Copyright © pohodanovapec.cz 
Velikonoční vajíčka jsou zdobené vejce, které jsou obvykle používány jako dárky při příležitosti Velikonoc. Nejstarší tradicí je použít barvené a malované slepičí vejce. Moderním zvykem je dávat čokoládové vajíčka zabalené do barevné fólie, ručně vyřezávané dřevěné vejce, nebo plastové vejce plněné cukrovinkami a čokoládou. Nicméně, skutečné vejce jsou i nadále používány ve střední a východní Evropě, kde jsou tradičním symbolem plodnosti a znovuzrození.
V křesťanství jsou velikonoční vajíčka symbolem prázdného Ježíšova hrobu, z něhož byl Ježíš vzkříšen. Jednou starověkou tradicí bylo barvení velikonočních vajec červenou barvou, na památku Kristovi krve, prolité při ukřižování. Tento zvyk původně přišel od prvních křesťanů v Mezopotámii, a odtud se rozšířil do Ruska a Sibiře přes pravoslavnou církev, a později do Evropy přes katolické a protestantské církve.
Tradice zdobení vajec jako součást jarních rituálů jsou starobylé. V Africe se našly zdobené, ryté pštrosí vejce staré 60 000 let. V pre-dynastickém období Egypta a raných kulturách Mezopotámie a Kréty, byly vejce spojeny se smrtí a znovuzrozením. Zdobené pštrosí vejce, a reprodukce pštrosích vajec ve zlatě a stříbře, byly často umísťovány v hrobech starých Sumerů a Egypťanů před 5000 lety.
Křesťanský zvyk barvení velikonočního vajíčka začal mezi prvními křesťany z Mezopotámie, kteří barvili vejce červenou barvou, ve vzpomínce na Kristovu krev, která byla prolitá za jeho ukřižování. Křesťanská církev oficiálně přijala vejce jako symbol vzkříšení Ježíše Krista. Kniha “Římský Rituál”, která byla zveřejněna v roce 1610, obsahuje první zmínky o velikonočních tradicích a požehnání velikonočního jídla, jako jsou vejce, beránek a chléb.
Profesor sociologie Kenneth Thompson popisuje rozšíření používání velikonočního vajíčka v celém křesťanském světě. Zjistil, že použití velikonočních vajec přišlo z Persie do Mezopotámie, odtud do Ruska a přes Sibiř do Evropy. Kde kromě červené barvy používali na barvení velikonočních vajec i barvy zelené a žluté.
Etnolog a filolog Jacob Grimm z 19. století tvrdil, že lidový zvyk velikonočního vajíčka mezi kontinentálními germánskými národy může pocházet z jarní slavnosti germánské bohyně Ostara, odtud pak pochází německé Ostern ‘Velikonoční’.
Vejce jsou od pradávna symbolem nového života. V křesťanské tradici představují zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Skořápka vejce pak symbolizuje hrob, z něhož vzešel nový život, a vejce samotné je onen nový život. Obecně však symbolizuje znovuzrození, život, plodnost, či úrodu. Velikonoční vajíčka jsou symbolem Velikonoc stejně jako třeba pomlázka, koleda nebo beránek.
Tradice velikonočního vajíčka úzce souvisí s tradicí půstu. Historicky bylo tradiční využít všechny vejce v domácnosti před začátkem půstu. Konzumace vajec bylo původně během půstu v západních křesťanských zemích zakázáno, podobně jako maso a mléčné výrobky. Ve 40denním postním období, které končí Bílou sobotou, se nesmělo jíst maso, mléčné produkty a také vejce. V tomto ročním období ale slepice po zimě opět plně snáší a lidé řešili problém, co s takovým množství vajec. Uvařená vejce měla delší trvanlivost, ale bylo potřeba rozlišit je od čerstvých a tak se vařená barvila na červeno.
V Římsko-katolické církvi v Polsku probíhá požehnání dekorativního koše s tradičními potravinami v den tzv. „Bílé soboty“. V Řecku ženy tradičně barví vejce s cibulí a octem ve čtvrtek (tedy v den Svatého Přijímání). Tyto slavnostní vejce jsou známé jako kokkina avga. V Egyptě je tradicí zdobit vařené vejce v Sham el Nessim svátek, který se koná každý rok po křesťanských Velikonocích.
