Svatováclavský dezert: recepty na posvícenské koláče a šátečky

Podzimní období je časem, kdy se příroda halí do teplých barev, a české domácnosti se připravují na jedno posvícení v roce, Svatováclavské Posvícení. Tento svátek připadá na 28. září, kdy je nejen Dnem české státnosti, ale také připomínkou historického odkazu svatého Václava. Svátek svatého Václava je zároveň Dnem české státnosti a také poměrně mladým státním svátkem. Svatý Václav je považován za jednoho ze zakladatelů českého státu a ochránce naší země a 28. září si připomínáme jeho zavraždění ve Staré Boleslavi.

Svatováclavské posvícení je jedním z řady podzimních posvícení a poctivé posvícenské koláčky k němu neoddělitelně patří. Ty domácí jsou vždy báječné, pokud bychom ale měli jmenovat ty úplně nejdokonalejší, jsou to dvojctihodné. Někdy se jim říká také moravské, ale výsadou Moravy nejsou, pečou se i v jiných regionech. A čím jsou dvojctihodné koláčky tak výjimečné? Tyto koláče z jemného kynutého těsta mají totiž dvojí náplň. Díky tomu jsou mnohem slavnostnější než klasické koláče a v mnoha domácnostech si je dřív mohli dovolit upéct právě jen během posvícení.

Tradice a význam posvícení

Dřív se pořádaly různé poutě a na některých místech se konají i dnes. Pořádaly se náboženské poutě a procesí k uctění památky tohoto pro náš národ významného světce. I když husy většinou přilétají na naše stoly až se svatým Martinem, i ony bývají často součástí svatováclavské hostiny. V tuto dobu totiž vrcholily sklizně obilí a dalších plodin, konala se vinobraní, dobytek se zaháněl z horských pastvin do údolí a slavilo se, že je úroda pěkně pod střechou.

Pořádaly se náboženské poutě a procesí k uctění památky tohoto pro náš národ významného světce. Kromě náboženských poutí se v tento den pořádaly i různé lidové veselice, které se neobešly bez dobrého jídla a pití. Na posvícenské slavnosti se často sjíždělo příbuzenstvo i z daleka, hrála muzika, při níž se mnohdy tancovalo až do rána. Jimi se pak zapíjely všechny posvícenské dobroty, jako byly pečené kachny, husy, krůty a další pečínky podávané většinou se zelím a knedlíkem. A chybět samozřejmě nesměly ani sladké dobroty.

Posvícenské koláče a jejich varianty

Nadýchané kynuté koláče s povidly, tvarohem, mákem, marmeládou, ořechy nebo jablíčky se skořicí jsou typickou českou a moravskou specialitou. Snad v každém koutě naší vlasti se dělají trochu jinak. Mohou se lišit náplní i způsobem a technikou zdobení. Většinou jsou kulaté, mohou mít ale i tvar vázaných čtyřhranných šátečků. Kynuté koláče s náplní byly chloubou každé hospodyňky.

historické modely Václava Sádla

Uvnitř bývá většinou tvarohová náplň vylepšená rozinkami, povrch koláče zdobí obvykle švestková povidla. Když je tato náplň dochucená rumem a zahuštěná perníkem, aby nestékala, je ještě lepší. Dokonalou tečkou na každém koláčku je křupavé máslem vonící drobenka. Okraje se pak potírají rozšlehaným bílkem a nebo ještě lépe máslem smíchaným rumem.

Přestože kombinace tvarohu a povidel je klasika, mohou mít koláče i spoustu dalších náplní. Místo švestkových povidel můžete použít i jablečná nebo hrušková. K nim se přímo báječně hodí ořechová náplň z vlašských ořechů. Mák zase můžete spojit se švestkami.

Recept: dvojctihodné kynuté koláče (postup)

Z vykynutého těsta vytvoříte nejprve placičku, na kterou dáte první vnitřní náplň. Těsto zabalíte a vytvoříte z něj takovou kulatou buchtu, kterou necháte nakynout. Tu pak trochu zploštíte, vytvoříte prohlubeň, a do ní dáte druhou náplň, jako byste plnili klasický koláč. Pak už jen posypete drobenkou a upečete.

