Chov bažantů pro maso: Kompletní průvodce

Bažant je kurem rovin a kulturních stepí. Libuje si proto v úrodných a lužních krajích, kde má vhodné prostředí, výživu a kryt. Tyto základní podmínky musíme splnit, chceme-li mít v chovu bažantů úspěch.

Bažant obecný (Phasianus colchicus)

Způsoby chovu bažantů

Existuje několik způsobů chovu bažantů, každý s vlastními specifiky a požadavky:

Volný chov: Tento chov spočívá v tom, že bažanty vysadíme do honbiště a staráme se o jejich pečlivou celoroční ochranu, hájení, klid a výživu. Podmínkou tohoto způsobu je rozsáhlejší honitba, její příznivé složení, zejména však dobré povětrnostní podmínky; je tedy jeho úspěch kolísavý a nejistý.
Polodivoký chov: Při tomto chovu bažanty sice chováme volně v přírodě jako při chovu divokém, ale v době hnízdění jim odebíráme vejce z hnízd z neúplných násad, čímž donutíme slepice k zvýšené nosnosti nebo i ke druhé snášce, takže dosáhneme skoro dvojnásobné produkce vajec.
Krotký chov ve voliérách: Je založen na maximální produkci vajec a hodí se pro soustředěný chov při význačných bažantnicích, kde jde o hromadnou výchovu, nebo pro speciální bažantí nebo obchodní farmy. Zřizuje se obvykle na malém prostoru poblíž vedoucího bažantníka.

V podstatě jde o chov s krotkými, doma vychovanými bažantími slípkami (jinak by tolik vajíček nesnesly), které jsou trvale nebo dočasně uzavřeny ve zvláštních voliérách. Venku v přírodě snese bažantí slepice 12-18 vajíček, kdežto ve voliéře snese krotká bažantí slepice 35-55 vajíček. Tímto způsobem chovu se dosáhne zvýšení produkce vajec o 200-300%.

Voliéra bažantů

Voliéry pro krotký chov

Bažantí slepice určené pro krotký chov musí být úplně zdravé a plodné, tedy nejvýše jednoleté. Ve voliérách jsou účelně krmeny a ošetřovány a snesená vajíčka jsou denně odebírána. Voliéry pro krotký chov jsou obdélníkového tvaru, asi 6 m dlouhé, 2-3 m široké a 1,7 m vysoké; jsou opatřeny hustým drátěným pletivem o světlosti ok 2×2 cm. Severní strana voliéry je obedněna, aby chránila bažanty před studenými větry. Strop tvoří drátěná nebo volně zavěšená síť. V každé voliéře se počítá s jedním kmenem, s 1 kohoutem a 6 slípkami.

Tipy pro úspěšný chov krevetky gabonské

Příklad voliéry pro bažanty

Voliéry je nejlépe zřizovat v uzavřených zahradách nebo na ohrazených loukách. Prostředí má být suché, se svahem k jihu nebo k jihozápadu. Před vypuštěním bažantů do voliér se místo řádně připraví tak, že se půda zkope a oseje vhodnou travní směsí. Do prostoru každé voliéry se zasadí několik silných balíkových sazenic nejlépe smrkových, a do rohu se upevní několik smrkových větví nebo vršků jako úkryt bažantů, popřípadě pro klidnější snášení vajíček. Uprostřed voliéry ve výši asi 50 cm nad zemí se upevní tyč pro hřadování. Kde je více voliér vedle sebe, obední se příčky mezi dvorci do výše asi 60 cm, aby kohouti na sebe neviděli. Pro větší klid se doporučuje obložit stěny voliér do výše 1-2 m rákosovou rohoží.

Ve voliérách se musí zachovávat vzorná čistota, klid a dodržovat všechna hygienická opatření. Jsou-li voliéry stabilní-nepřenosné, je nutno každý rok vrchní vrstvu půdy odstranit, spodní vrstvu překopat, navézt novou půdu a osít trávou. Půda se vyměňuje proto, aby se mezi bažanty předešlo nakažlivé chorobě a aby se zničily zárodky různých nemocí.

