Kynuté těsto je základem mnoha oblíbených moučníků, ale jeho příprava může být pro někoho výzvou. Aby se vám buchty, koláče nebo vánočky vždy povedly, je důležité dodržovat několik základních pravidel a triků. V tomto článku se podíváme na to, jak správně připravit a upéct kynuté těsto, aby výsledek byl vždy perfektní.
Tradiční receptury na sladké kynuté pečivo obvykle začínají přípravou drožďového kvásku neboli omládku. Před vypracováním těsta se odehraje pozoruhodná reakce droždí s trochou vlažného mléka a cukru - základ pro kynuté těsto s typickým drožďovým aromatem. Dobře vyběhnutý omládek vytvoří pěnu, vystoupá a mírně poklesne, což naznačuje vhodný moment k vypracování těsta. V tu chvíli jsou kvasinky připravené na novou porci sacharidů, a jakmile se dokrmí, vynaloží dostatek energie na nakynutí těsta.
Proces kynutí pozitivně ovlivňují cukry. Špetka cukru občas prospěje i nesladkému těstu - kvasinky mají „co jíst“ ještě před pomalým štěpením volných cukrů dostupných v mouce a rychleji se nastartují. Ovšem pozor! Sůl by v kynutém těstě neměla chybět - natahuje lepek a dělá těsto pružnějším, zvýrazňuje chuť a reguluje proces kynutí. Těsto by tedy mělo obsahovat alespoň 1 % soli, tedy 10 g soli na 1 kg mouky. Při zadělávání kynutého těsta ale dávejte pozor na to, aby sůl nepřišla do přímého kontaktu s kvasnicemi - hrozí pak, že těsto nevykyne.
Máslo se doporučuje zapracovat až ke konci hnětení - jakmile se vmíchá na začátku, moučné částečky se obalí máslovou emulzí, a tím se zkomplikuje rozvíjení lepku a lepkových mřížek, které zodpovídají za elasticitu těsta. Změklé máslo do kynutého pečiva by mělo mít pokojovou teplotu!
Rozinky jdou do mísy zásadně jako poslední! Rozinky můžete dopředu naložit do rumu nebo třeba do mandlového likéru amaretto, příjemně nasají chuť alkoholu.
Jakmile uhnětete těsto, dejte pozor na chlad! Zima a průvan kynutí neprospívají. Těsto nechte kynout na kuchyňské lince při pokojové teplotě nebo poblíž topení. Mísu překryjte čistou utěrkou nebo ještě lépe potravinářskou fólií či rozstříhanými mikrotenovými svačinovými pytlíky (ty jsou praktické, protože se nelepí). Úspěšnému kynutí napomáhá také pekařská technika koulení. Uhnětené nelepivé těsto se přesune na vál, jemně se skoulí a poté se vrátí do mísy, kde odpočívá a nabývá na objemu. Kynoucí těsto dvakrát nebo třikrát přeložte - vyklopte ho z mísy a znovu prohněťte. Z těsta odejde oxid uhličitý, kvasnice se nadechnou kyslíku a proces může pokračovat o to lépe. Zároveň se tím vyrovná teplota uvnitř a vně těsta, a to je důležité i pro dobře uhnětaná těsta. Když těsto kyne v teple, vyplatí se ho v půli procesu tzv. „přetužit“ - nafouklé těsto stlačte zpět do původní formy a nechte opět nakynout.
Nemusí! Mělo by však narůst alespoň o 70 %. U drožďového i kvasového těsta musí být nakynutí patrné, jinak pečivo v troubě působením tepla popraská. V každém případě hlídejte, aby těsto nepřekynulo. Překynutí způsobí, že výsledné pečivo bude placaté. Že těsto kynulo déle, než mělo, poznáte tak, že ztratilo elasticitu, už neroste, naopak se smršťuje a padá zpět.
Těsto putuje do trouby až poté, co se pomašluje - k potření se nejčastěji používá rozšlehané vajíčko. Pekaři obvykle rozšlehají celá vejce nebo žloutky s trochou smetany či mléka. Důvod? Do směsi vajec a mléka zamíchejte špetku soli - pomáhá rozbít bílkový „sliz“. Tvary z těsta se před pečením někdy potírají také přepuštěným máslem. To má mnohem vyšší kouřový bod (zhruba 250 °C) než klasické máslo (150 °C). Ihned po vytažení z trouby můžete horké pečivo potřít rozpuštěným máslem smíchaným s rumem (poměr si určete sami dle chuti), bude pak krásně vláčné. Upečené kynuté těsto potřebuje vychladnout při pokojové teplotě. Když se ještě zatepla umístí do chladu, může se srazit - kůrka se oddělí od střídy a uvnitř pečiva vznikne tzv.
