Copyright © pohodanovapec.cz 
Je okurka a rajče zelenina? Musí být ovoce vždy jen sladké? Podle čeho se plodiny řadí mezi ovoce a co určuje zeleninu?
Plody se semeny jsou OVOCE. Z botanického hlediska proto plodiny, které vznikají z reprodukční části rostliny (typicky z květu), tedy nesou a svojí dužinou chrání semena pro následné rozmnožování (rajče, okurka, meloun, paprika, jablko), jsou považovány za ovoce. Plodiny, které vznikají z kořene, stonku nebo z listu rostliny, jsou dle tohoto hlediska považovány za zeleninu.
Zařazení plodů (lat. fructus) mezi zeleninu může být někdy problematické, zvláště v jazycích, kde se pro plod i ovoce používá stejné slovo - např. anglické fruit. Závisí pak na tom, zda v dané zemi převládá hledisko botanické nebo praktické (kulinářské). Neexistuje ovšem jednotná definice pojmu ovoce. Jedinou možností, jak přesně určit, co je a co není ovocem, je určit toto dohodou a taxativně vyjmenovat.
Plodová zelenina je zelenina, která má jedlé plody. Mezi plodovou zeleninu patří například paprika, rajčata, lilek, cuketa nebo tykev, ale také melouny. Z hlediska svého použití a specifické chuti mnoho lidí považuje dýni, tolik oblíbenou potravinu podzimu, za zeleninu. Na druhou stranu její výrazná oranžová barva a tvar ji přibližují spíše ovoci. Meloun je z čeledi tykvovitých, a podobně jako další plody rostlin z této čeledi se tedy řadí mezi plodovou zeleninu.
Rajče. Mezi ovoce jej v roce 2011 zařadil Evropský parlament. Pořád ho máte za zeleninu? Nejste jediní. A taky se mýlíte i u jiných druhů z oblasti „ovozel“, jak se lidově ovoci a zelenině říká. Okurka nebo lilek. Jasná zelenina! Ale co ostatní dary přírody?
Složení a využití přípravků na nakládání
Fazole lze klasifikovat třemi různými způsoby. Jejich dlouhé, provázkové části jsou klasifikovány jako ovoce, protože se vyvíjejí z květů. Ano, hrášek je na tomto chaotickém seznamu také, a to ze stejných důvodů jako fazolový bratranec. Zelené tělo hrášku a zaoblená semena jsou ovoce a luštěnina. Tedy aspoň takhle si to myslíte. Jenže ouha, už v roce 1889 newyorský soudce Joseph Bradley rozhodl, že fazole z obchodního hlediska patří mezi zeleninu.
Batáty patří mezi nejvýživnější druhy zeleniny, ačkoli někteří jedinci si je pro jejich barvu a sladkou chuť pletou s ovocem. I když je hroznové víno oficiálně ovoce (ve skutečnosti patří mezi bobule), vinná réva je rostlinou, jež se považuje za zeleninu.
Doporučený denní příjem ovoce a zeleniny obvykle upřednostňuje vyšší podíl zeleniny oproti ovoci, často v poměru 2:1. To znamená, že z doporučených 400-500 gramů denně by přibližně dvě třetiny měly být zelenina a jedna třetina ovoce. Důvodem je, že zelenina má obecně nižší obsah cukru a vyšší obsah vlákniny než ovoce, což je důležité pro udržení stabilní hladiny cukru v krvi a správné trávení. Tento poměr však není striktně stanoven a může se lišit podle individuálních potřeb a preferencí.
Doplňky stravy nemohou nahradit všechny výhody, které poskytuje čerstvá zelenina a ovoce. Kdy tedy dát doplňkům stravy přednost? Vyšší potřeba. Pro určité skupiny lidí s vyšší potřebou některých živin je náročné, získat jich dostatečné množství jen z potravy. Zde jsou doplňky stravy velký pomocník. Příkladem může být kyselina listová, která je důležitá pro vývoj plodu, pro ochranu nervového systému, pro dostatek červených krvinek a může být pro mnoho žen, například v těhotenství, při silnější menstruaci, při ztrátě krve, při zhoršeném vstřebávání živin apod.