Péče o bažanty ve voliérách

Koncem února se bažantí zvěř ze zimních komor přemístí, a to tak, aby v každé voliéře byl jeden zdravý a chovný kmen. Několik slepic si necháme zvlášť, abychom mohli nahradit neplodné nebo náhodně uhynulé slepice. Ponecháme si v zásobě také 2-3 kohouty pro střídání a osvěžování plemene. Aby se zvýšilo oplození vajíček a tím i produkce, střídají nebo vyměňují se v jednotlivých voliérách kohouti každý pátý až šestý den. Přihlíží se k biologické vlastnosti, že se kohout stává po 10 až 14 dnech páření k slepicím vlažným.

Bažanti denně dostávají na 100 kusů 5 kg zrnin, zadní pšenice nebo kukuřice a 5 kg dužnin, krmnou kapustu, mrkev nebo řepu. Krmí se dvakrát denně, přičemž hlavní krmení je v 9 hodin a druhý zásyp ve 14 hodin. Poněvadž 1/3 až 1/2 stravitelných bílkovin má být živočišného původu, je po 15. únoru nutno přidávat do krmiva rozsekané a uvařené bílé maso, nejlépe z divokých králíků.

Vše o chovu hermelínů červenookých

Krmení a obsluhu ve voliérách obstarávají ošetřovatelé, kteří vždy stejným voláním nebo hvízdáním ohlašují krmení, na což si bažanti snadno zvyknou. Každá voliéra má mít popeliště s pískem a značná část má zůstat holá. Vpředu má každá voliéra úzká dvířka s evidenční tabulkou pro záznam snášky a střídání kohouta.

Přenosné voliéry se každých 7 dní přemisťují na louce nebo trávníku tak, aby bažanti měli pod sebou stále čistou půdu. Je-li více voliér, doporučuje se obsadit je vždy ob jednu voliéru a po čase přemístit bažanty do voliér předtím prázdných. Tím se dodržují požadavky hygieny.

Snáška a sběr vajec

Ve voliérách probíhá tok a ostruhování. Tok začíná podle klimatických poměrů asi koncem února nebo začátkem března, a to u kohoutů o něco dříve než u slepic. Ve voliéře snášejí slípky vajíčka volně na zem nebo do připravených důlků, v nichž bývají podkladky. Snesená vajíčka se sbírají dvakrát denně, označí se číslem voliéry a datem snášky a ukládají se do proložek v tmavé a chladné místnosti, dokud se nevloží do líhně. Nejpozději do 24 hodin po snesení se vajíčka mají dát do líhně nebo pod kvočnu.

Aby bažantí slepice měly dostatek vápna, přimíchává se jim do potravy nebo do vody pícní vápno nebo ze sádry uhnětou hroudy, které slepice rády oklovávají. Nikdy nesmějí chybět stále čištěné nádobky s čerstvou vodou. Často se ve voliéře vyskytnou slepice, které snesená vajíčka rozklovávají a vypíjejí. Takové slepice nutno včas zjistit a z voliér vyřadit.

Každodenním sběrem vajíček a jejich včasným vložením do líhní získáváme proti snášení ve volné přírodě náskok 4-5 týdnů, což je při umělém chovu bažantů velkou předností. Hlavní podmínkou úspěšného chovu ve voliérách je klid, dobrý zdravotní stav a vysoká plodnost.

