Václav Sádlo je osobností pevně spjatou s regionální historií Náchoda a jeho okolí, dlouholetým ředitelem okresního muzea v Náchodě, který svým profesionálním i publikačním přínosem výrazně ovlivnil podobu místní paměti. Jeho práce se pohybují v pomezí muzeologie, ediční činnosti a studia válečných i poválečných událostí, přičemž autor se vyhýbá rychlým soudům a místo toho konfrontuje dochovaná svědectví.
Po sedmiletém učitelování školu opustil a odešel do Okresního muzea v Náchodě, s nímž spojil svůj další život. Stal se jeho ředitelem a z pozice své funkce se podílel na rozsáhlých změnách, jimiž muzeum prošlo. Mimo jiné se mu podařilo zahájit rozsáhlou ediční činnost. PhDr. * 14. 1. Vystudoval češtinu a historii na pedagogické fakultě, později, už jako učitel na základní škole v Hořičkách, si doplnil vzdělání studiem oboru archivnictví-historie na filosofické fakultě.
Prvotina Odboj občanů okresu Náchod v zahraničních pozemních jednotkách (1936-1945) z roku 2000 přináší přehled účastníků všech druhů zahraničního odboje ve vztahu k regionu a zároveň sleduje regionální i celostátní historické, kulturní i společenské souvislosti. Nakladatelství Bor vydalo jeho knihy Egon Hostovský a rodný kraj (2008) a Aby se nezapomnělo… (2010). Václav Sádlo téma zpracoval již v knize Běloveská tragédie (2006, 2009).
Popis dramatických událostí, ke kterým došlo na skonku druhé světové války v Náchodě-Bělovsi. Po nesmyslném vražení ustupujícími německými jednotkami zbraní SS v bývalé celnici a boji německých Hetzerů s předsunutými jednotkami Rudé armády přišla krvavá odplata vítězů v náchodském pivovaru. Autor se zdržuje vynášení soudů, ale předkládá a konfrontuje dochovalá svědectví. Cena za osvobození Náchoda byla vysoká. 9. května 1945 zde padlo patrně nejvíc sovětských vojáků na jednom místě v ten den v celých Čechách.
Náchod se na konci války v květnu 1945 stal doslova mezinárodním městem. Přes blízkou hranici s tehdejším Německem zde procházeli bývalí zajatci a vězňové ze zemí, s nimiž nacistické Německo bojovalo nebo je okupovalo. Někteří z nich se podíleli na osvobozování města. Publikace si také všímá, za jakých dramatických okolností se Italové na kladské pomezí dostali. V závěrečné části sleduje jejich návrat do vlasti, který v rozvrácené poválečné Evropě trval i řadu měsíců.
jak upéct svatováclavský dezert
Nyní společně s literární historičkou Olgou Hostovskou Castiellovou a jejím synem Dariem přináší nové poznatky o roli italských antifašistů. Autoři PhDr. Václav Sádlo a Mgr. Lydia Baštecká, dlouholetí ředitelé hlavních náchodských paměťových institucí, se snažili za nezištné a obětavé pomoci širokého kolektivu dalších vlastivědných pracovníků Velkou encyklopedií osobností Náchoda tento nedostatek v rámci daných možností odstranit.
Kniha přináší 600 medailonů nežijících osobností se vztahem k Náchodu ze všech oblastí života, od nejstarších dob až po současnost. Odborník zde najde spoustu nových, dosud nikde nepublikovaných informací, laika potěší řada zajímavostí. Celek dotváří 1280 barevných a černobílých snímků. Náchod jako přirozené centrum kraje předních národních spisovatelů Boženy Němcové, Aloise Jiráska, Egona Hostovského či Josefa Škvoreckého doposud žádnou takovou ucelenou publikaci neměl.
Životopisný portrét Egona Hostovského z pera jeho dcery, redaktorky a překladatelky Olgy Hostovské a spoluautorů skládá dohromady mozaiku životního příběhu významného českého romanopisce a přináší množství dosud nepublikovaných archivních fotografií. Spisovatel Egon Hostovský (1908 Hronov - 1973 Montclair, USA) pocházel z rodiny drobného židovského podnikatele. Studoval na filozofické fakultě v Praze, poté se živil jako nakladatelský redaktor a lektor. Po okupaci Československa emigroval do USA, domů se nakrátko vrátil v roce 1946, ale od roku 1950 zůstal v USA natrvalo. Působil mj. jako redaktor Svobodné Evropy a jako učitel, v závěru života se věnoval pouze literatuře.