Dalším příkladem může být špenát, který je sice bohatý na železo, ale jeho vstřebávání do těla může být ovlivněno jinými faktory v potravě, jako jsou antinutriční látky. Pokud někdo nemá přístup k čerstvé zelenině a ovoci nebo nemůže snadno získat dostatečné množství určitých živin z potravy, např. pohodlí nebo velký objem, důvodem pro to, dát přednost doplňkům stravy může být i potřebný objem čerstvého ovoce či zeleniny. Např. doporučený denní příjem vlákniny se pohybuje mezi 25-30 gramy, což může být obtížné dosáhnout pouze z ovoce a zeleniny. Například, aby se získalo 25 gramů vlákniny z ovoce či zeleniny, je třeba sníst konzumaci přibližně 10 jablek nebo 10 misek hrášku. To se často nedá zvládnout.
Zdánlivě nelogická otázka. To jistě platí, když ovoce či zeleninu pěstujeme bez chemie, čerstvě sklidíme a hned zkonzumujeme. Pokud je ale skladujeme, musíme počítat s úbytkem účinných látek. V následující tabulce vidíme, jak s dobou skladování klesá množství vitamínu C. Také rajčata během několika dní po sklizni ztrácí živiny. Například vitamín C se jen po 5 dnech skladování při pokojové teplotě může snížit o více než 50 %. I obsah antioxidantů v rajčatech, jako je například lykopen se snižuje během skladování a transportu. Pokud jsou rajčata sklizena před zralostí (tzv. ...)
| Plod | Pokles vitamínu C po 5 dnech |
|---|---|
| Rajče | Více než 50 % |
| Hruška | Až 30 % |
| Jablko | Podobné snížení jako hruška |
Jak je to se zeleninou a ovocem dováženým z ciziny? Jen doba transportu je zde v řádu více dnů, až týdnů. Podle studií, prezentovaných v časopise Food Research International se mohou ztráty živin během transportu a skladování ovoce a zeleniny pohybovat mezi 10 - 80 %. Mimoto se některé dovážené ovoce sklízí nedostatečně vyzrálé a tím je jeho nutriční hodnota nižší. Ovoce syntetizuje vitamíny a antioxidanty, když dozrává přirozeně na stromě, což znamená, že plně zralé ovoce bude mít nejvyšší obsah těchto živin. Ovoce a zelenina jsou nejlepší, když přirozeně dobře vyzrají a jíme zcela čerstvé, ihned po sklizni. Čerstvé ovoce a zelenina je v každém případě první volba.
Do zeleniny patří také nadzemní části zelených rostlin, tedy zejména LISTY a stonky. S některými listy z košťálovin se občas v receptech na smoothies nebo čerstvě lisované šťávy setkáváme (zelí, kapusta apod.). Obsahují však komplex sacharidů, které jsou pro člověka obtížně stravitelné a jejich rozklad bakteriální mikroflórou ve střevech je příčinou nadýmání, plynatosti apod. Proto při jejich použití doporučujeme postupovat individuálně a také dávkovat listy košťálovin v rozumné míře. Pro zmírnění účinků lze u této skupiny doporučit spíše odšťavnění namísto mixování celých listů.
Natě nebo listy kořenové zeleniny jsou na živiny dokonce výrazně bohatší než samotné kořeny. Víte, že: Natě nebo listy kořenové zeleniny jsou na živiny dokonce výrazně bohatší než samotné kořeny (např. Ruku na srdce - kolik ovoce a zeleniny denně sníte? Odpovídá toto množství doporučeným 400 - 500 gramům denně? Řešení přináší čerstvé šťávy z ovoce a zeleniny získané pomocí odšťavňovače. Víte, že: Odšťavňování může pomoci při detoxikaci organismu?)
