Vejce patří mezi základní suroviny, bez kterých si většina z nás nedokáže běžné vaření představit. Připravujeme je k snídani, používáme při pečení i vaření a často je bereme jako samozřejmost. Čerstvost vajec hraje v kuchyni zásadní roli - ovlivňuje nejen chuť, ale i výslednou strukturu pokrmů. Jedním z nejjednodušších testů je ponoření vejce do vody. Čerstvé vejce klesne ke dnu a zůstane ležet na boku. Jak vejce stárne, zvětšuje se jeho vzduchová komora a vejce se začne zvedat špičkou vzhůru. Přesnější představu získáme po rozklepnutí. Čerstvé vejce má pevný žloutek a hustý bílek, který ho drží pohromadě. Za čerstvá se považují vejce přibližně do 9 dnů od snášky. Minimální trvanlivost bývá stanovena na 28 dní. Po jejím uplynutí ale neznamená automaticky, že vejce musíme vyhodit - vždy záleží na jejich skutečném stavu. Pokud projdou testem čerstvosti a použijeme je při důkladné tepelné úpravě, lze je v kuchyni často ještě využít.
Na první pohled to může působit zvláštně - doma vejce ukládáme do lednice, ale v obchodě leží běžně v regálu. Pokud by byla vejce chlazená a následně přenesena do teplejšího prostředí, začala by se na jejich povrchu srážet vlhkost. Proto se vejce v Evropě prodávají při stabilní pokojové teplotě. Jakmile si vejce přineseme domů, je vhodné uložit je do lednice. Ideálně ne do dvířek, kde dochází k častým teplotním výkyvům, ale do vnitřní části chladničky. Stabilní chlad prodlužuje čerstvost vajec a pomáhá udržet jejich kvalitu.
Rozdíly mezi jednotlivými typy nejsou zásadní z hlediska základního složení vajec, ale mohou se lišit v detailech - například v obsahu některých živin. Klecový chov slepic představuje nejnižší standard podmínek v produkci vajec. Součástí značení je také kód země původu. Barva skořápky (bílé vs. hnědé) patří mezi nejčastější zdroje nedorozumění. Barva nijak nesouvisí s chutí ani výživovou hodnotou. Důkladná tepelná úprava bakterie spolehlivě ničí, proto jsou vařená či pečená jídla z vajec bezpečná. Důležité je také dodržovat hygienu - bakterie se nejčastěji nacházejí na skořápce.
Vejce lze zamrazit - stačí je rozklepnout, lehce promíchat a uložit do uzavíratelné nádoby. Hnědá vejce nejsou kvalitnější než bílá, barva žloutku neříká nic zásadního o kvalitě a vejce nemusí být nutně chlazená už v obchodě. Často se také říká, že vejce by se neměla mýt. Stejně tak neplatí, že vejce po datu minimální trvanlivosti jsou automaticky nepoužitelná. Při správné tepelné úpravě lze vejce stále bezpečně využít.
Existují několik základních pravidel při vaření vajec. Před úpravou je vyjměte z lednice a nechte zahřát na pokojovou teplotu. Do vody je vkládejte opatrně, a to do studené vody s trochou octa a soli. Vejce by měla být jen mírně ponořená. Pozvolna je přiveďte k varu a stejně pozvolna je pak vařte. Vejce do skla, jen lehce sražená tedy na měkko, kdy bílek má být sražený a žloutek tekutý, vařte 3-4 minuty, na hniličku 6-7 minut, na tvrdo 8-10 minut. Vejce lze vařit také v páře.
Gastronomické kurzy v Uherském Hradišti
Vaječná omeleta vzniká ze základních rozšlehaných vajec s trochou smetany či mléka, osolená a případně ochucená a hrstka strouhanky. Pochopitelně můžeme dodat dle chuti i další suroviny - cibulku, pečivo, rýži či zeleninu. Dlouhodobé pečení a příprava různých variant se dá rozšířit na vaječné muffiny či plněné vejce, což zvyšuje jejich univerzálnost.
Vejce mimosa, Tamago sando, Skotská vejce, Mayak gyeran a další varianty ukazují, že syrová vejce nemusí být vždy nezbytná pro chutné předkrmy. Předkrmy z vajec lze připravit i z vařených vajec - je to bezpečnější a velmi variabilní způsob doplnění jídelníčku.
Existuje riziko mikrobiální kontaminace - Salmonella a Campylobacter se mohou vyskytovat na skořápce i uvnitř vajec. Proto je důležité skladovat vejce v ledničce mezi 4 a 6 °C a vařit je tak, aby případné patogeny byly zničeny: alespoň 2 minuty při vnitřní teplotě nejméně 70 °C. Většinu rizik lze minimalizovat správnou manipulací a hygienou v domácnosti.
