Copyright © pohodanovapec.cz 
Anglické zahrady považujeme za skvost světové zahradní tvorby, angličtí zahradníci mají doslova zelené prsty. Nejde ovšem jen o to, že se jim daří vše vypěstovat, mají přirozený cit i pro kompozici. Právě pod jejich taktovkou vznikají taková zahradní díla, která korespondují nejen s architekturou domu, ale přirozeně také navazují na okolní krajinu.
Anglická zahrada, často označovaná i jako anglický park, je velmi oblíbeným typem zahrady, který vznikl již v počátcích 18. století. Plynule nahradil francouzskou zahradu, která je známá svým smyslem pro symetrické tvary květin i dřevin. Anglická zahrada je oproti tomu více rozmanitá, více přírodnější.
Anglická zahrada se dostala do popředí na přelomu 17. a 18. století, kdy se honosné a symetricky tvarované francouzské zahrady začaly pozvolna měnit. Do módy přišla lehká ležérnost, uvolnění a volnost. Humanismus a romantismus nastoupily jako slohy nejen do stavebnictví, ale i do dalších odvětví lidské činnosti. Ať je prvotnost vzniku anglických zahrad připisována komukoliv, jisté je, že vznikl originální zahradní styl, který se postupně rozšířil z Anglie do všech koutů Evropy, ale posléze i do \"Nového světa\" - do Ameriky.
Podle jedné z teorií, které vysvětlují vznik anglických zahrad, byl příčinou Golfský proud. Ten vytváří v oblastech Anglie právě ono nepříjemné mlhavé počasí, a to mělo také údajně vliv na znehodnocování umně tvarovaných prvků zahrad francouzských. Další z možných a pravděpodobných teorií také hovoří o chudnoucí anglické šlechtě a nákladnosti udržování francouzských zahrad. Nejpravděpodobnější teorie bude nejspíše ta, že angličtí mořeplavci objevili kouzlo asijské Číny a pokusili se její prvky přenést do Anglie v podobě rostlin a zahradního stylu.
Jedním z prvních uznaných anglických parků byl park u Stowe House, kde dnes nalezneme prestižní soukromou školu. Tento park nechal lord Cobham rekonstruovat v roce 1714 právě z původní francouzské zahrady.
Anglická zahrada je tvořena především typickým anglickým trávníkem, k jehož péči se přistupuje se vší vážností a přesností. Perfektní anglický trávník, toť základ anglické zahrady! Krásná, až dokonalá zelená plocha se dá už dnes vypěstovat i v našich podmínkách.
Anglická zahrada je nepravidelná, nemá přímé linie a je nesymetrická. Hlavní dekorací jsou napodobeniny nejrůznějších slohů: od antiky přes sloh románský, barokní i egyptský nebo orientální. Není výjimkou, když v anglické zahradě nalezneme napodobeninu minaretu nebo antickou sochu. Dekorace v anglické zahradě napodobují všechny možné architektonické styly.
Přírodní krajinářské prvky jsou ochuzené o romantické prvky, naopak se vysazují různorodé dřeviny, pracuje se více s terénem a jeho nerovnostmi. Terén by měl být zvlněný, jen zcela výjimečně plochý. Vodní plochy jsou žádoucí, avšak na místo velkých jezírek se dává přednost řekám a potokům. S řekami je také spojen další výrazný prvek, a tím je most, nejlépe kamenný. Cesty mají mít typický tvar písmene S. Čím je cesta klikatější, tím je lepší.
Přírodní materiály, nic jiného v anglické zahradě nenajdete. Přírodní kámen je často používán pro cestičky, zídky a mostky, čímž dodává zahradě autentický a nadčasový ráz. Dřevo použije váš zahradní architekt pro altány, lavičky a ploty, a tak dodá zahradě romantický nádech. Nezapomeňte na zídky, altánky či lavičky.
Koncept bývá většinou dělen do různých tematických celků, které se liší nejen užitkovou náplní, ale také estetickým pojetím. Správně vytvořenou zahradu nelze shlédnout z jednoho bodu pozemku. Na každém kroku pak čeká překvapení v podobě dalšího odlišně laděného prostoru.
Anglickým zahradníkům hrají do karet především klimatické podmínky. V Anglii se totiž rozprší klidně i několikrát za den, takže vegetace dostává bohatý přísun vody ke kořenům, ale své odvede také poměrně vysoká vzdušná vlhkost. V České republice se s tímto podnebím výrazně rozcházíme: vaše sny o zahradě inspirované Anglií mohou zhatit tuhé zimy bez sněhové pokrývky a především suché horké léto.