V dalších řádcích vám přiblížím méně známé, exotické druhy a připomenu i ty, které dobře znáte, ale možná se ve vašem jídelníčku vyskytují jen zřídka nebo vůbec. Černý kořen se podobá křenu, ale je černého zbarvení. Je bohatý na vlákninu inulin, dále obsahuje laktucin a levulin, látky podporující činnost žláz s vnitřní sekrecí. Řadí se mezi lahůdkovou zeleninu a nejčastěji se konzumuje vařený, zapékaný nebo smažený. Daikon je druh ředkve s bílým kořenem dlouhým až 25 cm. Nutričním složením se velmi podobá ředkvím a i využití v kuchyni je totožné. Batáty neboli sladké brambory mají stejné mnohostranné využití jako brambory. Oproti nim obsahují více škrobu a také cukru.
Tipy pro pečení s mraženým ovocem
Tuřín se hojně pěstoval před rozšířením brambor a byl proto významným zdrojem sacharidů. Příznivě působí při žaludečních, cévních a žlučníkových potížích. Vodnice či okrouhlice je bulva různých tvarů i barev (bílá, žlutá, šedá, nafialovělá, oranžová i černá) s bílou nebo nažloutlou dužinou. Čekanka salátová má jemnou, nahořklou chuť. Zlepšuje trávení a je doporučována při jaterních onemocněních. Potočnice lékařská obsahuje značné množství jódu, hořčičné oleje a silice a vitamín C. Díky silicím mají listy příjemně nahořklou ostrou chuť a připravují se z ní proto pikantní saláty.
Ačokča je podobná našim okurkám a pěstuje se v teplejších oblastech. Chřest se vrací do českých kuchyní. Obsahuje spoustu vitamínů a minerálních látek, zejména stopových prvků a flavonoidů. Chřest má příznivý účinek na krevní oběh, posiluje imunitní systém, pomáhá zlepšovat zrak a zpomalovat stárnutí pokožky. Také přispívá k tvorbě serotoninu a tím uvolňuje nervové napětí. Je velmi lehce stravitelnou a lahůdkovou zeleninou.
Fenykl sladký jste již v obchodech zahlédli, ale možná doposud neochutnali. Konzumujeme nadzemní hlízu, která je podobná cibuli a má jemnou chuť a vůni. Fenykl je známý především účinky na činnost zažívacího ústrojí (proti nadýmání, uvolňuje křeče). Artyčoky jsou květy, jež se konzumují před rozkvětem, nesmí vykazovat dřevnatění. Řadí se mezi lahůdkovou zeleninu lehce nahořklé chuti. Vedle vitamínů a minerálních látek obsahují inulin a vykazují vysokou antioxidační aktivitu. Kulinárně se upravují vařením, dušením nebo zapékáním.
Mezi exotické druhy zeleniny patří například jurovník, kokcinie, psofokarpus čtyřkřídlý, rapini nebo taro. Tyto druhy jsem však nevyzkoušela, a proto nemohu více napsat.
Avokádo je „exot“ mezi ovocem, protože obsahuje velké množství tuku, ale vhodného složení. Granátové jablko je „to“, jež utrhla Eva v ráji a obecně jsou granátová jablka v Bibli i jiných mytologických textech zmiňována. Šťavnatá a křehká rebarbora se hodí pro přípravu koláčů, kompotů, džemů nebo sladkých omáček. Mochyně neboli židovská višeň či liščí jablko. Oranžová bobule ukrytá v zaschlém kalichu je bohatá na obsah karotenoidů, vlákninu a vitamín C. Konzumuje se jen tak nebo naložená v cukru. Karambola neboli čínská hvězdice může být krásnou ozdobou vašich ovocných salátů nebo koktejlů. Pitaya je rovněž pro oko zajímavé ovoce a hodí se pro ozdobení kulinárních výtvorů.
Směrnice Rady č. 2001/113/ES, o ovocných džemech, rosolech a marmeládách a kaštanovém krému určených k lidské spotřebě definovala pro potřeby směrnice vybranou plodovou zeleninu (okurky, rajčata, dýně, melouny) spolu např. s dalšími kategoriemi. Proč jsou rajčata ovocem a jahody nejsou bobulemi, vysvětlují botanické i popularizační zdroje (Why Tomatoes Are Fruits, and Strawberries Aren't Berries; FAQs; Simple Fruit; Fruit Types and Classification of Fruits; Fruit key).
Copyright © pohodanovapec.cz
