Copyright © pohodanovapec.cz 
Bez obarvených a dekorovaných vajec všech druhů a stylů si dnes už Velikonoce nedovedeme představit. Vejce obecně symbolizují nový život, plodnost, úrodu i znovuzrození, proto k jaru už neodmyslitelně patří.
Velikonoční vejce znali už ve starém Egyptě a souvisí rovněž s Ježíšem Kristem. Už pohané totiž vnímali vejce jako symbol jara a znovuzrození. Základy dnešní tradici kraslic dali už Sumerové, Peršané a Babyloňané. Pohané věřili, že se na jaře znovu vrací sluneční bůh a vejce pro ně znamenalo symbol znovuzrození, plodnosti a nového života. Kolorované vaječné skořápky byly nalezeny i v 60 tisíc let starém hrobě v Jižní Africe.
Vejce se zřejmě barvila po celém světě. V některých starověkých kulturách vkládali zdobená vajíčka do hrobek svých blízkých, aby jim zajistily bezpečný přechod na druhý břeh a možná i nějakou tu svačinu na cestu. Byla to magická praxe s úkolem zajistit plodnost polí i dobytka. Utajený život ve vejci - tato představa zřejmě motivovala naše předky k tomu, aby vejcím přisuzovali zvláštní moc a využívali je při mnoha zvycích.
Červená barva krve a života je základní a nejstarší barvou nejen barvených vajec, ale i barvou Velikonočního - "Červeného" pondělí. Červená barva, kterou se vajíčka často barvila, symbolizovala Kristovu krev, ale také oheň, lásku a nový život. Další oblíbenou barvou byla žlutá díky legendě o Ježíši a svatém Petrovi. Traduje se, že Ježíš společně s apoštolem Petrem navštívil hospodyni a ta jej pohostila vejci uvařenými v popelu. Poté, co Ježíš odešel, proměnily se skořápky vejce ve zlaté. Hospodyně pak pravidelně v den výročí Kristovy návštěvy rozdávala vajíčka pocestným.
Existuje legenda o Marii Magdaléně, která přišla k římskému císaři Tiberiovi s vajíčkem v ruce oznámit zmrtvýchvstání. Císař se jí vysmál s typickým antickým sarkasmem. Prohlásil, že člověk může vstát z mrtvých stejně snadno jako může vajíčko v její dlani zčervenat. Vajíčko v tu ránu změnilo barvu na sytě rudou a tento okamžik dal základ masovému rozšíření tradice. Červená vejce si oblíbili také křesťané, které k barvení vajec zřejmě inspirovaly pohanské kultury.
Mouka z červené čočky: zdravá alternativa
Zvyk konzumovat ozdobená vajíčka se váže k velkému půstu, který předcházel Velikonocům, a který lidé pečlivě dodržovali. Během 40denního půstu se kromě masa a mléčných výrobků nesměly jíst ani vejce. Lidová tvořivost a tehdejší selský rozum přišel na to, že pokud se vejce uvaří získají delší trvanlivost a oněch 40 dní by mohla zvládnout. A jak je odlišit od čerstvých, aby bylo patrné, která jsou již uvařeny a která ještě ne? Právě oním barvením. Tehdy se však pro toto odlišení používala jen černá barva.
V raných dobách se barva vyráběla z toho, co příroda zrovna nabídla. Původně v 19. století barvili lidé vajíčka přírodní cestou. Užívali tedy pro jejich obarvení například cibulové slupky, lístky máty nebo špenátu, lipový květ, dubovou kůru, roztok sazí, žito nebo šťávu z červené řepy. Kolorované vaječné skořápky byly oblíbené i v Římě, kde se prý stalo tradicí posílat červené vajíčko o svátcích jara jako přání všeho dobrého a zdravici.
Samotné zdobení vajíček se vyvinulo z lidové tradice už v 19. století a původní barva kraslic byla červená. Klasické práškové barvy na vajíčka, jak je známe nyní, se začaly objevovat až koncem 19. století. Většinou pro barvení vajec užíváme čtyři základní barvy, a to červenou, modrou, zelenou a žlutou. Až v posledních letech se objevují i pestřejší barvy, a tak není výjimkou například oranžová, hnědá nebo fialová.
