Copyright © pohodanovapec.cz 
V tiskové zprávě SVS ČR se shrnují poznatky o výskytu tasemnice bezbranné (Taenia saginata) u skotu a o rizicích spojených s konzumací syrového či nedostatečně tepelně upraveného hovězího masa, zejména tatarského bifteku. V textu jsou uvedeny historické i současné údaje o výskytu a názory odborníků na prevence a léčbu.
U skotu se výskyt infekčních stádií tasemnice bezbranné dlouhodobě sleduje při veterinární prohlídce masa na jatkách. U každého poraženého kusu se po naříznutí hojně prokrvený svalových partií, tj. zejména žvýkačů a srdce, hledají makroskopicky viditelné bělavé měchýřky (cysticerky, boubele, uhry).
V 60. letech minulého století byl výskyt cysticerků u nás hlášen u 9 % poráženého skotu, v 90. letech pak byly zaznamenány nižší hodnoty; v roce 1993 bylo registrováno 93 případů, v roce 2012 jen 6 případů. Současný výskyt, prakticky v jednom okrese na Opavsku, se spojuje s konzumací syrového masa ve formě tatarského bifteku. Tasemnice, kterou se uvádí, je Taenia saginata (tasemnice bezbranná).
Podle mluvčího SVS ČR Josefa Dubna nelze riziko nákazy prostřednictvím syrového masa zcela vyloučit. Pokud si někdo přeje tatarský biftek, má být maso škrábané, přičemž boubele mohou být narušeny a následně považovány za méně nebezpečné.
Nejúčinnější metodou prevence proti tasemnicím je při tatarském bifteku klasické škrábání masa, při kterém se boubele tasemnice obvykle zničí. Druhou možností je několikadenní zmražení hovězího (-20°C). Nicméně zmrazení v domácnostech může negativně ovlivnit senzorické a kulinářské vlastnosti masa. Je třeba vzít v úvahu, že syrové či polosyrové hovězí není vždy bezpečné.
Podle SVS ČR je možné sledovat i vyšetření krve skotu na protilátky proti cysticerkům, avšak tato metoda není zcela spolehlivá a má omezení. U současných postupů odebíraných na jatkách se zohledňují i moderní metody detekce a monitoringu, které snižují riziko šíření nákazy, ale zcela ho nezpůsobují.
Ke snížení rizika šíření parazita je klíčové omezit fekální kontaminaci půdy, vody a potravin. Přírodní prevencí je počasí; tedy fakticky samotné počasí ovlivňuje rozšíření parazita v prostředí. Důležitá je také hygiena, zejména kontrola výskytu trusu a odpadních produktů na pastvinách a v okolí chovů.
Tenióza (teniáza) je střevní infekce dospělým stadiem tasemnice. Přítomnost dospělých tasemnic v organismu často nemívá žádné typické příznaky. Asi u 30 % osob se projeví nespecifickými příznaky, jako bolesti břicha, zažívací potíže, nechutenství, nauzea, úbytek hmotnosti nebo naopak zvýšená chutě k jídlu, únava či podrážděnost.
Tasemnice hovězí dorůstá 4-9 metrů, její tělo tvoří hlavička s přísavkami a až tisíc článků. Hostitelem prvního stádia jsou mezihostitelé: hovězí skot a následně prasata pro tasemnice vepřová. Vajíčka se uvolňují v koncovém článku a kontaminují prostředí. Definitivním hostitelem je člověk.
První kontakt s člověkem nastává po požití syrového či nedovařeného nakaženého masa. Boubele nesnášejí vysoké teploty; při nedostatečné tepelné úpravě mohou přežít a dostat se do střev. V lidském střevě dochází k uvolnění hlavičky a začíná růstové období s tvorbou nových článků. Dospělá tasemnice vzniká po 8-14 týdnech v závislosti na druhu.
Zbavit se tasemnice lze pomocí léčiv obsahujících praziquantel, alternativně mebendazol či niklosamid. Postupně dojde k rozložení parazita nebo jeho vyloučení ze střeva. Ke zvýšení bezpečnosti se doporučuje zmrazení masa, případně jeho důkladná tepelná úprava. Pokud je konzumováno syrové maso, je vhodné zmrazení na -20°C na několik dní.
Podle některých zpráv v médiích se zdá, že riziko tasemnic je velmi široké, ale statistiky ukazují, že výskyt boubelů v mase skotu v loňském roce byl 0,004 % (60 případů z 1,4 milionu poražených zvířat). I s použitím moderních metod protilátek u deseti procent skotu může být skutečné riziko považováno za malé.
Riziko rozšíření parazita do prostředí může být způsobeno trusem, zahrnujícím vajíčka tasemnice, a tím pádem je důležité mít kontrolu nad vyvážením trusu a správou hygieny. Jednotlivý člověk má vliv na šíření parazita prostřednictvím špatně odkládaného odpadu a zneužívání veřejných hygienických standardů.
V některých regionech se hovoří o zvýšeném počtu případů nákazy tasemnicí, zejména souvisejícím s popularitou tatarských bifteků a konzumací syrového masa. Parazitologové varují před konzumací nedostatečně tepelně upraveného masa a doporučují zmrazení masa nebo pečlivé tepelně opracování.
Infografika 1: Životní cyklus tasemnice (mezihostitelé, vývoj ve svalovině, infekce člověka)
Fazolový salát s hovězím masem: Jednoduchý recept
Infografika 2: Prevence tatarského bifteku a bezpečnostní postupy při zpracování masa
Video 1: Jak poznat boubele v mase a proč je důležité správné krájení a škrábání masa
| Rok | Případy tasemnice | Region |
|---|---|---|
| 1993 | 93 | ČR |
| 2012 | 6 | ČR |
| Poslední rok | 0,004 % výskyt v mase | ČR |
Podstatné pro spotřebitele je, že k léčení skotu, u kterého je podezření na výskyt boubelů, není možné použít antibiotika. Je důležité zajistit správnou tepelnost masa a zamezit kontaminaci prostředí. Plošná veterinární kontrola při zpracování masa významně přispěla ke snížení výskytu tasemnic v České republice.
Copyright © pohodanovapec.cz
