Instantní polévky a rakovina: Nové studie odhalují znepokojivé souvislosti
Instantní nudlové polévky jsou globálním fenoménem. Jsou levné, jsou hotové za tři minuty a najdeme je ve spíži téměř každého studenta nebo zaneprázdněného člověka. Ale je to jen strašení, nebo fakt, že konzumace instantních polévek může mít negativní dopady na zdraví?
Nová studie odhalila spojitost mezi ultra zpracovanými potravinami, jako jsou limonády, chipsy nebo instantní polévky, a zvýšeným rizikem rakoviny plic. A jak uvádí studie zveřejněná v časopise Thorax, lidé, kteří konzumují nejvíce ultra zpracovaných potravin, mají o 41 % vyšší pravděpodobnost, že u nich bude diagnostikována rakovina plic než ti, kteří je konzumují nejméně, a to i po zohlednění dalších faktorů, jako je kouření.
Přestože jídlo nepřichází do přímého kontaktu s plícemi, vědci poukazují v nové studii na to, že vysoká spotřeba ultrazpracovaných potravin (UPF, ultra-processed foods) s sebou nese značný nárůst rizika. Nová analýza dat týkajících se více než 100 tisíc dospělých osob sledovaných přes 12 let ukázala, že lidé, kteří těchto potravin jedli nejvíce, měli o 41 procent vyšší riziko vzniku rakoviny plic než ti, kteří je konzumovali nejméně.
Studii zveřejnil odborný časopis Thorax zaměřený na nemoci dýchacího ústrojí.
Výzkumníci vycházeli z rozsáhlého amerického projektu, který původně zkoumal screening několika typů rakoviny. Během více než 12 let se mezi nimi objevilo 1 706 případů rakoviny plic, z toho 1 473 takzvaných nemalobuněčných a 233 malobuněčných forem. Po započtení řady faktorů, jako jsou věk, pohlaví či rodinná anamnéza, se ukázalo, že riziko rakoviny bylo ve skupině s nejvyšším příjmem UPF výrazně vyšší, a to i po zohlednění kouření a celkové kvality stravy.
Jak si udělat horký pudink instantně
„Průmyslové zpracování mění složení potravin, což ovlivňuje dostupnost a vstřebávání živin a zároveň vytváří škodlivé kontaminanty,“ uvedli vědci.
Specialista na preventivní medicínu a zakladatel neziskové organizace True Health Initiative David Katz podotkl, že studie je observační, což znamená, že ačkoli byly použity spolehlivé metody, výzkum stále nemůže definitivně prokázat, že tyto potraviny způsobují rakovinu plic. Pouze uvádí, že mezi nimi existuje souvislost.
Profesorka a vedoucí katedry nutriční epidemiologie a datové vědy na Friedman School of Nutrition Science and Policy na Tufts University v Bostonu Fang Fang Zhangová podotkla, že roli mohou hrát také přísady v ultra zpracovaných potravinách, karcinogeny vznikající během zpracování nebo chemikálie z obalů potravin.
Zhangová také doporučuje číst etikety na potravinách. „Vyhýbejte se potravinám s dlouhým seznamem ingrediencí s neznámými názvy - s větší pravděpodobností se jedná o přísady, konzervační látky a umělá aromata.
Autoři studie upozorňují, že ultrazpracované potraviny mívají vysoký obsah soli, nasycených tuků a přidaného cukru, a naopak málo vlákniny. Mohou také obsahovat látky vznikající při průmyslovém zpracování, které v těle vyvolávají zánět nebo poškozují buňky. To vše může hrát roli při vzniku nádorových onemocnění.
Ultra zpracované potraviny mají také obvykle nízký obsah omega-3 mastných kyselin. Jde o zdravé tuky, které si tělo nedokáže samo vyrobit.
Existuje mnoho důvodů, proč se vyhýbat ultra zpracovaným potravinám. Souvisejí totiž se srdečními chorobami, cukrovkou a obezitou. Tyto potraviny totiž obsahují přísady, které se „v kuchyních používají jen zřídka nebo nikdy a jejichž funkcí je učinit konečný produkt chutnějším nebo atraktivnějším“, uvádí Organizace OSN pro výživu a zemědělství.
Do této skupiny podle mezinárodní NOVA klasifikace patří výrobky, které prošly rozsáhlým průmyslovým zpracováním a obsahují přísady, které v běžné kuchyni nenajdeme - stabilizátory, barviva, aromata či emulgátory. Typickými příklady jsou uzeniny, slazené a často i neslazené sycené nápoje, instantní polévky, balené pečivo s dlouhou trvanlivostí nebo ochucené cereálie.
