Navzdory dlouhé tradici se v posledních desetiletích ořechy z českých zahrad spíše vytrácely. Velké lískové keře nebo statné ořešáky zabírají mnoho místa, vrhají velký stín, a hlavně na podzim zaneřádí zahradu spoustou listí. Nicméně, s nástupem kultu superpotravin a se zjištěním, že ořechy jsou vlastně nutriční poklad, se zase začínají tyhle dřeviny do našich zahrad vracet. Teď už si je však vysazujeme jinak. Jednak do míst, kde stojíme o jejich stín, také tam, kde jsme schopní listí snadno posbírat sekačkou nebo si ho přifouknout vysavačem na listí.
Lískových ořechů najdeme mnoho odrůd, ale v českých podmínkách nejlépe rostou čtyři z nich. Do chladnějších oblastí vyberte Webbovu lísku, naopak nejnáročnější podmínky na klima bude mít líska Lombardská. Pokud chcete jen jeden keř, je nutné vybrat samosprašnou lísku, kterou je právě líska Lombardská. Ostatní potřebují souseda, opylovače. Největší plody čekejte od lísky Hallské obrovské. 10 plodů může vážit i přes 40 g. Běžnou velikost lískových oříšků nabídnou ostatní odrůdy, kdy deset plodů bude vážit od 20 do 30 g. Dodejme, že líska obecná se prodává i v odrůdách s barevnými listy nebo kroucenými větvemi. Ořechy sklidíme i z těchto okrasných forem.
Občas se setkáme s lískou tureckou. Přestože lísku často najdeme i v lese nebo na mezích, nejde o původní českou rostlinu. Rostla v Asii, odkud sem byla přinesena. Daří se jí spíše v teplých oblastech. Líska kvete jako jedna z prvních dřevin. Přestože je líska keř, je možné ji zapěstovat i jako stromek. Vysadit můžeme jednu lísku, pokud je samosprašná. Nebo více lísek vedle sebe, minimálně 5 metrů od sebe.
Líska se nechá poměrně snadno zmladit. A pokud chceme mít z lísky stromek, zkrátíme silnější kmínek na délku asi 1,5 metru. Ostatní kmínky řežeme až u země. Na ponechaném kmínku se brzy vytvoří plodná koruna a líska bude růst ve tvaru stromku.
Jestliže chcete mít úrodu, zvolte výsadbu ve vzdálenosti minimálně 4 metry od sebe. Lísku dobře snáší i hnůj živočišného původu nebo slepičince, které jsou plné vápníku. Líška potřebuje lehčí půdu, ale dobře zásobenou vodou. Nejlépe jihozápadní svah, kde bude dostatek světla a dost vláhy i tepla.
Zdravá ovesná kaše pro celou rodinu
Líska obecná je strom, který v zahradě velice dobře vypadá. Můžete ji vysadit brzy na jaře, líska preferuje ale podzimní výsadbu. Mladé sazenice pravidelně zalévejte a jednou za rok jim dopřejte dávku kompostu. Prořezávání je vhodné nejenom pro krásný vzhled, ale také kvůli produkci nových výhonů a větší úrodě.
Vysadit můžeme jednu lísku, pokud je samosprašná, nebo více lísek vedle sebe, minimálně 5 metrů od sebe. Líska dobře snáší i hnůj živočišného původu a vyžaduje lehkou půdu s dostatkem vláhy.
Podle volby množení můžete zvolit vegetativní způsoby: řízkování, roubování či rozmnožování kořenovým výmladem. Řízky se vybírají během prosince až ledna ze nenarašených výhonů; délka řízků bývá kolem 15 cm. Pro podporu růstu se řízky stimulují práškovým stimulátorem a tepelnou stimulací. Po dobu 4 týdnů je třeba bázi řízků nahřívat na 20-22 °C ve speciálních boxech vyplněných perlitem. Předčasnému rašení brání teplota okolí 4-5 °C. Rouby lísky je vhodné odebrat nejpozději do poloviny ledna.
Další možností je roubování na semenače Corylus colurna (lísky turecké). Doba srůstání roubu s podnoží je dlouhá, proto se úvazky odstraňují až po přezimování. Pokud si chcete usnadnit práci, nejjednodušší cestou je zakoupení keře a jeho výsadba na jaře.
