Copyright © pohodanovapec.cz 
Dnes bych vám rád představil svou verzi míchadla pro míchání při rmutování a chmelovaru. Jistě Vám přijde občas otravné neustále stát u hrnce s měchačkou a dávat pozor, aby se dílo nepřipálilo, především při rmutování je potřeba zvýšené pozornosti, abychom dílo nepřipálili, což by se nám silně projevilo v chuti. Mnozí domovarníci a zároveň domácí kutilové si míchadlo vyrábějí sami a nedělá jim to větší problém, proto je tento článek určen zejména těm, kteří by se do takovéhoto projektu sami báli pustit.
Nejprve se pro inspiraci můžete podívat na video, kde je zachycen chod mého míchadla. Alespoň si uděláte základní představu o tom, jak to vypadá. Celý postup je také protkán mnoha ilustračními fotografiemi. Když si nebudete vědět rady, určitě najdete šikovného kamaráda, který Vám za drobnou odměnu (třeba vlastní pivko) rád s dílem pomůže. Nemějte strach z toho, když se motůrek při chodu mírně hýbe. Je však potřeba si uvědomit, že se jedná o zařízení domácí výroby, tudíž buďte při jeho používání vždy v dosahu!
Následující návod platí pro nejčastěji používaný hrnec o objemu 33 L a průměru 35 cm. Níže prezentované technologické řešení je z mé vlastní hlavy, tedy určitě existuje řada dalších způsobů a to jednodušších, ale i složitějších a "vychytanějších". Nejprve krátce shrnu použité materiály a vybavení v souvislosti s jednotlivými částmi aparátu, a poté postupně popíšu výrobu těchto částí.
Konstrukce míchadla je vytvořena ze spojovacích tesařských desek a sešroubovaná šrouby M4, které pasují do děr v deskách. 2 desky 30 x 6 cm tvoří základní T díl a jsou k sobě uprostřed sešroubovány přes desku 16 x 8 cm. Na krajích dlouhé desky jsou přišroubovány 90 ° kusy, tak že celková šířka mezi "packami" je 38 cm. Část s packami slouží k připevnění k hrnci a třetí rameno je zde pro stabilizaci míchadla proti překlopení.
Na jedné z pacek jsou dva šrouby M6, které slouží k uchycení na hrnec. Na druhé pacce je přišroubována mosazná destička, v které je závit a šroub M8, jež slouží k zafixování míchadla k hrnci. Přesně uprostřed konstrukce je vyvrtána díra o průměru 19 mm, kterou bude vést hřídel míchadla. Kolem této díry jsou pravidelně vyvrtány 3 díry 6 mm pro upevnění závitové tyče od motorku.
Gastronomické kurzy v Uherském Hradišti
Motůrek k hlavní nosné konstrukci připevníme přes závitovou tyč M6, která pasuje přímo do dírek v nožičkách těla motorku. Motorek umístíme záměrně cca 15 cm nad konstrukci a tedy i nad hrnec ze dvou důvodů. Ze závitové tyče si pilkou na železo uřízneme 3 kusy o délce 21 cm, konce případně můžeme začistit pilníkem. Tyto tyče zašroubujeme do těla motorku dle obrázku a připravíme si na každou tyč dvě matky, poté zasuneme závitové tyče do připravených děr do nosné konstrukce a nastavíme uchycení matkami, aby byl motorek přesně vycentrovaný a kolmo uchycený, poté přišroubujeme další matkou napevno ke konstrukci.
Druhá matka shora nám slouží jako kontramatka a zafixujeme si ji postavením horních matek, abychom při rozebírání nemuseli vždy znovu hledat kolmé uchycení motorku ke konstrukci.
Můj motorek ze stěračů je z Peugotu 206, ale všechny novější auta mají téměř shodný motorek (liší se tak maximálně barvou a popisem :-) ). Motorek ze stěračů má tři kontakty - kostra, rychlý chod a pomalý chod, z čehož plynou tři možnosti zapojení. Rychlý chod (kostra-rychlý), pomalý chod (kostra-pomalý) a nakonec pomalé záškuby (rychlý-pomalý). Je vhodné si tedy připravit motorek tak, abychom mohli využívat rychlý i pomalý chod.
Umístění pájených vodičů. Vezmeme si tedy kus trojžílového kabelu (nejlépe nějaký ohebný třeba napajecí kabel počítače, televize atd.) oholíme si konce každého ze tří vodičů. Poté si odhalíme kontakty na motorku a připájíme vodiče ke kontaktům na motorku - zelenožlutý ke kostře, hnědý k rychlé fázi a modrý k pomalé. Předem si to vyzkoušejte připojit na sucho a pusťte proud, ať víte, že to opravdu pájíte na správné místo... Ještě je nutné si připravit zdroj napájení, což nebude žádný problém. Je dobré kabel od adaptéru připravit pro snadné zapojení a přepojování mezi rychlým a pomalým chodem. V mém případě jsem zvolil použití měřicího vodiče a krokosvorky.
