Copyright © pohodanovapec.cz 
Pokusy s vejci budí většinou velkou pozornost. Každé dítě vejce už někdy vidělo, mělo je v ruce a rozbilo je. Každý ví, co je uvnitř vejce, ať už je syrové nebo vařené. Vejce je rotační těleso oválného tvaru a jeho konstrukce umožňuje zajímavé fyzikální jevy a nápadité pokusy. Zároveň je to předmět, který je dostupný a při správném bezpečnostním zpracování nabízí řadu pozorovatelných efektů.
Jeden důvod pozornosti je fakt, že vejce je něco zcela známého, dostupného a přímo spojeného se životem. Každý však také ví, že se s vejcem musí opatrně zacházet. Skořápka je tenká, blána uvnitř drží bílek a žloutek, a proto jsou pokusy napínavé i poučné. Před pokusy je důležité používat vejce s neporušenou skořápkou a dbát na bezpečnost v učebně.
Pod vápnitou skořápkou je blána, která drží pohromadě bílek, v němž je umístěn žloutek. Žloutek je připevněn k bláně spirálami ze zhuštěného bílku v místech jejich průsečíku s osou. Poloha žloutku je vždy taková, aby zárodečný terčík vejce byl nahoře. Na širším konci vejce, kde blána nepřiléhá zcela ke skořápce, vzniká vzduchová bublina. Její kyslík je nutný pro vývoj kuřete v oplodněném vejci. A nyní opět vážně. Uvedeme několik námětů na pokusy s vejci.
Otázka: Jak poznáme, že je ve skořápce vejce trhlina, i když ji neobjevíme očima? Pokus: Poklepávejte vejcem v různých místech jeho povrchu na hladkou desku. Nebo poklepávejte dvěma vejci vzájemně, když je držíte a otáčíte v rukou. I neviditelnou trhlinu poznáte bezpečně změnou zvuku. Tip: Provádějte pokusy pouze s vejci, která mají skutečně neporušenou skořápku.
Pokusy v článku a úvahy jsou často doplněny ilustracemi a případně infografikami, které znázorňují rozložení síly na skořápce, Archimédův princip v kontextu plovoucích vajec a další zajímavé jevy.
Recenze restaurace v Andalusii
Otázka: Proč klesají vejce ve studniční vodě či jiné sladké vodě dolů, na mořské vodě však plavou? Úvaha: Vždycky je jedna voda čistější a průhlednější než druhá. Nečistota pochází od atomů různých těles, které se ve vodě nalézají. A protože se tyto částice seskupí a zvyšují hustotu vody, mořská voda je hustší a těžší. Proto vejce plavou na mořské vodě a klesají ve sladké. Pokus ve třídě ukazuje, že lze předvést pokus pro vejce padající, vznášející se a plovoucí při vhodných koncentracích roztoku.
Dodatečná otázka: Můžeme padající vejce zastavit kdekoliv mezi hladinou vody a dnem nádoby? Pokus: Nádobu naplníme roztokem soli a na něj opatrně nalijeme vodu. Vejce se na rozhraní zastaví. Dále se uvádí další pokusy a úvahy, které umožňují pochopit různé vztahy mezi hustotou, roztažností kapalin a silou Archiméda.
Otázka: Jak poznáte, které vejce je čerstvé? Pokus: Položte vejce do vody v širší sklenici. Čerstvé vejce leží vodorovně, 30 dnů staré vejce stojí svisle. Stáří vejce do třiceti dnů lze odhadnout z úhlu, který podélná osa svírá se dnem nádoby.
Otázka: Jak poznáte, které vejce je vařené a které syrové? Pokus: Vejce položte na hladkou desku a prsty je roztočte. Vařené vejce se roztočí značně rychleji než syrové. Při rychlém roztočení se vařené vejce vzpřímí na špičku. Jiná možnost: Roztočených vajec se lehce dotkněte. Vařené vejce se zastaví, syrové bude pokračovat v pohybu. Úvaha: Žloutek syrového vejce, který má větší hustotu než bílek, se při roztočení vychyluje ze své normální polohy. Vařené vejce se chová jako tuhé těleso a snáze vzpřímí.
