Pepř je univerzální koření, které má vedle chuťových vlastností také léčivé účinky, ale nadměrná spotřeba může působit negativně. Pepř je univerzální koření, které nesmí chybět v žádné kuchyni. V mletém stavu ztrácí pepř poměrně rychle své aroma, nemletý je mnohem trvanlivější. Má být skladován v chladnu, suchu a bez přístupu světla, aby éterické oleje nevytékaly. Světová produkce pepře činí asi 210 000 t (1995), z toho asi 500 t tvoří bio-pepř.
Ostrou chuť a aroma pepře způsobují pryskyřice, éterický olej a alkaloid piperin. Hlavními součástmi éterického oleje jsou: sabinen, limonen, beta-karyofylen, alfa- a beta-pinen, D-3-karen, myrcen, alfa-thujen, alfa-fellandren, p-cymen, beta-bisabolen, 1,8-cineol, piperonal, kyselina máselná a 3-metyl máselná a další. V některých odrůdách lze prokázat až 250 těkavých sloučenin. Vady pepře zahrnují námitky vůči bílému pepři (stájový či fekální pach), který se zhoršuje s prodlužováním skladování kvůli zvyšování obsahu skatolu, piperonalu a dalších látek. 50 % zrna pepře tvoří škroby, 6 až 8 % tuky a pryskyřice kavicin.
Pepř dlouhý, latinsky Piper longum, známý také jako indický dlouhý pepř, je aromatické koření s výraznou chutí, které má v kuchyni i tradiční medicíně své pevné místo. Obsahuje komplex účinných látek, především alkaloidy, silice a organické sloučeniny jako piperin. Rostlina sama je liánová bylina dorůstající až 1 metr výšky, jejíž plodenství se sklízí v nezralém stavu, kdy je nejbohatší na piperin. Plody se sklízejí ručně, když jsou ještě zelené, a poté se suší. Sušením dochází ke koncentraci piperinu a aromatických sloučenin.
U citlivých osob může piperin vyvolat pálení, podráždění žaludku nebo nevolnost. Ekologicky je pěstování pepře dlouhého relativně šetrné k prostředí, nevyžaduje vysoké dávky pesticidů ani chemických hnojiv na rozdíl od některých jiných plodin. Pepř dlouhý byl znám již ve starověkém Řecku a Římě, kde se používal jak jako koření, tak jako léčivý prostředek. Ve středověku byl cennější než zlato v některých obchodních oblastech Evropy. Piperin, izolovaný poprvé v 19. století, patří mezi hlavní účinné látky pepře dlouhého.
Tento druh pepře pochází z monzunových lesů v jihozápadní části přední Indie a do Evropy se dostal už před více než 3 000 lety. Je používán hlavně v Indii a muslimských částech Afriky (Maroko a Etiopie). Plody se suší pro koncentraci chuti a aromatických látek. Rostlina se tradičně pěstuje na farmách pro domácí i exportní účely.
Применение сычуаньского перца во Вьетнаме
Instrukce k použití: lze vmíchat do hotového jídla nebo použít při vaření. Doporučuje se maximálně 1/2 čajové lžičky. Pepř dlouhý lze použít jako koření do jídel, přísadu do nápojů nebo pro přípravu aromatického čaje, což poskytne jedinečný a chutný zážitek.
Pepř není jen černé a bílé kuličky. Dlouhý pepř (Piper longum) představuje aromatickou rostlinu s podlouhlými plody, která se liší svým tvarem i chutí od klasického černého pepře. Jeho plody jsou zelené v době sklizně a suší se pro koncentraci účinných látek. V některých textech se zmiňuje červený pepř, který pochází z téže čeledi a má odlišný tvar a chuť.
Pepř dlouhý se používá v ájurvédě a v moderní medicíně jako doplněk stravy; má zrychlený metabolismus, podporuje trávení a chuť k jídlu, stimuluje oběhový systém a napomáhá proti nadýmání. Doplňky s piperinem nacházejí využití v přípravě žaludečních léků a mohou být součástí terapeutických režimů pro podporu trávení a vitality.
Ekologicky je pěstování pepře dlouhého relativně šetrné k prostředí, protože nevyžaduje vysoké dávky pesticidů či chemických hnojiv. Rostlina pochází z monzunových lesů Indie a do Evropy se dostala před více než 3 000 lety. V moderní době se pepř dlouhý těší rostoucí popularitě jako součást přírodních a tradičních metod podpory zdraví a vitality.
Vše, co potřebujete vědět o pepři