Luxusní koprová omáčka od babičky je klasický recept na tradiční českou koprovku. Pravá koprová omáčka se podává s hovězím masem nebo vařeným vejcem (já dělám obojí). Nejčastější přílohou ke koprové omáčce je vařený brambor nebo kynuté houskové knedlíky. Nejprve si připravte vývar v případě, že budete připravovat koprovku s hovězím masem.
Zeleninu překrojte napůl a společně s masem jej umístěte do hrnce se studenou vodou. Když se pěna přestane tvořit, přidejte veškeré koření a vařte na mírném plameni zhruba 2-3 hodiny do změknutí. Měkké maso dejte stranou pro servírování s omáčkou a vývar si sceďte a uchovejte pro přípravu omáčky. V hrnci si rozehřejte máslo, přidejte mouku a za stálého míchání 2 minutky restujte. Zalijte vývarem a důkladně promíchejte metličkou. Přilijte smetanu, cukr a ocet. Dosolte a zamíchejte. Znovu omáčku přiveďte k varu a přidejte najemno nakrájený kopr.
Podávání a tipy: Koprovku podáváme nejčastěji s houskovým knedlíkem nebo vařenými bramborami. Koprovou omáčku buď milujete, nebo vám vůbec nechutná. Tato ryze česká klasika je světový unikát. A přitom ji připravíte jen ze tří surovin: kopru, smetany a hovězího vývaru. Nejlepší je čerstvý kopr, ale poslouží i nakládaný.
Kde se vzal u nás kopr? Historie kopru sahá až do starověku. Je považovaný za jednu z nejstarších léčivých rostlin. Původní název kopru byl „dilla“, což v překladu znamená uklidnění, zklidnění. Lidé ve starověku totiž věřili, že kopr má uklidňující účinky. V průběhu staletí se léčivé vlastnosti kopru využívali na nejrůznější neduhy - starověcí Egypťané jím zaháněli bolesti hlavy a žaludeční nevolnosti, Řekové zase škytavku.
Nejvíc nápadité byly ovšem středověké ženy, které používaly kopr jako afrodiziakum - přidávaly ho mužům do vína, aby v nich probudily vášeň. Do Evropy se kopr dostal na začátku 9. století a nejdříve ho pěstovali mniši v klášterních zahradách. Tahle vynikající, rychlá, koprová omáčka se hodí k uzené krkovici, jazyku nebo pečeni. Je koprovka ryze česká omáčka? Ano! I když v ní můžeme vypozorovat i trochu francouzského vlivu - omáčky, jejichž základem byl vývar, se totiž nejdříve vařily ve Francii. Ale vše ostatní na koprovce je naše!
První recept na koprovou omáčku pochází ze 30. let 19. století. Příprava byla dost podobná jako dnes. Bez hovězího vývaru to nešlo a jediný rozdíl spočíval v použití smetany. Magdalena Dobromila Rettigová ve své Domácí kuchařce z roku 1868 používala kyselou smetanu, stejně tak i Františka Hansgirgová ve své Nové české kuchačce z roku 1879.
A jaká smetana je tedy do koprovky nejlepší? Postup: Máslo vložíme do hrnce a necháme zcela rozpustit. Stáhneme oheň a vsypeme do másla mouku, pečlivě promícháme a asi dvě minuty mícháme (zasmažíme tak světlou jíšku). Vařečku vyměníme za drátěnou metlu. K jíšce přilejeme asi deci vývaru a metlou rychle promícháme, aby nám vznikla kaše bez hrudek. Přilijeme opět deci vývaru a postup opakujeme, dokud nedolijeme všechen vývar. Tímhle postupem zajistíme, že omáčka v sobě nebude mít hrudky špatně rozmíchané mouky. Omáčku osolíme, opepříme a přivedeme k varu. Pak přiklopíme pokličkou a na mírném ohni necháme 30 minut provařit. Do provařeného základu nalijeme smetanu, přivedeme k varu a vaříme asi 2 minuty. Pak hrnec stáhneme z plotny. Přidáme hrst jemně nasekaného kopru a rozmícháme ho. Po přidání kopru už omáčku nevaříme. Dochutíme ji octem a cukrem. Dáme 2 menší lžíce octa a 5 zarovnaných lžiček cukru, vše promícháme a ochutnáváme, co je třeba přidat. Většinou stačí kapka octa nebo lžička cukru navíc a je hotovo. Na závěr přidáme slabý plátek másla, který omáčku zjemní.
Pokud nechcete kopr sekat nožem, můžete použít zlepšovák - kopr jen lehce nalámeme, dáme do širšího hrnku, zalijeme ho asi deci hotové omáčky a pomocí tyčového mixéru tuhle směs rozmixujeme, ale ne do hladka, stačí aby ve směsi plavaly menší kousky kopru. Obsah hrnečku pak přelijeme zpět do hrnce a zamícháme. Podáváme s bramborem a vajíčkem natvrdo nebo ztraceným vejcem.
Укропный соус: диетический вариант при панкреатите