Copyright © pohodanovapec.cz 
Jednoduché tenké placky z bramborového těsta jsou známé například pod názvem laty, lokše či patenty. Tyto placky můžeme podávat naslano i nasladko. Laty jsou známé na Moravském Slovácku, v okolí Kyjova a Hodonína. Je to původně jídlo chudých, neboť placky se smažily na sucho na kamnech na plotýnce. Po usmažení se mazaly z obou stran sádlem a sypaly se mákem. Zveřejněno 22. 6.
Staročeské bramborové placky jsou jedním z těch jídel, která v sobě nesou víc než jen chuť - ukrývají vzpomínky, rodinné tradice i kus české historie. V době, kdy nebyly supermarkety a exotické potraviny, hrály brambory v české kuchyni klíčovou roli. Byly dostupné, levné, výživné a daly se skladovat celou zimu. Z brambor se připravovaly polévky, kaše, knedlíky - a také placky. Existuje nespočet variant, ale základ zůstává stejný: vařené nebo syrové brambory, hladká mouka a špetka soli.
V některých krajích se přidává trochu mléka, jinde vajíčko. Někdo pracuje pouze se syrovými strouhanými bramborami, jiný preferuje kombinaci syrových a vařených. Tím ale kouzlo nekončí - právě jednoduchost těsta otevírá prostor pro fantazii. Do placek se může přidat kmín, česnek nebo majoránka, a tím se chuť výrazně změní. V některých regionech se placky označují jako "lokše" a připravují se výhradně z vařených brambor.
Důležitou roli hraje i způsob pečení. Tradičně se placky pekly na litinové plotně nebo přímo na kamnech, což jim dodávalo nezaměnitelnou chuť a vůni. Možná vás překvapí, že staročeské bramborové placky nejsou jen lahůdkou pro milovníky tradiční kuchyně, ale také ukázkovým příkladem ekologicky šetrného jídla. Začněme u ingrediencí - brambory patří mezi nejvíce udržitelné plodiny vůbec. Mají nízké nároky na zavlažování, dají se pěstovat i v horších půdních podmínkách a při správném skladování vydrží klidně i několik měsíců bez ztráty kvality. Placky nevyžadují žádné exotické ani živočišné produkty - stačí mouka, sůl, případně trochu tuku na potření.
A co víc - pokud zbydou vařené brambory z předchozího dne, můžete je beze zbytku využít právě na přípravu placek. V kuchyních našich babiček se neplýtvalo, vše se zpracovalo do posledního kousku. Tento přístup je inspirací i dnes, kdy se podle statistik (např. Pro mnoho lidí nejsou bramborové placky jen jídlem, ale vzpomínkou. Na dětství, kdy se pomáhalo babičce v kuchyni, když se těsto válelo na kuchyňském stole a celý dům voněl po česneku a bramborách.
Hledání významu v psychických obtížích
Ať už se rozhodnete pro verzi nasladko s povidly, nebo naslano s kysaným zelím a kmínem, placky mají jedno společné - jednoduchost, která přináší radost. A v tom tkví jejich kouzlo. Můžete je znát jako slovácké laty, ale také jako patenty či lokše. Mají řadu lokálních názvů. Laty jsou známé na Moravském Slovácku, v okolí Kyjova a Hodonína. Někdy se jim říká i přesňáky, na Horním Slovácku zase magaše, olipy, na Horňácku patenty, na Slovensku lokše.
Příprava laty spočívá v rychlovkách: vyhotovení bramborového těsta, vyválení plack, pečení na suché pánvi a naplnění sladkou nebo slanou náplní. Podstatou jsou dobře uvařené brambory, hlavně nesmí být nové. Množství brambor podle potřeby uvaříme ve slupce a necháme vystydnout. Poté brambory oloupeme a všechny pomeleme na masovém mlýnku. Na vále pak s přidáním mouky vytvoříme bramborové těsto, malinko osolíme. Těsto by mělo být vláčné, ale nelepivé. Z každého kousku pak vyválíme jemnou placku o průměru 20 až 30 centimetrů. Rozválenou placku pak na rozpálená kamna, případně na suchou pánev, překlopíme a opečeme z obou stran. Upečené laty skládáme do hrnce, kde jsou mírně zapařené. Naplníme je např. mletým mákem smíchaným s cukrem, nebo povidly a mákem.
Tip: Podle receptu pana Josefa se ještě před naplněním a smotáním dají laty pěkně na vál a potřou se zlehka vřelým sádlem. Laty, jak se na Slovácku říká bramborovým plackám, bylo typické jídlo chudých. Placky se smažily nasucho na plotýnce a teprve poté se mastily sádlem a plnily něčím sladkým - většinou mákem a povidly.
Všechny suroviny byly snadno dostupné. Dnes už nemusíme dělat bramborové těsto nutně sami (stačí polotovar), mák i povidla si zakoupíme v obchodě, takže příprava je jednodušší. Tento tradiční pokrm nabízí jednoduchost a pestrost chutí - od nasládlé sladké varianty po slané s kysaným zelím a kmínem.
Věřte, že jednoduché placky mohou být ukázkovým příkladem ekologicky šetrného jídla. Oloupané brambory nastrouhejte na jemno, přidejte mouku, sůl a vypracujte těsto. Placky se dobře pečou na suché nepřilnavé pánvi. Zapojení rodiny a tradiční příběhy z kuchyně posilují společné vědomí a vztahy napříč generacemi.
Zajímavé srovnání ukazuje, že placka má mnoho jmen napříč světovou kuchyní: naan, tortilla, chapati, pita, indžera, flatkaka a řada dalších. Slováci, Rusové, Řekové, Norové a další kultury nacházejí v plackách univerzální základ pro širokou paletu náplní a příloh.
Chléb a placky se liší ale i způsobem přípravy a přísadami. Placky bývají nekynuté, hutnější, a často se opékají na oleji nebo na suché pánvi. Chléb bývá kynutý a s nadýchanější strukturou. Toto rozlišení ukazuje, jak se jednoduchý základ může adaptovat do různých kuchyní a kultur.
Publikováno: mnoho generací - tradiční jídlo, které vydrží z domova do domova a do budoucna.
Copyright © pohodanovapec.cz
