Zpracování velké úrody padavčat do jablečného moštu se zdá být jako velmi dobrý nápad. Co pak s nimi? Byla by rozhodně škoda je nechat zkazit a proč si tedy nevyrobit vlastní domácí mošt, nebo cider? Jablka jsou nejpoužívanější surovinou na výrobu moštů. Mošt oceníme jako základní ingredienci pro přípravu dalších studených a teplých nápojů.
Na přípravu moštu použijeme jen jablka zralá. Jablka předčasně spadaná (tzn. nezralá) dávají příliš kyselou (až svíravou) chuť moštu, přezrálá a moučná jablka zase mají nízkou výtěžnost a mošt z nich je mdlý. Na výrobu můžeme použít ovoce padané, poškozené od škůdců nebo napadené strupovitostí, ale nesmíme zpracovat ovoce nahnilé, protože bychom nepříznivě ovlivnili chuť, nehledě na zdravotní riziko a výrazně sníženou trvanlivost výrobku.
Jablka omyjeme a nadrtíme i se slupkou a jadřincem. Co nejdříve po rozdrcení je lisujeme, protože šťáva rychle oxiduje a tmavne. Pokud jste si někdy rozkrojili jablko a nechali ho na vzduchu, jistě jste si všimli, že poměrně rychle zhnědlo. Kvůli tomu bychom měli rozdrcená jablka začít co nejdříve lisovat.
Jednou z variant je to, že posbíraná jablka - většinou ještě naporcovaná na menší kousky - podrtíte, nastrouháte a vylisujete. A z téhle hmoty pod tlakem pak vyteče šťáva. V domácnostech fungují různé důmyslné drtiče a lisy vzniklé samovýrobou, které jsou vhodné pro menší množství ovoce nebo různé speciality. Vylisovanou šťávu zachytíme do čistých a vypařených nádob - lahví, konví, barelů apod. Výlisky můžeme zkusit po načechrání vylisovat ještě jednou.
K vylisování můžete použít různé druhy lisů. V malém množství můžete šťávu z drti jen vymačkat rukou. Drť dejte například do pytlíku ze staré záclony a pořádně zmáčkněte.
Samosběr okurek a cuket v okolí
Čerstvě vylisovaný jablečný mošt necháme ve vyšší nádobě nanejvýš 24 hodin usadit - drobounké pevné částečky, rozptýlené v moštu, při jeho stání klesnou ke dnu. Kdo chce čirý mošt, jednou nebo dvakrát přecedí přes plátno. Liší se i to, jak dalece chcete mít mošt čirý - někdo jej bez kalů považuje za nekompletní, ochuzený.
Na mošt si připravte dobře vyčištěné lahve. Připravte si vhodné nádoby. Jejich velikost a tvar už záleží jen na vašem uvážení. Do těchto sklenic pak začněte plnit vylisovaný mošt. Dávejte ale pozor abyste lahve neplnily až po jejich okraje. Toto pravidlo musíme dodržovat kvůli následné konzervaci moštu, která samozřejmě musí proběhnout, jinak byste lahodný vitamínový mok museli zkonzumovat do 2 dnů.
Je vhodné lahve předem předehřát: můžete je zrovna vyndat z myčky nebo vypláchnout vroucí vodou. Pokud byste tento krok vynechali, nejspíše by vám ve chvíli, kdy byste je začali plnit horkým moštem, praskly. Horké sklenice navíc pomáhají sterilování.
Pokud již máte správně naplněné lahve je na čase pustit se do konzervace. Vezměte velký zavařovací hrnec, do kterého umístěte lahve naplněné vaším moštem. Do hrnce pak nalijte vodu, tak aby dosahovala až k hrdlům lahví. Poté dáme na plotýnku a musíme sledovat teplotu vody. Vždy by se správně měla pohybovat kolem 75-80 °C.
Mošt - raději už vyčeřený a bez kalů, aby nám neutíkal - pak nalijeme do lahví nebo zavařovacích sklenic, postavených do vodní lázně. Uzavřeme a sterilujeme 20 minut při teplotě 75 °C. Ve chvíli, kdy voda v hrnci dosáhne této teploty, okamžitě vyndáme lahve, zavřeme zátkami a položíme je do vodorovné polohy. Zavařené sklenice zkontrolujeme, dobře chycené uložíme ve sklepě.
Okurkový salát pro každé roční období
Další variantou je přivést mošt k varu ve velkém hrnci a plnit horké čisté sklenice. Mošt bez kalu zahřejeme na 85 °C. Jakmile mošt v hrnci dosáhne teploty 85 °C, sundáme z plotýnky a až teď přijdou na řadu pečlivě vyčištěné lahve. Vyčistit je však není jediný krok, který musíme v tomto způsobu udělat. Lahve totiž musíte předem předehřát.
