Copyright © pohodanovapec.cz 
Strážnický verbuňk představuje jednu z nejvýraznějších tradic lidového tance na Slovácku a v rámci Moravy. Je to výhradně mužský, improvizovaný a soutěživý tanec skočného charakteru, který nese v sobě historické, sociální i estetické vrstvy významu.
Původ slova verbuňk sahá do němčiny - z výrazu Werbung, což znamená „nábor“ či „verbování“. V 18. a 19. století bývalo obvyklé, že mladí muži byli odvedeni na vojnu, často do služeb habsburské armády. Původně se tímto tancem loučil odvedenec před odchodem do vojenské služby, kdy tanečník kompenzoval značné psychické napětí z blížící se životní změny, avšak současně dával najevo, že je této služby schopen, a snažil se působit na druhé pohlaví.
Verbuňk patří k mužským tancům skočného charakteru. Je tancem improvizovaným a má zvláštní ráz, neboť ačkoliv se převážně tančí hromadně, každý z tanečníků přitom tančí sám za sebe s výrazem své regionální a místní příslušnosti, svého tanečního umění a povahy. K předchůdcům verbuňku patří tzv. mládenecké tance, ale i jiné pohybové formy, z nichž se postupně vyvinul.
Etnochoreologové soudí, že se verbuňk formoval jako samostatný tanec ve druhé polovině 19. století a v průběhu 20. století nabyl své definitivní podoby. Dalším impulzem bylo zřejmě též rozšíření písní novouherského stylu. Postupem času se stal součástí hodových slavností, jarmarků, krojovaných průvodů a dalších významných událostí.
V tanci dominovala funkce psychologická, soutěživá a erotická. Původní psychologická role souvisela s loučením odvedence a kompenzací napětí, soutěživost se projevovala porovnáváním výkonů mezi tanečníky a erotická funkce spočívala v působení na druhé pohlaví. Časem jej převzali i další mužští členové komunity, byl postupně začleňován do dalších příležitostí lidového života a tím nabýval nových funkcí.
Rychlé a zdravé datlové kuličky
V současnosti se dále rozvíjí funkce obřadní, neboť verbuňk je součástí slavnostních průvodů a celého komplexu hodových zvyků, kdy se uplatňuje nejvíce. Tančí se v průvodu domácí chasy po obci, při vítání stárka před jeho domem, na zahájení a ukončení taneční zábavy; každá skupina přespolních chlapců je po příchodu uctěna tím, že dostane možnost, aby si verbuňk před všemi přítomnými zatančila.
Verbuňk je tancem improvizovaným, poskytuje tedy širší prostor spontaneitě. Pro dokonalé provedení verbuňku je nutné, aby interpret ovládal několik dovedností. První z nich je zpěv a dále je nutné zvládat a správně využívat dialekt. U dobrého tanečníka se rovněž předpokládá dobrá znalost repertoáru písní, tedy textů i melodií, které při tanci užívají.
Z hlediska pohybového je důležitá náročnost, množství, pestrost, návaznost a úroveň provedení tanečních prvků a figur. Tanečník musí rovněž zvládnout prostorové uspořádání, kompozici a gradaci tance. K verbuňku neodmyslitelně patří slovácký kroj. Ten se liší podle konkrétní oblasti, a tak i odlišné provedení kroje dotváří lokální výraz verbuňku.
Slovácký verbuňk je jedinečným projevem lidské kreativity právě tím, že na poměrně malém území, které Slovácko v rámci Moravy zabírá, a za použití shodných tanečních motivů (výskoků, přeskoků, odskoků, příklepů, srážení pat, podupů, potlesků, dřepů, přednožování, zanožování atd.), avšak jiným způsobem provedených a s jinou intenzitou, četností výskytu, vedením nohou, někdy i rukou, a držením těla při tanci se vyhranil v šest svébytných regionálních typů.
Specifičnost verbuňku spočívá v jeho komplexnosti a každé taneční provedení je vlastně jedinečným výkonem. Je to tanec, kde se projevuje osobní projev, soutěživost i taneční originalita; každý z mužů se snaží předvést co nejoriginálnější, nejrychlejší a technicky nejnáročnější kroky.
Strážnice, město v srdci jižní Moravy, si folklor nese v krvi. Myšlenka vytvořit organizované folklorní slavnosti se objevila již ve 30. letech 20. století. V roce 1946 se ve Strážnici konal první ročník folklorního festivalu, který měl za cíl uchovat a oslavit lidovou kulturu. V průběhu let se festival měnil, rostl a profesionalizoval. V současnosti je Mezinárodní folklorní festival Strážnice největším a nejstarším folklorním festivalem ve střední Evropě. Festival se koná poslední červnový víkend a jeho program se odehrává v celém městě - od zámeckého parku, přes amfiteátry, až po skanzen lidové architektury.
25. listopadu 2005 prohlásil generální ředitel UNESCO slovácký verbuňk za Mistrovské dílo ústního a nemateriálního dědictví lidstva. Zápis slováckého verbuňku na seznam Mistrovských děl ústního a nemateriálního dědictví lidstva je pro Českou republiku mimořádnou událostí. Přináší s sebou ovšem i řadu opatření a povinností, ke kterým se náš stát zavázal v akčním plánu, jehož sestavení bylo nedílnou součástí nominace. Zmíněný akční plán by měl zabezpečit uchování slováckého verbuňku dalším generacím.
