Chov hermelínů červenookých: Průvodce pro začátečníky i zkušené chovatele
Hermelín červenooký (Heč) je oblíbené plemeno zakrslého králíka, které si získalo popularitu pro svůj roztomilý vzhled a nenáročnost. Tento článek vám poskytne komplexní informace o chovu tohoto plemene, od jeho historie a charakteristiky až po praktické rady pro ustájení, krmení a péči.
Historie a původ plemene
Plemeno hermelín (He) představuje původní zakrslé plemeno králíků, které v principu stojí za patrně všemi současnými zakrslými králíky. Hermelín byl vyšlechtěn v Anglii v 19. století z neušlechtilých místních, ale pravděpodobně i malých bílých králíků dovezených z kontinentální Evropy. Největší diskuze jsou o kožešnících z Polska, kteří tam tyto králíky měli dovézt.
O výskytu předků dnešního hermelína jsou v Anglii zmínky přibližně od poloviny 19. století. V roce 1884 bylo několik těchto značně malých a bíle zbarvených králíků s červenýma očima vystavováno J. Meynellem a G. Hedworthem v anglickém městě Hull. Přestože prvotní názory na vznik těchto malých králíků byly rozdílné, později se jako správná ukázala domněnka, že tak malí králíci vznikli náhodnou mutací (a ne pouze dlouhodobým výběrem těch nejmenších králíků).
V druhé polovině 19. století došlo k postupné diverzifikaci původní skupiny těchto anglických králíků na dva šlechtitelské směry. V Anglii byli tito králíci dále šlechtěni, aby typem připomínali králíka zaječího, čímž vzniklo tamní plemeno tzv. Polish (u nás známý jako zakrslý zaječí). Druhá část původní populace byla dovezena do kontinentální Evropy, kde došlo ke šlechtění na krátké, výrazně zavalité tělo a kratší uši - až vzniklo zcela jiné plemeno.
Hlavní směr v produkci takových zvířat mělo Nizozemsko a přilehlé lokality, nicméně dnešní forma hermelína je dílem především chovatelů v Německu. Právě tam se také v roce 1918 objevila modrooká varieta plemene po přikřížení vídeňských bílých a holandských králíků chovateli Kluge z Hohndorfu a Lohse z Dippoldswalde.
Název hermelín odkazuje na zimní srst hranostaje, kterou srst těchto malých králíků počátkem 20. století dokonale imitovala. V tuzemsku se chov hermelínů rozšířil mezi lety 1908 až 1909, k prvním propagátorům jejich chovu patřil prof. dr. V. Bouchal.
Charakteristika plemene
Hermelín je zakrslé plemeno s normální srstí bílé barvy a červenýma anebo modrýma očima. Hmotnost dospělých hermelínů se má pohybovat mezi 1,00 až 1,35 kg. Po stránce plemenného typu má mít hermelín značně zavalité tělo krátce válcovitého tvaru se silnými hrudními končetinami. Hlava je výrazná, kulatého tvaru, široká, s plnými skráněmi, u králic často poněkud jemnější. Požadovaná délka uší má být 5,0 - 6,0 cm s tím, že ideálem je 5,5 cm. Srst je normální, značně kvalitní. Barva krycí srsti i podsady je čistě bílá. Oči jsou červené s karmínovou zornicí anebo modré s černou zornicí.
S ohledem na nevýhody rámcově slabších zakrslých králíků (slabá plodnost, horší mateřská péče a mléčnost, větší vnímavost na vnější podmínky apod.), ale i směřování evropského chovu zakrslých králíků již neplatí v minulosti známé heslo „čím menší zakrslý králík, tím lepší“.
Z praxe vystavování zakrslých králíků jsou nejlíbivější jedinci mezi 1,15 - 1,25 kg. Naopak, menší králíci mohou inklinovat k nežádoucí slabé konstituci, zatímco rámcově velcí hermelíni již ztrácí typologické „kouzlo zakrslíka“. Všeobecné tvarové požadavky jsou shodné s jinými plemeny králíků.
V České republice je uznáno široké spektrum barevných rázů.
Plemeno hermelín původně bývalo nejvíce rozšířeným zakrslým plemenem v tuzemsku. Postupem času (zejména po roce 1990) a s rozvojem chovu králíků zakrslých a zakrslých beranů došlo k určitému poklesu jeho obliby a vystavování a současný výskyt je již spíše méně častý, přesto v České republice není v zásadě problém toto oblíbené plemeno zakoupit. Jistotou je návštěva velkých výstav, kde bývají vystaveny desítky hermelínů jak s červenými, tak i modrýma očima.