Otázka: Na nakloněné rovině spustíme ze stejné výšky jedno syrové a jedno stejně velké vařené vejce. Které bude dříve dole? Pokus: Syrové vejce je dole dříve. Poznámky: Vejce musí být stejně velká a přibližně stejného tvaru. Před pokusem je vhodné se syrovým vejcem zatřepat, aby se bílek uvolnil od skořápky. Nejlépe je připevnit na nakloněnou rovinu pro obě vejce kolejničky. Pokus však je možno provádět s každým vejcem zvlášť a měřit příslušný čas. Úvaha: Při roztočení obou vajec na stole, je vařené vejce rychlejší. Proč je to teď obráceně? Tento překvapivý výsledek při koulení vajec je podmíněn jejich stavbou. Obě mají na počátku stejnou energii. Ve vařeném vejci část energie spotřebuje na rotační pohyb, který konají všechny jeho části. V syrovém vejci rotuje při koulení pouze vnější vrstva bílku, vnitřek vejce je téměř bez rotace.
jak nosit stříbrné náušnice placky
Otázka: Umíte přenést vejce z jedné skleničky do druhé, aniž byste se jej dotkli? Pokus: Vedle sebe postavíme dvě stejné štíhlé skleničky na sekt a do jedné z nich položíme špičkou dolů vejce. Foukáme-li přímo shora na vejce, zvedne se a překlopí se do prázdné skleničky. Poznámky: Je třeba foukat silně a krátce. Pro zacvičení je možno malou dírkou vysát asi třetinu vejce. Pro překlopení vejce změňte trochu směr foukání. Úvaha: Vzduch vniká kolem vejce do skleničky, vznikne přetlak. Vzduchový polštář zvedne vejce. Pro pokus je důležitý právě tvar vejce, po jehož povrchu vzduch proudí.
Otázka: Jak dostaneme oloupané vařené vejce do láhve od mléka, aniž bychom je poškodili? Pokus: Když budeme vejce do hrdla láhve zatlačovat, roztrhne se. Pomohou zápalky, nebo proužek papíru. Zapálenou zápalku hodíme do láhve. Vejce položíme špičkou do jejího otvoru a počkáme, až zápalka dohoří. Vejce se pak vtáhne do láhve „samo“. Poznámky: Efekt je lepší a rychlejší, když láhev vypláchneme alkoholem, který pak z ní musí být zcela vylit. Vejce by mělo být „na hniličku“, vařené asi 5 minut, které je elastické. Hrdlo láhve má mít průměr asi 2/3 průměru vejce. Úvaha: Hořící zápalka ohřívá vzduch v láhvi, který se rozpíná a uniká mezi stěnu láhve a vejce ven. Vejce funguje jako záklopka. Mimo to vzniká vodní pára a oxid uhličitý; při ochlazení vzniká podtlak a vejce se vtáhne dovnitř.
Otázka: Na sklenici leží hladká destička a na ní vejce. Jak je dostaneme do sklenice, aniž bychom se jej dotkli? Pokus: Destičkou rychle trhneme a vejce spadne do sklenice. Poznámky: Totéž lze provést i s více vejci; je však vhodné je mít zabalené v papírových manžetách. Úvaha: Rozměr skořápky není po celém povrchu stejný, takže vznikne tlak na slabším místě a vejce spadne do sklenice.
Otázka: Můžeme usmažit sázené vejce na pánvi, kterou nedáme na plotnu? Pokus: Na měděné cívky položíme aluminiovou desku a pánev bez držadla. Protéká-li cívkami proud, začne se pánev vznášet. Pokud je v ní syrové vejce bez skořápky, usmaží se. Ve třídě je nutná bezpečnost a dohled učitele.
Otázka: Vystřelíme vzduchovkou na vařené a na syrové vejce a trefíme je. Jak budou po střelbě vypadat? Pokus: Vařené vejce bude nařezáno a proříznuto, syrové vejce se roztříští. Úvaha: Stlačitelnost a šíření tlaku v kapalinách a pevných látkách odhaluje rozdíly mezi vzduchem a kapalinou.
Otázka: Může vejce zvětšovat či zmenšovat? Pokus: Pomocí kyseliny octové sloupneme ze syrového vejce vápnitou skořápku. Vejce pak drží pohromadě pouze tenká blána. Když takové vejce vložíme do vody, bude se zvětšovat a během několika hodin praskne. V roztoku soli se naopak smrskává. Vejce je v osmóze. Uvnitř je voda a soli a blána umožňuje prostup molekulám vody, ale nikoli soli ven. Při vložení do slané vody se koncentrace soli venku zvýší a molekuly vody cestují ven, vejce se smrští.
Otázka: Unesou tři syrová vejce člověka? Pokus: Při pečlivém uložení vajec mezi vrcholy dvou trojúhelníkových desek a opatrném vstupu na horní desku, může na vejcích stát dospělý muž. Po určité době se vejce pod hmotností člověka rozbijí. Úvaha: Vejce ukazuje pevnost skořápky a rozdílnost tlaku v různých místech.
V mnoha pokusech je důležitá bezpečnost, volba vhodných podmínek a důsledné dodržování postupu. Vejce nabízí širokou škálu fyzikálních a chemických jevů: pevnost skořápky, hustota kapalin, osmóza, rotace a dynamika tekutin, tlak a vzduchové proudy. Před každým pokusem je vhodné stručně vysvětlit, co se bude dít, jaké měřicí metody použijeme a jaká rizika nastávají.
Copyright © pohodanovapec.cz
