Pečení domácího chleba je umění, které vyžaduje trpělivost a zkušenosti. Jedním z klíčových momentů je správné určení, kdy je chléb hotový. V tomto článku se podíváme na to, jak poznat, že je váš chléb z domácí pekárny perfektně upečený.
Nejsem odborník, jen pekař amatér a píšu z této pozice, ze zkušenosti pokus - omyl - kniha - pokus - omyl - jiná kniha…. a tak jsem prošla své zkušenosti i všechny možné knihy - Českou stravu lidovou, Domácího vševěda, ‚Chléb náš vezdejší….
Zapojte se, budu ráda. Budu ráda za každé foto do komentáře, u kterého je vám jasné, proč to tak je. Ostatním to pomůže a třeba se podělí i oni o své nepodarky pro lepší chleby budoucí.
Na kvalitu upečeného chleba má vliv mnoho faktorů. Mezi nejdůležitější patří:
Existuje několik způsobů, jak zjistit, zda je chléb správně upečený:
Chléb by neměl být bledý, ale ani příliš tmavý a přepečený. Kůrka má být pevná, nikoli měkká. Když je měkká, propustí vlhkost střídy a chléb rychleji stárne.
Špatný efekt tohoto chleba nebývá jen tmavá kůrka, ale navíc i zkrácená doba pečení, čímž se trochu eliminuje další uhelnatění kůrky. Takže tmavá kůrka jde často ruku v ruce s ne zcela upečenou střídou.
Pokud se peče chleba příliš rychle, má to vliv i na tloušťku kůrky.
Světlá kůrka je opak kůrky tmavé - trouba je nevyhřátá v počátku, není správná teplota na pečení.
Kůrka je ochranný obal pro střídku. Čím víc je chleba vypečený dohněda, tím víc drží vlhkost uvnitř a tím déle vydrží,“ vysvětluje pekař.
Kváskový chléb – recept a složení
Po stisknutí by se měl chleba vrátit do svého původního tvaru. Při pohmatu musíte cítit, že kůrka klade jistý odpor, ale zároveň pod ní musí být chleba měkký.
Nejspolehlivější je použití kuchyňského teploměru, kterým změříte vnitřní teplotu chleba.
Dobře upečený chleba by se neměl drobit. V opačném případě je to známka toho, že chleba je špatně propečený nebo zakyselený. Má pak fádní chuť i vůni a brzy začíná plesnivět.
Při pečení chleba se můžete setkat s několika problémy. Zde jsou některé z nich:
Tak toto je asi všem asi naprosto jasný, ovšem začít něčím se musí :). Nebudu dělat ani odrážky, protože důvod je jeden a základní - teplota při pečení.
Složení a nutriční hodnoty toustového chleba Tesco
Prakticky ve všech receptech na kváskový chleba pečený v troubě, se uvádí mnohem vyšší teplota při pečení. Touto nižší teplotou (200 nebo 210°C) jsem vyřešila problém, který mě trápil opravdu dlouho - prasknutý chleba.
Vyzkoušela jsem kdeco - vyšší hydrataci těsta, těsto opravdu dobře vykynuté, hodně naříznutý chleba, nahřátá trouba i podložka, na kterou pak šel chleba vsadit a nic.
Praskal pořád - menší i delší podélně praskliny ve spodní části boku chleba.Pomohla až takhle snížená teplota.
Z nějakým způsobem napadeného kvasu, aniž by změnil příliš svou vůni a aniž by vypadal podezřele se může vyklubat pěkný záškodník. Může nám způsobit nejednu těžkou noc nad tím, proč máme chléb stále nízký, hutný, těžký, případně i s brouskem.
Může to být skutečně způsobeno špatným kvasem a není nic jednoduššího, než si zadělat kvásek nový.
Propadlý chléb se vám rovněž může "podařit" pokud je v těstě příliš mnoho vody.
Pořád jsem měla pocit, že chléb nemůže být uvnitř hotový a pekla jsem i přes 2 hodiny.
Těsto zvětšuje a zvětšuje svůj objem, až se najednou neudrží a spadne. Chléb z překynutého kvásku je kyselý, neboť mikroorganismy dlouho pracovaly a vyrobily více kyselinek. Někomu ale kyselý chléb chutná.
Žitný chleba má výraznou chuť, hustší strukturu a delší trvanlivost než klasický pšeničný chléb. Navíc přináší řadu zdravotních benefitů díky vysokému obsahu vlákniny a živin.
Žitná mouka obsahuje více vlákniny než pšeničná, což podporuje zdravé trávení a delší pocit sytosti. Díky nižšímu glykemickému indexu pomáhá udržovat stabilní hladinu cukru v krvi, což ocení nejen diabetici, ale i ti, kdo chtějí zhubnout.
Žitný chleba je hutnější, má kompaktní strukturu a charakteristickou nakyslou chuť díky kvašení žitným kváskem. Pšeničný chleba je nadýchanější, má jemnější texturu i chuť.
Kvásek na žitný chleba se vyrábí smícháním žitné mouky a vody. Tato směs se nechá několik dní kvasit při pokojové teplotě. Během této doby se vytváří přírodní kvasinky díky kterým kvasové pečivo kyne.
Pro domácí pečení žitného chleba je potřeba žitný kvásek, který je základem pro kynutí těsta. Smíchá se s žitnou moukou, vodou a solí, podle chutě se přidají oblíbená semínka, vločky nebo třeba ořechy a těsto se nechá vykynout.
Žitný chleba se hůře zpracovává do formy bochníku a tak je nejjednodušší ho upéct ve formě, ve které také kyne.