Tipy pro ohřívání zbytků

Líhnutí bažantů

Existují tři hlavní způsoby líhnutí bažantů:

Pod vlastní matkou nebo náhradní kvočnou, což má výhodu v malé pracnosti pro chovatele, kuřata jsou životaschopnější a získávají návyky předávané rodiči, dále odpadá riziko výpadku elektřiny, popřípadě selhání techniky.
Ve stolní líhni, bez ventilátoru, kde je nutné udržovat teplotu 39-39,2 °C, měřeno na horní třetině vejce. Minimálně 2× denně ráno a večer vejce o 180 stupňů otáčet. Na dně líhně je umístěna miska s vodou, která se stará o odpovídající vlhkost, což by mělo být asi 45 % relativní vlhkosti. Před líhnutím by se měla pohybovat asi na úrovni 65 % relativní vlhkosti. Vždy první tři a poslední tři dny před líhnutím se vejce neotáčí. Při otáčení se vejce zároveň ochlazují. Pokud je vlhkost před líhnutím malá, můžeme ji zvýšit mlžením (pozor, mlžit jemně, voda po vejcích nesmí stékat). Neméně důležité je i větrání líhní. Stolní líhně mají vzduchové otvory ve dnu a stropě, čímž je dosaženo dostatečného přívodu čerstvého vzduchu. Tím je docíleno odvětrávání kysličníku uhličitého.
V automatické líhni, kde je pomocí ventilátoru udržována stejná teplota 37,6 °C v celém prostoru líhně (ten bývá rozdělen na předlíheň a dolíheň, kde se vejce neotáčejí, a vlastní líheň, kde se dle konstrukce líhně automaticky otáčejí buď stále a pomalu, nebo dle nastavení toho kterého typu líhně několikrát za den). Výhodou automatické líhně je minimum času stráveného obsluhou a větší kapacita. Lze totiž nad sebe umístit více lísek s vejci, jelikož ventilátor udržuje v celém prostoru líhně stejnou teplotu.

Příklad automatické líhně na vejce

Vejce se mají skladovat špičkou dolů při teplotě 10 až 15 °C v temné místnosti, a to po dobu maximálně 14 dnů, po překročení této doby se rapidně snižuje jejich líhnivost. Vždy po každé várce líhnutých vajec je třeba líheň vyčistit a vydezinfikovat z důvodu eliminace choroboplodných zárodků, které mohou při líhnutí kontaminovat líheň a posléze i vylíhnutá kuřata. Asi od 7. dne inkubace by se měla vejce dvakrát denně chladit, to znamená asi na 10 minut vyjmout z líhně, u stolních líhní k tomu dochází při otáčení vajec, v případě automatických líhní otevřít dveře a pustit ventilátor. Po 5 až 7 dnech se nasazená vejce prosvítí a neoplozená vejce se vyřadí. V oplozeném vejci je viditelný zárodek s pavoučkem krevních cév.

Odchov kuřat

V případě, že líhneme pomocí umělé líhně, tak asi 12 až 24 hodin po vylíhnutí kuřat a jejich oschnutí je přemístíme do odchovny, kde udržujeme teplotu 35 °C. Tuto teplotu po dobu odchovu plynule snižujeme, každý týden o 2 °C, po 8 týdnech se tak kuřata mohou již ponechat bez temperování. V tomto věku provádíme i kroužkování. Co se týká tepelného zdroje, nejvhodnější je používání buď keramických žárovek, nebo červené infralampy. Omezují riziko kanibalismu a mají dlouhou životnost.

Co se krmení kuřat týká, první den po vylíhnutí nekrmíme, jelikož kuře tráví zbytek žloutkového váčku ve svém těle, podáváme pouze vodu k pití. Kuřata všech druhů bažantů jsou zpočátku orientovaná výhradně na příjem živočišné potravy. Nejlepší volbou je použít kvalitní startér. Tato směs obsahuje vše, co malá kuřata pro svůj zdárný vývoj potřebují. V této době můžeme přidávat ještě malé množství svlečených larev potemníka moučného (Tenebrio molitor), jinak též nazývaného moučný červ. Po dvou týdnech můžeme začít přikrmovat tak, jak si specifikum každého jednotlivého druhu vyžaduje. Po měsíci plynule přecházíme na směs BŽ2, kterou podáváme do 6 měsíců věku, kdy přecházíme na BŽ3.

