Co na oběd na Štědrý den? Recepty a tradice
Užijte si 24. prosinec tak, jak ho máte rádi! Připravili jsme pro vás recepty na tradiční pokrmy, které k Štědrému dni patří, ale i obměny pro ty, kdo hledají něco nového či alternativu pro mlsné děti. Tak se raději napucněte tradičním obědem, ať na Ježíška nejste mrzutí z hladu!
Největší klasikou je tradiční český houbový kuba, někdo na štědrý den holduje čočce. I když čočka na kyselo patří mezi novoroční tradici, věřte, že i na Štědrý den vám zachutná. Podle zvyku se až do štědrovečerní večeře nemá baštit maso... A když jsou ty Vánoce, tak to přece dodržíme, i kdyby kroupy padaly! Na talíři samozřejmě!
Když dnes pomyslíme na Vánoce a zejména na trojici svátečních dní kolem Štědrého večera, neodmyslitelně se nám vybaví kalorické pecky ve formě sladkostí, smaženého a pečeného masa a všechno v takovch porcích, kolik jen každý zvládne sníst. Nikdo se asi celkem nebude divit, když se řekne, že se naši předkové takhle dobře neměli. Karel Jaromír Erben napsal:
"Hoj, ty Štědrý večere, ty tajemný svátku, cože komu dobrého neseš na památku? Hospodáři štědrovku, kravám po výslužce; kohoutovi česneku, hrachu jeho družce."
To samozřejmě neznamená, že by Štědný den nebyl dnem svátečním, ale v dobových pokrmech a tradicích je možné spatřit mnohem víc symboliky a mnohem důslednější dodržování půstu. Hospodyně sice už od samého rána připravovala jídlo na večer, ale těžko říct, jestli bychom ho dnes považovali za sváteční. Jednalo se zejména o čočku, hrachovou nebo rybí polévku, často také kubu z hub, krup a česneku.
Během Štědrého dne, ale i několika dní před tím, se pekl speciální chleba a tradiční vánočky. Zajímavé je, že podle jednych pramenů patřil česnek jako přísada do řady vánočních jídel a zmiňuje se, že měl přinést zdraví.
Ke stolu bylo možné usednout až v momentě, kdy se objevila první hvězda na obloze. Zdobení sváteční tabule bylo velmi důležité. V jednom rohu ležel pecen chleba, aby měla rodina co jíst i během roku, na druhém ošatka s tím, co dalo pole aby byla celý rok dobrá úroda, na třetí roh se pokládaly peníze, aby měla rodina celý rok blahobyt a na čtvrtý se potom kladly zbytky od jídla jako dar pro dobytek a pro slepice.
Co se jakému domácímu zvířeti dávalo a proč, se potom podle krajů liší, ale narazíte i na kosti pro ovocné stromy a obětiny pro studnu, aby v ní byla dobrá voda. Důležitým poznatkem je, že se celý den včetně večeře nejedlo maso. U ryb to tak jednoznačné nebylo, ale častěji se na stole objevovala zmíněná zahuštěná rybí polévka, spíš, než kus rybího masa s přílohou jako hlavní chod. Jedlo se to, co dalo pole a zahrada a sladkou část hojně zastupovalo sušené ovoce a med.
Je zajímavé, že současný symbol vánočního hodování - kapr - se na našich stolech začal nejspíš objevovat až v devatenáctém století, a to hlavně jako kapr načerno, tedy v omáčce z dušené cibule, kořenové zeleniny, mandlí, rozinek, povidel a sladkého piva, sušených švestek, ořechů a strouhaného perníku. Smažený kapr se k nám dostal až o dobrých sto let později z Vídně a rozhodně nešlo o jídlo chudých.
