Založení kvásku nemusí být vůbec nic náročného! Jestli jste se zatím nesetkali s metodou, která by vás přesvědčila, že založení kvásku je hračka, tak čtěte dál! V tomto článku vám ukážu tu nejjednodušší metodu na přípravu kvásku! Potřebujete jen kvalitní mouku, vodu a za pár dnů budete mít plnou sklenici aktivního bublajícího kvásku připraveného k vašemu kváskovému pečení!
Kvásek se dá použít na mnoho způsobu a možná na víc, než byste čekali! Kvásek totiž nemusíte používat jen na pečení chleba! Je to naprosto univerzální a pro mě již v mé domácí kuchyni NEPOSTRADATELNÝ pomocník! Používám ho téměř na jakékoliv pečení a do všech možných těst. Kvásek lze báječně využít všude, kde používáte mouku - pomůže vám docílit těch nejlepších koláčů, buchet, kynutého pečiva s droždím, ale třeba i domácích těstovin nebo vám rychle pomůže zahustit polévku!
Kvásek je v podstatě fermentovaná mouka, která se vyrábí smícháním mouky a vody. V této směsi se po čase začnou zachycovat bakterie a kvasinky ze vzduchu a tím se z kvásku stává takový malý živý organismus. Tyhle bakterie a kvasinky se moukou živí a produkují CO2, který v kvásku vytváří jeho pověstné bublinky. Nenechte se ale zmást, kvásek toho umí mnohem víc než jenom hezky bublat!
Dříve než se objevilo droždí a kynuté pečení začalo být jednodušší, rychlejší a spolehlivější, tak se spoléhalo pouze na přirozenou fermentaci. A jednou z nich je právě kvásek z mouky. Kyselina fytová je antinutrient, který blokuje vstřebávání některých zdraví prospěšných látek v zrnu. Fermentovaná mouka má tedy nižší obsah (ne-li žádný) kyseliny fytové a díky tomu je naše tělo schopno přijmout co nejvíce živin, co nám zrno nabízí. Kvásek má navíc úžasnou chuť a je poměrně odolný proti plísním, takže lze skladovat déle než výrobky z droždí.
V dnešním rychlém světě spoustu lidí hledá způsob, jak zpomalit a jak relaxovat a tak se dají na kváskování. Je to logické, kvásek totiž nezrychlíte! A tak se musíte naladit na jeho pomalé tempo. Navíc práce s těstem může být pro kdekoho neuvěřitelný relax! Tato metoda je naprosto jednoduchá a nenáročná. Potřebujeme jen mouku, vodu a to klidně kohoutkovou, velkou čistou sklenici o objemu min. 1,1 l.
Na založení kvásku můžete použít v podstatě jakoukoliv pšeničnou mouku: čerstvě namletou mouku - namletá pšenice ozimá a nebo špalda jsou obě skvělé varianty; celozrnná mouka z obchodu - naprosto skvěle se daří založit kvas i z celozrnné mouky z obchodu, a to jak z mouky špaldové nebo pšeničné; bílá mouka - teoreticky vám kvásek vzejde i z bílé mouky, jen je to asi nejméně vhodná mouka pro zakládání kvasu. Lepší variantou je založit si kvásek na celozrnné mouce a poté dokrmovat pšeničnou bílou.
Potřebujeme: celozrnnou pšeničnou mouku (může být špaldová) a vodu, lžíci mouky a vodu, sklenici či dózu s víkem o objemu min. 1,1 l. Dříve mě ani nenapadlo toužit po pšeničném kvásku, ale díky cestování jsem narazila na problém sehnat žitnou mouku, tak jsem se do toho pustila. Pokud máte kvásek žitný, je možné naučit ho pracovat s pšenicí, ale tento postup je pro ty, co by rádi z podobných důvodů vypěstovali ten pšeničný od nuly.
Tak teď máte hotový necelý litr aktivního kvásku a říkáte si, jak ho zpracovat. Pojďte vyzkoušet rovnou i nějaký ten chléb!
Postupně to může znamenat 3, 4, 5, 6 dílů krmiva a kvas nebude potřeba tak často dokrmovat. Při správném poměru 1:1 je důležité sledovat barvu, konzistenci, chuť a vůni kvasu. Zbarvení by mělo zůstat stejné, chuť se rozvíjí dokysela a aroma kvašené mouky se zesiluje. Teď už jistě chápete, proč je výhodné zakládat kvas s menším množstvím mouky.
1. Den: 1 PL mouky + 1 PL vody. Den 2: 2 PL mouky + 2 PL vody. Den 3: někdy se objeví první bublinky, den 4: znatelné bubliny. Den 5: výrazná kyselost, voda na hladině odděluje se; krmíme 16 PL mouky + 16 PL vody. Tímto způsobem připravíte téměř litr aktivního kvásku.
Po získání kvásku můžete zkusit jednoduchý chléb a postupně si přizpůsobit krmení podle potřeby a typu mouky. Sledujte konzistenci a vůni a vytvářejte si vlastní poznámky pro budoucí recepty.