Copyright © pohodanovapec.cz 
V souvislosti s laktózou a lepkem se kromě pojmu „alergie“ setkáváme také s pojmem „intolerance“. Jaký je mezi nimi rozdíl? Obě spadají do kategorie nežádoucích reakcí na potraviny, avšak potravinovou alergii rozpoznáme mnohem snáze než intoleranci. Alergická reakce se totiž obvykle dostavuje do několika minut, maximálně dvou hodin po požití takzvaného alergenu, zatímco symptomy potravinové intolerance nastupují až po několika hodinách, dnech či dokonce týdnech po konzumaci problematické potraviny.
Jde o nesnášenlivost mléčného cukru čili cukru přítomného v mateřském mléce a mléčných výrobcích. K příznakům patří například nadýmání, bolesti břicha, průjem, zvracení a ztráta hmotnosti. U kojenců může být také pozorováno podrážděné chování a problémy s růstem. Pro stanovení diagnózy alergie či intolerance na laktózu se často provádí kožní a krevní testy nebo eliminace laktózy z jídelníčku a sledování reakcí.
Pozor na záměnu intolerance laktózy a alergie na mléko. Hlavní rozdíl spočívá v příčinách onemocnění, kdy intolerance laktózy je způsobena nedostatkem enzymu, který rozkládá mléčný cukr (laktáza); naproti tomu v případě alergie na mléko se jedná o imunitní odpověď organismu na mléčné bílkoviny.
Nesnášenlivost lepku (glutenu) přítomného v obilovinách může u některých jedinců způsobit poškození střevní sliznice a zánětlivé reakce. Příznaky alergie na lepek mohou zahrnovat nadýmání, průjem nebo zácpu, ztrátu hmotnosti, únavu a kožní vyrážky. U starších dětí mohou být také problémy s růstem a vývojem. Pro diagnostiku slouží krevní testy, biopsie tenkého střeva nebo eliminace lepku z jídelníčku a sledování reakcí. Celiakie je nejnebezpečnější onemocnění způsobené lepkem, jde ale o autoimunitní reakci, která poškozuje tenké střevo.
Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na jisté alergeny, obvykle látky bílkovinné povahy, které se nacházejí v ovzduší, potravinách či na povrchu těla. Alergeny mohou vyvolat různou reakci - od rýmy a zánětu spojivek po kožní vyrážky a v některých případech až anafylaktický šok. Alergická reakce bývá rychlá, typicky během minut až několika hodin po kontaktu s alergenem, a vyžaduje často rychlou intervenční léčbu.
Imunopatologické reakce I.-IV. typu spolu tvoří rámec pro popsání nejčastějších typů alergií a přecitlivělostí, a to časného (I. typu) až pozdního (IV. typu) průběhu. Reakce I. typu jsou rychlé IgE‑zprostředkované reakce, zatímco typy II.-IV. zahrnují cytotoxické reakce, imunitní komplexy nebo buněčné reakce zprostředkované T‑lymfocyty a dalšími buňkami imunitního systému.
Projevy potravinových alergií mohou být velmi rozmanité: kýchání, svědění, pálení, otoky, kopřivka, nevolnost, bolesti břicha či zvracení a průjmy. U pylových alergií bývá častá sezónní rýma a potíže s očima. Kontaktní alergie se projevují kožními projevy na místě kontaktu s alergenem. Děti mohou mít kožní projevy jako ekzém, koliky a podrážděnost, zvláště při alergiích na mléko či vejce.
Rozpoznání a diagnostika vyžaduje kombinaci vyšetření: anamnézu, kožní prick testy a krevní testy na IgE protilátky, případně eliminaci a následnou expoziční dietu (provokace). Potravinové intolerance, naopak, bývají převážně neveřejně imunitně zprostředkované a často se potvrzují eliminací enzymů či speciálními testy pro trávení sacharidů a fotkou vodíku v dechu.
Postup při stanovení diagnózy potravinových alergií zahrnuje anamnózu, vyšetření a diagnostickou dietu s provokacemi. Nejprůkaznější jsou potravinové provokační testy - otevřené i slepé - a eliminační dieta s následnou reexpoziční zkouškou. U potravinové intolerance se používá vodíkový dechový test pro detekci nesnášenlivosti určitého cukru; IgG testy nejsou spolehlivou diagnostickou metodou a v praxi se nedoporučují pro stanovení diagnózy intolerance.
Kožní testy (prick testy) a krevní testy na IgE protilátky jsou standardní součástí diagnostiky alergií. U potravinové alergie mohou být panely alergenů užitečné, ale vždy je potřeba vybrat specifické alergenové látky podle symptomů a regionu. Pro potvrzení diagnózy je někdy nutná biopsie tenkého střeva u podezření na celiakii, či endoskopické vyšetření u podezření na extraglandulární alergie.
Tipy pro výběr polštáře pro alergiky
V dnešní době existují náhražky laktózy a bezlepkové produkty, které umožňují vyváženou stravu i u dětí s alergiemi. U alergií není v současnosti léčba v širším smyslu ozdravitelná; účinnou strategií je eliminační dieta a v některých případech alergenová imunoterapie (hyposenzibilizace). Immunoterapie se používá primárně u senné rýmy a závažné alergie na hmyz; u potravinových alergií bývá provázena riziky a provozuje se jen ve specializovaných centrech.
Pro prevenci alergických onemocnění se doporučuje kojení jako nejefektivnější ochrana v raném věku a omezení kontaktu s alergeny v případě známé intolerance či alergie. U pylových a plísňových alergií pomáhá větrání a udržování vhodné vlhkosti prostoru, nástroje jako vlhkoměr či odvlhčovač vzduchu, ochranné brýle pro oči při pylových sezónách a pravidelné mytí rukou a vlasů.
U dětí bývá nejčastější potravinová alergie na mléko a vejce; u kojenců se mohou projevovat ekzémy a zažívací potíže. Genetika a hygienická hypotéza hrají roli ve zvýšeném riziku vzniku alergií. Pro potvrzení alergie je vhodné vyšetření u alergologa, který určí vhodné testy (prick testy, krevní IgE) a případně eliminační dietu s následnou provokací. V případě intolerance je klíčová identifikace enzymatické nedostatečnosti a řízení diety, případně histaminová dieta.
Potravinová intolerance postihuje až 20-30 % populace; nejčastější je intolerance laktózy, histaminová intolerance roste s tím, jak lidé konzumují potraviny bohaté na histamin. U potravinových alergií bývá diagnostika složitá kvůli široké škále potravin a možných zkřížených reakcí. Zásadní je eliminační dieta a následná expoziční zkouška; v některých případech může být indicována biopsie a endoskopie. Vždy je vhodná spolupráce s alergologem a výživovým specialistou.
Pro žití s alergiemi a intolerancemi je důležité mít vyvážený jídelníček s náhradami a sledovat svůj stav. Děti s alergiemi mohou vyrůst z některých potravinových alergií, zejména na mléko, vejce a pšeničnou mouku. Když jsou rodiče alergici, riziko pro dítě je vyšší, ale správná výchova a dohled mohou pomoci minimalizovat potíže.
Copyright © pohodanovapec.cz
