Recept na salát červánek: pěstování, sklizeň a inspirace pro chutné recepty

Hlávkový salát je jeden z nejstarších druhů zeleniny. Pěstuje se v mnoha druzích, které můžeme vysévat nebo vysazovat postupně, abychom jej mohli podávat po většinu roku. Salát je nutričně hodnotná zelenina, protože jej většinou jíme čerstvý. Z přinesené hlávky odstraníme zvadlé i poškozené části a rozebereme ji na lístky, které dokonale opláchneme. Salát do mísy trháme, protože krájením ničíme vitamíny. Chuť salátu zpestříme pažitkou, koprem, petrželkou apod. a doplníme zálivkami. Výborné je salát kombinovat s ředkvičkami, vejci, smetanou nebo jogurtem. Přebytky salátu se dají i tepelně upravit, na Slovensku je populární salátový prívarok.

Přehled odrůd a jejich vlastností

ČERVÁNEK - první česká červenohlávkova odrůda raného polního salátu určená pro jarní a podzimní pěstování z výsadeb i přímých výsevů. Vytváří pevné těžké hlávky střední velikosti s vysokou odolností proti vybíhání. Hlávkový salát je bohatý na vitaminy i minerály. Obsahuje množství bílkovin, vlákninu, vápník, železo, hořčík, draslík, thiamin, riboflavin, niacin, vitaminy B6, C, A, E a K. Salát hlávkový / Lactuca sativa L. var. capitata je jednou z plodin, která poroste všude. V těžších jílovitých půdách sice nevytvoří tolik bohaté hlávky jako v půdách písčitých a humózních, ale ke konzumaci bude opravdu z kterékoliv zahrádky. Nejlépe mu vyhovuje výživná, dostatečně vzdušná půda v II. semínka salátu vysévejte 8 až 12 týdnů před očekávaným termínem výsadby - čím kratší den, tím delší doba předpěstování.

  1. Do vlhkého výsevního substrátu vysejte přibližně 2 semínka na cm2 do hloubky 0,5 až 1 cm. Na výsev můžete použít truhlík, sadbovače, rašelinové tablety nebo minipařníčky, které pomáhají udržet potřebné mikroklima pro klíčení. Semínka salátu za optimálních podmínek klíčí 3 až 7 dní. Důležitou roli při klíčení hraje také teplota. Semena salátu dosahují maximální klíčivosti při teplotě 25°C. Po výsevu semínka zalévejte co nejšetrněji, nejlépe rozprašovačem s odstátou vodou. Pro udržení dostatečné vlhkosti v době klíčení můžete použít také sklo, fólii nebo plastový kryt. Důležitá je dostatečná propustnost světla.
  2. Po vzejití semínek nesmí teplota v noci klesnout pod 8 ˚C a přes den nesmí překročit 22 ˚C. TIP: Při jarním výsevu můžete postupovat tak, že část předpěstovaných sazeniček vysadíte do skleníku, část umístíte na záhon a překryjete netkanou bílou textilií. Část záhonu můžete nechat bez textilie. Sazeničky narostlé ve skleníku pak budete sklízet jako první, sazeničky pod textilií jako další a poslední přijdou na řadu sazeničky, které neměly k dispozici žádné přirychlování. Na záhon vysazujte předpěstované sazeničky při 4 - 6 pravých listech. Sazenice salátu jsou velmi křehké. Proto s nimi zacházejte velmi opatrně. Při výsadbě nesmí přijít srdíčko pod úroveň okolní půdy. Hluboko vysazené sazenice špatně tvoří hlávky a snadněji vykvétají.
  3. Podle velikosti hlávek vybraných odrůd vysazujte sazeničky do sponů 25 x 25 (rychlené a jarní) až 35 x 35 (velkohlávkové ledové) cm. Velmi důležitá je mělká výsadba!!! Hlávkový salát musí rychle růst, aby byl jemný a chutný. Salát je plodinou II. trati, vyžaduje kvalitní, dostatečně vzdušnou a propustnou půdu. Salát nevyžaduje velkou zálivku, přílišná vlhkost mu naopak škodí, začne hnít, a to i uvnitř. To platí zejména při pěstování ve skleníku. Je třeba jej zalévat pravidelně menšími dávkami vody, tak aby půda nebyla přemokřená a ke kořenům mohl vzduch. Během tvorby hlávek je potřeba vody vyšší. Zalévejte vydatněji, ale opatrně v delších časových intervalech, aby hlávky nepodhnívaly a nebyly napadeny plísní salátovou. Hlávky musí co nejrychleji oschnout, včetně pěstební zeminy, a proto zalévejte raději ráno a v dopoledních hodinách s následným intenzivním větráním.
  4. Při hnojení salátu dávejte pozor na množství dusičnanů obsaženého v hnojivu, které se může hromadit v listech. Hnojit můžete jak již hotovými hnojivy určenými přímo na listovou zeleninu, nebo můžete použít dobře vyzrálý kompost z vlastní zahrady. Okrajová nekróza listů je porucha ve výživě rostliny - nedostatek vápníku. Postihuje listy salátu a ty postupně hnědnou a odumírají. Pokud se porucha objeví, rostliny ošetřete přípravky pro výživu vápníkem, jako je např. K nejčastějším chorobám salátu patří plíseň šedá a plíseň salátová. Napadené části rostlin žloutnou a pokrývají se plísní. Chorobu výrazně podporuje vlhkost, houba přežívá v půdě. Veškeré napadené rostliny je nutné včas odstranit. Další častou chorobou je Bakteriální hniloba salátu. Projevuje se černajícími ohraničenými skvrnami, především na nejstarších listech, které leží na zemi. Tato choroba je také problémem deštivého léta nebo přemokření půdy. Onemocnění rovněž proniká do půdy a rychle se šíří, a proto je nutné posbírat zdravé rostliny a nemocné odstranit. Existují i přípravky proti tomuto onemocnění, ale nebývají vždy úspěšné.
  5. Ze škůdců se nejčastěji setkáte se slimáky. Poškození rostlin si všimnete hned díky okousaným listům. Opět velmi pomáhá nechat půdu mezi zaléváními proschnout, můžete také použít i ekologické přípravky jako je ND Ferramol přípr.proti slimákům, který obsahuje účinnou látku fosforečnan železitý, který se vyskytuje běžně ve volné přírodě a dokonce se běžně používá v potravinářství. Dalšími škůdci na salátu jsou například housenky, které můžete sbírat ručně nebo použít postřik AGRO Spin Tor 6 ml. Stále častěji se v zahradách objevují také nepříjemní drátovci, jedná se o larvy kovaříků, kteří se živí kořeny rostlin. Tyto škůdce je třeba ručně sbírat nebo můžete vyzkoušet k záhonům salátu vysadit hořčici či řepku.