Na Vánoce si lidé osladili život, a to doslova. Kde chybělo maso, mlsalo se hlavně sušené ovoce a oslazené výrobky od mouky, jako perníčky a sušenky. Takžvaná muzika, která nesměla chybět u žádné večeře, neměla s hudbou nic společného. Kdo mohl, ten si deficit živočišných bílkovin vynahradil hned o den později. Pokud máte nyní výčitky, že to od vás na Vánoce voní řízky a že máte po svátcích o tři kila víc, nemusíte se ještě stydět, protože tradice nejsou tesané do kamene.
Bezlepkové sladké obědy pro každého
Od samého začátku byly vánoční svátky spjaté se symbolikou celistvé rodiny a soudržnosti mezi lidmi, a to jsou věci, které můžeme oslavit i dnes, i kdybychom povečeřeli polévku ze sáčku. Štědrovečerní večeře se u nás většinou neobejde bez smaženého kapra a bramborového salátu a na stole nechybí cukroví či perníčky. Toto menu však nebývalo v českých zemích tradiční.
Co se původně vařilo, peklo a jedlo na Štědrý den, než k nám přišla tradice vánočního kapra? Štědrý večer našich předků byl vnímán především v duchovní a křesťanské rovině. Většinou se ráno chodilo na jitřní mši - poslední adventní roráty. Až do večera se dodržoval půst. Dospělí i děti přes den buďto vůbec nejedli, anebo měli velmi střídmé postní jídlo, například chudou polévku.
Důvodem držení půstu byla duchovní příprava na příchod narození Ježíše Krista, který se v křesťanském světě slaví od půlnoci 25. prosince. Na Štědrý večer se na stůl snesly nejen dobroty, které upekly a připravily hospodyně, ale pokládaly se na něj také plodiny z úrody, sušené i čerstvé ovoce, ořechy i houby jako poděkování s vírou v dobrý a plodný příští rok. V každé, byť velmi chudé domácnosti, si hospodyně dala záležet, aby na stole bylo to nejlepší, co dům dal.
Bližší informace jsme se dozvěděli v Muzeu v přírodě Vysočina od etnografky PhDr. Na stole bývalo hned několik jídel. Část z nich se připravovala i několik dnů před Štědrým dnem. Běžně se servírovala polévka z luštěnin, většinou z hrachu. Věřilo se totiž, že se tak v příštím roce urodí kulaté plodiny, především brambory. Čočka zase symbolizovala dostatek peněz. Nechyběl ani černý kuba připravený z krup a hub, kterému se krajově říkalo hubník.
K tradičním pokrmům patřila třeba pučálka. Peklo se především z kynutého těsta, které bylo symbolem kynoucí prosperity a bohatství. K Vánocům v každé rodině patřila a stále patří vánočka. Ta bývala i hlavním štědrovečerním pokrmem. Dokonce se drobila dobytku do žlabu a drobky se sypaly na pole a do sadu, aby se v příštím roce urodilo. Když se vrátím k pučálce, ta se také připravovala nasladko. Opražený naklíčený hrách se zalil medem.
Inspirace pro těstovinový oběd
Tak například na sladkou omáčku zvanou muzika nebo rozvárka. Hospodyně dokázaly přes léto a na podzim zpracovávat úrodu zeleniny a ovoce, aby nastřádaly zásoby na zimu. Ovoce se často sušilo na křížaly. Ty pak kuchařky používaly do sladké vánoční omáčky, tzv. muziky, krajově také nazývané rozvárka. Ve vodě se rozvaří křížaly, sušené hrušky nebo sušené švestky, aby z toho vznikla hustá kaše. Přidá se badyán, hřebíček, skořice, někdo ji zahušťuje strouhaným perníkem, jiný zase osladí medem a omastí máslem. Lze přidat rozinky a třeba i pár oříšků. Rozvárka se pojídala na Štědrý večer tak, že si do ní lidé namáčeli vánočku.
