Včelaři často řeší otázku, zda a jak přikrmovat včely, jaký krmný materiál použít a zda se cukr použitý při přikrmování může dostat do medu určeného ke konzumaci. Z textu vyplývá několik zásadních faktů, doporučení a technologických postupů, které pomáhají minimalizovat rizika a zachovat kvalitu medu.
Včely v přírodě jako přirozenou sacharidovou potravou využívají med, který vyrábějí z nektaru a medovice. Než se včely začaly krmit cukrem a dalšími potravinami, živily se pouze medem a nikdo jim nedoplňoval zásoby na zimu. Cukr nebo potravinářská sacharóza se používá ke krmení včel již více než sto let. Výzkum vědců v 70. letech minulého století ukázal, že včely nezimují hůře na cukru než na medu. Sacharóza je enzymy ve slinách včel rozkládána na jednoduché cukry glukózu a fruktózu, které včely vstřebávají ve střevě. Cukr je tedy včelami zcela stráven a nezatěžuje trávicí trakt.
Cukerný roztok se v praxi připravuje rozpuštěním cukru nebo jeho převařením. Včelaři se často ptají na poměr cukru a vody. Je to jednoduché, poměr 3 : 2. Dosáhnete ho tak, že jakoukoli nádobu naplníte cukrem a zalijete vodou. A to je přesně 3 : 2. Cukr nebo cukerný sirup se včelám podává v krmítkách. Nejčastěji se používá sirup v poměru (cukr : voda) 1 : 1, 3 : 2 nebo 2 : 1.
U některých postupů je výhodné použít medocukrové těsto: trvanlivé těsto vyrobíme smícháním 3 hmotnostních dílů práškového cukru a 1 dílu medu. Oboje nejlépe nahřáté na cca 45 °C. Těsto k přímé spotřebě vznikne smícháním 3 dílů práškového cukru, 1 dílu medu a ±0,2 dílu vody - vše opět nahřáté. Medocukrové těsto je pastovitá hmota, která slouží k podněcovacímu krmení včelstev. Pro krmení jedné larvy spotřebují včely až polovinu buňky pergy. Včelí těsto si může včelař vyrobit sám. Vyrábí se z cukrového prášku a tekutého medu v poměru cukr : med 3 : 1 až 5 : 1. Místo medu lze použít hotový včelí sirup.
Na počátku 21. století se na včelařském trhu objevily společnosti nabízející hotové sirupy pro krmení včel. Tyto produkty se skládají z monosacharidů glukózy a fruktózy, disacharidu sacharózy a některých produktů obsahujících navíc určité množství disacharidu maltózy a trisacharidu maltotriózy. Tyto sirupy se vyrábějí z obilného škrobu (pšeničného, kukuřičného) nebo z řepného a třtinového cukru. Hotové sirupy včely velmi ochotně přijímají. Nespornou výhodou sirupů je, že jsou připraveny k použití, zatímco cukr se musí rozpustit ve vodě, což je ve včelínech bez vhodného vybavení náročné na práci.
Sirup se obvykle nalévá ručně z větší nádoby (kbelíku, konve). Nejběžnější jsou boční nebo rámová krmítka. Nejpohodlnější jsou strůpkové krmítka. Své výhody mají i krmítka umístěná na dně. U kmenových včelstev se používá jen výjimečně - např. při tvorbě oddělků je ale jeho použití naopak běžné. Další metodou přikrmování je použití tzv. prosakovací lahve. Jde o běžné velké "okurkové" sklenice (3,5 l) doplněné speciálním plastovým víčkem s krmícími otvory. Rámková krmítka nahrazují svojí velikostí 1-2 rámky. Vloží se na kraj úlu po jejich vyndání.
Pro větší objemy se používají velké nádoby o objemu několika litrů (i 10-15), umístěné buď do podmetu anebo do prázdného nástavku nahoru. V nádobě je plovák zamezující tonutí včel - ať již z bublinkové fólie, slámy, dřívek, špuntů, šišek. Čtvercové štosovatelné lavorky (±100 Kč), kanystry od destilované vody s vyřízlým bokem, několik podlouhlých květináčů vedle sebe, silnostěnný igelitový pytel, několik tetrapackových krabic vedle sebe, speciální plastové výlisky pro konkrétní typ úlu (150-400 Kč) ... lze použít k improvizovanému zásobníku. Při nalévání sirupu z vědra na strůpek se průměr otvorů neměl větší než 1,5 mm, aby se kbelík dal použít pouze pro silná včelstva, která během 1 až 3 dnů vypijí všechen sirup.
Při každém podání sirupu se spustí reflex hledání zdroje potravy. Nakrmené včely jsou velmi aktivní a zároveň je oslabena jejich ostražitost při obraně hnízda. Proto může po krmení včel docházet k loupežím. Je tedy lepší krmit včely večer, za soumraku. Včely povzbuzené krmením mohou být agresivní vůči včelaři i okolostojícím.