Již v prvém ročníku strážnických slavností začaly soutěže ve verbuňku, po několika letech však zanikly a k jejich obnovení došlo od roku 1986. Soutěž o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku začíná regionálními koly, její finále pak probíhá jako pořad v rámci Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici. Porota do semifinále posílá vybrané verbíře z regionálních kol a finále v amfiteátru tradičně přitahuje tisíce diváků.
Regionální kolo soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku na Brněnsku se koná pravidelně a bývá spojeno s dalšími lidovými akcemi, jako je košt pálenek či vepřové hody. Z různých ročníků lze uvést, že v regionech soutěží desítky verbířů, poroty vybírají postupující do předkol a semifinále a diváci tradičně hlasují v anketách o „diváka favorita“.
Na Brněnsku se často představují verbíři z Moravských Knínic, Kuřimi, Žatčan, Dolních Dunajovic či Slavkova a dalších míst. Občanské sdružení Kyničan a cimbálová muzika Kyničan patří mezi aktivní pořadatele a účinkující, kteří pravidelně doprovázejí regionální přehlídky a přispívají k jejich vysoké úrovni. V regionech se setkávají jak noví soutěžící, tak i ostřílení matadoři - účastní se i několikanásobní vítězové z finálových klání ve Strážnici.
Verbuňk je živá tradice, neustále se proměňující. Je to tanec, který se rozvíjí nejen díky soutěžím, ale i lidovému běhu slavností, krojovým průvodům, zábavám a natáčení pořadů. Festivaly jako Strážnice umožňují setkání regionálních variant verbuňku, výměnu zkušeností a předávání dovedností mladším generacím.
V době pandemických omezení se festivaly částečně přesunuly do online prostředí: v červnovém termínu 2021 se festival konal iFolklorně - vysílání na internetu. Pouze soutěž verbířů se uskutečnila v zámeckém parku. Také regionální kola se v určitých letech uspřádala v náhradních termínech, což ukazuje flexibilitu tradice i organizátorů.
Verbuňk a festivalové dění jsou pevně spjaty s místní komunitou. Akce se neobejdou bez podpory obcí, sportovních i kulturních spolků, dobrovolníků a sponzorů. Příkladem je řada podporovatelů, kteří pomáhají zorganizovat regionální soutěže, košty pálenek nebo celodenní folklorní programy. V některých obcích patří verbuňk k neodmyslitelnému prvku společenského života - tančí se na hodových slavnostech, vítání stárka i při jiných obřadních příležitostech.
Pro dokonalé provedení verbuňku je nutné zvládnout zpěv, dialekt, repertoár písní a širokou škálu tanečních prvků. Nejlepší příležitostí k pozorování a naučení je navštívit hodovou slavnost, regionální kolo nebo Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici. Chcete-li poznat duši Moravy, zažijte verbuňk naživo - na hodech, ve Strážnici nebo v krojovaném průvodu. A třeba se i odhodláte přidat.
Prohlášení slováckého verbuňku jako Mistrovského díla ústního a nemateriálního dědictví lidstva znamenalo nejen ocenění, ale i závazky. Po přijetí Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví a následném přistoupení prvních 30 států k ní bylo prohlašování Mistrovských děl zastaveno a projekt transformován. Přesto zůstává zápis významným bodem v péči o tradici.
V rámci nominace byl sestaven akční plán, který by měl zabezpečit uchování slováckého verbuňku dalším generacím. Materiály a dokumenty k nominaci jsou dostupné v archivu Národního ústavu lidové kultury, kde jsou uloženy kopie dokumentů předložených v Paříži.
Mezinárodní folklorní festival Strážnice je více než soutěž: je to prostor pro setkání, vyměnu zkušeností, radost z hudby, tance a zpěvu. Páteční večery v amfiteátrech, sobotní dopolední soutěže verbířů a bouřlivá finále v zámeckém parku tvoří bohatý program, který každoročně přitahuje tisíce návštěvníků. Návštěvníci si užívají cimbálové muziky, dechovek, dětských vystoupení a průvodů v krojích - a především živý verbuňk, který vrcholí v soutěžních i nesoutěžních představeních.
Slovácký verbuňk není jen tanec - je to výpověď o odvaze, kultuře, čase i místě, odkud pochází. V každém výskoku, každé cifře a každém kroku nese kus historie i osobního příběhu. Pro milovníky folkloru, studenty etnochoreologie i širokou veřejnost představuje verbuňk bohatý pramen pro pochopení lokální identity a kolektivní paměti.
| Aspekt | Charakteristika |
|---|---|
| Původ názvu | Německé „Werbung“ - nábor, verbování |
| Charakter tance | Mužský, skočný, improvizovaný, soutěživý |
| Funkce | Psychologická, soutěživá, erotická, obřadní |
| Regionální rozmanitost | Šest regionálních typů na Slovácku |
| UNESCO | Prohlášení 25. listopadu 2005 - Mistrovské dílo ústního a nemateriálního dědictví lidstva |
Chcete-li poznat pravou podobu verbuňku, vydejte se na hodové slavnosti, navštivte regionální kolo nebo Mezinárodní folklorní festival Strážnice. Tam uvidíte, jak tradice žije, mění se a předává dál.
tags: #strážnický #verbuňk #historie #a #význam
Copyright © pohodanovapec.cz
