Chov krevetky gabonské: Podmínky a tipy pro úspěšný chov
Pro některé z vás je možná slovo krevetka neznámé. Tento malý živočich se však stává čím dál víc oblíbeným obyvatelem akvária a proto bychom si měli říct, co to vlastně krevetka je a jak se o ni co možná nejlépe starat.Co je to krevetka?
Je to poměrně malý bezobratlý živočich, který pochází z oblasti Asie a žije zde ve velkých skupinkách. Živí se ve většině případů řasou a zbytky potravy (některé druhy jsou však dravé), existují však taky tzv. filtrující krevetky. Největší krevetky se dorůstají až 10 cm (např. filtrující krevetka rodů Atya nebo Atyopsis), ty nejmenší tzv. trpasličí krevetky pak jen několika centimetrů (např. krevetky rodů Caridina, Neocaridina).
Oblíbenými se staly hlavně svými barevnými variacemi a pak také specifickým chováním.
Jak na chov krevetek?
Začneme pěkně od začátku:
Pořízení akvária
Krevetky ve většině případů nepotřebují obrovská akvária a proto jsou pro ně na trhu dostupná akvária menších velikostí. Pro běžný chov jsou vhodným řešením Nano akvária velikosti od 10-30l, pro druh Caridina japonica je však vyžadující akvárium alespoň 50l.
Vybavení akvária
Krevetky nepatří mezi nejnáročnější živočichy tudíž nám postačí běžná výbava pro ostatní rybičky, jako je filtrace, topení je-li potřeba a osvětlení pokud nemáme akvárium s krevetkami umístěné třeba u okna. Důležitou součástí akvária při chovu krevetek by mělo být krycí sklo, jelikož tyto malé potvůrky velmi často z akvária utíkají. Ať už kvůli podmínkám, nebo prostě proto, že to dělají rády.
Zařízení, neboli vzhled akvária
Krevetky patří mezi živočichy, kteří se rádi schovávají a mají rádi rostlinky. Proto by měla být volba krevetek především do rostlinných nádrží ať už společenských či samostatných pouze pro ně. Nejideálnější jsou porosty z mechů a prorostlé rostliny, kde vyhledávají svou potravu a zároveň jsou tam v bezpečí. Chceme-li však pěstovat rostlinky, tak je velmi důležitý výběr substrátu, nebo písku. Nejvhodnější volbou pro krevetky je pak substrát Ebi Gold určený přímo pro krevetky. Krevetky žijí ve velmi čisté vodě a pro svůj krunýř potřebují specifické parametry a právě proto jsou k dostání tyto speciální substráty.
Voda a její parametry
Krevetky jsou mnohem šťastnější v čisté a okysličené vodě nežli naopak, proto bychom měli dbát na pravidelnou údržbu akvária a hlídání především dusitanů a amoniaků ve vodě, na které jsou krevetky citlivé. Pozor taky na některá léčiva, které jsou zvláště krevetkám nebezpečné. Důležitou částí je také teplota vody, která by neměla v žádném případě přesáhnout 30°C. Ideálně by měla být teplota od 23-27°C, pro některé specifické druhy to může být mírně odlišné. Parametry vody jako je Ph, tvrdost a podobně už nejsou pro krevetky až tak zásadní, ale určitě by se neměly pohybovat v extrémních hodnotách. Potřebují hlavně vápník pro svůj krunýř a proto by neměla být voda příliš měkká.
Živočichové - spolubydlící
Musíme si uvědomit, že krevetky jsou malé a docela bázlivé a proto by měli být spolubydlící rovněž malí a především by neměli být draví, jinak si na krevetkách mohou pochutnat. Většina ryb považuje krevetky za potravu a ve volné přírodě tomu tak i je. Měli bychom tedy do akvária dát rybičky, které jsou opravdu malé. Osobně mám v akváriu s krevetkami např. Neonky modré, Dania perlová nebo různé trpasličí tetry. Avšak nejlepší variantou jsou krevetky v samostatné nádrži, jelikož jejich množení ostatní rybičky velmi intenzivně potlačí a dalším problémem může být stres krevetek.