Konzumace syrových vajec by měla být omezena, zvláště u seniorů, nemocných, malých dětí a těhotných žen. Pasterizované vejce jsou doporučovány pro domácí výrobky jako majonéza či krémy, aby se snížilo riziko salmonelózy či jiných onemocnění. Pokud se rozhodneme použít vejce v méně tepelně upravených pokrmech, zvažme nahrazení syrových vajec pasterizovanými výrobky.
1. Asi nejtypičtější pro spotřebování vajec natvrdo je pomazánka. Já ji dělám z cottage sýru a přidávám krémový sýr light a hořčici.
2. Květákový salát je super svačina hlavně v létě, protože se podává vychlazený. 3. Tento recept patří mezi jednodušší, ale trošku práce zabere vydlabat žloutek. Ten se pak smíchá s dalšími surovinami a vzniklou náplní se naplní vydlabané vejce. 5. Bábovku můžete udělat i ve slané verzi. Díky proložení špenátové náplně vařenými vejci vzniká netradiční efektní mozaika. 6. Vejce natvrdo se u tohoto receptu zabalí do směsi mletého masa na styl čevabčici a upeče se v troubě. Tuto fitness proteinovou bombu doporučuju na oběd nebo po tréninku. 7. Koprová omáčka je tradiční recept, který asi každý zná ze školní jídelny. I tu lze ale udělat ve fitness verzi a místo hovězího masa jíst s vejcem natvrdo. 8. 9. Miluju pizzu, ale i ta se dá udělat ve fitness verzi, a to z tvarohu. A je opravdu peckovní. 10. Do klasického club sendviče z toastového chleba sice patří volské oko, ale klidně ho můžeš vyměnit za vejce natvrdo. 11. Celozrnnou pitu koupíš v Lidlu na řecký týden. Tu pak stačí namazat cottage sýrem, přidat šunku, avokádo a rajče. 12. Bramborový salát je sice pracnější, ale využiješ v něm hodně vajec natvrdo naráz. 13. U šunkových chlebíčků využiješ předchozí bramborový salát anebo na ně můžeš dát i vajíčkovou pomazánku. Na správný chlebíček pak patří i vejce natvrdo. 14. Čočka je luštěnina s vysokým obsahem bílkovin. V tomto zdravějším receptu se místo mouky čočka zahušťuje bramborami, no a podávat k ní můžeš samozřejmě vejce natvrdo. 15. Zdravý studený těstovinový salát s tuňákem a vejci natvrdo je ideálním jídlem do parných letních teplot, kdy si velice jednoduše a rychle vyrobíš hlavní chod nebo svačinu na několik dní.
V případě potřeby lze doplnit tabulku časů vaření vajec a rozdělení podle způsobu úpravy: natvrdo 8-10 minut, hnilička 6-7 minut, měkko 3-4 minuty, příprava v páře. Do textu lze doplnit i další praktické tipy podle potřeby.
Na správné zacházení s vejci je třeba dbát i v domácnosti. Nekupujte nakřáplá vejce. Vejce skladujte v chladničce v přihrádkách k tomu určených. Zabraňte křížové kontaminaci tím, že se syrovými vejci manipulujte odděleně od ostatních potravin. Po práci je třeba umýt použité náčiní a pracovní plochy a důkladně si umýt ruce. Vyvarujte se konzumace syrových vajec. Při přípravě domácí zmrzliny, majonézy a šlehané pěny je vhodnější použít spíše pasterizované vaječné výrobky než syrová vejce.
Podle vyhlášky musí být vejce skladována při určité teplotě a je nutné sledovat datum minimální trvanlivosti. Čerstvá vejce se uchovávají v rozmezí teplot 5-18 °C a lze je prodávat nejpozději 7 dnů před uplynutím data MTD. Chladírenská vejce se uchovávají při teplotě -1,5 °C až +5 °C. Řádné tepelné zpracování pokrmu, jehož součástí jsou i syrová vejce, musí odpovídat působení nejméně 75 °C po dobu 5 minut.
Když se jedná o mix surovin a krémy s vejci, je vhodné vyhledat recepty, které používají vařená vejce či pasterizované výrobky. Při výrobě majonézy v létě lze používat varianty z vařených vajec a vyvarovat se rizik spojených s použitím syrových vajec.
Tradičný postup varenia arabskej kávy
Vaječné potraviny jsou bohaté na bílkoviny, vitamíny a minerály. Vejce obsahují komplexní soubor živin a jejich nutriční hodnota zůstává vysoká, ať už se konzumují syrová, vařená či tepelně upravená. Abyste minimalizovali riziko potravinových onemocnění, je nejlepší vejce důkladně tepelně upravit a vyhýbat se konzumaci syrových vajec, zvláště v letních měsících.