Salát s kaprem se začal ve vesnických domácnostech většinově objevovat až po první světové válce. Teprve pak se stal českou vánoční tradicí. Dostal se k nám z německy mluvících oblastí, ostatně jako i jiné vánoční tradice, které dnes bereme za své. Z německého prostoru k nám přišla tradice vánočního stromku či vánočních perníčků.
Někde to tak mohlo být, ale většinou se usedalo k večeři, když vyšla první hvězda. Atmosféra Štědrého dne byla rodinná a vyznačovala se pospolitostí. Po večeři se vyprávěly příběhy a čekalo se na půlnoční mši.
S obdobím adventu a vánočních svátků se pojí řada tradic a štědrovečerní půst patří k těm nejznámějším. Zkusíte ho letos dodržet? Když se řekne advent a Vánoce, co se vám vybaví? Jsou to večírky, pečení cukroví a nákupní šílenství? Spoustu jídla i zábavy? Původně šlo o období půstu a odříkání.
Vánoční půst se dodržoval celý advent, trval čtyři neděle a byl obdobím přípravy na příchod Vánoc, příchod nového života, nového začátku. Jak ostatně samotné slovo advent (z latinského „adventus“, příchod) napovídá. Lidé uklízeli nejen své domovy, ale byl to také čas zklidnění a tichého rozjímání. Vedle očisty ducha a liturgického významu se nabízí i logický aspekt půstu. Příroda zpomalovala, přišlo období vegetačního klidu a s potravinami se muselo šetřit.
Na Štědrý den vánoční půst vrcholil. Ráno se nesnídalo, k obědu jen zelná polévka (couračka, kyselo) nebo čirá česnečka. Štědrovečerní tabule byla bohatá především množstvím chodů. Hodovat se začínalo až po východu první hvězdy, Večernice, a podávala se tradiční postní jídla. Jaký byl vánoční jídelníček našich babiček a jaká tradiční postní jídla si můžete uvařit i u vás doma?
Tradiční štědrovečerní pokrmy
Staročeská zelná polévka (couračka, kyselo)
Staročeská zelná polévka pomůže dodržet půst a v kuchyni vás příliš nezdrží. O to více času pak můžete věnovat rodině a přípravám na večer. Jak na ni? Pokrájejte sklenici kysaného zelí, přidejte lžíci mouky rozmíchanou v necelém půllitru mléka a nechte 15 až 20 minut provařit. Dvě větší brambory nakrájejte a uvařte se solí a kmínem. Vody jen tolik, aby byly sotva potopené. Do polévky je pak přidejte i s vodou, ve které se vařily. Vše zjemněte smetanou a nechte krátce provařit.
Pučálka
Pučálka je naklíčený opražený hrách. Nic víc, nic míň, ale jaká dobrota! K tomu je to zdravé jídlo a jeho příprava je opravdu snadná. Nepůlený zelený hrách necháte nabobtnat a naklíčit a pak ho jen opražíte na pánvi na troše přepuštěného másla, nebo v troubě ve vymazaném pekáči. Pučálka je skvělá naslano s česnekem a promaštěná sádlem, sladká verze si žádá med a lžíci kysané smetany navrch. Můžete ji také chroupat jen tak nasucho jako zdravější alternativu chipsů.
Houbový kuba
Zapečené houbové nákypy se připravovaly v různých krajových obměnách. Konzumovaly se přes den (v rámci dodržení půstu) nebo byly jedním z hlavních chodů štědrovečerní večeře. Základem houbového alias černého kuby jsou ječné kroupy, hubník je zas na bázi pečiva.
Vánočka (Štědrovka)
Bílý vánoční chléb neboli vánočku či štědrovku není třeba představovat. Vláčná, nadýchaná, plná rozinek a sušeného ovoce, medem slazená a mandlemi zdobená. Dříve byla také běžným jedlým dárkem. První pletenice ale vždy zůstala doma. Dostal ji hospodář, aby se mu příští rok urodilo dost obilí.