Inspirujte se receptem na kynuté buchty s tvarohovou a makovou náplní. Naučte se pohádkové kynuté buchty! S klasickým receptem a moderním postupem zvládnou upéct Honzovy buchty i ti, kteří s pečením moučníků teprve začínají a z kynutého těsta mají trochu obavy. Není se čeho bát! S podrobným návodem zvládnete přípravu kynutého těsta i makové náplně s přehledem. Do misky rozdrobte droždí a zalijte ho asi 100 ml vlažného mléka. Přidejte lžičku cukru a promíchejte. Do mísy robota prosejte mouku se solí, přidejte citronovou kůru, vanilku a zbytek cukru, žloutek, vychladlé rozpuštěné máslo a kvásek. Postupně přidávejte zbylé mléko a hákovým nástavcem vypracujte měkké hladké těsto. Bude to trvat asi 15-20 minut. Mák a mléko na náplň dejte do hrnce a asi 5 minut za stálého míchání vařte do zhoustnutí. Vykynuté těsto rozválejte na asi 1 cm silný plát a nakrájejte na čtverečky o velikosti 5 × 5 cm. Lžící na ně rozdělte náplň a na každý kopeček náplně položte 1/2 vlašského oříšku. V pekáči rozehřejte máslo, buchty v něm ze všech stran smočte a vyskládejte je spojem dolů do řad. Zatímco buchty kynou, předehřejte troubu na 200 °C. Vykynuté buchty vložte do trouby. Ještě horké je potřete rumem smíchaným s moučkovým cukrem a 2 lžícemi horké vody.
Klasika od klasika - nejlepší buchty jsme hledali v prastarých kuchařkách i pomocí internetových vyhledávačů. Recepty, které nás zaujaly, jsme poctivě zkoušeli: znovu a znovu dávali kynout těsto, plnili buchty, hlídali troubu a vychytávali další triky a fígly. Ačkoli jsme původně chtěli sestavit vlastní recept, výběrové řízení na nejlepší kynuté buchty nakonec vyhrála naprostá klasika - Buchty I. od Marie Sandtnerové z Knihy rozpočtů a kuchařských předpisů. Jsou chutné, nadýchané a po vychladnutí přímo ukázkově měkké. Nádhera! Mouka, mléko, vejce, máslo…Suroviny zůstávají ve všech receptech víceméně stejné - na pekáč klasických rozměrů potřebujete půl kila hladké mouky. Téměř ve všech receptech se pak zvlhčuje čtvrtlitrem mléka.
Škvarkové těsto: česká pochoutka
V tomhle případě se vyplácí dodržovat postup - různé ,zkratky‘ většinou vedou (aspoň v našem případě) k tomu, že člověk omylem vynechá některou ze surovin nebo že těsto nechce kynout. Práci vám usnadní domácí pekárna chleba nebo robot s hákovým hnětacím nástavcem - hnětení totiž patří mezi fyzicky náročnější činnosti. Pokud žádným šikovným pomocníkem nedisponujete, těsto zpracujte rukama. Jde to podstatně líp než vařečkou, jak to dělávaly naše babičky. Navíc můžete pohodlně posoudit konzistenci a podle potřeby přisypat mouku nebo přilít mléko. Zpracovanou hmotu poprašte trochou mouky a dejte kynout do tepla. Zkazit práci vám může jenom průvan - ten kynutému těstu vůbec nesvědčí.
Náplně jsou jen otázkou vaší chuti. Nejrychlejší a nejpohodlnější jsou povidla (můžete je naředit rumem). Pokud jsou vašimi favority buchty s tvarohovou náplní, utřete kostku tvarohu s jedním žloutkem, dvěma lžícemi krupicového cukru, sáčkem vanilinového cukru a podle chuti přidejte rozinky. My jsme tentokrát dali přednost makové náplni se skořicí a rumem. À propos - rumové aroma buchtám hodně sluší! Proto nevynechejte závěrečný trik: pokropit čerstvě upečené buchty rumem smíchaným s moučkovým cukrem. Cítíte tu vůni? Tak se dejte do pečení!
Když potřebujete, aby droždí dobře pracovalo, protože ho čeká náročné těsto plné tuku, soli, s málem tekutin, je lepší začít nejprve kváskem: Rozmíchejte droždí s lžící cukru na kaši (opravdu to jde), přilijte 100 ml vlažného mléka a přimíchejte lžíci mouky. V téhle podobě vytvoří do 10 minut velmi hustou pěnu. Bez tekutin droždí nepracuje. V chladu droždí funguje taky, ale velmi pomalu. V lednici kyne těsto klidně i celý den. Při pokojové teplotě kyne droždí poměrně bez obtíží a potřebuje od 30 minut do 2 hodin, než poprvé nakyne, záleží na povaze a hutnosti těsta. V domácí pekárně, která vyhřívá na teplotu kolem 40 stupňů, kyne skoro zázračně, takové kynutí je však doprovázené vedlejší pachutí, která je u neochucených a nevýrazných těst dost patrná. Při teplotách nad 40 stupňů droždí zabijete.
