Rösti jsou švýcarské bramborové placičky, které mohou mít mnoho variant podle regionu i kuchaře. Původně tento pokrm pochází z kantonu Bern, kde se podával jako selská snídaně. Na první pohled připomíná náš tradiční bramborák. Na ten druhý už se od sebe oba pokrmy podstatně liší.
Rösti jsou skutečně pouze nahrubo nastrouhané syrové brambory ochucené pepřem a solí, případně bylinkami, kdežto bramboráky jsou spíš těsto s moukou, vejcem a kořením. Oblíbenost rösti dokazuje to, že každý kanton má svou vlastní variantu. Každé údolí a kraj mají trochu jiná jídla a zvyky; některé pokrmy jsou však oblíbené po celém území. V Bernu, odkud bramborové placky pochází, jej obohacují o prorostlou slaninu. V okolí Emmentalu zase používají tenké plátky stejnojmenného sýra, které se pokládají na placky těsně před podáváním a rozpouštějí se pod pokličkou. V Curychu se přidává slanina, cibule, rajčata a kmín, v Appenzellu zase těstoviny.
Brambory oloupeme a nastrouháme nahrubo, vymačkáme vodu a smícháme s moukou a cibulkou, kterou jsme si předem také na hrubo nastrouhali. Brambory oloupeme a nastrouháme nahrubo, vymačkáme vodu a smícháme s moukou a cibulkou, kterou jsme si předem také na hrubo nastrouhali. Dá se to dělat i z vařených brambor, ty se nemusí tak dlouho péct, můžete si přidat na kostičky nakrájený špek, česnek, houby, atd.
Brambory dejte do velkého hrnce na středním plameni a zalijte vodou. Přidejte 2 lžíce soli a mírně vařte asi 30 minut, dokud brambory nebudou měkké zvenku, ale stále tvrdé uvnitř, jak zjistíte ostrým nožem. Chcete, aby byly trochu nedovařené. Brambory slijte a nechejte je stát přes noc při pokojové teplotě. Tupou stranou nože je oloupejte. Nepoužívejte škrabku, brambory jsou příliš křehké.
Asi po 7 minutách můžeme obracet, já to obracím pomoci talíře, musí být stejně velký jako ta pánev, po otočení přidávám po stranách máslo (nemusí být).
Bramborové placky a problematické brambory
I já jsem časem dospěl k tomu, že rösti dělám také „po svém“: z brambor, uvařených jen zpola. Dle mého dobrý fígl k tomu, aby placičky dobře držely pohromadě, bez přidávání škrobu, mouky či vajec a měly onu plnou, čistě „bramborovou“ chuť. Stačí jen zpola uvařené, nahrubo nastrouhané brambory dobře upěchovat do kovového tvořítka a bochánky pak už jen trpělivě, velmi zvolna na pánvi po obou stranách dokřupava opéct. Zkrátka a dobře: Švýcarské bramborové placičky rösti byly pro mne dlouho zahaleny dráždivým tajemstvím jejich přípravy i té opravdu „správné“ chuti.
PRIMA TIP: Pokud nemáte léta používanou litinovou pánev, celý proces usnadní nepřilnavá pánev. Pokud byste olej, na němž rösti pomalu opékáte, vyměnili za máslo, rösti nebudou zdaleka tak křupavé, jako právě z oleje, případně ze sádla. Jemnost másla do rösti proto dodávám až závěrečným přidáním a rozpuštěním oříšku másla v samém finále opékání placiček.
| Nutrient | Na porci (orientačně) |
|---|---|
| Bílkoviny | 6 g |
| Sacharidy | 48 g |
| Tuky | 23 g |
Švýcarská gastronomie je neskutečně bohatá. Střípky se začaly pomalu skládat a já ty „opravdové“ rösti opakovaně zkoušel udělat. Doba se dál posunula, i díky otevření hranic tak začalo být pátrání po tom pravém, originálním receptu na rösti mnohem snazší. I já jsem Švýcarsko časem navštívil. O rösti jsem v době předlistopadové jen tu a tam něco zaslechl nebo zachytil při listování zahraničními časopisy.
Jedna z nejdramatičtěji umístěných restaurací, kterou jsem navštívila, je Berggasthaus Aescher-Wildkirchli, zavěšená na hřebeni vrcholu Ebenalp, což je appenzellerský útes - poblíž komplexu jeskyní a malé kaple. Zásoby přivážejí na paletách lanovkou třikrát týdně a skladují je v přilehlé jeskyni sloužící restauraci jako sklad. Teplota se pohybuje okolo 5 °C - ideální pro brambory. A tak se rösti stalo z nouze specialitou podniku (těstoviny a rýže spotřebují příliš mnoho vody na vaření).