Vánoční muzika (Tomáškový kompot)
Jako sladká tečka za štědrovečerní hostinou se podávala vánoční muzika. Za neobvyklým názvem dezertu se skrývá kompot ze sušeného ovoce. Muzika je nejlepší odleželá, a proto se připravuje pár dnů dopředu, ideálně 21. prosince na svátek sv. Tomáše. Proto se jí také říkalo tomáškový kompot. Křížaly, sušené švestky a rozinky zalejte v míse studenou vodou pár centimetrů nad ovoce. Nabobtnané ovoce přesuňte do hrnce a dolijte vodu, aby bylo ponořené. Vylovte koření, přidejte perník a kompot dochuťte medem a citronovou šťávou.
Máte letos chuť na odlehčené Vánoce nebo jen přemýšlíte, jak sestavit štědrovečerní menu tak, aby se najedli opravdu všichni? Včetně dětí, vegetariánů, odpůrců smažených kaprů a příliš tučných jídel? Vyzkoušejte bramborový salát bez majonézy, snadnou vánoční čočkovou polévku, zdravější řízky či lososa. Recepty pro celou rodinu dodala blogerka Gábi - Recepty dětem a mistři zdravého stravování, tvůrci kuchařek Jíme zdravě.
Polévka i houbový kuba se bude skvěle hodit jak na oběd, po kterém budete mít stále šanci zahlédnout zlaté prasátko, tak třeba jako vegetariánská varianta večeře. Obě jídla mají svou tradici v české sváteční kuchyni a zachutnají jak dětem, tak dospělým.
„U nás v rodině si na ní pochutnáváme vždy 24. prosince na oběd. Rozehřejeme rendlík, rozpustíme sádlo a osmahneme cibuli. Přisypeme mrkev a zhruba po 3 minutách i brambory a čočku a vše zalijeme vývarem. Jakmile je vše měkké, prolisujeme česnek a přidáme ho do polévky. Majoránku promneme mezi prsty a také ji přisypeme.
„Vánoční klasika, která se skládá z pár ingrediencí. To nic ale nemění na tom, že když jsou tyto suroviny kvalitní, vykouzlíte na talíři chutný vánoční oběd. V původním děděném receptu používám sádlo. Čerstvě mletá sůl a pepř, na ozdobení čerstvé bylinky (např.
Kroupy propláchneme vodou a v hrnci zalijeme tak, aby byly všechny ponořené. Přikryjeme pokličkou a necháme takto přes noc. Druhý den houby i kroupy slijeme. Během toho, co se kroupy a houby vaří, si okrájíme cibuli i česnek. Na pánvi rozpustíme tuk, na kterém osmahneme cibuli. Jakmile jsou houby uvařené, scedíme je a přendáme k cibuli. Průběžně mícháme. Okořeníme majoránkou (promneme mezi prsty, aby se hezky rozvoněla), kmínem a čerstvě mletým pepřem. Pak teprve přidáme uvařené a scezené kroupy.
Pro děti doporučuje blogerka Gábi lahodné rybí prsty připravované v troubě: „Pokud jim je chcete dopřát právě na Vánoce, vyzkoušejte pečeného lososa v kukuřičných lupínkách. K tomu podávejte buď kaši, nebo odlehčený bramborový salát. Ten je bez cibule a okurek, protože tyto dvě ingredience dětem vadí většinou nejvíc. Mrkev okrájíme, umyjeme a přidáme k bramborám. Mrkev ale hlídáme, aby se úplně nerozvařila. Uvařené a vychladlé brambory oloupeme a nakrájíme na kostičky. Stejně nakrájíme mrkev a vejce. Do mísy přisypeme hrášek a lehce promícháme. Přidáme bílý jogurt - po lžičkách a průběžně mícháme (sami si určete hustotu salátu).
