Copyright © pohodanovapec.cz 
Zelenina, stejně jako ostatní plodiny, bývá napadána řadou škůdců, kteří znehodnocují konzumní části. V některých případech mají vliv na snížení kvality poškozené rostliny, jindy rostlinu zcela zničí. V současné době, kdy zákazník požaduje zboží prvotřídní kvality, nelze výskyt škůdců podceňovat.
Významná poškození zeleniny mohou způsobovat drátovci, larvy kovaříků. Nejčastěji škodí larvy druhů Agriotes a Hemicrepidius. Jsou až pět centimetrů dlouzí, rezavohnědí a jejich tělo je silně sklerotizované. Samičky kovaříků kladou vajíčka do půdy, larvičky se nejprve živí odumřelou organickou hmotou a pak přecházejí na jemné, později větší kořínky. Poškozují také dužnaté kořeny a hlízy, v nichž vykusují chodbičky o průměru až pět milimetrů. Poškozené kořeny mohou vlivem bakteriálních a houbových infekcí zahnívat. Významným ochranným opatřením proti drátovcům je intenzivní zpracování půdy.
Housenky můr (některé druhy rodů Noctua, Agrotis, Mamestra a Autographa gamma) mohou poškozovat podzemní a i nadzemní části rostlin. Klíční a mladé rostliny mohou zcela zničit, poškození kořenů či bulev zeleniny vede k jejich znehodnocení. Ochrana spočívá obvykle v ošetření napadených rostlin insekticidy. Požerky housenek mohou být lokální, jejich výskyt lze prognózovat na základě monitorování dospělců ve světelných lapačích.
Slimáčci, slimáci a plzáci mohou, zejména v letech následujících po vlhkých teplých zimách, poškozovat zeleninu. Setkáme se nejčastěji se slimáčkem síťkovaným (Deroceras reticulatus), slimáčkem polním a někdy slimáčkem hladkým; invazní plzák španělský se stává významným škůdcem. Požerky slimáčků a slimáků lze často zaměnit s požerky housenek; diagnostickým znakem bývá stříbřitá slizová stopa na rostlinách. Poměrně častým poškozením kořenů mrkve, zejména u malopěstitelů, jsou požírky způsobené larvami pochmurnatky mrkvové. Dorostlé larvy se kuklí v hnědém pupariu a to přezimuje. Signalizace náletu dospělců se provádí žlutými lepovými deskami.
Vrtule celerová je nenápadná, 5-6 mm velká muška. Dospělci jarní generace jsou žlutočervení, podzimní generace černí. Napadené listy celeru vyžírají nejprve chodbičkové, pak plošné miny. Dorostlé larvy se kuklí v pupariu v půdě. I tento škůdce má dvě generace ročně. Zcela nevhodné je kompostování napadených rostlin a jejich zbytků, neboť vrtalkám umožňuje přežití a další šíření.
Zdravé stravování s nakládanou zeleninou
Cibulová zelenina je napadána několika druhy žravých škůdců, kteří poškozují buď podzemní části rostlin (kořeny a cibuli), nebo nadzemní části (listy či stonek). Česnek bývá často napadán houbomilkou česnekovou. Před ním stojí ochrana v podobě agroekonomických opatření, včetně izolační vzdálenosti od loňských porostů a pozdní výsadby na podzim či výsadby jarního česneku; nasazení insekticidů na jaře je možné pouze při náletu dospělců.
Housenky sýk mohou zasahovat i do dalších plodin, např. květilka cibulová, květilka řepná či květilka cibulová. Květilka cibulová má dvě generace, dorostlé larvy vyžírají chodbičky a minují v listech; ochrana spočívá v agrotechnických opatřeních a případně v insekticidních zásazích.
Jarní ochrana pórové vrtulky: dospělci létají od dubna, larvy vyžírají stonek a poškozují i cibuli a česnek. Ochrana proti jarní generaci zahrnuje použití netkané textilie po výsadbě nebo ošetření porostu insekticidy; zcela nevhodné je kompostování napadených rostlin.
Z listové zeleniny patří k nejvýznamnějším druhům salát a špenát; oba druhy bývají napadány savými škůdci, zejména mšicemi. Slimáčci a slimáci se vyskytují ve vlhčích obdobích a poškozují listy i hlávky salátu.
Mezi nejznámější škůdce listové zeleniny patří mšice, molice, svilušky a třásněnky. Tyto savé škůdce sají šťávu ze rostlin a mohou způsobovat znehodnocení plodů a deformace růstu. Mšice, molice a svilušky zůstávají zvláště problémové v sklenících a fóliovnících, kde je stálá teplota a vlhkost.