Jeho romány Sedmkrát v hlavní úloze (1942) a Úkryt (1943) patřily k prvním beletristickým reflexím druhé světové války. V nápaditě komponovaných poválečných dílech využíval postupů experimentální, ale např. i detektivní a špionážní prózy (Nezvěstný, 1955, Půlnoční pacient, 1958). Především jsou ale tyto prózy, počínaje románem Cizinec hledá byt (1947) přes vrcholné Všeobecné spiknutí (1961) po pozdní Tři noci (1964), kritickou reflexí traumat a odcizenosti moderního světa. Hostovského životní osudy, které formovala především zkušenost s dvojí totalitou a s ní spojené zásadní rozhodnutí o emigraci, jsou v mnohém jedinečné a unikátní, v mnohém se v nich však také dokonale odrážejí dějiny 20. století.
Stal se jeho ředitelem a z pozice své funkce se podílel na rozsáhlých změnách, jimiž muzeum prošlo. Mimo jiné se mu podařilo zahájit rozsáhlou ediční činnost. V edicích se objevují unikátní fotografie a dobové dokumenty, které vypovídají o významných událostech, jako bylo ničení československého pohraničního opevnění v létě 1939, vyhlášení prvního stanného práva v roce 1941, které mělo v Náchodě zvlášť tragické následky, pohnuté osudy židovské komunity a další.
Autor se zdržuje vynášení soudů, ale předkládá a konfrontuje dochovalá svědectví. Unikátní fotografie a dobové dokumenty vypovídají o významných událostech.
Autoři PhDr. Václav Sádlo a Mgr. Lydia Baštecká, dlouholetí ředitelé hlavních náchodských paměťových institucí, se snažili za nezištné a obětavé pomoci širokého kolektivu dalších vlastivědných pracovníků Velkou encyklopedií osobností Náchoda tento nedostatek v rámci daných možností odstranit. Nakladatelství Bor knihu vydalo ve spolupráci s Regionálním muzeem v Náchodě.
Je dobře, že kniha nevzpomíná jen na autora samotného, ale věnuje prostor i vzpomínce na zesnulé oběti holocaustu. Připojené snímky kartotékových lístků o transportu jeho sester mi ale úsměv z tváře hned smazaly - mrazivá připomínka tragických osudů. Velice důležité svědectví, na které se nesmí zapomenout a ukázka pravé, nefalšované, bezpodmínečné lidskosti.
Z Plzně se vydal do světa. Divadlo J. K. Tyla za podpory statutárního města Plzně a Plzeňského kraje připravuje výstavu malíře Alexandra Sádla, kterou můžete navštívit ve foyer Nové scény od 24. září do 14. prosince 2025. Výstava bude pokračovat v roce 2026 na zámku Nebílovy a vyvrcholí v roce 2027, kdy si připomeneme 100 let od autorova narození, v Galerii Klatovy / Klenová. Alexander Sádlo začal svou uměleckou dráhu v plzeňském divadle, odkud vedly jeho kroky ke studiu grafiky v Praze. Po roce 1948 byl ze školy vyloučen a emigroval přes Rakousko do Austrálie.
RNDr. Jiří Sádlo je český přírodovědec a biolog, věnující se fytocenologii. Okrajově se zabývá i uměleckou tvorbou. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy a v současnosti působí v Botanickém ústavu Akademie věd ČR v Průhonicích. Kromě úzce odborných textů je spolautorem knih Biologie krajiny a Krajina a revoluce a eseje Krajina jako interpretovaný text.
V díle se nachází fotografie, které jsem nikdy dřív nespatřila, takže doporučuji už jen kvůli nim. Některé věty mi přišly trošku kostrbaté, proto ubírám hvězdičku. Jinak je to dobře zpracovaná publikace, která napomůže nastínit, jaký Egonův život byl. Velmi pěkná publikace o pozoruhodném spisovateli. Čtivě napsaný životopis s dobrodružnými osudy a samozřejmě se zasvěceným rozborem díla. Nechybí ani fotografie z rodinného archivu.
| Název | Rok | Téma |
|---|---|---|
| Odboj občanů okresu Náchod v zahraničních pozemních jednotkách | 2000 | Regionální účast v zahraničním odboji (1936-1945) |
| Běloveská tragédie | 2006, 2009 | Konflikty a poválečné násilí v Náchodě-Bělovsi |
| Egon Hostovský a rodný kraj | 2008 | Vazby spisovatele na rodný kraj a vliv na tvorbu |
| Aby se nezapomnělo… | 2010 | Paměť a dokumentace regionálních událostí |
| Velká encyklopedie osobností Náchoda | 2015 | 600 medailonů, 1280 snímků - personální lexikon regionu |
Václav Sádlo tak v sobě spojuje roli badatele, editora a kurátora paměti regionu, který skrze pečlivé zpracování archivních pramenů, fotografií a osobních svědectví vytváří ucelený obraz o událostech 20. století v náchodském regionu. Jeho přístup je založen na dokumentární přesnosti, pečlivém shromažďování materiálů a respektu k obětem i aktérům historických událostí.