„Pro miminka okolo 7-12 měsíců žádné speciální menu připravovat nemusíte. Vystačíte si například s bramborovo-batátovou kaší, k tomu přidáte kousek masa (které už máte vyzkoušené) připraveného v páře. Od 1 roku můžete uvažovat nad zařazením ryby připravené v páře. Při výběru dbejte na kvalitu! Filet lososa nakrájíme na menší kousky ideálně tak, aby byly stejně velké. Lehce je osolíme a pro starší děti a dospělé i opepříme a potřeme lehce hořčicí.
Jaká ryba je podle vás opomíjená a přitom se skvěle hodí ke štědrovečerní večeři? Za sebe mohu doporučit pražmu královskou nebo mořského vlka. Zdravé mořské ryby, v jejichž mase jsou obsaženy důležité mikroelementy (jód a selen) a omega-3 nenasycené mastné kyseliny, tedy zdravé tuky.
Pokud chcete na Vánoce čerstvou (nemraženou) rybu, kupte ji nejlépe od 22. do 24. prosince. Při koupi se zaměřte na vůni - ryba nesmí zapáchat, musí být lesklá, oči nesmí být zakalené a žábry by měly být růžové nebo červené.
Rybu lze jednoduše opéct na pánvi či v troubě, kdy si vystačíte pouze se solí, olejem a citrónovou šťávou. Skvělé jsou také ryby grilované s bylinkovým máslem a citronem.
Kopr, rozmarýn, estragon (tady pozor na vysoké teploty), koriandr a kokosové mléko do marinád. Osobně preferuji na rybu jen se solí, citronem a máslem, kdy nejlépe vynikne její přirozená chuť. Ale hodí se vinná omáčka, citronová nebo limetková.
Místo lososa či kapra si naservírujte zdravější variantu řízků, která zachutná všem věkovým kategoriím. Kuřecí prsa očistěte, omyjte a rozdělte na plátky. Připravte si tři hluboké talíře - do jednoho dejte celozrnnou mouku, v druhém rozšlehejte vejce s mlékem a špetkou soli a do třetího rukama rozdrobte kukuřičné lupínky. Plátky vyskládejte na plech vyložený pečicím papírem, dejte péct do trouby, stáhněte teplotu na 170 °C a pečte 20-25 minut. Řízky před podáváním zkontrolujte - vezměte nejsilnější kousek a rozkrojte ho napůl.
Někteří lidé na Štědrý den dokonce nesnídají ani neobědvají a jen ochutnávají cukroví, jiní si zase pochutnají na vinné klobáse - ti si ale nesmí dělat naděje, že večer uvidí zlaté prasátko. Pokud chcete zlaté prasátko vidět i vy, připravte si bezmasé menu na celý Štědrý den. Můžete zvolit staročeské pokrmy, které si z dostupných surovin vařili naši předkové, nebo naopak vyzkoušet některé recepty moderní kuchyně. Jestli se vám nechce nic vymýšlet, jste na správné adrese, chutné štědrodenní menu jsme vytvořili za vás. Najdete v něm voňavou snídani, staročeský oběd a originální večeři.
Štědrodenní menu
Snídaně
Snídaně tvoří základ dne, a proto by měla být chutná a vydatná. Vybrali jsme pro vás pravou českou vánočku, sice si budete muset trochu přivstat, abyste ji stihli upéct dříve, než se zbytek rodiny probudí, rozhodně to ale bude stát za to. Protože je jen málo lepších věcí než čerstvá, ještě teplá domácí vánočka. A když si k ní uvaříte horkou čokoládu nebo čaj a nasnídáte se celá rodina společně, ta pravá vánoční atmosféra plná lásky a pohody je zaručena.