Kynuté těsto obvykle kyne nadvakrát. První kynutí by mělo způsobit dvojnásobné zvětšení objemu nevykynutého těsta. Když necháte těsto kynout déle a nabýt více, uvnitř se budou hromadit plyny, které kvasinky produkují tím, jak se prokousávají potravou. Jde o CO2, oxid uhličitý. Proto je důležité mezi prvním a druhým kynutím těsto promíchat nebo prohníst a co nejvíc vzduchu vyhnat ven. Různé druhy kynutých těst se liší především množstvím vajec, másla a mléka. Čím víc vajec a tuku, tím je těsto bohatší, lepší, svátečnější, ale taky hůř kyne. Naopak lehčí a prostší těsta, která jsou řidší a obsahují víc tekutin a méně tuku, mnohem lépe a rychleji kynou. Kynuté buchty jsou někde uprostřed. Těsto je jemné, hebké, snadno tvárné, obsahuje tak akorát tekutin a tak akorát másla a žloutků.
Rozdrobte droždí, přisypte k němu lžičku cukru a umíchejte na řídkou kašičku. Teprve potom kvásek přilijte k mouce, cukru, zbytku mléka, žloutkům a rozpuštěnému máslu. Zpočátku bude těsto příliš řídké, aby se dalo hníst rukama, takže ho musíte ukáznit vařečkou. Tím, jak budete těsto promíchávat v míse, bude postupně vláčnět a houstnout až do potřebné mazlivé konzistence. Mouka totiž v prvních minutách dost pracuje a postupně nasaje přebytečnou vlhkost. Míchání a zpracování těsta vypadá podobně, jako když se chystáte vyrobit těsto na kynuté knedlíky. Vařečkou opistujete ve vzduchu svislé kružnice. V dolní části kružnice se pohybujete po dně mísy a těsto nadzvedáváte směrem k sobě, v horní části se vracíte vzduchem zpět. Tímto způsobem se do těsta zespodu vhání vzduch, který uvítají kvasinky z droždí, takže se jim pak lépe kyne. Ale hlavně tím neustálým otloukáním a promícháváním probouzíte lepek, bílkovinu obsaženou v pšeničné mouce. Lepek je v podstatě vidět, dělá taková dlouhá, tahavá vlákna v těstě.
Kynuté těsto: Recept pro snadnou přípravu
Až na pár výjimek kynou kynutá těsta dvakrát. Jakmile dojde na kynuté buchty, nechávám klidně kynout těsto několikrát, třikrát nebo čtyřikrát. Důležité je zpracovat těsto vždy, když dosáhne dvojnásobku svého původního objemu. Pak potřebuje vyvětrat, aby se neudusilo vlastními plyny, což znamená trochu ho prohníst a promíchat a vyhnat všechen vzduch. Kdybyste nechali těsto nebo vytvarované pečivo překynout, droždí se udusí a umře, lepek zeslábne a v troubě se vám při pečení těsto srazí. Bude na řezu vypadat jako vlhké, nedopečené a hlavně hodně kompaktní, stlačené a bez bublin. Nejprve rozválejte těsto na pracovní podložce, kterou jste si jemně, ale opravdu jen jemně posypali hladkou moukou. Těsto rozválejte na obdélník s tloušťkou 5-10 mm a pak velmi ostrým nožem nebo rádýlkem rozkrájejte na 4 x 6 čili 24 čtverců. Nakonec stejně tak pevně stiskněte i čtyři boční otvory. Na plechu budou naposledy 15-30 minut kynout a následně ještě v troubě naskočí, takže se na sebe nalepí a vytvoří žádané buchtoidní tvary. Tohle kynuté těsto snese všechno.
Aby vám tvaroh při pečení neutíkal z buchet, použijte balený tvaroh, nikoli vaničkový. Ten je příliš řídký a obsahuje moc tekutin. Pravá povidla se připravují pouze ze švestek. Žádné další suroviny, a to ani cukr, nejsou potřeba. Dá se tomu pomoci tím, že do uhněteného těsta ještě před prvním kynutím dobře vpracujete trochu pokrájeného másla, aby těsto obsahovalo víc tuku a bylo vláčnější. Nebojte se použít vypeckované švestky, meruňky, borůvky, ostružiny. Kynuté těsto chce poměrně horkou troubu, tím se zatáhne, zpevní a získá počáteční narůžovělý odstín.
| Krok | Zásada |
|---|---|
| Kvásek | Použijte vlažné mléko a cukr pro aktivaci droždí. |
| Hnětení | Hněťte těsto důkladně, dokud není hladké a elastické. |
| Kynutí | Zajistěte teplé a suché prostředí pro kynutí. |
| Pečení | Pečte v předehřáté troubě a kontrolujte barvu povrchu. |