Čáp černý (Ciconia nigra) je pták tajemný a často skrytý, který se ve střední a západní Evropě úspěšně osidluje. Jeho početnost v posledních desetiletích roste, ale přesné důvody rozšíření a migračních vzorců zůstávají částečně nevyřešené. Známe však klíčové rysy jeho života, migrace, hnízdní návyky a ohrožení, která se k němu váží.
Čáp černý žije v lesnatých oblastech a vyžaduje pro hnízdění i bohaté vodní prostředí, což zahrnuje řeky, rybníky a vlhké lokality. V Evropě se jeho populace od 19. století výrazně měnila: zůstávaly jen relikty v Pyrenejském poloostrově; postupně se šířil západním a severním směrem. V ČR hnízdní situace odráží širší trendy - v minulosti ubýval, nyní se objevují nové kolonie a hnízdiště, i když některá lokální ohniska nadále klesají kvůli lesnickým a zemědělským zásahům.
Rozšíření a početnost v posledních desetiletích naznačují, že populace čápa černého v Evropě je stabilní nebo stárnoucí růstově, avšak zatížení negativními vlivy může zpomalovat další nárůst. Migrace vedou dvě hlavní trasy: západní přes Gibraltar do Mauretánie a Mali a východní přes Balkán a Dardanely do Středoafrické republiky a Etiopie. Mládě z jednoho hnízda může letět různými směry, a proto populační šíření bývá nesourodé.
Čáp černý je tažný pták, zimuje v Africe, a to buď v západní části, nebo ve východní Africe. V ČR hnízdí spíše v lesnatých oblastech, včetně lužních lesů, a v posledních desetiletích se objevují nové hnízdiště i v zemědělsky využívané krajině. Páry bývají věrné svým hnízdům, návrat na stejné hnízdo bývá častý, a tok prováděný na hnízdě zahrnuje specifické pohyby hlavy a vzájemné obcházení. Hnízdo bývá stavěno na stromech (často buku, dubu, jedli a smrku) ve výšce 10-20 m.
Snůška čítá 2-4 bílá vejce; mláďata se líhnou po 23 dnech a vyvíjejí se postupně. Rodiče je krmí a mláďata si potravu berou z vývržků. Mláďata bývají vyvedena obvykle po 55-60 dnech; průměrná doba života v přírodě bývá kolem 18 let, v zajetí až 30 let. Dospívají až ve třetím roce života.
Obchodní řetězce a klecová vejce
Potravu čápa černého tvoří převážně živočišní složky: ryby, obojživelníci, plazy, ještěrky, větší hmyz, a občas drobní hlodavci. Rostlinná složka potravy slouží hlavně k formování vyvržků. Loví v mělkých stojatých a tekoucích vodách v lesnaté i zemědělsky využívané krajině.
Čáp černý je v české a evropské ochraně významný z hlediska svých biotopových nároků a migrace. Je uveden v příloze I Směrnice o ochraně volně žijících ptáků a v některých ptačích oblastech ČR (Beskydy, Doupovské hory, Krkonoše, Šumava, Třeboňsko). Příčiny ohrožení zahrnují fragmentaci lesních porostů, odtěžování starých lesních porostů, vodohospodářské úpravy v lužních lesích a riziko zasažení elektrickým vedením.
V souvislosti s projekty na ochranu čápů byl vyvíjen i systém sledování a označování kroužky: od roku 1994 probíhá značení barevnými plastovými kroužky s unikátním kódem, což umožňuje identifikovat jedince a sledovat jejich pohyb. Pozorovatelská data z ČR i Evropy poskytují cenné poznatky o migraci a přežívaní jednotlivých hnízdišť.
Projekt Africká odysea, spoluzaložený a aktivně podporovaný vědci, pomáhá sledovat migrační cesty a zvyšuje povědomí o čápovi černém. Společenský význam: čápi černí bývají předmětem lidových představ a mýtů, avšak skutečný život tohoto druhu je velmi zajímavý a mnohé z jejich chování zůstává překvapením pro pozorovatele.
Na Balkáně a jihovýchodní Evropě může být počet pozorování nižší kvůli odlišným zájmům místních obyvatel a technickému vybavení. Vysoké napětí v elektrických sítích je jedním z hlavních hrozeb, proto se misí ochrany zaměřují na minimalizaci rizika poranění ptáků.
Historie čápa černého ukazuje, že populace se postupně zotavuje, přesto zůstávají rizika spojená se změnami v krajině a dopady lidské činnosti. Proto je důležité, aby byla pozorování veřejnosti a institucí zapojena do osvěty a sběru dat pro ochranu tohoto fascinujícího druhu.