanoviště. Salát vyžaduje slunné stanoviště. Půda by měla být lehčí, bohatá na humus a neutrální nebo mírně zásaditá. Salát špatně snáší přímé hnojení a kyselé půdy. Kvalitní zemina je základem pro úspěšné pěstování. Vhodná je půda druhé tratě. Ideální je pěstování po košťálovinách nebo rajčatech.
Salát je náročný na bohatou a pravidelnou zálivku. Zálivku zásadně neaplikujeme na listy, aby nedošlo k jejich zahnívání. Salát je citlivý na vysoký obsah solí, a proto by se měla minerální hnojiva zapravovat do půdy 2-3 týdny před setím nebo výsadbou. Největší nároky, co se týče živin, má salát na dusík, avšak vzhledem ke sklonu kumulovat v sobě dusičnany, musíme dbát při hnojení na přiměřenost. Salát není nijak zvlášť náročný na přihnojování.
Množí se semeny. Semena vyséváme buď při jarním výsevu od dubna do května, při letním výsevu v červenci. Výsev provádíme přímo na venkovní záhon nebo do truhlíků. Veškeré saláty lze vysévat do skleníku, pařeniště či sadbovačů již od konce února, na jaře rovnou ven na záhon. Předpěstování se obvykle provádí v únoru a v druhé polovině března se sazenice přesazují na venkovní stanoviště. Při výsevu od dubna do května začíná sklizeň zhruba 3 měsíce od výsevu tj. od července. Při letním výsevu sklízíme zhruba v říjnu.
Do připraveného truhlíku nasypeme vhodnou zeminu, kterou předem propaříme. Nejlépe je využít připravený substrát pro výsev semen z odborné prodejny. Semena vyséváme v řídkém sponu ne hlouběji než 2 cm pod povrch. Semínka vzejdou poměrně rychle, ale počítejme s tím, že přesazovat je můžeme až ve stádiu, kdy mají 4 až 6 listů, tedy asi za 4 týdny. To již je dostatečně silný i kořenový systém a rostlinky se rychle ujmou.
Pikýrování salátu je klíčovým krokem při pěstování zdravých a silných sazenic, které později poskytnou bohatou úrodu. Tento proces spočívá v přesazení mladých rostlinek ze společného výsevu do jednotlivých květináčků nebo sadbovačů, kde mají více prostoru pro růst. Přepichují se pak do sadbovačů nebo květináčů. Když jsou sazenice dostatečně silné, můžeme je přesadit na venkovní záhon.
podrobný přehled živin v římském salátu
Sazenice vysazujeme do sponu 40 x 40 cm. Sazenice vysazujeme s dobře prokořeněným balem, aby se při mělkém sázení dobře ujmuly, ne však přerostlé. Nejlépe ve fázi čtyř až šesti pravých listů. Sázíme ve sponu alespoň 25x25cm, aby se salát mohl dobře rozrůst. Sazenice malých kultivarů vysazujte do sponu 15 x 15 cm, větší do sponu 30 x 30 cm. Volné místo na záhoně můžeme doplnit např. ředkvičkou, kterou zhruba za měsíc sklidíme a nebude rostoucím sazenicím salátu překážet.
Všechny typy salátů nejlépe rostou při teplotách 10-20 °C. Pro dosažení kvalitní sklizně jsou lepší chladné noci. Salát je nenáročný na teplotní podmínky, roste už při teplotě nad 4 °C a mladé rostliny snesou mráz až do -5 °C. Jelikož salát patří mezi rostliny krátkého dne, žene nám brzy do květu v době, kdy vrcholí vegetační období. V teplém počasí začnou saláty hnát své listové středy do výšky a posléze do květu, hlávky tak ztrácí svou chuť, listy hořknou a tuhnou a dále se nevyvíjejí.
Salát římský se sklízí v období od jara do podzimu, kdy jsou listy mladé a křehké. Saláty s volnými listy jsou připraveny ke sklizni zhruba za 6-7 týdnů od výsevu, hlávkové typy za 10-11 týdnů, římské a ledové saláty za 11-12 týdnů. Salát se sklízí za 35-80 dní po výsadbě, podle odrůdy a požadované velikosti. Saláty můžete sklízet průběžně, jakmile mají alespoň 3-4 vrstvy listů nebo potom celé hlávky. Kompaktní saláty odřezávejte celé, saláty s volnými listy můžete odříznout ve výšce 2,5 cm nad zemí, pahýl kořene znovu obrazí.
Při sklizni salátu záleží na denní době - ideálně je sklízejte ráno, případně před večeří, určitě se vyhněte polednímu horku, salát by v podstatě okamžitě zvadl. Salát se poměrně rychle kazí, sklízejte tedy vždy jen množství pro okamžitou spotřebu. Římský salát lze uskladnit v chladném sklepě po dobu několika týdnů. Šéfkuchaři doporučují rozebrat salát na jednotlivé listy, ty omýt a vlhké je volně uložit do plastového boxu do lednice. Takto se dá i mírně ovadlý salát zachránit, bude křehčí a křupavější, v ledničce vydrží až 3 dny.
Saláty mohou být napadeny kořenovými mšicemi, larvami osenic, tiplic, slimáky a plísní salátovou, případně virem mozaiky. Před napadením mšicemi, případně poškozením zvěří můžeme porost ochránit překrytím bílou netkanou textilií. Je důležité pěstovat saláty na jiném místě než předchozí rok, na stejném místě by se neměly pěstovat dříve než za tři roky, aby nedošlo k přemnožení případných houbových chorob.
пошаговое приготовление салата «Римский»
Všechny saláty jsou vhodné do smíšených kultur. Prospívají v sousedství ředkviček, kedluben, keříčkových fazolí, červené řepy, kopru, jahod, mrkve, zelí, pórku, fenyklu i česneku. Ideální jsou pro společný výsev s dýněmi a cuketami. Na jaře saláty sklidíte, než se dýně a cukety rozrostou. Saláty však nepěstujte v blízkosti petržele, celeru a řeřichy. Střídání plodin je nutné, aby se půda nevyčerpala a aby se předešlo množení škůdců a chorob.
| Fáze | Čas / doporučení |
|---|---|
| Jarní výsev | duben-květen, sklizeň cca za 3 měsíce |
| Letní výsev | červenec, sklizeň v říjnu |
| Předpěstování | únor-březen, přesazení na ven 4-6 pravých listů |
| Spon výsadby | 25×25-40×40 cm podle velikosti odrůdy |
| Sklizňová doba | 11-12 týdnů pro římský salát |
Římský salát odmění zahradníka chutnými, pevnými a křupavými listy, pokud mu zajistíme vhodné stanoviště, pravidelnou zálivku a správné načasování výsevů a výsadby. Ačkoli je jeho pěstování v našich podmínkách snadné, je spíše raritou ho vidět na záhoně v našich zahradách. Zatímco v posledních letech jej milují a pěstují např. i v USA, u nás bychom římský salát na polích či zahradách hledali marně.
Copyright © pohodanovapec.cz