To však neznamená, že se inspirace nedá přenést i k nám. Můžeme se inspirovat kompozičním řešením, do českých zahrad lze také zakomponovat trvalková rabata, která vytvářela již Gertrude Jekyll, ale i sebelepší „kopie“ anglické zahrady bude vždy něco postrádat, přesto není třeba zoufat.
Pokud se vydáte pro inspiraci do Anglie, jistě vás na první pohled zaujme absence klasických typů oplocení, která znáte z naší země. S betonovými prefabrikáty nebo s pletivem se jen tak nesetkáte. Oplocení je většinou řešeno kamennou zídkou, dřevěnými latěmi, které umožňují výhledy do i ze zahrady, nebo oplocení zcela chybí a supluje ho přirozený terén.
U šlechtických sídel pak byly vytvářeny příkopy Ha-Ha. Jedná se o příkop ze strany od zahrady kolmý, zatímco směrem do krajiny má svahy již pozvolné. Tato forma „oplocení“ nebyla z dálky zřejmá, takže nerušila působnost kompozice a navíc zahradu i celkově zvětšovala, proto můžete mít z anglických zahrad u šlechtických sídel pocit, že jsou nekonečné.
Ano, taková přesně anglická zahrada je. Kromě trvalkových záhonů ji hojně doplňuje také tvarovaná zeleň v podobě živých stěn a plotů. Stálezelené nízké živé plůtky jsou zde často používány coby obruba okrasných i zeleninových záhonů. Máme totiž hluboce zažité, že užitková zahrada slouží pouze k užitku, ale pokud na ní nebojujete s každým metrem čtverečním a místa máte dostatek, pak zauvažujte i nad tím, jestli by si zeleninové záhony také nezasloužily stálezelenou zeleň, která některé z nich orámuje.
Informace o Polabské zelenině a jejích aktivitách
V Anglii se nejčastěji v živých plotech setkáme s dlouhověkým tisem červeným (Taxus baccata), který je sice typický pomalým růstem, ale snese i hluboké zmlazení. Nízké živé ploty se pak zakládají ze zimostrázu vždyzeleného (Buxus sempervirens), který obstojně snáší i naše zimy.
Trvalkové záhony v anglických zahradách mnohdy připomínají spíše malířské plátno než klasické rabato. Zahradní architekti tato rabata vytvářejí tak, aby druhy v nich vysazené svým kvetením na sebe navazovaly. Pak se nestane, aby některý týden ve výsadbě nic nekvetlo. Stejně tak se dbá na to, aby byly rostliny zajímavé nejen barvou či tvarem květů, ale také olistěním, případně plody.
Anglická rabata se zakládají buď v ploše, nebo u vyšší stěny, takže jsou určeny pro pohled z určité strany. Rabata posazená do volné plochy mívá vyvýšený střed, což znamená, že nejvyšší druhy rostlin jsou vysazeny uprostřed a směrem k okrajům se sortiment snižuje. Rabato u stěny pak mají nejvyšší rostliny vysazeny v zadní části, sortiment se snižuje směrem k pohledové zóně.
V trvalkových záhonech mívají angličtí mistři zahradní tvorby mnohdy zakomponovány anglické růže nebo různé druhy pěnišníků či azalek, jak to měla ve zvyku také věhlasná Gertrude Jekyll. Co by byla anglická zahrada bez růží! Vždyť v Británii se dokonce pořádají i soutěže pěstitelů a Angličané jsou na své růže nesmírně hrdí.
„Zelinářství nazýváme ono odvětví zahradnictví, které se zaměstnává pěstěním ponejvíce měkkých zelnatých rostlin,“ píše ve své knize Zelinářství z roku 1888 Ludvík F. Tato útlá knížečka je jednou z prvních publikací zabývajících se zahradničením a podává informace o tom, co a jak se tehdy pěstovalo.
Při zařizování pozemků pro zelinářskou zahradu musíme půdu především zrýt do hloubky 60 cm a pohnojit ji kravským nebo koňským hnojem. Co se týče hnojiv, v zelinářství je nejvhodnější tekutý hnůj, totiž močůvka. Čerstvě hnojená půda dobře svědčí jen některým rostlinám, jiné lépe rostou až na již sklizeném záhonu. Z toho vyplývá, že nemáme hnojit celou zahradu každý rok, stačí jen po 2-3 letech, a rostliny vysazovat tam, kde se jim daří.