Míchadlo vyrobíme z jednoho kusu nerezového plechu o tloušťce 1 mm. Počáteční tvar vyřízneme pilkou na železo a všechny hrany začistíme pilníkem. Poté si uchytíme plech do svěráku a opatrně ohneme lopatky, tak abychom dosáhli zamýšleného sklonu. Zde můžeme volit různý sklon, ale je dobré se držet sklonu cca 45 °, malý sklon by vedl k nedostatečnému míchání díla a naopak velký by vedl k velkému odporu míchadla = zátěž pro motorek a také k nedostatečnému axiálnímu promíchání díla, docházelo by vlastně k rozhánění do stran a míchadlo by nemělo "čerpací" funkci směrem nahoru.
Snažíme se, abychom zachovali symetrii celého míchadla všech jeho lopatek, proto věnujte ohýbání důkladnou péči. A míchadlo je hotové...
Hřídel vytvoříme z mosazné tyče o délce 36 cm. Tyč si uchytíme do soustruhu a vyvrtáme vrtákem díru pro závit M5 (v hloubce cca 15 mm, vhodný vrták pro závity zjistíme třeba ZDE, takže 4,2). V případě, že nemáme přístup k soustruhu, můžeme se pokusit použít vrtačku. Poté vytočíme vnitřní závit M5 a můžeme hřídel sešroubovat s míchadlem.
Pozn. I když je mosaz slitinou mědi a zinku, nechová se jako zinek samotný, tudíž je možné, aby mosaz přišla do kontaktu s dílem. Doporučuje se pouze odstranit povrchové olovo, jež občas mosaz obsahuje. Odstranění spočívá v koupeli ve směsi peroxidu vodíku a octa (konkrétní postup třeba ZDE). Tímto způsobem krásně vyčistíme i povrch mosazi a ta bude vykazovat krásný zlatý lesk.
Spojka je vyrobena na soustruhu z mosazné tyče o původním průměru 25 mm. Nejprve byla zarovnána čelní plocha a po vytvoření středícího důlku a uchycení, byl podélně uběrákem vytvořen vnější průměr 20 mm. Poté byl vyvrtán otvor o průměru 10,5 mm v hloubce cca 100 mm. Poté byl obrobek otočen a byla upravena druhá čelní plocha a délka na konečnou délku 155 mm. Nakonec byla vyvrtána na této straně díra na závit M8, což je závit, který je na všech motorcích od stěračů. Hloubka díry na závit je cca 20 mm (vrtákem 6,8). Nakonec už stačí jen sešroubovat a odzkoušet míchání.
Nakonec ještě umístíme do předvrtané 19 mm díry vyrobenou plastovou vložku s vnitřní dírou 10,5 mm, která slouží k vycentrování míchací hřídele a aby nedocházelo ke kontaktu kov-kov při míchání. Jinak by nám vlivem nepřesností a vibrací v motorku docházelo k odírání hřídele o konstrukci.
Tradičný postup varenia arabskej kávy
Je vhodné vždy zvolit výšku míchadla a sešroubovat, než započnete vaření. Zde prezentované zařízení je funkční a uvařil jsem s ním již mnoho várek bez jakýchkoliv problémů. Myslete tedy i při vašem kutilském snažení na tyto důsledky a ještě více na bezpečnost. Přeci jen budeme pracovat s elektrickým proudem a zařízením. Případné újmy na majetku vám totiž žádná pojišťovna neproplatí.
Když shrnu kolik mě celé míchadlo stálo a nepočítám svou práci a elektřinu, tak výsledkem je cca 100 Kč za spojovací desky a závitovou tyč... Všechen ostatní materiál včetně motorku se mi buďto již někde povaloval, nebo jsem ho sehnal od známých. Pokud nemáte k dispozici soustruh, jež je poměrně klíčový při výrobě spojky, můžete zvolit i jiné řešení, nebo se pokusit ji vyrobit s pomocí vrtačky (určitě některý z vašich kamarádů soustruh má).
Míchadlo se používá k míchání mladiny a kvasnic, aby se zajistila rovnoměrnost. Při vaření piva je důležité dodržovat teploty, ale množství jednotlivých surovin už je na vás. Vařenou mladinu je třeba rychle ochladit, aby se zabránilo změnám chuti způsobeným přehřátím. Chladicí zařízení mohou rychle snížit teplotu mladiny, aby kvasinky mohly začít kvasit při optimální teplotě.
Tím samozřejmě nikoho nechci strašit, ale jen upozornit. Myslete tedy i při vašem kutilském snažení na tyto důsledky a ještě více na bezpečnost. Přeci jen budeme pracovat s elektrickým proudem a zařízením. Když si nebudete vědět rady, určitě najdete šikovného kamaráda, který Vám za drobnou odměnu (třeba vlastní pivko) rád s dílem pomůže.
Celý mini-cyklus zabývající se vařením z koncentrátů bude sestaven ze tří samostatných dílů. V tomto prvním se budeme zaobírat pomůckami pro domácí vaření (už tady se dopouštím první nepřesnosti - správně bych měl psát o míchání, výrobě či přípravě) piva, druhý díl bude věnován samotnému procesu výroby domácího piva a v posledním dílu se dočtete o nejčastějších chybách či omylech při výrobě piva z koncentrátů. Doufám, že tento návod alespoň někomu posloužil a příště si zbastlíme třeba zase jiné vybavení...
Copyright © pohodanovapec.cz