Nalijeme ho do nerezového hrnce, zahříváme do teploty 85 °C a nalijeme až po hrdlo do láhví. Láhve uzavřeme vyvařenými zátkami a otočíme dnem vzhůru, aby horký mošt steriloval také uzávěry. Jj přesně tak. Normálně mošt pasterujte, čili jak už někdo psal „zahřívejte“ na max. 85 °C min 10 minut a pak nalévejte do lahví. Naplněné lahve můžete také pasterovat za stejných podmínek (ve vodě 85 °C cca 10 min), případně pro jistotu ještě před naplněním dezinfikovat vroucí vodou. Nezapomeňte na víčko. Po nějaké době, když šťávu načnete, mělo by víčko v momentě otevření „cvaknout“.
Menší množství moštu můžeme zmrazit v plastových lahvích, ale větší množství je lepší konzervovat. Klasikou pro uchovávání malých objemů jablečného moštu je zamrazení. Není to nic objevného: zchladlý mošt rozlijete do menších plastových nádob (typicky PET lahví), a necháte je zamrazit. Vylisovaný mošt můžete totiž z ¾ naplnit do PET flašek, dobře uzavřít a následně zamrazit. Smysl dává, když řešíte něco mezi 5-10 litry, tedy něco mezi 50-70 kilogramy lisovaných jablek.
Mrazák zapněte na maximum, alespoň na chvíli. Klíčová je tu rychlost zmrazení, aby nedošlo k separaci a vydělení kalu, postupnému vymrznutí. Proto musí být mošt rozdělen na menší objemy. Při rozmrazování použijte opačný postup. Mošt dejte do lednice nebo za chladné okno a počkejte, dokud se všechny krystalky ledu úplně nerozpustí. Mošt spotřebujte nejlépe ihned, nejdéle však do dvou dnů. V podobě kostky ledu pak přečkají tak dlouho, než jej znovu rozmrazíte, byť tak do jednoho roku byste je zpracovat měli.
Jednou z hodně tradičních cest, jak uchovat mošt v malém množství (bez tepelné sterilace) na delší týdny až měsíce, bylo zastavit jeho oxidaci tím, že jste ji zablokovali „zátkou“ z křenu. Nastrouhaný křen má antibiotické účinky (podobně jako česnek), takže dovnitř nádoby s moštem teoreticky nepropustí další bakterie a drží zkrátka i kvasinky. Háček je v tom, že to jde trochu cítit a v chuti moštu poznat. Ať chcete nebo ne, křen bude v moštu vždy trochu cítit. Na jeden demižon vám bude stačit vrchovatá lžíce nastrouhaného křenu. Neslibuje si od tohoto způsobu však stejnou výdrž jako u sterilace. 5-6 měsíců bývá maximum, poté je třeba přidat další křen.
Když do porce tekutého moštu přidáte uměle konzervanty (nic extrémního, stačí obyčejné céčko kyseliny askorbové nebo petol) vyrobíte z ryze přírodního moštu něco… méně přírodního. Nicméně to funguje. A funguje to i s větší kapkou lihu. S cukrem navíc je to pak ještě divočejší, protože z moštu, pravé jablečné šťávy, vyrábíte jakousi limonádu. A vzhledem k tomu, že na litr čirého moštu je to skoro kilovka cukru? Inu, už to není ono.
Sterilovaný mošt vydrží v temnu a chladu i rok nebo více. Chladné klima ledničky není k dlouhodobému uchovávání moštu vhodné. Nápoj pracuje, oxiduje, může se kazit a octovatět. Nejchutnější je čerstvý, v lednici dokáže vydržet 2-5 dní. Třeba zavařený mošt vydrží v skle půl roku až rok, podle metody a hygieny při zpracování.
| Metoda | Proces | Trvanlivost |
|---|---|---|
| Zavařování ve vodní lázni | Sterilizace 75 °C 20 min | půl roku - rok |
| Pasterace / horké plnění | Zahřátí na 85 °C, plnit horké, uzavřít, otočit | několik měsíců - rok |
| Zmrazení | Rozlít do PET, rychle zamrazit | až 1 rok (nejlepší do 6-12 měsíců) |
| Křen jako konzervant | Přidat nastrouhaný křen do demižonu | 5-6 měsíců (experimentální) |
Výroba domácího moštu není nikterak složitá a všechny tím jistě velmi oslníte a sklidíte velké ovace, tak s chutí do toho, rozhodně se není čeho bát. Když v zimě otevřete sklenici zavařeného moštu, vůně jablek z ní provoní celou místnost.
tags: #postup #konzervace #jablečného #moštu #do #zavařovacích