Čas sklizně a tipy na sběr

Listové saláty můžete sklízet již za 7 týdnů od výsevu, hlávkové za 10 až 11 týdnů, římské za 11 až 12 týdnů. Hlávkový, římský a kadeřavý salát se sklízí zásadně celý a skladovat jej můžete v chladničce nejvýše několik dní. Listový salát sklízejte tak, že s rozumem utrhnete z každé rostliny listů, kolik potřebujete, bez ambicí na skladování. Samotné listy by dlouho nevydržely.

Když vaříme salát

Pěstování a údržba pro bohaté sklizně

Salát hlávkový vyžaduje dobrou, dostatečně vzdušnou půdu v II. trati. Je náročný na zásobení živinami v okamžiku výsadby. Doporučujeme osluněné polohy a pro předpěstování semena vyséváme do truhlíků, později vysazujeme na záhon. Teploty ve dne 16-20 °C, v noci 4-6 °C. Pro podzimní výsev se hodí výsev během září. Sazenice je třeba sázet na hlínu tak, aby srdíčko rostliny bylo nad zemí. Na podzim a v létě volte odrůdy odolné vůči teplu a horku. Hlávkové saláty lze také pěstovat v létě s větší vzdáleností mezi rostlinami, aby byl zajištěn dostatek vzduchu a minimalizovalo se zahnívání. Během vegetace je důležité pravidelně zalévat a hnojit s ohledem na dusičnany. Nová odrůda Červánek je atraktivní díky červenému zbarvení a jemným hlávkám, vhodná pro podzimní sklizeň i pro výsev v první polovině července.

Pěstování salátu, od semínka až po sklizeň 🌱

Rychlá tabulka: ideální spon a doba sklizně

Typ salátuDoba sklizněOptimální sponPoznámka
Listový salát7 týdnů25 x 25 cmSběr jednotlivých listů
Hlávkový salát10-11 týdnů25-30 x 25-30 cmCelá hlávka
Římský salát11-12 týdnů30 x 30 cm

Zdravý fazolový salát

Čerstvé sýry v salátech

Rychlý rukolový salát

tags: #recept #na #salát #červánek