V uvedené studii tvořily největší podíl konzumovaných UPF uzeniny (jedenáct procent), následovaly kofeinové a bezkofeinové slazené nápoje (každý typ kolem sedmi procent).
Nová analýza dat více než 100 tisíc dospělých osob sledovaných zhruba 12 let ukázala, že lidé, kteří těchto potravin jedli nejvíce, měli o 41 procent vyšší riziko vzniku rakoviny plic než ti, kteří je konzumovali nejméně. Jde třeba o uzeniny, slazené a často i neslazené sycené nápoje, instantní polévky, balené pečivo s dlouhou trvanlivostí či ochucené cereálie.
Instantní Těstoviny Delikan pro Psy
Vědecké studie ultrazpracované potraviny spojují s řadou zdravotních problémů včetně obezity, cukrovky 2. typu, srdečních chorob, ale i některých druhů rakoviny. Prokázaný je také dopad na vznik depresí.
Kromě výše popsaných látek totiž ultrazpracované potraviny obsahují i syntetické chemikálie, které se do nich dostávají kvůli tomu, jak toto jídlo vzniká a jak vypadá jeho cesta z továrny na stůl. Výsledky celé řady výzkumů, které v posledních letech vycházejí v odborných časopisech, totiž ukazují, že do těchto poživatin pronikají látky ze strojů i obalů, jimiž procházejí. A tyto chemikálie mohou lidskému zdraví škodit, varují vědci.
Největším problémem jsou bisfenoly, které narušují hormonální rovnováhu a jsou spojované s několika druhy rakovin, například prsu nebo prostaty, dále ftaláty ovlivňující plodnost, věčné chemikálie PFAS spojené s rakovinou a rovněž mikroplasty, jež v těle způsobují záněty a možná také rakovinu.
Podle dalších studií obsahují nejvíce chemikálií například hranolky, hamburgery, zmrzlina a slazené nápoje.
Protože jsou tyto potraviny navržené tak, aby vyvolávaly pocity spojené se závislostí, není pro spotřebitele jednoduché odolat chuti na ně. Proto není ideální poskytovat jen rady a varování, a autoři studie tak doporučují razantnější kroky, jež by měly mít na starost státní orgány, které řídí zdravotnictví.
Krokem, který by podle expertů mohl fungovat, je zejména snaha omezit chemické plastové obaly, jež jsou podle nich přehnaně rozšířené a používají se nadbytečně. Pomoci by také mohla přísnější regulace toxických látek využívaných v potravinářském průmyslu. Zatímco složení samotných přísad se kontroluje, monitoring strojů a výroben dostatečný není. Vědci upozorňují, že aby se podařilo toky chemikálií lépe sledovat a kontrolovat, bude nutné posílit legislativu.
Stejně důležitý je ale podle této studie i tlak na konzumaci čerstvých a „přirozených“ potravin, které v sobě mají co nejméně dopadů průmyslové činnosti. To leží na úřadech i na samotných lidech, nejvíce ale prý na rodičích, kteří by měli vést své děti k tomu, aby se ke konzumaci ultrazpracovaných potravin dostávaly co nejméně - a ideálně vůbec.
Zajímavým zjištěním studie bylo, že negativní dopady byly mnohem výraznější u žen. Lidé, kteří konzumovali instantní nudle dvakrát a vícekrát týdně, měli o 68 % vyšší riziko rozvoje tzv.
Studie publikovaná v časopise The Journal of Nutrition zkoumala ženy v Jižní Korei. Ženy, které jedly více než 2x za týden instantní nudle, měly o 68 % větší pravděpodobnost, že budou trpět metabolickým syndromem (2). Metabolický syndrom (tzv. smrtící kvarteto) je soubor rizikových faktorů a nemocí (např. obezita, zvýšený krevní tlak, hladina cukru v krvi a cholesterol aj.), které vedou předčasným komplikacím zdravotního stavu. Navíc u těch, kteří nudle často konzumují, byly naměřeny snížené hladiny bílkovin, vápníku, fosforu, železa, vitaminu A nebo C (3).
Pokud jde o rychlé, levné a chutné jídlo, instantní nudlové polévky jsou stále nejoblíbenějším řešením, jak zahnat hlad. V roce 2018 je konzumovala téměř 1/3 Čechů. Těstoviny a vývar - možná si říkáte, že to není zas tak špatné. Vědci z Massachusetts si na instantní polévky posvítili a to, co zjistili je opravdu šokující. Ani po 2 hodinách se v žaludku instantní nudle nerozložily. Tady je důvod proč.
