Copyright © pohodanovapec.cz 
K testu vajec z volného výběhu a bio farem dTest inspirovali švédští kolegové. Minulý rok totiž zjistili, že vajíčka z těchto chovů mohou ukrývat nežádoucí látky. Platí to i pro vejce z českých obchodů? Odpověď jsme hledali v laboratoři, kam doputovalo deset vzorků vajec s kódy začínajícími čísly nula nebo jedna.
Inspirováni švédskými kolegy, kteří loni odhalili, že i ekologická vejce mohou obsahovat nežádoucí chemikálie, jsme se rozhodli provést vlastní test bio vajec a vajec z volného výběhu. Ano, slyšíte správně - i ekologická vejce mohou skrývat nemilá překvapení. V bio chovu a volném výběhu totiž mají nosnice přístup do venkovního prostředí a mohou si v něm sezobnout, co chtějí.
Do nezávislé laboratoře jsme poslali deset vzorků vajec z různých zdrojů - od supermarketů přes e-shopy až po farmářské automaty. Tři vzorky byly z bio farem, zbylé z volného výběhu. Na co jsme se zaměřili? Především na nežádoucí látky, které bychom mohli označit za ekologickou zátěž - polychlorované bifenyly, poly- a perfluorované organické látky a dioxiny. Hledaly se dioxiny, polychlorované bifenyly i takzvané věčné chemikálie.
Laboratorní testy prokázaly, že množství těchto látek je ve vejcích prodávaných u nás výrazně nižší. Dobrou zprávou pro spotřebitele je, že všechna testovaná vajíčka dopadla na výbornou. „Vejce splňovala všechny aspekty vaječné kvality. Prokázána nebyla ani salmonela. A dobře dopadla vejce i z hlediska přítomnosti ekologických nežádoucích látek.
Švédský výzkum však ukázal, že navzdory všem benefitům mohou i taková vejce kvůli přítomnosti nežádoucích látek poškozovat naše zdraví. Test švédských kolegů ukázal, že vejce z biochovů a z volného chovu jsou výrazně více zamořeny ekologickými nežádoucími látkami než vejce vyprodukovaná v halách. Konkrétně se jednalo o přítomnost dioxinů, polychlorovaných bifenylů a takzvaných věčných chemikálií, perforovaných organických sloučenin, zkráceně součástek teflonu.
jak funguje dovoz hovězího masa Agrofert
Odpověď na to, proč to tak je, je jednoduchá. „Slepice ve volném chovu a v biochovu mají volnost pohybu, tudíž chovatelé nemají úplnou kontrolu nad tím, co všechno nosnice snědí. Pak už stačí jen to, aby farma nebo drůbežárna stála poblíž zdroje znečištění nebo na místě, kde v minulosti byl průmyslový závod,“ přibližuje redaktor spotřebitelské organizace dTest Jan Maryška.
Kromě nežádoucích látek jsme se zajímali také o kvalitu vajec. Nechali jsme ověřit, zda bio a volnovýběhová vajíčka z českých obchodů splňují přísné požadavky pro čerstvá vejce jakostní třídy A, a také jsme hodnotili barvu žloutků. Výsledky ukázaly, že většina vajec splňuje hygienické normy, ale mezi jednotlivými značkami se objevily rozdíly - zejména v čerstvosti a kvalitě.
Polovina balení vajec v našem testu neměla s čerstvostí žádné problémy a vysloužila si od nás velmi dobré hodnocení. Třetina vzorků při hodnocení kvality neobstála pro vnitřní vady, jimiž nejčastěji byly krvavé skvrny ve žloutku nebo masové skvrny v bílku. Méně příznivým zjištěním byl výskyt nečistot na skořápkách, a to trusu, peří, vaječného obsahu, vajíček hmyzu a plísní. Tyto vady představují zvýšené mikrobiální riziko.
Kvůli vadám skořápky nevyhověla požadavkům nařízení 589/2008/ES z hlediska kvality polovina hodnocených vzorků, včetně obou značek biovajec, vajec z volného výběhu, podestýlky i od drobného chovatele (Tedy z míst, kde mají nosnice volnost pohybu.). Omývat nebo čistit vejce určená k prodeji spotřebitelům je zakázáno.
Loni bylo v Česku evidováno 10 482 případů salmonelózy. Příznivým zjištěním testu je, že salmonelly v žádném ze zkoumaných vajec nebyly. Časopis dTest provedl nezávislý test celkem 16 balení čerstvých slepičích vajec z maloobchodní sítě. V žádném testovaném vzorku bakterie salmonely neodhalil. Spotřebitelský časopis dTest nakoupil v maloobchodě stejně jako běžný spotřebitel 16 balení čerstvých vajec a poslal je do laboratoře. Tam se zkoumala přítomnost salmonely, čerstvost, obsah tuku, omega-3 mastných kyselin a cholesterolu.