Krmení
Pro většinu krevetek je hlavní přísun potravy řasa, ta však bývá nedostačující, a proto je na trhu řada krmiv určená přímo pro ně. Máme tady speciální krmiva obohacená o vápník a vitamíny a pak také krmiva, která obsahují především rostlinné složky. Určitě je vhodné mít doma jak krmiva kompletní, tak i ty doplňkové vitamínové, kterými občasně krevetky přikrmujeme pro jejich zdravý růst a vývoj.
Existují také přírodní krmiva dostupná v přírodě, mezi ně můžou patřit olšové šišky, spařené kopřivy, dubové listí a podobně. Každý druh krevetky má rád něco jiného, některé nepohrdnou různým ovocem a jiné zase nesní nic jiného než krmiva přímo pro ně.
Jak chovat Krevetky? Co udělat pro úspěšný chov?
Základní druhy krevetek
Krevetky se dělí do několika základních skupin podle způsobu získávání potravy:
- Řasožravé - tyto krevetky patří mezi nejčastěji chované a také prodávané druhy.
- Všežravé - do této skupiny patří méně známe krevetky „Glass Shrimps“ nebo také „Grass shrimps“ patřící do rodu Palaeomonetes, Palaeomon.
- Dravé - do tohoto rodu patří Macrobrachium, které jsou příbuzné předchozí skupině.
- Filtrující krevetky - Filtrující krevetky dorůstají rozměrů až 10 cm a mezi jejich zvláštnost patří to, že místo klepítek mají chomáčky, na které zachytávají vše co plave ve vodě a to následně konzumují.
Nyní se podíváme na některé konkrétní druhy krevetek:
Neocaridina heteropoda - Red Cherry
Řasožravá krevetka Red cherry je jedna z nejčastěji chovaný malých druhů krevetek. Tyto krevetky jsou výborně adaptabilní a mírumilovné. Nemusíte se tedy bát, že vám budou napadat ostatní živočichy. Pro svou přizpůsobivost jsou ideální pro akvaristy začátečníky.
Vzhled
Red cherry krevetka má tělo i nohy zbarvené do červena. Intenzita barvy se může lišit podle rozmístění pigmentových zrn v buňkách. Na těle krevetek tedy naleznete i průhledná místa. Červená var. red cherry dorůstá do velikosti 1 až 3 centimetrů.
Od asi 2 měsíců věku lze rozlišit samičku od samečka - samičky mají za hlavou žluté sedlo a jsou výrazněji zbarvené. Horní vrstvu těla krevetek tvoří krunýř, který neroste současně s krevetkami. Proto ho během svého růstu několikrát svlečou a poté zkonzumují. Krunýř je pro krevetky zdrojem vápníku a dalších důležitých živin.
Podmínky v akváriu
Chov red cherry krevetek není nikterak náročný. Krevetky nemají žádné požadavky na tvrdost vody a jsou poměrně přizpůsobivé, i co se teploty týče. Vhodná je pro ně teplota od 18 do 27°C. Pokud máte zaběhlé a ekologicky stabilní akvárium, krevetky do něho můžete bez obav vypustit.
Soužití s ostatními živočichy
Krevetky jsou čilí, nekonfliktní a velmi společenští tvorové. Můžete dohromady chovat samičky i samečky. Krevetky mohou sdílet akvárium i s menšími neagresivními druhy ryb. Pokud chcete krevetky chovat ve společenském akváriu s většími rybami, od kterých hrozí, že se krevetky stanou jejich potravou, musíte jim zajistit dostatek úkrytů. Proto by akvárium mělo být hustě osazeno mechy a rostlinami. Jako úkryt krevetkám dobře poslouží také různé dekorační předměty, řasokoule nebo kokosy.
Krmení
Krevetky red cherry jsou všežravci. Požírají řasy, zbytky uhynulých živočichů a na dno spadané krmivo pro akvarijní ryby. Díky tomu přispívají k udržování zdravého prostředí v nádrži. Můžete je krmit krmivem přímo určeným pro krevetky a jídelníček jim občas zpestřit kouskem ovoce. Zdroj vápníku krevetkám zajistíte sépiovou kostí.
Rozmnožování
Rozmnožování red cherry krevetek probíhá jednoduše. K rozmnožování nevyžadují žádné speciální podmínky - stačí mít dostatečné množství samiček a samečků. Jeden sameček zvládne oplodnit i několik samiček.