Je dobré krmit tak, aby se včelstva zklidnila. Špatný způsob krmení také nahrává loupežím mezi včelstvy. Proto je v této době dobré zúžit česna. A když ukápne med, pryč s ním, radí zkušený včelař. Čím dřív přikrmování ukončíte, tím je to lepší. Ono se říká, že do poloviny září by se mělo s přikrmováním skončit. Ale to už je pozdě.
Včelaři by měli nechat zásoby medu v plodišti: „Nemá cenu jim všechno vzít. Matka při soudobých zimních teplotách začíná klást už začátkem února.“ Představuje to výhodu, protože med obsahuje mnoho cenných látek a přírodních antibiotických složek. Zimování včelstev pouze na cukerných zásobách je pro včely stresové a nepřirozené. Zkuste cukerné krmení co nejvíce omezit. Zjistěte, zda se ve vašem okolí vyskytuje medovice, která je pro včely vhodná na přezimování. Medovice se často objeví už v červnu, bývá hustější s nízkým obsahem vody, proto ji včely rychleji zpracují.
Hroznový cukr a horská turistika
Falšování medu je reálný problém: nepoctivci med přibarvují nebo do něj přidávají cukr či cukerný sirup. Státní zemědělská a potravinářská inspekce uvádí, že v medu nachází diastázu rostlinného původu, tedy enzym, který se ve včelím medu nikdy nevyskytuje. Jestliže tam je, ukazuje to, že aspoň část medu obsahuje lacinou náhražku. Inspektoři loni zkontrolovali asi stovku vzorků, přičemž u poloviny z nich našli nějaké závady.
Z praktických zkušeností včelařů a z výsledků analýz vyplývá, že cukr či sirupy mohou zatímco je včelstvo ještě sbírá a zpracovává, teoreticky ovlivnit kvalitu medu, pokud jsou záměrně nebo nevhodně přidány do sklizeného medu. Nicméně sacharóza (cukr) je v úlu enzymaticky rozkládána včelami na glukózu a fruktózu, které plně metabolizují. Moderní hotové sirupy a cukerné krmivo jsou navrženy tak, aby byly stravitelné a nezanechávaly zárodky nemocí. Problémem spíš bývá zneužití či pančování již stáčeného medu lidskou manipulací, než přirozený přenos sacharózy z krmení do medu v plastech.
Někdy se stává, že včely na podzim nebo v předzimním období zmizí, nebo zemřou hlady uprostřed hnízda, zatímco v okrajových plástech je zásoba, která vykrystalizovala. Včelař vyvozuje mylný důsledek, že příčinou ztrát včelstva byl sirup. Zatímco neúspěšné zazimování způsobila varroáza nebo nesoulad mezi velikostí hnízda a silou včelstva. Bohužel nikdo kompetentní nevyšetřil příčinu kolapsu včelstev ve včelíně: zda šlo o špatné krmivo, nebo zda včely uhynuly v důsledku chyb v řízení a nemocí.
Pro zimní zakrmení se používá hustší roztok - 3:2 (3 hmotnostní díly cukru a 2 vody). Vodu přivedeme k varu, odstavíme a nasypeme cukr. Pak už stačí jen míchat - mezitím se nám v druhém hrnci může vařit další voda. Vrtačka s míchací vrtulí je jen zmechanizování předchozího postupu. Lze míchat i velké objemy a používat horkou vodu, která rozmíchávání značně urychlí. Kalové čerpadlo v sudu představuje minimum práce. Existuje mnoho variant provedení. Princip ale zůstává.
Pro krmení v krmítkách se používá řidší těsto. Hustší těsto se používá k plnění expedičních klíček. Směs je možné zpracovávat i ručně měchačkou, ale je to fyzicky náročné. Do těsta by se neměly přidávat látky, které jsou krmivem pro vyšší zvířata: vysokoproteinová moučka ze semen, sušené mléko, sušené droždí. Na přípravu těsta se používá velmi jemný cukr - moučkový cukr. Hrubý cukr nevytvoří v těstě správnou mazlavou strukturu a včely ho nespotřebují, nýbrž ho odstraní.
Med je jednou z nejčastěji falšovaných komodit. Příliš velké procento vody v medu může mít za následek kvašení. HMF vzniká zahříváním cukrů - jeho množství se používá jako indikátor kvality medu. Podle české legislativy jsou v prodávaném medu přípustné desítky miligramů HMF na kilogram medu (konkrétně 40 mg/kg, u medů z oblastí s tropickým klimatem do 80 mg/kg). U medů prodávaných v supermarketech se občas objeví i vzorky se stovkami miligramů HMF na kilogram medu, tyto hodnoty jednoznačně značí opakované nešetrné zahřívání medu.
„Nejde jen o zemi, kde byl med stočen do sklenic, ale o jeho faktický původ. Medy, na kterých je konkrétní adresa včelaře, patří vždy k těm nejlepším,“ upozorňují odborníci. Doporučujeme najít si svého včelaře, kterému budete moci důvěřovat.