Poprvé jsem se s „buchtami na pare“ seznámila před lety na dovolené na Štrbském plese. Tenkrát jsem netušila, že nejde o buchty, jaké se pečou v Čechách, ale že jde o ovocné knedlíky, hebké a lehké jako peří. Suroviny na 16-20 ks knedlíků:300 g polohrubé mouky20 g droždí1 vejce200 ml mléka1 lžička cukrusůl Suroviny na náplň:ovoce, džem nebo povidla Suroviny na posypání:mletá jádra vlašských ořechůmoučkový cukrrozpuštěné máslo na omaštění
Do mísy prosejeme mouku, přidáme vykynutý kvásek, připravený z droždí, cukru, 1 lžíce mouky a 2 lžic mléka. Osolíme, a mlékem, ve kterém jsme rozšlehali vejce, zaděláme polotuhé těsto, které necháme na teplém místě kynout. Vykynuté těsto rozdělíme na 16-20 dílů, ze kterých utvoříme placičky. Do středu každé dáme zvolenou náplň, dobře zabalíme a upravíme do tvaru kulatých knedlíků. Vaříme je v páře cca 10 minut.
Do větší mísy prosejeme mouku, uděláme v ní důlek, do něj rozdrobíme droždí, přidáme lžičku cukru, zalijeme trochou vlažného mléka, zakryjeme utěrkou a necháme vzejít kvásek. K vyběhnutému kvásku přidáme zbytek vlahého mléka s rozpuštěným máslem, vejce, žloutek, sůl a vypracujeme hladké těsto, které se nelepí na mísu. Poprášíme moukou, zakryjeme utěrkou a necháme kynout alespoň hodinu, během kynutí 2× promísíme. Z vykynutého těsta vyválíme hada, rozkrájíme na jednotlivé dílky, které plníme náplněmi (viz níže) a dobře uzavřeme. Vkládáme do pekáče vymaštěného sádlem nebo máslem.
RumMléko svaříme s cukrem a kořením, vsypeme mák, dochutíme rumem a odstavíme. Ucho je smyslový orgán, jež sluchu a rovnováze. Sestává ze tří částí: vnějšího, středního a vnitřního ucha. Jeho úlohou je zachytit zvukový signál a dovézt jej k bubínku. Je tvořen ploténkou elastické chrupavky, která je krytá kůží. Kůže je pevně přirostlá k perichondriu boltce a následně i zevního zvukovodu, i proto zánětlivé afekce těchto oblastí jsou velmi bolestivé. Normální úhel připojení boltce k hlavě je 20-40°. Podkladem boltce je cartilago auriculae, obsahující helix, antihelix, concha auriculae, tragus, antitragus, incisura intertragica. Lobulus auriculae je obvyklé místo vpichu náušnic.
Zevní zvukovod je zakřivený kanálek, který propojuje zevní prostředí se spánkovou kostí. Při vyšetření bubínku je nutno vyrovnat zakřivení tahem za boltec vzhůru a nazad. Bubínek je membrána o ploše 55 mm². Středoušní dutina je prostor tvaru přesýpacích hodin na frontálním řezu. Obsahuje tři sluchové kůstky: kladívko (malleus), kovadlinku (incus) a třmínek (stapes). Kladívko je upnuto do bubínku a třmínek do oválného okénka v mediální stěně. V středoušní dutině jsou i dva svaly: musculus stapedius a musculus tensor tympani. Eustachova trubice propojuje středouší s nosohltanem a vyrovnává tlak mezi středoušní dutinou a atmosférou.
Vnitřní ucho se skládá ze dvou labyrintů - kostěného a blanitého. Kostěný labyrint zahrnuje vestibulum, tři polokruhovité chodbičky a hlemýžď. Blanitý labyrint je vyplněn endolymfou a obsahuje utriculus, sacculus a Cortiho orgán, který je klíčovým receptorem sluchu. Cristae ampullares v ampullách rolují rychlé pohyby, které vedou ke vnímání pohybu a rovnováhy. Část článku zmiňuje význam Cortiho orgánu, vláskové buňky a jejich role při slyšení.
Poškození vláskových buněk je nevratné a souvisí se ztrátou sluchu při vyšších frekvencích. Tepny zásobující vnitřní ucho pocházejí z různých větví a nacházejí se v meatus acusticus internus. Další kapitoly popisují průběh a funkce sluchového a vestibulárního aparátu v souvislosti s anatomickými strukturami středouší a vnitřního ucha.
Příznaky ucpaného ucha zahrnují bolest, zhoršení sluchu, pocit blokování a tinnitus. Nejpřirozenější je ušní maz jako ochranný a čistící prostředek; pohyby čelistí při žvýkání podpírají jeho posun ven ze zvukovodu. Pokud mazu přebývá, je možné jej bezpečně odstranit doma jen pokud není zapuštěná zátka. Nikdy se nepokoušejte vydolovat mazu pomocí kancelářských spon či vatových tyčinek, riziko poškození bubínku roste.
Šetrné metody pro vyčištění uší zahrnují volně prodejné čističe, kapky s peroxidem vodíku, olejové čističe, borovou vodu a přípravu pro proplachování. Důležité je dodržovat návod na obalu a vyvarovat se proplachování při perforovaném bubínku. Proplachování spolu s teplou vodou a správnou technikou lze provádět lavážní stříkačkou nebo ušní sprchou, ale nejbezpečnější je navštívit lékaře.
Když dochází k trvalému ucpání, zvažte odbornou pomoc; ušní lékař dokáže ucpání zvládnout stejně jako domácí postupy, ale s lepším výhledem na dobrý výsledek.
Rychlý banánový chlebíček z hrnku