Prevence a hygiena

Problémům je vždy lepší a levnější předcházet než je posléze obtížně řešit. Proto by kvalitní krmení a denní kontrola měly být samozřejmostí. V případě nějaké choroby máte totiž problém. Nové ptáky je třeba karanténovat. Dle potřeby jednou až dvakrát ročně odčervovat. Voliéry, všechny potřeby jako napáječky, líhně, odchovny atd. je třeba dezinfikovat. Při pořizování nových ptáků bychom měli být opatrní.

Právní aspekty chovu

Zákon o myslivosti zná intenzivní chov zvěře pro zazvěřování honiteb, který lze realizovat pouze pro tento účel v rámci výkonu práva myslivosti a nikoliv na výkrm. Při chovu bažantů v kmenových volierách (voliera pro jeden kmen) o výměře 3x10 m je možno v jedné volieře chovat 1 kohouta a 7-10 slepic. Pro zachování biologických potřeb bažantí zvěře je vhodné zajistit pro jeden chovný kus cca 3-4 m2. Ve zvláštní volieře je pak vhodné mít podle potřeby záložní kohouty, kteří mohou nahradit kohouta v kmenu (úraz, nízká oplozenost vajec, výměna ve druhé polovině snůšky).

Krmiva pro bažanty

Každý chovatel by měl vždy vycházet z požadavků toho kterého druhu a tomu přizpůsobit složení krmiva. Kvalitní variantou je jako základ použít kvalitní granulované krmivo pro bažanty (BŽ1 pro kuřata do 4 týdnů stáří, BŽ2 pro kuřata od 4 do 18 týdnů stáří, BŽ3 směs pro bažanty v klidovém období červenec až leden a BŽN reprodukční směs pro bažanty ve snášce únor až červen), které obsahuje vyvážené množství živin, minerálů a vitamínů. Například pro rody tragopan, ithaginis, pucrasia, lophophorus a crossoptilon je v potravě nezbytný značný podíl objemného krmiva, ovoce a zeleniny (smetanka, šťovík, jitrocel, salát, čínské zelí, mrkev, rajčata, jablka, třešně, arónie, víno, jeřabiny). Naopak rody afropavo, polyplectron, argus, rheinardia, lophura nemohou dobře prospívat, pokud v krmivu není dostatek živočišné složky (strouhaná vařená vejce, tvaroh, smýkaný hmyz, mouční červi, zofobasi).

Před dobou toku po zimě ke zlepšení kondice podávám naklíčený ječmen a do vody přidávám komplexní vitamínový přípravek Kombisol Multi, který obsahuje vitamíny, krom vitamínu C. Do pitné vody je vhodné přidávat přípravky zajišťující kyselé pH v trávicím traktu, a tak omezující možnost onemocnění (Acidomid D, Forticoat NL). Lze samozřejmě krmit místo granulovaných směsí i směsí zrnin, kterou budeme doplňovat složkami, jakými jsme doplňovali granule, je nutné vhodně doplnit minerály a vitamíny, aby byla kryta veškerá potřeba našich chovanců. Můžeme použít tyto druhy zrnin: pšenice, hrách, vikev, peluška, proso, řepka, mungo, semenec, kardi. Při zařazování slunečnice a kukuřice bychom měli být opatrní. Doporučuji krmit v omezené míře pouze poslední dva měsíce v roce, tato krmiva totiž přispívají k ztučnění a bažanti ve voliéře nemají tolik pohybu jako ve volné přírodě, takže jsou ke ztučnění náchylní, následně mohou mít problémy s reprodukcí a snižuje to také délku života.

Závěr

Chov bažantů pro maso může být úspěšný, pokud dodržíte správné postupy, zajistíte vhodné podmínky a věnujete chovu dostatečnou péči. S tímto průvodcem získáte pevný základ pro úspěšný chov a produkci kvalitního bažantího masa.

tags: #chov #bažantů #pro #maso