Analýza kauzy chytrých vajec a Regionální potraviny
Množství žádoucích omega-3 mastných kyselin ve vejcích se stejně jako barva žloutku odvíjí od složení potravy, která je slepicím podávána. Čím více je omega-3 v krmivu, tím více se jich do žloutku dostane. Nejlépe z této zkoušky vyšla vejce z klecového chovu, která přítomnost omega-3 avizovala na svém obalu (Schubert partner Omega pro Čerstvá vejce). Jejich tuk obsahoval bezmála čtyři procenta omega-3 mastných kyselin, takže vejce dostála svému slibu na obalu. Množství naměřeného cholesterolu ve vejcích odpovídalo hladinám uvedeným v Databázi složení potravin ČR.
Kdyby se nejvyšší kvalita vajec poznávala podle nejoranžovějších žloutků, zvítězily by nosnice z klecí na celé čáře. Testy však odhalily, že za jejich sytě vybarvenými žloutky stálo barvivo kanthaxanthin, označované též jako E 161g, běžně přidávané slepicím do krmiva. Kanthaxanthin má vysokou barvicí schopnost, i velmi nízká koncentrace stačí k výraznému zbarvení žloutku. Na rozdíl od luteinu, přirozeného barviva obsaženého ve žloutku, nemá žádné pozitivní zdravotní účinky. Lutein je důležitý pro lidský zrak.
Množství kanthaxanthinu v krmivech nesmí překročit unií stanovené limity, konkrétně pro nosnice je to 8 mg/kg krmiva. Test neukázal na výrazné rozdíly v kvalitě mezi vejci z odlišných chovů. Bohužel ukázal, že barva žloutku nic neznamená.
V dnešní době nás při výběru potravin velmi ovlivňuje také fakt, z jaké země pocházejí. U vajec se ovšem nenechte zmást. Některé údaje totiž označují místo, kde se balila a třídila, ne jejich samotný původ. Kódy na obalu vajec a jejich skořápce nemůžeme ztotožňovat. Každý poskytuje odlišnou informaci. Zkratka CZ na obalu znamená, že byla vejce balena a tříděna u nás. Původ vajec je uveden v kódu přímo na vejci. Tato informace by měla být vysvětlena i na balení, často na vnitřní straně víčka. Razítko s kódem na vejci také prozradí informace o podmínkách chovu nosnic.
Země původu: Sledujte údaje nejen na obalech, ale i na skořápkách vajec. Slepice snášejí vejce v produkčních farmách, odkud pak míří do třídíren/balíren. Někdy se vejce balí nedaleko, jindy se převážejí až za hranice. Z jaké konkrétní třídírny balení vajec pochází, se dozvíte z číselného kódu na vnější straně papírového obalu. Naproti tomu kód, který je k nalezení na skořápkách, udává, kde bylo vejce sneseno a v jakém typu chovu. V praxi to znamená, že vajíčka mohou pocházet z jiné země, než kde byla následně vytříděna a uložena do krabičky.
„V České republice máme chovy velmi přísně kontrolovány. Vajec tuzemské produkce se netýkala žádná negativní kauza - třeba aféra se salmonelou a fipronilem - jako např. u vajec z Polska nebo Nizozemska. Proto preferujme vejce od českých chovatelů. Jsou zárukou kvality, a navíc podpoříme naše zemědělství,“ vysvětluje Ing.
Ještě nedávno měli čeští spotřebitelé obavy z nákupu vajec kvůli aféře s fipronilem. Ten se však v českých vejcích neprokázal, ta dovozová byla a jsou před puštěním do prodeje kontrolována. V každém případě slepičí vajíčka v jednu chvíli poměrně náhle zmizela z pultů a podražila.
Test ukázal, že v jedné krabičce se prodávají vejce různého stáří. Z pohledu legislativy se mohou jako „čerstvá“ označovat vejce třídy A, tedy v podstatě všechna běžně prodávaná vejce. Pokud jsou vajíčka na pultu do devátého dne po snášce, mohou nést nápis „extra čerstvá“. Oficiálně je minimální doba trvanlivosti u vajec stanovena na 28 dní po snesení. Přičemž spotřebitelům se smějí nabízet do 21 dnů od snášky.
| Parametr | Výsledek v testu dTest |
|---|---|
| Nežádoucí látky (dioxiny, PCB, PFAS) | Hodnoty výrazně nižší než v švédském testu |
| Salmonela | V žádném testovaném vzorku nebyla prokázána |
| Čerstvost | Polovina balení velmi dobrá, v ostatních rozdíly |
| Nečistoty na skořápkách | Výskyt u poloviny hodnocených vzorků |
| Barva žloutku | Neukazuje kvalitu; objevilo se barvivo kanthaxanthin |
Copyright © pohodanovapec.cz