Využití kořenové zeleniny v kuchyni
Salát a špenát bývají napadány slimáčky a slimáky, které okusují listy a mohou znehodnotit hlávky. Květilky řepné poškozují řepu, špenát a červenou řepu minují listy a mohou vést k znehodnocení celé nadzemní části rostliny. U mrkve se hojně vyskytuje pochmurnatka mrkvová, která klade vajíčka do půdy a larvy okusují kořeny.
Okurky a ostatní kořenová zelenina bývají napadány plísněmi a houbovými chorobami; plíseň okurková je jednou z nejzávažnějších chorob; prevence zahrnuje správný spon, oporu, zalévání ke kořenům a výběr odolnějších odrůd. Dále se doporučují mírné teploty a dostatečná cirkulace vzduchu na záhonech.
Pro ochranu kořenové zeleniny se výběr a aplikace prostředků řídí zásadami integrované ochrany: pravidelná kontrola porostu, správná prevence, včasné odstranění napadených částí, a proměnlivost metod (biologické, mechanické, chemické) s důrazem na minimalizaci environmentální zátěže.
Ochrana proti drátovcům spočívá v intenzivním zpracování půdy a vyšetřování rostlinných zbytků po sklizni. Housenky můr vyžadují insekticidy, monitorování dospělců ve světelných lapačích a lokální zásahy podle potřeby. Slimáčci a plzáci jsou nejčastěji zvládáni pomocí mulčování, biologických přípravků a biologických predátorů; invazní plzák španělský vyžaduje zvláštní kontrolu vzhledem k rychlému šíření.
V boji s mšicemi a molicemi bývá účinné použití parazitických vosiček (Aphidius colemani, Aphidoletes aphidimyza), bio přípravků (Bacillus, Metarhizium) a žluté lepové desky pro monitoring. Při napadení kořenových plodin pomáhají biologické hlístice (Heterorhabditis) a mikrobiální přípravky. Důležité je udržovat čisté pěstební médium a vyhýbat se zbytečnému používání chemických pesticidů, které mohou poškodit prospěšné organismy a mít negativní dopad na potravinovou bezpečnost.
Pro prevenci a ochranu je vhodné sledovat časování ošetření, zvolit správné látky a střídání látek, aby se zabránilo vzniku rezistence. V jarním období je prevence zvláště účinná, kdy škůdci čekají v klidových stádiích a rostliny jsou méně zasaženy.
Diagnostické znaky, životní cykly a vhodné přípravky pro ochranu jednotlivých druhů zeleniny proti zmiňovaným škůdcům jsou uvedeny v tabulkách 1 a 2. Použijte tyto poznámky jako orientaci pro výběr preventivních a intervenčních opatření.
Poděkování: Příspěvek byl zpracován s podporou Výzkumného záměru č. Ing. Okurky patří mezi nejoblíbenější druhy zeleniny v našich zahradách a při správné péči dokážou přinášet bohatou úrodu po celé léto. Základem úspěšného pěstování je teplé a slunné stanoviště, úrodná půda, dostatek vláhy a pravidelná sklizeň. V tomto článku se podíváme na pěstování nakládaček i salátových okurek - od výběru vhodné odrůdy a přípravy půdy přes výsev, výsadbu, hnojení a ochranu rostlin až po sklizeň, skladování a využití okurek v jídelníčku.
Okurky: Nakládačky a Salátové okurky, jejich stanoviště, půda, střídání plodin, výsadba sazenic a přímý výsev, zalévání, mulčování, hnojení a opylování. Důležité je podsoustředit ochranu před plísněmi, šetřit vodu a zajistit dostatečnou cirkulaci vzduchu. Doplňující poznámky k ochraně a prevenci včetně ekologických produktů a možností biologické ochrany jsou součástí praktických doporučení pro zahradníky a domácí pěstitelé.
Praktické tipy pro okurky: půda hluboká, humózní a dobře prokořeněná, vhodná je mírná kyselost; spon na 20-40 cm mezi rostlinami a 100-150 cm mezi řádky; pěstování na opoře zlepšuje vzdušný průchod a usnadňuje kontrolu škůdců. Mulčování pomáhá udržet vlhkost a snižuje kontakt plodů s půdou.
Metody boje mohou být chemické i biologické, ale důraz je kladen na ekologickou a udržitelnou ochranu plodin. Před výsadbou je vhodné mořit semena, dodržovat střídání plodin, a včas nasazovat ochranné prostředky, aby se minimalizovalo riziko šíření chorob a vzniku rezistence.
Copyright © pohodanovapec.cz