V některých středomořských zemích, zejména v Libanonu, slepičí vejce jsou vařené, barvené, nebo malované a používají se jako dekorace kolem domu. Poté, na Velikonoční den, zpívají malé děti píseň „Kristus je vzkříšen, Opravdu, On je“, vesele rozbíjí vejce a pojídají je. Tato tradice se také koná v Bulharsku, na Kypru, v Řecku, Makedonii, Rumunsku, Rusku, Srbsku a na Ukrajině. Na Velikonoční neděli si přátelé a rodina ťukají navzájem o sebe vajíčka a ten, jehož vajíčko se nerozbije, toho čeká velmi šťastná budoucnost.
tradiční banánový chlebíček z Moje barevná kuchyně
V Německu se vajíčky zdobí stromy a keře, vytvářejí tzv. „Velikonoční stromy“, a v několika oblastech se zdobí velikonočními vajíčky také veřejné studny. V některých zemích se vajíčka používají i v hrách a soutěžích: válcování vajec, soutěž v rozbíjení velikonočních vajec, tanec s vejci nebo pobíhání s vejci - každá tradice má své místní zvláštnosti.
Mezi ty nejstarší metody zdobení patří barvení vajíček s pomocí přírodních surovin. Využívaly ji především naše babičky a prababičky, ale i v dnešní době má své příznivce a vrací se zpět do módy. Hlavní výhodou je, že vše zvládnete bez použití jakékoliv chemie a navíc vše potřebné máte zpravidla i doma.
Batikování velikonočních vajíček se provádí v různých barvách a je dosaženo prostřednictvím vaření vajíček v přírodních látkách, jako je cibulová slupka (hnědá barva), ořech (černá barva), řepná šťáva (růžová) atd., nebo pak pomocí umělých barviv. Vyhřívaný vosk a lak se používá k tradičnímu zdobení velikonočních vajíček v České republice. Pysanky jsou ukrajinské velikonoční vajíčka, zdobené pomocí techniky batikování voskem. Pysanky pocházejí od slovesa pysaty, „psát“, kdy vzory nejsou malované, ale psané včelím voskem.
| Surovina | Barva | Postup zkráceně |
|---|---|---|
| Cibulové slupky | Červenohnědá / hnědá | Vložte slupky s vejci do hrnce s vodou a lžící octa, vařte 10 min |
| Červená řepa | Růžová / červená | Nastrouhanou řepu vařte s octem ≥15 min, přeceďte a barvěte |
| Kurkuma | Žlutá | Povařte kurkumu s octem ≥15 min, vložte vejce |
| Borůvky | Modrofialová | Vařte borůvky s octem ≥10 min, přeceďte a barvěte |
| Kopřivy | Zelená | Povařte mladé kopřivy 20 min s octem, přeceďte a odstát |
| Káva | Hnědá | Ponořte uvařené vejce do teplé kávy na ≥20 min |
Postup při barvení bývá zpravidla u všech stejný. Vždy je potřeba si uvařit silný odvar, ve kterém se vajíčka buď uvaří, nebo nechají louhovat přes noc. Podle zvolené suroviny získáme výslednou barvu vajíčka. Základem je voda s octem a další přidaná surovina. Barvěte pouze odmaštěná bílá vejce.
Postup u barvení vajíček v odvaru ze slupek cibule: nejprve si vajíčka omyjte vodou se saponátem, aby se řádně odmastila a dobře se barva uchytila. Po umytí vajíčka osušte a odložte stranou. Poté si oloupejte cibuli a vložte slupky do hrnce s vodou, přidejte dvě lžíce octa, vložte vajíčka a přiveďte k varu. Vařte na mírném stupni ještě cca půl hodiny, pak hrnec odstavte a nechte vajíčka další 2 hodiny louhovat. Poté je vyjměte a osušte. Pro lesklý vzhled stačí již pomazat tukem, či slaninou.