Zdokonaluje se a urychluje i samotná technika barvení vajec. Práškové barvy, které se rozpouští ve vodě s octem, postupně ustupují do pozadí a objevují se například barvy v tabletkách nebo gelové barvy. Právě gelové barvy (např. OVO) jsou v současnosti asi nejpraktičtější. Jednak se snadno a rychle rozpustí, jsou syté a na vejci dobře drží. Nevznikají ani nejrůznější fleky nebo šmouhy. Pokud tedy máte zájem o snadné a rychlé obarvení vajíček je vhodné se zaměřit na gelové barvy v tubách.
U nich lze jednoduše odstřihnout hrot a barvu buď rozpustit ve vodě a klasicky barvit, anebo ji z tuby nanášet přímo na vajíčko. A to i na obarvené, na kterém lze snadno vytvářet různé ornamenty, tečky i další vzory. Můžeme totiž už snadno barvy kombinovat, bez toho aniž by nám vznikla nevzhledná směs barev. Dokonce už je ani nemusíme rozpouštět ve vodě. Pomohou nám k tomu právě gelové barvy, díky nimž si můžeme obarvit vejce například ve stylu mramor.
Omáčka z červené cibule a choriza: Vyzkoušejte tento recept!
Běžně jen stačí použít igelitové rukavice, nakapat si vybranou barvu do dlaní a vejce v nich promnout. Po té, co barva zaschne lze postup opakovat s jinou barvou. Podobně je možné velikonoční vajíčka zpestřit i moderním a luxusním efektem červené perleti nebo stříbrného třpytu. Po obarvení vajíčka si stačí jen několik kapek efektu nakapat do dlaní, vejce v nich promnout a nechat celé zaschnout.
A pakliže se vůbec nechcete zabývat barvami nebo máte strach ze zašpinění, je vhodné použít k dekoraci takzvané smršťovací košilky. Práci s nimi trvá několik vteřin a výsledkem je dokonale dekorované vejce. Košilka se na vajíčko jednoduše navleče a následně se přelije horkou vodou. Díky působení vyšší teploty košilka k vejci přilne a vše je hotovo.
Jsou dva základní způsoby pro vytvoření bílé kresby na barevném podkladě: vzor se buď vyškrabuje nebo vyleptává už do obarveného vajíčka, nebo se nejprve vajíčko pokreslí rozpuštěným voskem, pak se obarví, a když oschne, nahřeje se a vosk se z něj setře. Tomuto způsobu se říká batikování. V obou případech vzniká bílý vzor na obarveném vajíčku. Opačným způsobem je nanášení barevného vosku nebo barvy na bílá vajíčka, kdy se vytváří barevná kresba na bílém podkladě.
Původně v 19. století barvili lidé vajíčka přírodní cestou. Užívali tedy pro jejich obarvení například cibulové slupky, lístky máty nebo špenátu, lipový květ, dubovou kůru, roztok sazí, žito nebo šťávu z červené řepy.
V minulosti bývala také vejce předmětem využívaným při mnoha zvycích, pověrách a dokonce i lidovém léčení. Jan František Hruška v roce 1897 jich ve své kulturní studii o Chodech popsal celou řadu. Utajený život ve vejci vzbudilo i snahu po napravení porušeného života nebo po vrácení zdraví právě pomocí vejce: „Stůně-li ti dítě na těžkou nějakou nemoc,' radí chodská pověra, 'dej dvě vejce na oltář tak, aby tě při tom nikdo neviděl, a dítě bude zdrávo.'“
Vyzkoušejte salát z červené čočky a řepy
Na spáleninu se přikládal syrový bílek, na nemoci oční a rtů blána z bílku. Bílek s kamencem a trochu šafránu k tomu býval podle chodských babiček nejlepším lékem na bolení v krku. Jel-li třeba Chod z jara poprvé orat, brával s sebou vejce a kladl je na zemi před pluh. Rozmáčklo-li se vejce, patřilo zemi, nerozmáčklo-li se, dostal je žebrák, který šel první blízko pole.
Anebo při křtu: chodská kmotra ke křtu pravidelně pro dítě přinášela mísu mouky a podle možnosti i vejce - kmotra ze statku jich nosívala půl kopy. V chodské domácnosti míval v posledních dnech před Velikonocemi každý člen rodiny vždy jeden den, ve který všechna vejce, co slepice snesla, patřila jemu.