Zásadní je pH okolo hodnoty 6,5. Vyšší hodnoty mohou vyvolávat chlorózu listů kvůli poruchám příjmu železa. Lísky není vhodné pěstovat v písčitých půdách, které nezadržují dostatek vláhy. Kořeny lísky se rozprostírají spíše do šířky než do hloubky, ale v půdě drží dobře. Nejvhodnější je hlinitá půda, která může být částečně kamenitá.
Kaše pro kojence s mrkví a česnekem
Netvrdí se, že lískové ořechy trpí méně významnými chorobami, spíše je napadají škůdci. Velmi si na lískových oříšcích pochutnávají veverky a někteří ptáci. Nepříjemným škůdcem je nosatec lískový, brouček s dlouhým nosem způsobující červivost plodů. Samičky kladou vajíčka koncem června a počátkem července, takže v období, kdy byl předchozí rok hodně červavých oříšků, je vhodné řešit insekticidním postřikem. Prevence proti nosatci zahrnuje jejich vyhrabávání z půdy, larvy totiž po vykousání oříšku vylezou z oříšku a spadnou na zem, kde se zahrabou.
Největším bojem proti nosatcům bývají slepice - vyplatí se je pustit pod lísky na několik dní, pohnojí strom a vyhrabou larvy nosatce.
Většina lidí konzumuje oříšky a semínka nevhodným způsobem. Abychom z nich vytěžili maximum, je třeba je správně připravovat. Ořechy a semena obsahují inhibitory enzymů, jejichž úkolem je zajistit, aby ořech či semeno „spalo“, dokud se nedostane do podmínek vhodných k vyklíčení. Mou introverzi k namáčení a pražení následuje správný postup: namáčet lze kdykoliv, jak dlouho namáčet, uchovávat a následně sušit. Doporučujeme namočit několik druhů ořechů a semen, poté slít a usušit v sušičce.
Další možností je opražit je pro zvýšení stravitelnosti. Při pražení je důležité postupovat šetrně: propláchněte semínka, nechte okapat, trouba na 140 °C a pražte asi 15 minut na plechu s pečícím papírem, občas promíchat. Vsypte semínka na suchou pánev a pražte při nižší teplotě s častým mícháním. Slupka oříšku má hořkou chuť a pro některé lidi je hůře stravitelná, ale obsahuje fenolové látky s antioxidanty.
Klíčení je vhodné zejména pro slunečnicová semínka, sezam, mák a konopí; lískové ořechy jsou oblíbené a lze je pěstovat na zahradě, avšak sklizeň bývá obtížnější. Zásadní je nový vývoj na zahradě - řízkování, roubování či kořenový výmladek pro dřívější plody.
Lískové ořechy patří k nejoblíbenějším oříškům na světě. Výhodou je, že je lze pěstovat na vlastní zahradě. Nevýhodou je, že sklizeň nemusí být vždy jednoduchá - některé ořechy opadají, ale dost značné množství zůstává na stromě. Líska obecná (Corylus avellana) je naším původním druhem, který vypadá atraktivně i bez sklizně. Dřevina není náročná na pěstování a pro vyšší úrodu je vhodné vysadit několik odrůd kvůli vzájemnému opylení.
Zajímavým druhem je líska turecká (Corylus colurna), dorůstá až do výšky 20 metrů a její oříšky mají zajímavě tvarované punčošky. Pro okrasné účely lze použít kultivar Contorta s kroucenými větvemi, který působí zajímavě zejména v zimě.
Lísky lze pěstovat jako keře i jako stromky; snadno obráží a mohou sloužit jako živý plot i jako zdroj oříšků. Pro živý plot bývá pattern výsadby menší, avšak to může snížit úrodu oříšků. Když chceme dřevo, lísku lze použít pro pařezinové hospodářství, její dřevo je kvalitní.
Vegetativní množení zahrnuje řízky a hřížení; řízky zanechané 30 cm dlouhé se zasypou do lehkého substrátu a na jaře obrazí. Hřížení je také možnost, která zachová vlastnosti odrůdy.
Lískové oříšky jsou chutnou pochoutkou, která zároveň podporuje paměť a nervový systém. Oříšky dozrávají a opadávají - lze je sklízet tím, že se větve jemně zatřese, nebo je lze nechat samy opadnout. Skladování je dlouhodobé, což umožňuje zásoby na celý rok.