Graf spotřeby vody na výrobu 1 kg masa: cesta vody od pastviny ke stolu

Voda, jedna ze základních podmínek existence života na Zemi. Bez vody nemůžeme nic. Potřebujeme pít, jíst, prát, používat ji k osobní hygieně a takřka se stala součástí našich životů od nepaměti. Voda se používá jako jedna z hlavních příměsí pro výrobu věcí sloužících pro naši potřebu a pro produkci. Množství vody, které sice nevidíme, ale běžně využíváme, je tzv. „virtuální“ voda. Vodní stopa potom zahrnuje celkový objem vody, která se spotřebovala k výrobě nejen potravin, ale i oblečení, výrobě zboží nebo automobilů. Do tohoto objemu se započítává i voda, kterou si rostliny berou ze země.

Protože jsme národ piva, není lepší způsob, jak si právě na tomto zlatavém loku, představit vodní stopu, kterou za sebou zanechává. Pro představu na vyprodukování jednoho piva (0,5l) je potřeba 150 litrů vody.

Hovězí maso a jeho vodní stopa

Jsme masožravci. Kdo by neměl rád steak z hovězího masa. Hovězí maso za sebou zanechává 15 500 litrů vodní stopy. Minimálně tři roky trvá, než je hovězí dobytek odveden na jatka, aby nám mohl poskytnout okolo 200 kg masa. Do té doby zkonzumuje přes 1 300 kg zrní, 7 200 kg sena a 24 m3 a vody a 7 m3 užitkové vody.

Další potraviny s vysokou vodní stoptou

Jedním z nejsladších hříchů je beze sporu čokoláda. Výroba jedné čokolády spotřebuje 1 720 litrů vody. Kakaové boby potřebují vodu, stejně tak jako ostatní suroviny, které se k výrobě čokolády přidávají. Nedílnou součástí našeho jídelníčku je i pití kávy. Dokonce ani výroba oblečení se bez vody neobejde. Tričko potřebuje pro svoji výrobu okolo 2 495 litrů vody. Bavlna, samotná výroba i barvení látky potřebují vodu. Ještě hůře jsou na tom džíny. Spotřeba vody na jedny džíny činí 8 000 litrů vody.

Historie a kontext výpočtu

Samotný výpočet vodní stopy byl představen v roce 2002. Smyslem je ukázat nesmyslnost pěstování plodin v místech, kde je vody nedostatek, jako je Afrika nebo Izrael. Kéž by evropské státy vodu spíše vyvážely, než dovážely. Mnoho výrobků dovážíme z rozvojových států, a tím pádem žijeme na úkor obyvatel, kterým voda chybí. Náročné na pěstování jsou bavlna, řezané květiny nebo kakaové boby, které se právě pěstují v zemích Afriky či Blízkého východu. Potraviny živočišného původu jsou mnohem více náročnější na spotřebu vody než potraviny rostlinného původu.

Tradiční italská boloňská omáčka

Obyvatelé Evropy a jejich denní spotřeba vody

Běžný evropský člověk vypije kolem 3 000 litrů vody ročně. Avšak jen 10 % ze spotřebované vody je schopen běžný Evropan vidět. Denně jeden obyvatel spotřebuje průměrně 4 500 litrů virtuální vody, která se použila při výrobě zboží nebo v zemědělství při krmení zvířat či zalévání rostlin. Podle Water Footprint Network (WTN) dosahuje celková vodní stopa na jednoho obyvatele významně vyšších hodnot než jen to, co vypijeme.

České reálie a srovnání s mezinárodním kontextem

Zatímco spotřeba vody z kohoutku v České republice dosahuje kolem 140 litrů denně, dle WTN je celková vodní stopa na jednoho člověka 4523 litrů denně. Česká spotřeba obsahuje značnou část vody z dovozu, přičemž 37 % vodní stopy pochází ze zahraničí. Denně jíme víc vody, než pijeme. Potraviny tvoří dvě třetiny celkové vodní spotřeby.

Konkrétní čísla pro potraviny a jejich vodní nároky

Pro výrobu 1 kg masa se spotřebuje průměrně kolem 6-15 tisíc litrů vody, přičemž 1 kg hovězího masa vyžaduje asi 15 000-15 500 litrů vody, 1 kg vepřového kolem 4 800 litrů vody. 1 kg čokolády vyžaduje ohromujících 17 000 litrů vody, 1 kg kukuřice 1 211 litrů, 1 kg rajčat 214 litrů a 1 kg banánů 790 litrů. Pro 1 kg chleba je to kolem 1 600 litrů, pro 1 kg rýže téměř 2 500 litrů vody. 1 kg cukru z cukrové třtiny vyžaduje kolem 210 litrů vody.

Voda a průmysl vs. domácnosti

Na výrobu jedné věci často připadá voda z více fází - pěstování, zpracování, doprava a spotřeba. Příkladem jsou džíny, na jejichž výrobu se spotřebuje až 8 000 litrů vody, a automobilový průmysl, kde se na výrobu jednoho auta spotřebuje kolem 20 000 litrů vody. Největší „položkou“ co do vodní náročnosti v nápojích bývá káva, pak čaj a další komodity.

Voda v praxi a udržitelná budoucnost

V kontextu měst a průmyslu se uvádí, že průsaková voda a efektivní využití vody ve městech mohou šetřit zdroje. Příklady: Pražské služby začaly efektivně využívat vodu pro splachování ulic a chodníků. Vhodnými kroky jsou i snahy o omezení plýtvání ve spotřebě potravin a zavádění virtuální vody do veřejného povědomí.

Tipy a triky pro silný vývar

Praktické tabulkové shrnutí

PotravinaVodní náročnost (l/kg)
Hovězí maso~ 15 000
Vepřové maso~ 4 800
Čokoláda~ 17 000
Káva-
Chléb~ 1 600
Rýže~ 2 500
Rajčata~ 214
Kukuřice~ 1 211
Banány~ 790

V závěru lze říct, že virtuální voda a vodní stopa nám pomáhají pochopit skryté náklady výroby potravin a dalších výrobků. Každodenní rozhodnutí o jídle a nápojích může ovlivnit tlak na nedostatek vody v různých částech světa. Snižování osobní vodní stopy znamená také snahu o udržitelnější produkci a spravedlivější rozdělení vodních zdrojů.

Vodní stopa - Co je vodní stopa? Jak ji vypočítat. Tipy pro snížení vodní stopy.

Praktický průvodce spotřebou

tags: #graf #spotreby #vody #na #výrobu #1