Zakládající schůze Divadla Járy Cimrmana se konala 29. října 1966 v kanceláři Armádní redakce Československého rozhlasu. Jiří Šebánek (1930-2007) na ni pozval Miloně Čepelku, Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka. Akt - Vyšetřování ztráty třídní knihy - Hospoda Na mýtince - Vražda v salonním coupé - Němý Bobeš, aneb, Český Tarzan - Cimrman v říši hudby - Dlouhý, Široký a Krátkozraký - Posel z Liptákova - Lijavec - Dobytí severního pólu - Blaník - Záskok - Švestka - Afrika - České nebe Desátá hra souboru Divadla Járy Cimrmana.
Jára Cimrman se stal vnímán jako univerzální génius, který zasáhl do širokého spektra činností. Své domnělé putování světem a následnou tvorbu zpracovávali jeho autoři prostřednictvím veřejně předkládaných seminářů a her, které kombinují “odbornou část” s dramatickou interpretací díla. Hlavní linii tvoří přednášky o životě a díle Cimrmana a poté ucelené činoherní zpracování vybraného díla, například pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký.
Jméno Jára Cimrman se poprvé objevilo roku 1966 v rozhlasovém pořadu Nealkoholická vinárna U Pavouka, kde byl představen jako český génius, který neúspěšně vystavuje v nafukovacím pavilonu deformované předměty. Autoři Svěrák, Smoljak, Šebánek a Čepelka poté rozvíjeli jeho životopis i dílo a založili Divadlo Járy Cimrmana, které dodnes uvádí hry připisované Cimrmanovi. Příjmení Cimrman vymyslel Šebánek podle chomutovského hokejisty Otto Cimrmana; křestní jméno “Jára” doplnili, aby působilo umělecky. Důležité je, že inspiraci autoři čerpali z fikce, která se stala významnou součástí české kultury.
Jako hlavní předobrazy samotné postavy uvádějí dobrušského technického nadšence a naivistického malíře Aloise Beera, okrajového moravského spisovatele Václava Svobodu Plumlovského, gymnaziálního profesora, amatérského filosofa a vynálezce Jakuba Hrona Metánovského a cestovatele Jana Eskymo Welzla. Myšlenku založit Divadlo Járy Cimrmana dostali autoři v říjnu 1966, a hned po založení vznikla i “přednáška” o životě a díle Cimrmana, která byla základem pro jejich pozdější repertoár.
Podle jejich fikce se Cimrman narodil ve Vídni a měl bohaté období cestování po všech kontinentech; byl učitelem, spisovatelem, hudebníkem, vynálezcem, dentista a mnoha dalšími profesemi. Dětství prožil v Habsburské monarchii, kde jeho matka byla rakouská herečka a otec český krejčí. Veřejnost byla postupně seznámena s jeho životní linií prostřednictvím seminářů a her, které uvádějí jeho cestu od dětství přes učitelské a vědecké působení až po legendární okamžiky v jeho životopisech.
Humor a sci-fi v Červeném trpaslíku
Podle některých verzí Cimrman spolupracoval s významnými osobnostmi, jako byl Sigmund Freud, nebo mu bylo připisováno vyřešení úloh v různých oblastech vědy a kultury. Některé legendy hovoří o jeho vlivech na hudební svět (rekonstrukce partitury a kompozice) i o jeho dopadech na literární tvorbu a divadelní tradici.
Mezi nejznámějšími dramatickými díly připisovanými Cimrmanovi, a tedy i režijně zpracovanými lidmi Svěrák a Smoljakem, patří: Afrika, Akt, Blaník, Dobytí severního pólu, České nebe, Němý Bobeš, Posel světla, Vražda v salonním coupé, Vyšetřování ztráty třídní knihy, Lijavec a mnoho dalších. Jejich úspěch spočívá v kombinaci přednášky o životě a díle Cimrmana s dramatickým zpracováním vybraného díla, často s důrazem na humor, parodii a vědecké „přednáškové“ prvky.
Odkaz Járy Cimrmana se v současnosti odráží v řadě měšťanských i venkovských lokalit: ulice pojmenované po Cimrmanovi, muzea a speciální stezky; jeho jméno se objevuje i v Astro-poznámkách (planetka pojmenovaná po Cimrmanovi) a v různých turistických atrakcích. Veřejnost i nadále oceňuje jeho „neexistující“ život i jeho „existující“ přínos pro kulturu.
Slavnostní a veřejné prostorem připomíná Cimrmanův odkaz: Žižkovské divadlo Járy Cimrmana hraje klíčovou roli v popularizaci jeho díla. V Tanvaldu a dalších místech lze narazit na Památné busty, sochy a naučné stezky, které připomínají Cimrmana a jeho dary lidstvu. V mnoha městech vznikla Muzeální expozice a muzea věnované jeho době a dílu. Planetka Járacimrman a další památky ukazují, jak hluboký vliv měl Cimrman na českou kulturu a humor.
Infografika: Rozvětvený vliv Cimrmana na kulturu a veřejný život v Česku
Mezi texty o Cimrmanovi se objevují shrnutí jeho života, seznamy děl, popisy fikčních kořenů a popisy dějin Divadla Járy Cimrmana. Dále se uvádí, že jeho díla se posouvají mezi reálný kontext a fikci, čímž vzniká specifický dialog mezi divadlem a literaturou. Zdroje uvádějí, že divadelní hry a semináře Divadla Járy Cimrmana bývaly často doprovázeny přednáškami a poznámkami, které rozšiřují kontext jeho díla.
V průběhu let vznikla řada míst a instalací spojených s Cimrmanem: skulptury, busty, naučné stezky a památné objekty po celé republice. Příběhy o jeho údajné existenci a díle se staly součástí turistického ruchu a kulturního dědictví. U některých míst jsou i citace z jeho díla a stylizované výtvory, které připomínají jeho unikátní humor a imaginaci.
Praktická poznámka pro zájemce: návštěvy Tanvaldu, Lipníku nad Bečvou, Olomouce, Roztok a dalších oblastí mohou nabídnout ukázky Cimrmanovy kultury v reálném prostředí a připomínají jeho vliv na veřejný a kulturní život.