Recepty pro dělenou stravu z Velké barevné kuchařky
Pro dosažení větší škály barev bylo často používáno vázání různě barevných vlněných přízí na cibulové slupky přiložené na skořápku vajíčka. Při vaření vajíček s cibulí mohou být připojeny listy průhledným plátýnkem, nebo punčochou ke skořápce, aby tímto způsobem byly na vajíčku vytvořeny vzory listů. Listy jsou připojeny na vejce před tím, než jsou vejce nabarvené a jakmile jsou listy odstraněny po barvení, vznikají na vajíčkách nádherné tvary listů.
Obtisky květů a lístků: při barvení vajíček můžete také vyzkoušet obtisky květů a lístků, které nasbíráte. Nastříhejte si staré silonky na cca 15 cm dlouhé kousky a na jednom konci vždy udělejte uzel. Očištěné vajíčko namočte do čisté vody a přiložte na něj několik různých lístků. Opatrně ho zabalte do punčošky a druhý konec zavažte provázkem. Takto vajíčka pak již uvaříte, či vylouhujete v připraveném odvaru.
Mezi moderní techniky patří zdobení pomocí laku na nehty, ubrousková technika, zdobení rýží nebo bavlnková vajíčka. Tyto metody nabízejí velkou variabilitu designů a často jsou používány pro dekorativní (vyfouknuté) kraslice.
Malování laky na nehty (marblování): vyfouknutá vajíčka si omyjeme a usušíme. Připravíme si starou plastovou misku s vodou pokojové teploty. Přichystáme si také polystyrén, do kterého zapícháme špendlíky tak, aby se tam poté daly odložit obarvená vajíčka na uschnutí. Začneme kapat jednotlivé barvy do misky s vodou, špejlí lehce promísíme barvy a ponoříme vajíčko. Vytáhneme jej a odložíme uschnout na špendlíky.
Rýžová metoda pro kropenatá vajíčka: do každé z připravených nádob nasypeme půl hrnku rýže, naneseme pár kapek tekutého potravinářského barviva na rýži, uzavřeme víčkem a protřepeme, vložíme uvařené vejce, opět protřepeme a po vyjmutí necháme oschnout.
Ubrousková technika: z ubrousků vystříháme jednotlivé vzory. Používat se bude pouze horní barevná vrstva. Umyté a vysušené vajíčko natřeme lehce lepidlem na místo, kam budeme umísťovat vystřižený vzor. Opatrně ho přiložíme na vajíčko a štětcem opatrně uhladíme. Po celkovém zaschnutí můžeme vajíčko ještě celé přetřít lepidlem, aby bylo následně ještě odolnější.
Bavlnková technika: vyfouknutá vajíčka si odmastíme a usušíme. Bavlnky nastřihneme na kratší části pro lepší manipulaci. Naneseme na vajíčko lepidlo a štětcem ho rozetřeme do úzkého pruhu po celém obvodu, přikládáme bavlnky tak, aby těsně přiléhaly. Po zaschnutí lze dozdobit mašličkou, perličkami nebo korálky.
Varianty zahrnují čokoládová vajíčka, marcipánové vejce (např. v Indickém státě Goa), porcelánové vejce (v Bulharsku, Polsku, Rumunsku, Rusku, na Ukrajině), a dřevěné velikonoční vajíčko, které je velmi oblíbenou velikonoční ozdobou v evropských zemích. Velikonoční vajíčka jsou odměnou pro koledníky i velikonoční dekorací, ale mají také svůj symbolický význam.
Dnes už nemusíte sahat po syntetických barvách. Barvení vajíček přírodními surovinami, jako jsou cibulové slupky, kurkuma nebo červené zelí, je opět v módě. Barvení velikonočních vajíček přírodními barvami není jen návratem k tradici, ale i způsobem, jak propojit oslavy jara s ohleduplností k přírodě. Hlavní výhodou je ekologie, bezpečnost pro děti (pokud jíte vajíčka) a estetika přírodních odstínů.
Ať už zvolíte jakoukoliv metodu, výsledek bude stát za to. Nezapomeňte, že Velikonoce mají přinášet radost a naději. Užijte si tyto chvíle naplno a s celou vaší rodinou!
Copyright © pohodanovapec.cz