Krevetky kladou asi 40 kusů vajíček. Oplozená vajíčka krevetek mají žlutou nebo zelenou barvu. Než se z nich mladé krevetky vylíhnou, jejich rodiče vajíčka průběžně přetřásají a tím je okysličují. K líhnutí krevetek dochází po 2 až 4 týdnech. Mláďata po vylíhnutí měří pouze několik milimetrů. Jako úkryt, než zesílí a vyrostou, jim poslouží akvarijní mech. Teplota vody pro odchov malých krevetek by měla být mezi 22 a 24°C. Ujistěte se, že filtrace má póry menší než je velikost krevetek, aby se v ní nezachytily a neuhynuly.
Cena red cherry krevetek se pohybuje od cca 35 do 55 Kč.
Caridina japonica - neoficiální název „Amanova krevetka“
Jak již samotný nadpis napovídá - caridina japonica nemá v současné době oficiální název. Mezi chovateli a obchodníky se nejčastěji používá název Amano shrimp. Je to v podstatě průkopnický druh krevetky, kterou proslavil Japonec Takashi Amano. Tento druh krevetek je považován za likvidátora řas, ale ne vždy tomu tak opravdu je. Pochází z Japonska, proto také často používaný český název „krevetka japonská“ a je na prodej v lepších akvaristikách.
Vzhled
Vzhledově nelze tuto krevetku zaměnit s jiným druhem. Žádné vzhledově podobné druhy nejsou. Charakteristickým znakem jsou podélné přerušované čáry na bocích těla, které mají barvu dočervena nebo dohněda. Tento charakteristický znak je viditelný již u mladých jedinců. Krevetky dorůstají velikosti 2,5 - 5 cm. Pohlavní rozdíl je znatelný již velice brzy, takže při koupi těchto japonských krevetek poznáte samičku a samce. Samičky dorůstají až 5-ti cm, na rozdíl od samců, kteří jsou menšího vzrůstu - asi jen 3,5 cm. Mimo jiné je poznáte také podle již zmiňovaných bočních čar na těle. Samička má červené čárky uspořádané pravidelně do dvou linek na rozdíl od samců, jejichž čáry jsou nepravidelné.
Podmínky v akváriu a chov Caridina japonica
Chov krevetek japonských není na parametry vody nijak náročný. Jsou velice tolerantní, co se zásaditosti vody týká, kdy hodnota pH může být v rozmezí 6 - 8. Vyhovující teplotou je 20 - 26 C°. Potřebují však dostatečně prokysličenou vodu.
Soužití s ostatními živočichy
Caridina japonica (CJ) je sice poměrně velkého vzrůstu, avšak nedoporučujeme ji chovat s většími druhy ryb. Jakmile budou krevetky obtěžovat, tyto se stáhnout do úkrytů, takže je neuvidíme a nebudou nám ani požírat řasy. Potřebují tedy klidné spoluobyvatele, aby se cítily dobře.
Krmení
Krevetky Caridina japonica jsou všežravci, kteří pojídají stravu.
Filtrující krevety
Filtrující krevetky jsou velmi zajímavé tím, že dorůstají větších velikostí a jsou fascinující svými vějířovými předními končetinami. Díky nim bez přestání sbírají z vody drobné částečky krmiva, detritu, řas a mikroorganismů, kterými se živí. Jsou naprosto nenáročné na chov a 100% mírumilovné. Hodí se tak i k menším rybkám, krevetkám či jiným živočichům. Naopak ani středně velké mírumilovnější ryby filtrujícím krevetám neublíží. U větších ryb je třeba zvolit větší prodejní velikost krevet.
Molucké krevety jsou méně plaché, rádi pobývají v blízkosti proudu vody a lze je pozorovat v průběhu celého dne. Gabonské krevety se mohou více skrývat, avšak mají krásná zbarvení. Některé bývají více růžové, jiné až sytě modré. Jejich zbarvení se věkem zintenzivňuje.
Oba tyto druhy krevet se množí jen přes larvální stádium ve slané vodě. Odchovat je běžně v akváriu proto není možné. Dožívají se více let, takže se jistě stanou dlouholetým objektem zájmu každého akvaristy.
Obvykle není nutné je speciálně přikrmovat a sesbírají si zbytky i po dně akvária.