V roce 2019 bylo prostřednictvím okresní a klubové registrace Českého svazu chovatelů, z. s. (dále jen ČSCH) registrováno celkem 729 mláďat. Zatímco v minulosti bylo více registrovaným (a také prošlechtěným) rázem historicky starší hermelíni červenoocí, lze konstatovat, že se již tyto rozdíly jak v počtech, tak i kvalitě smazaly.
Základy chovu hermelínů
Než si pořídíte králíka, měli byste se rozhodnout, jaké plemeno vlastně chcete chovat. Každý začínající chovatel by měl zvážit, jaké plemeno si pořídí a na jakém prostoru bude králíčky mít, aby se nestalo, že si pořídí např. velké plemeno do malého prostoru.
Ustájení
Co se týče technologie ustájení, hermelínovi plně vyhovuje kotec o doporučených rozměrech 60-70 × 50-60 × 50 cm (délka, hloubka, výška). Já osobně mám králíky v dřevěné venkovní králíkárně, která musí být dostatečně veliká, aby v ní zvíře našlo útulný prostorný domov. Dno králíkárny může být podestýláno např. hoblinami, slámou nebo senem.
Krmení
Hermelín má nutriční požadavky jako jiná zakrslá plemena. Především je nutné zabezpečení dostatečného zdroje hrubé vlákniny v předkládané dietě s nutností vybilancovaného obsahu dusíkatých látek. Nastává otázka čím králíky krmit. Já osobně sem po pár letech zjistil, že zelené není pro králíky moc dobré, protože králíčci v létě část zašlapou dojde k zapaření krmiva a může dojít k nadýmání a úhynu zvířat.
Hermelín: Česká sýrová delikatesa
Já osobně tedy zelené krmení doporučuji, ale jenom jako takovou mňamku a ne ho rvát králíkům do kotce vidlemi a pak koukat na nafouklé králíky trpící např. kokcidiozou. Základ musí představovat kvalitní seno (vojtěškové apod.) a pouze pro zpestření občas nabídneme sušený chléb nebo malé množství granulí.
Péče
Hermelín se řadí mezi poměrně vitální a často velmi temperamentní plemena králíků. Vzhledem k zakrslému tělesnému rámci je s hermelínem poměrně snadné zacházení, je třeba však brát v potaz značnou pohybovou aktivitu králíků. Hermelíni, podobně jako většina zakrslých králíků, jsou poměrně odolní.
Někdy bývá však problémem zejména syndrom onemocnění dentice, zřetelně častěji je u zakrslých králíků ve veterinárních ordinacích zaznamenáván i např. výskyt encefalitozoonózy či vybraných nemocí očí - ve srovnání s jinými plemeny králíků.
Zdravý jedinec vykazuje stále hladkou a lesklou srst. Pouze v době línání (zbavování srsti) je dobré několikrát denně srst vykartáčovat. Nikdy nepoužívejte tvrdý kartáč. V domácích chovech bývá často problém s přerůstáním drápků. Jednou za čas je bude potřeba zakrátit speciálními kleštičkami na nehty. V tomto případě požádejte dalšího člena rodiny o pomoc. Jeden musí králíka přidržovat a druhý stříhat. Raději zastřihujte menší pouze menší kousek drápku a častěji. Nesmíte totiž prostřihnout cévku, která je z boku drápku vidět.
Reprodukce
K chovu já vybírám samečky zdravé, dobré hmotnosti, pěkné na pohled, kterým chutná a jsou draví a hraví. Velká plemena připouštím samečkem cca ve věku 7 měsíců, ta střední např. ve věku 6 měsíců a ta zakrslá ve věku cca 5 měsíců.
Pro úspěšné zabřeznutí samičky je třeba, aby nebyla překrmená a měla chuť k životu a pak je úspěch zaručen. Může se stát, že králíci jaksi nemají chuť se množit to zvláště v zimních měsících. Když se povede samičku připustit, tak je z poloviny vyhráno.
Já většinou připouštím více samic v jeden den, protože když se některá nedokáže o mladé postarat, tak je prostě nandám té druhé do hnízda a tak se stává, že mi jedna samička odchovala neuvěřitelných 12 mladých !!! Samičky jsou březí v průměru 28-31 dní a většinou tři dny před kocením začnou stavět hnízdečko pro mladé. V tuto dobu jim dávám do kotce více sena-čím jemnější tím lepší, ječnou slámu a o hrnek více hoblin a v tuto dobu dávám i více krmiva.
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Hmotnost dospělého králíka | 1,00 - 1,35 kg |
| Délka uší | 5,0 - 6,0 cm (ideálně 5,5 cm) |
| Doporučené rozměry kotce | 60-70 × 50-60 × 50 cm |
| Průměrná délka březosti | 28-31 dní |
Kde koupit hermelína červenookého
Obliba chovu zakrslých králíků stále stoupá. Díky drobnému vzrůstu nečiní problém jejich chov v kleci v domácnosti. Jsou častým cílem chovatelů začátečníků, a to nejen dětí.