Třeba takzvané „rodičování“ - na Hod boží velikonoční odpoledne se na chodských návsích scházela chasa a chlapci házeli do výšky za přítomnosti děvčat vejce, která od nich dostali. Přitom provolávali: „Rodiče, rodiče, červený vejce!" Od kterého děvčete se vejce rozbilo, to se dočkalo výsměchu. Později tento zvyk přejaly děti.
Nejkrásnějším velikonočním dárkem bývala červená vajíčka, která děvčata dávala chlapcům, do jisté míry šlo o vyznání lásky. Kde už byla „ruka v rukávě", musela nevěsta přinést červených vajec plný šátek. V mnoha regionech byly kraslice tradičně dárkem od dívek pro chlapce, kteří přišli na koledu.
Pomlázka, upletená z mladých vrbových proutků, je dalším charakteristickým velikonočním zvykem v našich krajích. Chlapci a muži obcházejí s pomlázkami domy a šlehají dívky a ženy, aby jim předali sílu a svěžest mladého proutí. Za odměnu dostávají malovaná vajíčka, stužky nebo sladkosti. Tento zvyk symbolizuje plodnost a vitalitu.
V roce 1290 si anglický král Edward I. objednal čtyři sta padesát vajec která nechal pokrýt plátkovým zlatem. Od hořkých cihel k Fabergého pokladům - Carl Fabergé vytvořil pro ruské cary nejdražší vajíčka na světě. Uvnitř každého se skrývalo mechanické překvapení ze zlata a drahokamů. Bylo to takové Kinder vajíčko pro oligarchy kde místo plastové figurky najdete zlatou slepičku s rubínovýma očima.
Prostý lid zatím vyvařoval a barvil cibulovými slupkami - tento sociální rozdíl v barvení vajíček přetrval staletí, dokud nepřišly igelitové košilky ze supermarketu. I to nejobyčejnější vajíčko má svou hodnotu v tom, že udržuje kontinuitu.
Proč byla pro barvení vajíček rudá barva povinná? Červená barva představovala krev a životní sílu. V středověku bylo barvení vajíček na červeno tak běžné že se jim začalo říkat kraslice. Název je odvozen od staroslověnského výrazu krasnyj tedy červený. Takže pokud dnes experimentujete s modrou nebo zelenou barvou jste vlastně lingvistické rebelky.
V moderním světě se tradiční symboly Velikonoc doplňují o prvky z jiných kultur a zemí, což obohacuje velikonoční oslavy o nové perspektivy a inspirace. Například velikonoční zajíček, který je původně spojen s evropskými pohanskými tradicemi, si v posledních letech získal oblibu i u nás. Velikonoce jsou svátkem, který spojuje duchovní hodnoty s radostí ze života a příchodu jara.
Pokud se letos do zdobení pustíte zkuste to brát s nadhledem. Nejde o to vytvořit umělecké dílo které by Fabergé záviděl. Jde o to ten proces přežít a nemít kuchyň v barvách duhy ještě o letních prázdninách. Používejte rukavice, protože barva z vajíček na kůži drží lépe než charakter některých politiků.
Vajíčka předem odmastěte octem jinak barva chytne jen tam kde se jí zachce. Pokud skořápka praskne v hrnci s barvou berte to jako moderní umění a nikomu nic nevysvětlujte. Slupky z cibule jsou sázka na jistotu, která vás nikdy nezradí a nestojí majlant. Celé to snažení je jen hra, která má zpříjemnit čekání na skutečné teplo. Barvení vajíček je příležitost si sednout a dělat něco rukama i když výsledek možná nebude na výstavu. Je to ten moment kdy se u stolu sejde rodina a společně řeší proč je ta modrá barva spíš šedá.
| Barva | Symbolika |
|---|---|
| Červená | Krev, život, láska, ochrana |
| Žlutá | Radost, zlaté střípky, legenda o zlatém vejci |
| Zelená | Jaro, obnova, příroda |
| Modrá | Klid, nebe, spiritualita |
V moderním světě je však nejdůležitější rituál propojení s historií a rodinná sounáležitost, nikoliv symetrie čar. Až budete příště přemýšlet, jestli se do toho letos vůbec pouštět zkuste to vzít jako hru s historií. I to nejobyčejnější vajíčko obarvené v cibuli v sobě nese odkaz tisíců let lidské naděje na nové jaro.
Copyright © pohodanovapec.cz