Říkáte si, že instantní nudle nebudou zas tak hrozné? Že je horší dát si hamburger nebo přesmažené hranolky? Dr. Braden Kuo z Massachusettské všeobecné nemocnice provedl experiment první svého druhu. Vhodil do útrob člověka pochutnávajícího si na své oblíbené instantní čínské nudlové polévce z ramen nudlí mini kameru, aby zjistil, co se děje v jeho trávicím traktu při trávení této “dobroty”.
Jaké překvapení: nudle se ani po 2 hodinách v žaludku nerozložily. Ani po 2 hodinách, kdy nudle ležely v žaludku člověka, nezměnily svou konzistenci. Byly zcela nedotčené. Proč? Instantní nudle jsou průmyslově velmi zpracované jídlo. Lidského trávicímu traktu trvá hodiny, než takové nepřirozené jídlo rozloží. Pokud jídlo v žaludku leží tak dlouho, ovlivní to i vstřebávání živin. O tom je ale v případě instantní nudlové polévky zbytečné mluvit, protože skoro žádné živiny, jak můžete vidět z jejího složení, neobsahuje. Místo živin ale obsahuje směsici aditiv.
Dr. Braden Kuo se rozhodl další den ještě pro další experiment. Stejným způsobem natočil trávení čerstvých domácích ramen nudlí a porovnal oba experimenty. Jaký byl výsledek? Čerstvé domácí ramen nudle byly stráveny do 1-2 hodin, instantní nudle plné konzervantů a aditiv se nestrávily v žaludku ani po 2 hodinách a dokonce zůstaly úplně neporušené! To znamená, že v průběhu trávení bylo velmi obtížné instantní nudle v žaludku rozdělit na menší části.
Jeden balíček nudlí často obsahuje celou doporučenou denní dávku soli. Nudle jsou vyrobeny z bílé mouky a následně smaženy (často v palmovém oleji), aby se vysušily. Aby nudle vydržely v regálu měsíce, obsahují látku TBHQ (terciární butylhydrochinon). Jde o konzervant na bázi ropy. Ačkoliv je v malém množství povolený, při pravidelné konzumaci může být pro tělo toxický.
Pokud si dáte instantní polévku jednou za měsíc, když nestíháte vlak nebo jste na čundru, vaše tělo si s tím poradí. Verdikt vědy je jasný: Pokud chcete mít zdravé srdce a cévy, konzumace instantních nudlí 2-3× týdně je příliš častá.
Lucie (38) trpí rakovinu plic v pokročilém stádiu.
Rakovinu plic může způsobovat nejen kouření, ale také způsob stravování, píše CNN.
Rakovina plic je běžnou formou rakoviny. Podle Světové zdravotnické organizace bylo v roce 2022 celosvětově hlášeno 2,4 milionu nových případů. Hlavním faktorem přispívajícím k riziku rakoviny plic je kouření.
Tyto faktory podle něj mohou vyvolat zánět - primární cestu ve vývoji a progresi rakoviny - a poškodit mikrobiom, což narušuje funkci imunitního systému.
Odborníci zdůrazňují, že jde o takzvanou observační studii (pozoruje se při ní přirozený vývoj nějakého jevu, nic jiného) - tedy nelze s jistotou říci, že právě konzumace UPF přímo způsobuje rakovinu plic. Výsledky mohlo ovlivnit i to, že lidé s vysokým příjmem UPF častěji kouřili, přestože vědci se snažili kouření v analýze zohlednit.
„Hlavním a jednoznačně prokázaným rizikovým faktorem rakoviny plic zůstává kouření,“ připomínají autoři studie. To platí i pro ty, kteří kouřili v minulosti. Riziko se sice s dobou od zanechání kouření postupně snižuje, ale nikdy neklesne na úroveň celoživotního nekuřáka.
Už desítky let je jasné, že kouření stojí za drtivou většinou případů rakoviny plic.
Výzkum ale každopádně přidal další důvod, proč si více hlídat jídelníček - zejména omezit uzeniny, sladké nápoje a další vysoce průmyslově zpracované potraviny. Přesto je v prevenci rakoviny plic naprosto zásadní přestat kouřit a nekouřit vůbec.
