Copyright © pohodanovapec.cz 
Hrad Houska, situovaný ve východní části chráněné krajinné oblasti Kokořínsko u obce Blatce v Libereckém kraji, patří mezi nejzajímavější a zároveň nejzáhadnější české hrady. Jeho založení sahá do první poloviny 13. století a neodmyslitelně souvisí s postavou Přemysla Otakara II., který jej nechal vystavět téměř současně s hradem Bezděz. Houska však na rozdíl od jiných hradů neměla ani strategický význam, ani nebyla situována na obchodní stezce, což vyvolává množství otázek i legend.
Podle archeologických průzkumů byl hrad založen zřejmě Přemyslem Otakarem II. ve 13. století jako gotický hrad, který měl sloužit jako správní centrum okolní krajiny. Jeho funkci však brzy převzal další blízký hrad Bezděz. Architektonicky se Houska svým gotickým jádrem liší od okolních staveb a i přes pozdější renesanční přestavbu si uchovala svůj pevnostní charakter.
Prvotní stavba byla později několikrát upravována, zejména v 16. století, kdy prošla renesanční přestavbou, která jí dala podobu zámeckou. Přestavba probíhala pravděpodobně v letech 1584-1590 pod vedením majitelů jako byli Hrzánové z Harasova a Dobeš Hrzán z Harasova. Dalším významným vlastníkem byl Albrecht z Valdštejna, jenž ji využíval jako lovecké sídlo.
Hrad v průběhu své existence měnil mnohokrát majitele - od Přemyslovců přes Berky z Dubé, Smiřické ze Smiřic, Hrzánové z Harasova, Valdštejny, Kounice až po princeznu z rodu Hohenlohe a hraběnku Eleonoru Andrássyovou. V roce 1924 zakoupil hrad Josef Šimonek, který provedl významné rekonstrukce, zejména hradní kaple.
Hrad Houska představuje unikátní stavbu s výrazným pevnostním rázem. Trojice dvoupatrových gotických paláců je uspořádána do tvaru písmene U, které objímá čtverhranné nádvoří. Přízemí paláců mělo ploché stropy, první patro pak bylo vybaveno klenbami a druhé patro neslo provozní a obranný charakter. Tyto původní gotické konstrukce se dochovaly až do výše druhého patra, což je u hradů z této doby ojedinělé.
hrad Houska a jeho děsivá kaple nad propastí
Významnou součástí hradu je jeho kaple, umístěná v severním křídle. Kaple zaujímá prostor přízemí a prvního patra, má čtvercovou loď zakončenou pětibokým presbytářem a původně byla zaklenuta žebrovou klenbou, kterou v renesanční době nahradila klenba křížová. Zvláštností kaple jsou vzácné gotické nástěnné malby z doby kolem roku 1330 a počátku 15. století, zobrazující výjevy ze života Panny Marie, ukřižování a alegorie dobra a zla.
V areálu hradu je také zvláštností skála, která prostupuje celou stavbou; její části jsou viditelné na nádvoří i uvnitř hradu. Na jihovýchodním nároží stála hranolová věž a příkop chránil přístup k hradu. Stavba tak byla velmi dobře bráněna, přestože nestála na strategickém místě ani u obchodních cest.
Hrad Houska je opředen řadou pověstí a záhad, které z něj činí jedno z nejzajímavějších míst v České republice. Jedna z nejslavnějších legend hovoří o tom, že hrad byl postaven nad bránou do pekla. Tato průrva ve skalní masivě, nazývaná Peklem, měla sloužit jako vstup do podzemního světa, kde údajně sídlí různé nadpřirozené bytosti. Kaple pak stojí přímo nad touto průrvou, což nahrává tajemné atmosféře místa.
Další pověst se váže k dobytí hradu švédským vojskem během třicetileté války, kdy měl vůdce švédských vojáků, velitel Oront, údajně praktikovat černou magii a choval černou slepici pro získání nesmrtelnosti. Hrad celkově působí dojmem obrany nejen před nepřátelským vojskem, ale i před neznámými silami.
Také český básník Karel Hynek Mácha navštívil Housku a okolí opakovaně během svých cest. Do kraje situoval děj svého románu Cikáni. Mácha údajně zažil na hradě zvláštní zážitky - snil o průchodu do jiné dimenze a během svého snu se prý ocitl v Praze roku 2006, což jen přidalo další větev záhad a fantazie kolem hradu.
Hrad Houska: průvodce historií a legendami
Ve 20. století se hrad stal majetkem Josefa Šimonka, který provedl rozsáhlé rekonstrukce, včetně obnovy hradní kaple. Po druhé světové válce hrad sloužil jako sklad pro německou armádu a následně byl sídlem archivu Státní knihovny v Klementinu.
Během normalizace byl známým správcem hradu evangelický farář Svatopluk Karásek. Významná je také historická nahrávka undergroundové skupiny The Plastic People of the Universe, která v 70. letech nahrála na hradě svou desku.
Dnes je hrad přístupný veřejnosti od dubna do října formou prohlídek s průvodcem. Nabízí nejen historické a architektonické zajímavosti, ale i netradiční exkurzi nazvanou „Cesta Peklem“ - tematickou prohlídku v bývalé kočárkovně s jedenácti obrazy znázorňujícími pekelné tresty podle Danteho Božské komedie.
Houska přitahuje pozornost nejen díky své historii a architektuře, ale také díky zjevným mystickým prvkům a fenoménům. Hrad se pravidelně objevuje v zahraničních magazínech a dokumentárních pořadech, například v National Geographic či The Guardian, a stal se oblíbeným cílem pro milovníky záhad a paranormálních jevů.
Vedle legend a architektonických skvostů nabízí Houska také kulturní programy včetně benefičních koncertů, které pomáhají financovat její údržbu a obnovu. Zájemci mohou objevovat nejen gotické a renesanční umění, ale i přírodní krásy okolního Kokořínska.
| Období | Významná událost |
|---|---|
| 13. století | Založení hradu Přemyslem Otakarem II. |
| 1584-1590 | Renesanční přestavba hradu na zámek |
| 17. století | Obsazení švédskými vojsky během třicetileté války |
| 1924 | Koupě hradu Josefem Šimonkem a rekonstrukce kaple |
| 1943-1945 | Užití hradu německou armádou jako depozitář RSHA |
| 1999 | Otevření hradu široké veřejnosti |
Copyright © pohodanovapec.cz
