účetnictví stravné zaměstnanců daňová evidence

Jen málokdo se spokojí s jídlem před odchodem do zaměstnání a pak až po příchodu domů. Jíst zkrátka musíme všichni. Na tyto potřeby u zaměstnanců myslí i česká legislativa, především v zákoníku práce...

Právní rámec a základní pojmy

Podle § 236 Zákoníku práce je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování, přičemž tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu. Zaměstnavatel tedy nemá povinnost zajistit stravování svých zaměstnanců, má jen povinnost umožnit zaměstnancům stravování. Způsob přispívání na stravování lze dohodnout v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpise.

Stravování není zákonem regulovaná povinnost zaměstnavatelů, ale jeho poskytování je možné formou závodní jídelny, dovozu jídel, stravenek či stravenkového paušálu. V extrémních případech může zaměstnavatel krýt veškeré náklady. Zároveň mohou být dohodnuty nebo stanoveny další podmínky pro vznik práva na stravování a výši příspěvku, včetně okruhu zaměstnanců, kteří se na něj budou moci spoléhat.

Daňové a sociální dopady

U zaměstnance vzniká na základě poskytnutého příspěvku na stravování příjem, který je podle zákona o daních z příjmů (ZDP) zdanitelný. Nepeněžní příspěvek na stravování je od daně z příjmů osvobozen. Peněžní příspěvek na stravování může být osvobozen až do výše 70 % horní hranice stravného při pracovní cestě 5-12 hodin, pokud je splněna podmínka odpracování. Nadlimitní plnění podléhá dani z příjmů ze závislé činnosti a sociálnímu i zdravotnímu pojištění.

Formy stravovacích benefitů a jejich účtování

Existují tři hlavní formy, jak zaměstnavatelé mohou na stravování přispívat:

Průvodce účtováním obědů ve firemních jídelnách

Od roku 2024 jsou osvobozeny příspěvky na stravování poskytované zaměstnavatelem do výše 70 % horní hranice stravného (nyní 185 Kč), což v roce 2026 odpovídá 129,50 Kč na jednu směnu. Nadlimitní plnění podléhá dani z příjmů ze závislé činnosti a vstupuje do vyměřovacích základů pro pojistné. Příspěvky na stravování mohou být daňově uznatelné náklady, pokud jsou poskytnuty do výše zákonem stanoveného limitu.

Režim DPH a uplatnění nákladů

Poskytnutí obědů dovážených externím dodavatelem se řídí mimo jiné i z hlediska DPH - obědy mohou být zdaněny v základní sazbě DPH a společně s tím lze uplatnit nárok na odpočet DPH. U samotného zajištění stravování ve vlastním zařízení se posuzují stejné principy, jen s rozdílným rozúčtováním nákladů a účtováním.

Daňová evidence a účetnictví pro podnikatele

Podnikatelé vedoucí daňovou evidenci řeší dvě klíčové otázky: zda jde o daňový výdaj a v jaké výši, a zda je příspěvek zdanitelným příjmem zaměstnance. Příspěvky na stravování lze vést jako nákladové položky, avšak osvobození pro zaměstnance se uplatňuje jen do určité výše. DPH i souběh stravného a příspěvků na stravování vyžadují správné rozlišení a evidenci.

Kroky pro zpracování v účetnictví

  1. Určit formu stravování a nastavit pravidla pro výši příspěvku v interním předpise či kolektivní smlouvě.
  2. Stanovit limit osvobození pro zaměstnance a řídit se pravidly pro odstavce ZDP a ZP.
  3. Vést evidenci stravenek a případně zpracovat DPH u nákupu stravování pro zaměstnance ve spolupráci s externími dodavateli.
  4. V případě peněžitého příspěvku sledovat, zda překročil limit a zda je zdanitelný plně či částečně.

Praktické příklady a doporučení

Pro optimální daňové úspory lze poskytnout stravenku v nominální hodnotě 100 Kč a pokrýt hodnotu jednoho hlavního jídla za odpracovanou směnu. Horní hranice osvobození v roce 2026 činí 129,50 Kč na směnu při 5-12 hodinové pracovní cestě. Nadlimitní částky jsou zdanitelné a podléhají pojistnému. U zaměstnavatele je možné zapojit i další benefity, jako nápoje na pracovišti, a tyto náklady mohou být daňově uznatelné.“

Souhrn hlavních pravidel (klíčové body)

Oběd pro koně

Systém pro objednávání obědů

tags: #účetnictví #stravné #zaměstnanců #daňová #evidence