Hrad Houska, stojící na pomezí Středočeského a Libereckého kraje, je jedním z nejtajemnějších českých hradů a často bývá nazýván Bránou do pekel. Dodnes není jasné, proč a kdy byl původně gotický hrad postaven, a proč se nachází na místě bez zjevného strategického významu. Hrad je doslova zasazen do pískovcové skály a podle legend stojí na puklině vedoucí do pekel či do jiných dimenzí.
Podle současných průzkumů byl hrad Houska pravděpodobně založen v první polovině 13. století Přemyslem Otakarem II., téměř souběžně s bezdězem Bezdězem. Původně šlo o gotický hrad, jehož stavba probíhala v době, kdy území kolem Housky patřilo králi, a posléze přešlo do majetku pánů z Dubé, Smiřických a dalších šlechtických rodů. Renesanční přestavba z konce 16. století změnila vnitřní dispoziční řešení a kapli, která patří k nejcennějším částem hradu, výrazně pozměnila. V době třicetileté války a následně v 17.-19. století hrad prožíval období změn majitelů a částečné zkázy, až se dočkal rekonstrukce v 20. století a restituce v 90. letech minulého století.
V písemných pramenech je Houska poprvé zmíněna roku 1316 jako majetek Hynea z Dubé (Hynek Berka z Housky). Koupě a následné převody majetku se střídaly mezi rody Berků z Dubé, Smiřických, Hrzánů z Harasova, Valdštejnů, rody Kouniců a dalšími. Stavby v renesanční podobě zahrnují hlavní vstupní křídlo a kapli, která byla původně gotická a dnes patří k nejlépe dochovaným interiérům.
Houska má netypickou, uzavřenou dispozici jádra s jedinečnou kaplí v pravém předním nároží a s tzv. Zelenou komnatou, která je zaklenuta gotickou křížovou žebrovou klenbou a zdobena renesančními nástěnnými malbami z doby kolem roku 1520. Vnitřní prostory ukazují vývojových slohů od raně gotického období po renesanční úpravy: středověká síň, obytné komory s krbem, kaple propojená s východním křídlem a unikátní kaple uzavřená téměř na půdoryse osmiúhelníku s tribunami a výmalbami.
V prostoru kaple byly fresky z 30. let 14. století, zachycující výjevy z Kristova života a další nástěnné malby. Zelená komnata vyniká klenbou a malbami z doby kolem roku 1520; na západní stěně je zachycen motiv hradního lovu a na severní stěně erby pánů z Dubé a Rohovců. Renesanční úpravy proměnily i kapli a prostor znížené Komnaty a její dekorace, kdy původní gotické prvky byly nahrazeny renesančními prvky.
Skála, ve které je hrad postaven, bývá spojována s pověstí o díře vedoucí do pekla. Podle ní je brána do podsvětí ukryta pod hradní kaplí a obklopena mystériem. Další pověsti zmiňují černého mnicha bez obličeje, který se objevuje v noci v okolí hradu, nebo zážitky literárních postav a historických osobností, jako byl Karel Hynek Mácha, jenž údajně vešel do podzemních prostor a následně se ocitl ve 21. století. Zpochybnění těchto příběhů však zůstává na straně legend.
V okolí Housky se nachází zajímavé jeskyně a skalní výběžky; podle vyprávění pamětníků byla studna po druhé světové válce zasypána, aby děti neupadaly do ní při ozdravných pobytech na hradě. Bezděz, který byl zřejmě založen ve stejné době jako Houska, tvoří s Houskou krajinné dvojici dvou strážců v krajině.
Hrad je v současnosti v soukromých rukou a vstupné slouží na financování oprav. Houska je pravidelně otevřena pro veřejnost během turistické sezóny od dubna do října. V letní sezoně se na hradě konají kulturní akce, jarmarky, šermíři, hudba a řemesla; pravidelně se koná Konference SFINGA a Noc s hvězdami, která slouží jako benefiční koncert pro podporu volnočasových a kulturních projektů.
Jedinečná prohlídka Peklem je realizována v bývalé kočárkovně a zahrnuje 11 obrazů pekelných trestů za lidské hříchy, která nabízí netradiční pohled na legendy a umělecké ztvárnění historické tematiky. Cestujte do Pekla a poznávejte temné stránky historie hradu spolu s informativními poznámkami průvodců.
- Kaple a Zelená komnata jsou nejlépe dochovanými nadzemními prostory z doby gotické. Kaple je zdobená nástěnnými malbami a freskami z 14. století; Zelená komnata nese renesanční výzdobu a představuje důležitou součást prostoru východního křídla.
proč je hrad Houska považován za bránu do pekel
- Vstupní křídlo a hlavní síň vznikly během renesanční přestavby, která změnila i původní rozvržení. Kaple, fresky a malby patří k nejcennějším kulturním památkám hradu.
Historie majitelů Housky čítá řadu rodů: z Dubé, Smiřičtí, Hrzánové z Harasova, Valdštejnové, rody Rohovců a Kouniců, až po poslední významnou kapitolu, kdy Josef Šimoněk hrad koupil v roce 1924 a restituce v 90. letech mu vrátily ztracené dědictví. Rekonstrukce byla dokončena v roce 1930 a hrad sloužil jako reprezentační sídlo až do roku 1939, po kterém byl využíván německou armádou a od 1950 sloužil jako archiv Státní knihovny v Klementinu.
Podle archeologických poznatků byl hrad založen v první polovině 13. století, a to téměř zároveň s Bezdězem. Renesanční úpravy značně změnily vzhled a vnitřní uspořádání, které je doposud patrné, zejména v kapli a Zelené komoře.