Atya gabonensis - Modrá Gabonská kreveta nebo obří filtrující kreveta
Modrá Gabonská kreveta nebo obří filtrující kreveta je největší, běžně prodávaná filtrující kreveta. Její vědecký název je Atya gabonensis. Samozřejmě, než doroste do plné velikosti až 15 cm, vyžaduje to delší dobu a vhodné podmínky. Jde o velmi zajímavou filtrující krevetku, která se živí mikroorganismy ve vodě. Přední končetiny má ukončené vějířky.
Z její strany nehrozí ostatním obyvatelům akvária žádné nebezpečí. Má silné přední končetiny, kterými se dokáže udržet i v silném proudu vody. U samečků jsou ještě výraznější a pokryté drobnými výstupky. I díky tomu vypadají tyto krevety dost drsně.
Chov krevetek Atya gabonensis
Vyžaduje proudící vodu a práškové krmivo. Pokud jí vytvoříš úkryty tak, aby do nich bylo dobře vidět a proudila do nich voda, budeš ji moci, i přes její plachost dobře pozorovat. Běžné, vzduchem poháněné filtry jsou většinou nedostatečné a vhodnější je použít čerpadlo. Na vlastnosti vody nejsou moc náročné, dobrá filtrace a nízký obsah dusičnanů jsou však základem pro úspěšný chov.
Zdravé Gabonské krevety mají světle modrou až tmavě modrou barvu. Při nedostatku minerálů mohou být bělavé až načervenalé. Tyto minerály obsahují právě krmiva, která jsou pro ně určena. Mohou se přikrmovat i jinými rozdrcenými krmivy, rozdrcenou sušenou kopřivou, špenátem nebo drobným mraženým krmivem, jako je například Artemie nebo cyklop.
Rozmnožování krevetek Atya gabonensis
Odchov Atya gabonensis v akváriu je téměř nemožný, protože se množí přes larvální stádium. Larvy se přitom vyvíjejí jen v brakické vodě, a než se z nich vytvoří malá kreveta, trvá to až 120 dní.
V 80 cm akváriu jich můžeš chovat, v závislosti na velikosti, až 10 ks. Hodí se k nejrůznějším šnekům, klidným krevetám a menším rybám. K větším rakům a krabům se nedoporučuje.
Kreveta Gabonská ve zkratce:
- Velikost při prodeji: 3-4 cm
Je to adaptabilní druh snášející široké podmínky prostředí, spíše upřednostňuje slabě kyselou a měkkou vodu. V ideálních podmínkách se dožívá 5 i více let. Je dobré jim poskytnout možnosti úkrytů jako jsou husté keře rostlin, mechové porosty, různé skalky nebo kořeny. Dále by mělo akvárium mít krycí sklo, krevetky mohou utéct z akvária i sebemenší skulinkou například po kabelu od filtru nebo po rostlině. Z akvária mohou v ojedinělých případech i vyskočit, pravidlem to však není. Pokud chovatel zaregistruje snahu krevetek opustit akvárium, měl by zpozornět, zkontrolovat kvalitu vody, nebo posoudit vhodnost ryb, které jsou s krevetkami chovány. Živí se filtrováním vody, kdy stojí s rozevřenými vějířky proti proudu, ze kterého filtruje potravu. Odchov v běžných podmínkách není možný. Je mírumilovná a neškodná jak k rybám tak i ostatním krevetkám, včetně mláďat. Základní zbarvení je velmi variabilní, převládá ale tmavé, hnědé tělo s nádechem modré, šedé a červené barvy. Zbarvení se mění s věkem a s prostředím, kde žijí. Samci se vyznačují silnějším třetím párem končetin. Nemá klepeta, ale vějířky, kterými zachytává ve vodě rozptýlené zbytky potravy. Krunýř krevetka pravidelně svléká, neroste totiž souběžně s tělem. Těsně po výměně krunýře jsou velmi zranitelné a vyhledávají úkryt před predátory. Občas bývá ještě uváděna pod názvem Atya gabonensis. Krevetky by se měly osazovat jen do dobře zaběhlých nádrží (minimálně dva měsíce) jsou mnohem citlivější na dusíkaté látky než většina ryb. Při údržbě používejte vodu alespoň 24 hodin odstátou, krevetky jsou rovněž vysoce citlivé na chlór! Jako většina ostatních bezobratlých živočichů i krevetky netolerují přítomnost těžkých kovů a jiných případných chemikálií ve vodě. Je vhodné do nádrže umístit nějaký přístupný zdroj vápníku např.