Pokud jste současný nebo bývalý kuřák, měli byste kromě zdravějšího stravování zvážit i účast v programu časného záchytu rakoviny plic - www.prevenceproplice.cz. Tento program je určen lidem ve věku 55-74 let, kteří kouří nebo v minulosti kouřili více než 20 let. V rámci něj se provádí nízkodávkové CT vyšetření plic, které dokáže odhalit nádor v raném, většinou bezpříznakovém stádiu - tedy v době, kdy je léčba nejúčinnější. V případě příznaků, jako je dušnost nebo vykašlávání krve, se většinou jedná o pokročilé stádium nemoci se špatnou prognózou.
Chipsy, hamburgery, slazené nápoje, ale i spousta dalších průmyslově zpracovaných potravin může způsobovat řadu civilizačních chorob a také významně přispívat k obezitě.
Takzvané ultrazpracované potraviny se tváří jako jídlo, ale k tomu přírodnímu mají daleko. Nerostou totiž na polích nebo na farmách, nevznikají ani v kuchyních, ale „rodí se“ v laboratořích a továrnách. Místo aby je tvořilo několik známých přísad, jak je lidský organismus zvyklý za miliony let evoluce, připomíná jejich složení nákupní seznam nějaké chemické laboratoře: jsou složené ze stabilizátorů, emulgátorů, barviv, aromat a dalších složek, které se v kuchyních neobjevují.
Přitom v bohatých zemích mají tyto „průmyslové“ potraviny čím dál větší podíl v regálech obchodů - podle výzkumu Stanfordovy univerzity dnes tvoří téměř 60 procent kalorické spotřeby dospělých v USA. U amerických dětí se tento podíl blíží 70 procentům. Jinými slovy: ultrazpracované potraviny v americkém jídelníčku už převažují nad těmi „obyčejnými“.
Jedná se hlavně o trvanlivé produkty - například instantní polévky, balené sladkosti, slazené cereálie, mražené pizzy nebo ochucené jogurty, jejichž hlavním cílem není zdravá výživa, ale chuťová návykovost a dlouhá trvanlivost - a to všechno při co nejnižší ceně. Mají ale i jiný dopad: jejich konzumenti totiž zapomínají, jak jsou potraviny spojené s prací v zemědělství.
Zatímco klasické potraviny, jako je ovoce, zelenina, maso, mléko nebo vejce, jdou po nenáročné úpravě přímo na pulty obchodů, a pak ke spotřebiteli na stůl, u ultrazpracovaných produktů je cesta mnohem delší. Přísady při ní projdou desítkami trubek, nádrží, odstředivek, pásů a dalších zařízení, kde mnohdy dochází k jejich zahřívání, což problém ještě zvětšuje. A nakonec se musí hotový výrobek balit do několika vrstev obalů. Chemikálie ze všech těchto zařízení a procesů se podle výše uvedené studie mohou do potravin dostávat.
A skrze ně se pak samozřejmě mohou stát i složkou toho, co proniká do lidského zažívacího traktu, který není na takové látky adaptovaný. Podle badatelů se takto lidský organismus setkává rovnou s několika skupinami chemikálií.
Pokud není čas na vaření, zkuste instantní nudle zaměnit za mnohem zdravější vlasové rýžové nudle. Jsou také rychle hotové. Stačí je zalít horkou vodou a nechat přiklopené 5-10 minut odpočívat. Rovnováha střevního mikrobiomu je pro celkové zdraví stěžejní. Co ji ničí?
Nad výskytem rakoviny tlustého střeva v posledních letech nevěřícně kroutí hlavou nejen lékaři, ale i vědci. Marně tápou, proč se tato diagnóza objevuje stále častěji u mladých lidí do padesáti let, kteří žijí relativně zdravě a sportují. Mezinárodní výzkumný tým Prospect, který se zaměřuje mimo jiné i na objasnění této neznámé, nyní jednu zásadní souvislost odhalil. A to poté, co analyzoval zdravotní výsledky a stravu třiceti tisíc žen.
Eliška Selinger, nutriční epidemioložka ze Státního zdravotního ústavu, uvedla, že v Česku má mnoho lidí stále pocit, že existují dva druhy jídel: Dostupná, normální, chutná a pak ta „zdravá“, ale drahá.
„Na prvním místě je cena,“ poznamenala Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred, která faei.cz poskytla výsledky průzkumu.
„Prázdná lednice dnes může znamenat plnou čekárnu zítra.
| Potravina | Možné riziko |
|---|---|
| Instantní polévky | Zvýšené riziko metabolického syndromu, rakoviny plic |
| Uzeniny | Vysoký obsah soli, nasycených tuků, karcinogeny |
| Slazené nápoje | Vysoký obsah cukru, obezita, srdeční choroby |
| Průmyslově zpracované potraviny | Obsah chemikálií, záněty, poškození mikrobiomu |