Hned úvodem se sluší napsat, že doporučuji nákup přímo u chovatele těchto králíků. „Zakrslí“ králíci jsou sice poměrně často k dostání v obchodech se zvířaty, jenže poté nezřídka vyrostou do velikosti běžného králíka. U specializovaného chovatele, se také nový zájemce o chov, dozví největší množství cenných informací, nabytých mnoholetým chovem.
Pokud nevíte, jak na takové chovatele narazit, můžete navštívit některou z chovatelských výstav králíků, kterých po celé republice přibývá. Pokud přeci jen nemáte jinou možnost a musíte zakoupit králíka ve zverimexu, pořádně si jej prohlédněte.
Zakrslého králíka poznáte podle širší hlavičky a hlavně délka uší nesmí v dospělosti přesáhnout 5,5 centimetrů - u mláďat tedy ještě méně. Kupujte raději dospělce, než mláďata. Ať už kupujete u chovatele nebo v obchodě se zvířaty, měli byste položit prodávajícímu několik důležitých otázek. Zaprvé je dobré vědět, zda je králík očkovaný proti dvěma hlavním chorobám - moru králíků a myxomatóze. Většinou tomu tak není a proto doporučuji všem kupujícím, aby počkali 14 dnů a až se králík aklimatizuje v novém prostředí, navštívili veterináře, který vám králíka naočkuje.
U prodávajícího si také zjistěte, na jaké krmivo byl do dnešního dne zvyklý. Králíci totiž špatně snáší náhlé změny v krmné dávce, a pokud je to navíc spojeno se stresem z nového prostředí, koledujete si o nemalý problém se zažíváním. Pro začátek je tedy dobré zakoupit stejnou značku krmiva, na které byl zvyklý. Další otázka, která vás bude jistě zajímat, je pohlaví zvířete. Obecně se tvrdí, že do bytu je lepší samice, neboť neoznačuje své teritorium tak často a také má klidnější povahu. Ovšem pravidlem to není a záleží na každém konkrétním jedinci.
Nabídka zakrslých králíků je uspokojivá. Mezi nejčastěji chovaná plemena patří hermelín červenooký (Heč), méně často hermelín modrooký. Všichni se vyskytují v nepřeberné škále barev. Asi nejčastěji lze narazit na divoké zbarvení, ale častí jsou i černí a modří zakrslíci. Stejně tak srst je různé struktury, liščí = srst dlouhá, zakrslý rex má naopak srst krátkou. Dle stavby uší, lze chovat i zakrslé berany, kteří mají uši svislé a dosahují hmotnosti do dvou kilogramů. Vyskytují se i podkovovitě svěšené uši.
Zakrslý rex
Tipy a triky pro úspěšný chov
- Pravidelné očkování: Očkujte králíky s příletem první mouchy, což je cca duben-začátek května. V dubnu naočkované samičky, které mají později mladé přeočkovávám spolu s mláďaty po dovršení cca 6-ti týdnů stáří u mláďat.
- Prevence kokcidiózy: Každý rok koncem ledna - začátek února dejte králíčkům do pití dle návodu tj. po dobu 3 dnů prášek ,,Sulfadimidin", který je zbaví tzv.kokcidií, které když se přemnoží, tak dochází k hubnutí zvířat, skleslosti, netečnosti a vedou k úhynu nejednoho králíka.
- Správná výživa: Základ musí představovat kvalitní seno (vojtěškové apod.) a pouze pro zpestření občas nabídneme sušený chléb nebo malé množství granulí. Vyvarujte se překrmování pečivem a zrninami.
- Dostatek pohybu: Zajistěte králíkovi dostatek volného pohybu mimo klec, ideálně několikrát denně kratší dobu.
Jak si ochočit zakrslého králíka
Řeč těla králíků
Pokud váš mazlíček leží na boku s nataženými končetinami, chce odpočívat, nebo spát. V této době nemá rád rušení. Pokud sedí na bobku s přiloženýma ušima, chce také odpočívat. Pokud se jen tak válí, cítí se spokojeně. Protahuje-li se, je zpravidla po žrádle, králíci mají ve zvyku udělat kočičí hřbet.
Pokud vás váš králík pošťuchuje čumákem, zdraví vás a žádá si vaši pozornost. Když k vám přiběhne a olizuje vaši ruku, vyjadřuje tím svůj vděk a spokojenost. Pokud vaši ruku čumákem odstrkává, dává najevo, že hlazení už má dost. Určitě se setkáte s tím, že váš králík bude dupat zadními končetinami, což je výrazem strachu nebo varování. Jakmile králík panáčkuje a vztyčuje se, chce mít lepší přehled o okolí. Vyskakování do výšky je projevem radosti.
tags: #hermelín #červenooký #chov