Čerstvé pohnojení snesou nebo vyžadují takové druhy zeleniny, které sklízíme nad zemí, tj. kapusty, saláty, špenáty. V čase letním vyžaduje většina zeleniny pilné zalévání. Jistě vás napadne, že se nedostatek atmosférických srážek během sezony dá dohnat dodatečnou zálivkou. Jistě to v některých případech bude i stačit, ale vody stále ubývá a je třeba s ní zacházet ohleduplně.
Jednotlivé druhy zeleniny nedozrávají ve stejný čas, proto na omezené ploše pozemku a kvůli úspoře závlahy sázíme ve stejné době více odrůd na jeden záhon současně. Jakmile jedny sklidíme, druhé pokračují ve vzrůstu.
Na podzim vytáhneme jarmus ze záhonů a dáme ho na chráněné místo, kam nemají přístup jmenovitě zajíci, kde opět zakoření. Mezi nejoblíbenější druhy pro rané pěstování čítáme Cyperský a Raný erfurtský; pro pozdější výsev se hodí Velký asijský a Anglický a pro ještě pozdější výsev Stadtholdský a Černý sicilský.
Rozeznáváme tři skupiny melounů: cantalupky, síťovky a pruháče neboli žebrovité melouny. Melouny se u nás pěstují obvykle jen ve sklenících - pařeništích. Běžné tehdy bylo pěstování tykví. Pastinák se nazýval „dřenka“ a byl velmi rozšířen. Jeho společnicí byla dnes již téměř vymizelá Krabilice hlíznatá. Vodnice byla naprosto zásadní kořenovou zeleninou, salátů se pěstovalo desítky druhů. A tuřínu se říkalo „kolník“.
Mírnou zimu a časté anglické deště sice nemáme, ale technologie pokročily, a když trochu zabojujete se závlahou a plevelem, hezký trávník se podaří. Pokud po zahradě v anglickém stylu toužíte, nenechte se brzdit! Ačkoli jsou v Británii přeci jenom trochu odlišné klimatické podmínky, věřte, že i u nás to půjde.
Anglická zahrada má být především malebná. Ať už malebnost spatřujeme v původním, divokém pojetí nebo v její upravenější a moderní podobě, měla by anglická zahrada představovat výrazný prvek venkovské zahrady, doslova okrasný statek.
Anglická zahrada využívá jako estetický doplněk a dekoraci také živá zvířata, a nejen ta v klecích a voliérách. Běžnou \"dekorací\" jsou pasoucí se ovce nebo umělé řeky plné ryb. Dekorace představují dokonce i lidé. Jsou to nejen pastevci, ale i čarodějnice a nepraví poustevníci, kteří se nechávají najímat jako herci. Anglický park působí blahodárně na lidskou psychiku. Je proto často umisťován v blízkostech sanatorií, lázní nebo léčeben. Má působit uvolněně, snivě a romanticky.
Anglická zahrada před domem sklidí obdiv sousedů, zároveň nabádá k detailnímu prozkoumání. Anglická zahrada rostliny přímo přitahuje. S jejich výsadbou vám velmi rádi pomůžeme. Hlavně pestrost je totiž základem krásné anglické zahrady.
Tvůrci anglických zahrad doporučují: snažte se docílit zejména vhodného propojení prostoru okrasné zahrady, háje, užitkové zahrady a vody. Umisťujte do své zahrady dekorace, které nesou patinu doby. Vsaďte na romantismus, antiku či orient. Nebojte se kombinovat zdánlivě nekombinovatelné, avšak šetřete s výběrem materiálu. Anglická zahrada vyžaduje kámen, dřevo a zeleň.
| Prvek | Účel | Doporučení pro ČR |
|---|---|---|
| Trávník | Hlavní plocha, estetika | Pečlivá péče, zálivka, pletí |
| Trvalkové rabato | Barevnost po většinu roku | Volit druhy s různou dobou květu |
| Živé ploty | Ohraničení záhonů, pozadí | Taxus, Buxus pro obrysy |
| Užitková část | Potrava, funkce | Střídání plodin, hluboké zpracování půdy |
Pokud se rozhodnete pro realizaci, zvažte spolupráci se zkušeným architektem nebo realizátorem. Dbáme na přání zákazníků a vždy se snažíme najít jen to nejlepší řešení. Uvědomujeme si finanční náročnost, a proto pracujeme s návrhem až do jeho úplného schválení.
Copyright © pohodanovapec.cz