Žitný chleba má charakteristickou kyselou chuť díky procesu kvašení, při kterém vznikají kyselina mléčná a octová. Tento proces se spouští působením bakterií a kvasinek v žitném kvásku.
Žitný chleba je díky obsahu vlákniny velmi sytý, čímž pomáhá prodloužit pocit sytosti a zabraňuje přejídání.
Správně upečený žitný chleba má hnědou kůrku, která by měla být křupavá. Nejspolehlivější je použití kuchyňského teploměru, kterým změříte vnitřní teplotu chleba.
Díky nižšímu obsahu lepku a vyššímu obsahu vlákniny je žitný chleba šetrnější k trávicímu systému než pšeničný chleba.
Záměna pšeničné mouky za žitnou v receptu může změnit strukturu a chuť chleba. Žitná mouka nemá tolik lepku, což znamená, že chléb bude hutnější.
Žitný chleba by měl být skladován na suchém a chladném místě. Ideálně v plátěném sáčku nebo v uzavřené nádobě, aby zůstal čerstvý co nejdéle.
Žitný chleba je skvělou volbou pro každého, kdo hledá zdravější a výživnější alternativu klasického pečiva. A pokud si ho upečete doma, získáte nejen kvalitní chléb bez přidaných chemických látek, ale i skvělý pocit z domácího pečení.
| Vlastnost | Žitný chléb | Pšeničný chléb |
|---|---|---|
| Chuť | Výrazná, nakyslá | Jemná |
| Struktura | Hutná | Nadýchaná |
| Obsah vlákniny | Vysoký | Nižší |
| Trvanlivost | Delší | Kratší |
Dobrý chléb je skvělým zdrojem energie, vitamínů řady B, železa a vlákniny. Jak ale vybrat chléb, který tyto požadavky opravdu naplní?
Aby kvalita českého chleba neupadala a aby měli pekaři i spotřebitelé možnost srovnání, koná se každoročně celostátní soutěž Chléb roku, kterou pořádá Svaz pekařů a cukrářů v ČR. Do letošního ročníku soutěže byla přihlášena více než stovka soutěžních chlebů. Soutěžilo se v pěti kategoriích. Chleby, které obsadily druhé až páté místo, nesou známku Chléb vynikající kvality.
Ne všechny chleby v regálech našich obchodů však splňují přísná soutěžní kriteria.
Na pohled to nejde. Mnoho zákazníků si klade otázku, zda lze kvalitní chléb poznat už při nákupu. Odpověď je podle Kabáta jednoznačná. „Myslím si, že to nemáte šanci poznat. Jediné, co poznáte, je, jestli je chléb hodně nebo málo upečený,“ říká.
Rozhodující je podle něj důvěra. „Zákazník si musí vybrat pekaře, kterému věří, který ukáže, jak vyrábí. A pak tomu produktu může věřit.“
Poctivá výroba se promítá do ceny, ale ani ta není zárukou kvality. „V Praze se dnes prodávají chleby klidně za 180 korun, ale cena sama o sobě kvalitu nezaručuje,“ upozorňuje Kabát.
Pečivo patří k základům českého jídelníčku, přesto kolem něj koluje řada mýtů. Je chleba opravdu nezdravý? A poznáme poctivý výrobek od průmyslového?
Pekařské řemeslo prošlo za poslední desetiletí výraznou proměnou. Podle Richarda Kabáta, spolumajitele rodinné pekárny Pekárna Kabát, sehrála klíčovou roli především cena. „Ovlivnilo se to zejména tím, že to musí být hodně levné. To znamená, že se vyrábí průmyslově, rychle, bez lidí. Aby se to dalo levně vyrábět na velkých linkách, musí se těsto aditivovat,“ vysvětluje Kabát.
Právě přísady mají zajistit, aby bylo těsto stále stejné - pružné, stejně velké a hlavně stabilní. To ale znamená zásah do přirozeného procesu kynutí. „Při tradiční ruční výrobě tohle neděláme. Necháváme těsto přirozeně kynout a potřebujeme k tomu lidi. Lidské ruce jsou ten nejjemnější nástroj na zpracování přírodního materiálu a nejde je nahradit,“ dodává.
Chléb, rohlíky nebo koláče jsou často vnímány jako něco, čemu je lepší se vyhnout. Podle Kabáta ale nejde o samotné pečivo. „Pečivo jako takové není nezdravé. Nezdravé je to, že ho jíme hrozně moc. Celkově jíme hodně,“ říká otevřeně.
Podle něj je klíčem míra a skladba jídelníčku. „Když si dáte ráno koláč, odpoledne dva krajíce chleba a přes den housku, vůbec se nic nestane. Problém je v množství,“ vysvětluje.
Příprava domácího kváskového chleba je velmi jednoduchá, ale časově náročná. Recept je na přibližně 1kg bochník. Chléb peču ve formě. Těsto lze formovat i rukama, ale na to jsem příliš líná, protože se mi pak nechce uklízet pomoučená kuchyňská linka. Dočetla jsem se také, že celozrnné žitné mouky mají tendence nedržet tvar. Proto jsem zvolila jistotu - formu.
Na výrobu kvásku si vyberte větší nádobu (5l zavařovací sklenice, velká mísa). Postup opakujte 4 dny, tzn. Nádobu přikryjte čistou utěrkou či látkou a zagumičkujte. První dva dny se neděje nic extra viditelného, třetí den již můžete pozorovat vznik bublinek, jejichž tvorba je stále intenzivnější. Pokud je již kvásek hotový, ale vám se pečení zrovna nehodí, uložte kvásek do lednice. Při nízké teplotě aktivita kvásku výrazně poklesne.
Vůně kvásku je příjemně nakyslá. Čím je kvásek starší, tím je jeho chuť a vůně kyselejší.