Seznámení kojence s lepkiem (glutenem) patří mezi důležité kroky zavádění pevné stravy. Platí obecné doporučení začít s lepkem v optimálním „imunologickém okně“ mezi ukončeným 4. a 7. měsícem věku, ideálně v době, kdy je dítě ještě kojeno. Tento přístup snižuje riziko rozvoje celiakie, alergie na lepek i diabetu 1. typu a zároveň dává trávicímu systému čas postupně si zvykat na novou bílkovinu.
Lepek je skupina složitých a nestravitelných glykoproteinů, která se vyskytuje např. v pšenici, ječmeni a žitu. U lidí s celiakií působí lepek zánět sliznice tenkého střeva, ta se ztenčí a hůře vstřebává živiny z potravy. Celiakie je geneticky podmíněné autoimunitní onemocnění, ovšem ne všichni jedinci s genetickými dispozicemi onemocní. Proto je důležité lepek zavádět tak, abyste včas zaznamenali případné příznaky (průjmy, bolesti břicha, neprospívání, únava) a mohli zahájit bezlepkovou dietu.
Dle doporučení Evropské společnosti pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN) není vhodné podávat kojenci lepek dříve než ve 4. měsíci, zároveň by první kontakt s lepkem neměl být později než ve 7. měsíci života. Švédská studie z roku 2002 ukázala nižší riziko rozvoje celiakie u dětí, které byly v době zavádění lepku kojeny, riziko bylo ještě nižší, pokud dítě kojeno i po zavedení lepku. Americká studie z roku 2005 pak varovala před zavedením lepku příliš brzy - u dětí, kterým byl lepek zaveden před 3. měsícem, bylo riziko celiakie vyšší.
Při zavádění lepku je vhodné začít velmi malými množstvími a podávat ho postupně. Cuketa je jemná zelenina vhodná jako základ zeleninového příkrmu - má neutrální chuť a snadno se kombinuje s obilovinami obsahujícími lepek.
Matoucí bývá zařazení ovsa mezi obiloviny obsahující lepek. Oves sám o sobě lepek neobsahuje, ale často je zpracováním kontaminován pšenicí; v mnoha zemích se proto nepovažuje za bezlepkový, pokud nemá jasné označení „ovesné vločky bez lepku”.
Nejčastější příznaky citlivosti na lepek u kojenců jsou průjem, bolesti břicha, neprospívání nebo zvýšená únava. U malého množství dětí se může krátce po prvním kontaktu s lepkem projevit chronický průjem a neprospívání (v některých studiích uváděno kolem 5 % případů v dětském věku). V takovém případě je vhodné konzultovat pediatra a zvážit přechod na bezlepkovou dietu s dalším sledováním.
Mateřské mléko obsahuje probiotické bakterie i prebiotickou vlákninu podporující zdravou střevní mikroflóru. Střevní mikrobiota hraje důležitou roli v imunitním vývoji a může ovlivnit riziko rozvoje citlivosti na lepek. Studie ukazují, že zavedení lepku v době kojení významně snižuje riziko vzniku celiakie - avšak není úplně jasné, zda kojení poskytuje trvalou ochranu nebo pouze oddaluje vznik příznaků.
| Otázka | Praktická odpověď |
|---|---|
| Kdy začít? | Mezi ukončeným 4. a 7. měsícem, ideálně v době kojení. |
| Jakým množstvím začít? | Méně než 7,5 g lepku/den při prvních dnech; např. 2 čajové lžičky pšeničné mouky v porci cuketového pyré (cca 6 g). |
| Jak sledovat reakce? | Dodržet 3-4 dny pauzu mezi konzumacemi potraviny s lepkem a sledovat stolici, kožní projevy, chování dítěte. |
| Co používat místo piškotů? | Celozrnné kaše, namleté vločky, kůrka chleba nebo dětské sušenky s nízkým obsahem cukru (např. Hami). |
Lepek není nutné se obávat, pokud se zavádí správně a v doporučeném věku. Naopak je vhodné seznámit dítě s potravinami obsahujícími lepek již v období prvních příkrmů, abyste v případě přecitlivělosti mohli včas podat bezlepkovou dietu. Buďte trpěliví, pozorní a při podezření na potíže konzultujte pediatra či alergologa.
Cuketové recepty z Kuchyně Lidlu