Chov krevet společně s rybami
Kolem tématu chovu krevet společně s rybami se vedou nekonečné diskuse. Nelze totiž jednoznačně a zaručeně jmenovat druhy ryb, se kterými se krevety mohou chovat a se kterými ne. Navíc, každé akvárium je jiné a také živočichové stejného druhu se mohou chovat jinak. Soužití, které funguje u jednoho akvaristu, tedy nemusí automaticky fungovat i u druhého.
Obecně řečeno, chov krevet s rybami je možný, záleží samozřejmě na kombinací jednotlivých druhů, jejich povaze a prostředí v akváriu. Při volbě druhů a počtu ryb a krevet, je třeba držet se kromě snášenlivosti i velikosti a zařízení akvária.
Následující tabulka uvádí možné kombinace živočichů v akváriu:
| Kombinace živočichů | Nejmenší druhy ryb | Menší druhy ryb | Méně vhodné druhy ryb | Nevhodné druhy ryb |
|---|---|---|---|---|
| Trpasličí krevety (Neocaridina a Caridina) | ANO | Podmíněně | Rizikové | NE |
| Caridina Japonica | ANO | ANO | Podmínečně | NE |
| Filtrující krevety (Molucká, Gabonská) | ANO | ANO | ANO | Podmínečně |
| Dlouhoramenné krevety (Macrobrachium) | Podmínečně | Podmínečně | Podmínečně | Podmínečně |
NEJMENŠÍ DRUHY RYB A KREVETY Krevetám od nejmenších druhů ryb nehrozí žádné nebezpečí. Při dlouhoramenných krevetách je spíše možné, že riziko bude hrozit rybkám. Filtrující krevety neohrožují rybky a ani naopak. S trpasličími krevetkami mohou bez nejmenších problémů být hlavně rybky dorůstající do 2-3 cm. Patří mezi ně například: Neonka modrá (Paracheirodon simulans), Dánio perlové (Danio margaritatus), Razbora skvrnoocasá (Boraras urophthalmoides), Razbora bornejská (Boraras brigittae), Razbora trpasličí (Boraras maculatus), Jehlounek barmský (Indostomus paradoxus), Živorodka sličná (Neoheterandria elegans), Krunýřovec jednopruhý (Otocinculus affinis), Pancéřníček malý (Corydoras pygmaeus) apod.
MENŠÍ DRUHY RYB A KREVETY Dospělým trpasličím krevetám od menších druhů ryb (3-5 cm) nehrozí nebezpečí, mladým krevetám ale už ano, proto je vhodná členitá nádrž s rostlinami a úkryty. Soužití s filtrujícimi krevetami by ve většině případů mělo být mírumilovné. Při dlouhoramenných krevetách může docházet k menším střetům s rybami žijícími na dně. Gupky - živorodky (Poecilia reticulata), Živorodka trpasličí (Heterandria formosa), Razborka barmská (Microrasbora erythromicron), Duhovka Wernerova (Iriatherina werneri), Duhounek tečkoploutvý (Pseudomugil gertrudae), Razbora klínoskvrnná(Trigonostigma heteromorpha), Živorodka Wingeova(Poecilia wingei), Ancistrus - všechny druhy do 5 cm, Tetry - do 4 cm apod.
MÉNĚ VHODNÉ DRUHY RYB KE KREVETÁM Níže uvedené druhy ryb se moc nedoporučují, soužití je hlavně pro trpasličí krevety riskantnější, ale možné. Je nutné mít členitější akvárium s rostlinami a mechy. Větší druhy krevet, jako Caridina Japonica, filtrující nebo dlhoramenné zvládají soužití lépe. Terčovec hnědý (Symphysodon aequifasciatus), Čtverzubec trpasličí (Carinotetraodon travancoricus), Platy, Black molly, Ancistrus - všechny druhy nad 5cm, Tetry - 4-5 cm, Razbory - 4-5 cm, Parmičky - menší druhy, Mečouni (Mečovky) apod.
NEVHODNÉ DRUHY RYB KE KREVETÁM Při nevhodných druzích ryb trpasličí krevety dlouho nepřežijí, větší druhy krevet však při dobrých podmínkách mohou.