Do hrnečku s vlažným mlékem rozdrobíme droždí, přidáme lžičku cukru, zaprášíme moukou, překryjeme utěrkou a na teplém místě necháme vzejít kvásek. Mezitím si do velké mísy prosejeme polohrubou mouku, přidáme kvásek, sůl, zbytek mléka, dva žloutky, změklé máslo, citronovou kůru a rozinky. Vypracujeme hladké těsto, které necháme tři hodiny kynout, po každé hodině z těchto tří ho trochu prohněteme. Těsto rozdělíme na devět částí a upleteme z nich cop, který položíme na plech s pečicím papírem. Povrch vánočky potřeme rozšlehaným vajíčkem, posypeme lupínky mandlí a na několika místech do vánočky zapíchneme špejli, aby se během pečení vánočka nezbortila.
Jak uplést vánočku ze 6 pramenů - dva jednoduché postupy (videonávod)
Oběd
Oběd by měl být na Štědrý den lehčí a bez masa, sváteční husy a kachny si ponechte na první nebo druhý svátek vánoční. My jsme pro vás vybrali staročeské recepty, díky nimž si můžete přiblížit atmosféru Vánoc před mnoha lety, dávno před příchodem dnešní hektické doby plné stresu.
Hrachová polévka
Sušený hrách propláchneme, dáme do misky, zalijeme vodou a necháme přes noc máčet. Hrách uvaříme v téže vodě, část ho poté rozmixujeme. Přilijeme zeleninový vývar, smetanu, okořeníme sušenou majoránkou, utřeným česnekem, solí a pepřem.
Staročeský Kuba
Kroupy propláchneme, nasypeme do misky, zalijeme vodou a namočíme přes noc. Stejně tak sušené houby v misce zalijeme vodou a necháme máčet. Druhý den kroupy doměkka vaříme v osolené vodě asi 20 minut a scedíme, z hub vymačkáme přebytečnou vodu. Cibuli nadrobno pokrájíme a osmahneme na pánvi s rozehřátým sádlem, přidáme houby a kmín a zhruba 5 minut dusíme. Potom směs smícháme s kroupami, přidáme utřený česnek, sušenou majoránku, sůl a pepř.
Večeře
Večeře je nejdůležitější jídlo Štědrého dne a možná i celého roku. Pro děti je to možná jen zbytečné zdržování před rozbalováním dárků pod stromečkem, vy ale určitě oceníte kouzlo tohoto krásného večera, se kterým je spojeno nejen dobré jídlo, ale i příjemná atmosféra a množství zvyků, jako je třeba pouštění lodiček nebo rozkrajování jablka. My vám doporučujeme uvařit lososový krém, kapra na medu a jako dezert podávat sedm druhů cukroví.
Lososový krém
Cibuli oloupeme, nadrobno nakrájíme a v hrnci zpěníme na másle. Oloupané brambory a mrkev pokrájíme a přidáme k cibuli, pár minut opékáme. Přilijeme vývar, osolíme, opepříme a vaříme do změknutí zeleniny. Lososa pokrájíme na větší kousky a vaříme 5 až 7 minut, potom vyndáme několik kousků lososa a brambor a uložíme je stranou. Obsah hrnce rozmixujeme na hladký krém, do kterého přimícháme smetanu a nasekaný čerstvý kopr.
Kapr na medu
Smícháme bílé víno, med, rybí omáčku, pomerančovou šťávu, utřený česnek, kmín, sůl a pepř. Do této marinády vložíme podkovy z kapra a necháme marinovat přes noc. Druhý den necháme kapra okapat a zprudka ho opečeme na pánvi s rozehřátým máslem. Marinádu přelijeme do pekáčku, přidáme kapra a dáme do vyhřáté trouby, pečeme zhruba čtvrt hodiny na 250°C, během pečení rybu obrátíme.
Tabulka: Tradiční štědrovečerní pokrmy a jejich symbolika
| Pokrm | Symbolika |
|---|---|
| Čočka | Dostatek peněz |
| Hrách | Úroda kulatých plodin (brambory) |
| Kynuté těsto (Vánočka) | Prosperita a bohatství |
| Česnek | Zdraví |