V dnešní době děláme koláče hlavně z másla, dřív se do nich běžně používalo sádlo, hlavně to husí, kterého bylo v době posvícení dostatek. Zkuste to také. V hrníčku si smícháme droždí, vlažné mléko a cukr. Necháme na teplém místě vzejít kvásek, který poté dáme do větší mísy a přidáme mouku se solí, cukry, vejce, máslo a lůru z pomeranče. Vypracujeme hladké těsto bez hrudek a necháme na teplám místě přikryté nakynout. Poté z těsta oddělujeme malé kousky, ze kterých tvoříme koláčky. Na každý z nich dáme lžičku povidel a lžičku tvarohové náplně a okraje potřeme rozšlehaným vajíčkem.

Dáme na plech vyložený pečícím papírem a pečeme při 190 stupních asi 20 minut. Tip: Můžeme před pečením ještě posypat drobenkou. Stačí důkladně rozmíchat všechny uvedené ingredince. Plech vložíme do předehřáté trouby a koláčky pečeme asi 20 minut dozlatova.

Tvarohový dezert pro každého

Recept: jednodušší vázané šátečky (rychlá varianta)

Pokud se chcete zapojit do oslav svatováclavského posvícení, můžete si vyzkoušet upéct nekynuté koláčky, které jsou křehké a vláčné. Recept sice obsahuje droždí, ale těsto se nenechává kynout. Nejprve si vytvoříme těsto: do vlažné smetany vložíme lžíci cukru, rozdrobíme do něj čerstvé droždí, zamícháme a necháme vzejít kvásek. Mezitím co kvásek kyne, máslo utřete s vejci, přidáme mouku, prášek do pečiva, lžičku soli a kvásek. Z uvedených surovin zaděláme kompaktní hladké těsto.

Ihned z těsta tvarujeme šátečky. Těsto po částech rozválíme na plát, který rozkrájíme na čtverce a plníme je předem připravenými náplněmi. Ihned z něj tvarujte šátečky. Plech vyložíme pečicím papírem, troubu předehřejeme na 180 °C. Plech vložíme do předehřáté trouby a šátečky pečeme zhruba 20 minut dorůžova. I když je to jednodušší varianta, na stole potěší stejně jako tradiční kynuté koláče.

Praktické tipy a variace

Svatováclavské menu doma

Skvělé svatováclavské menu si ale připravíte i doma! Začněte pečínkou - pečená kachna se zelím a knedlíky patří k tradičnímu svátečnímu menu. Připravíme si kachnu, kterou očistíme, ochutíme solí, pepřem a kmínem. Příprava domácích knedlíků nemusí být drama. Vyrobit vlastní domácí knedlíky nikdy nebylo snadnější.

Dušené zelí k jakékoliv pečínce prostě patří. Pokud ho rádi připravujete z kysaného zelí, předchystejte si ho v kelímku nebo soupravě pro kvašení. A nezapomeňte na sladkou tečku - posvícenské koláče či švestkový koláč s drobenkou jsou ideální zakončení.

Krátký přehled postupu pro pečení koláčů (souhrn)

  1. Připravte kvásek z droždí, vlažného mléka a cukru.
  2. Vypracujte těsto z mouky, másla, vajec, soli a kvásku; nechte vykynout (u klasické varianty).
  3. Vytvořte placičky, vložte první náplň, zabalte do buchty, nechte nakynout, zploštěte a vytvořte prohlubeň pro druhou náplň (dvojctihodné).
  4. Okraje potřete vejcem nebo máslem s rumem, posypte drobenkou.
  5. Pečte při cca 190 °C asi 20 minut dozlatova.

Frgály - valašský poklad / @JanaCJany

Osobní a regionální vzpomínky

Svátek svatého Václava je dnem, se kterým je vázáno mnoho tradic a zvyků. Patří sem nejen mše, poutě, ale i posvícení a posvícenská zábava. V minulosti stejně jako dnes bylo 28. září důležitým datem. V tuto dobu vrcholily sklizně obilí a dalších plodin. V některých vesnicích, kde je posvícení stále uznávanou tradicí, je s tím spojená mše, posvícenská zábava a různá tradiční jídla, mezi nimi i hnětynky a koláče.

4 nepečené dezerty pro letní dny

Milovníci sladkého se mohou těšit na posvícenské koláče - ať už pečete dvojctihodné koláče, tradiční kynuté, nebo rychlé vázané šátečky, vždy si zachováte kus podzimní tradice a věnovanou pozornost hostům i rodině.

Tip pro domácí pekárny: Postrádáte některé kuchyňské pomocníky? Stavte se na prodejně nebo je objednejte online. Forma na pečení, odpeckovač švestek nebo ošatka na chléb usnadní práci a zlepší výsledek.

tags: #svatováclavský #dezert #recept