Na rozdíl od neurologických onemocnění nabývá dietologie velkého významu v psychiatrii. Psychiatrická onemocnění mají vztah k metabolickým onemocněním. Příjem jídla nepochybně obecně uklidňuje. Jde o fylogeneticky starý mechanismus, který měl pravděpodobně umožnit klidné trávení jídla. Zvýšená chuť k jídlu může mít také některé rysy blízké drogovým závislostem. Změny v centrech hladu a regulace chuti k jídlu se týkají podobných mediátorů jako toxikomanie, patogeneze deprese či schizofrenie, tedy např. serotoninu, noradrenalinu a dopaminu.
Depresivní syndrom i schizofrenie jsou častější v populaci diabetiků. Obezita sice vede k určité sociální izolaci, ale psychické problémy nastávají obvykle až při redukci hmotnosti. Též bylo prokázáno, že obézní ženy vedou uspokojivý sexuální život a problémy nastávají až při poklesu hmotnosti. U nemocných, kteří hmotnost úspěšně redukovali, pak kontrastuje somatický efekt úbytku hmotnosti s tím, jak často a rychle léčba selhává a vzestup hmotnosti se vrací. Z hlediska internisty je to nepochopitelné zvláště u diabetiků. Redukovat hmotnost u diabetika je daleko obtížnější než u nediabetika.
To prokazuje mnoho studií, jako je například studie Wingova sledující hubnutí manželských párů diabetiků a nediabetiků nebo naše sledování diabetiků a nediabetiků po bandáži žaludku. Běžně se setkáváme s diabetiky s extrémní hmotností, kteří se připravují na endoprotézu kyčelního kloubu. Po úspěšném zhubnutí několika desítek kilogramů se operace realizuje. Imobilní nemocní zvýší postupně fyzickou aktivitu. Přes veškerou snahu se po několika letech vrací k extrémní hmotnosti. Psychické vlivy tak převáží nad somatickým efektem redukce hmotnosti a spolupráce nemocných v léčbě selhává.
Lidé závislí na návykových látkách nebývají obézní. To může být jistě dáno sociálními problémy, ale i tím, že k uklidnění používají jiné látky, než je jídlo. O nikotinové závislosti je známo, že zvyšuje energetický výdej. Když pacient přestane kouřit, obvykle několik kilogramů přibere. Z hlediska kvantifikace rizik bylo vypočteno, že přírůstek o několik kilogramů nevadí a celkové riziko se snižuje. Bohužel řada obézních pacientů přibere mnohem více.
To může mít minimálně dva důvody - pacient s toxikomanickým laděním nahradí cigarety jídlem, je však také známo, že nikotin má přímý efekt na inzulinovou rezistenci, mimo jiné ji zhoršují například i nikotinové žvýkačky. Vztahy nikotinové závislosti a deprese jsou podobné jako u závislosti na alkoholu. Vztahy k alkoholu, nikotinu a jídlu mohou být tedy podobné. Je přítomno podobné antidepresivní a anxiolytické působení. Zvažují se exogenní faktory, jako je deprivace v dětství, společné mohou být i genetické vlivy.
Recenze restaurace v Andalusii
Podle epidemiologických výpočtů činí vliv genetiky na tabakismus a depresi kolem 50 %, podobně je tomu u obezity. Vztahy a efekty jsou tedy velmi podobné přejídání a obezitě. Určité vztahy k psychickému naladění má kvalita jídla. Cukr a sladká jídla, tzv. snack, uklidňují zejména ženy a děti. Bílkovinný příjem má naopak určité vztahy k neklidu a zuřivosti. Psychoterapie je nedílnou součástí léčby obezity.
Přípravy na zahájení diety jsou podobné přípravám na zahájení abstinence u návykových poruch. Rovněž při redukci hmotnosti jsou přítomny reakce blízké odvykacím příznakům. Podrobnější údaje o psychoterapii obezity viz léčba obezity. Percepce chuti u obézních byla opakovaně zkoumána a zdá se, že je mírně alterována. Řada obézních má ráda masovou chuť, která odpovídá tzv. páté chuti, zvané umami. Některá antiobezitika nebyl nikdy prokázán hmotnostní úbytek či jakékoli jiné metabolické efekty. Po požití gymnemových látek nebyl zaznamenán hmotnostní úbytek. Většina experimentů byla provedena na zvířatech a někteří pochybují o těchto účincích u člověka. Výzkum v této oblasti je nadějný, ale prodávané preparáty zcela jistě nemají charakter léčiva a dosud nebyly ani provedeny klinické studie. Vnímání chuti při přejídání hraje určitou roli. Chuť je oslabena u depresivně laděných pacientů, u obézních a některých diabetiků.
Zvyšování hmotnosti po léčbě psychofarmaky je velkým problémem. Rozdíly mezi jednotlivými léky jsou často nadměrně zdůrazňovány a odpověď je individuální. Nárůst váhy a vznik diabetu se týká zejména osob s metabolickým syndromem a s genetickou zátěží diabetem 2. typu. Pro psychicky nemocného je důležitá dobrá duševní pohoda a pravidelné užívání léků. Po některých lécích dochází k zvýšení hmotnosti. Tomuto vzestupu je však možné zabránit zdravým životním stylem. Pokud nemůžete cvičit, jděte denně alespoň na hodinovou procházku.
Jezte jen 3-5krát denně, poslední jídlo do 19. V jídle omezte tuk - nejezte smažená jídla, uzeniny, vepřové maso, šlehačku, majonézu, čokoládu. Počítejte si podle pravidla: k větším jídlům přidávat vždy po jedné položce z 2-4 skupin, k menším jídlům vždy po jedné položce z 1-2 skupin. Sladkosti, máslo, tuk či olej v co nejmenším množství, nejíst denně. Studie ukazují, že edukace pacientů snižuje riziko obezity a cukrovky po psychofarmakách a zvyšuje informovanost o diabetu.
Uvedená tabulka rizik ukazuje, že riziko diabetu je po starších i novějších neurolepticích srovnatelné. Tyto výsledky jsou podle některých názorů kontroverzní. Deprese je nezávislým rizikovým faktorem aterogeneze, kardiovaskulárních příhod a infarktu myokardu. Zároveň platí, že depresivní syndrom se vyskytuje po infarktu myokardu a je prediktorem životní prognózy. Dietní léčba je u depresivních pacientů velmi důležitá: při váhovém úbytku je nutné hojení a stabilizace váhy, u obézních pacientů redukce s opatrností.
Vnímat signály těla a sledovat, jak potraviny ovlivňují náladu, je důležité. Pravidlo 80:20 pomáhá udržet rovnováhu mezi flexibilitou a zdravým základním rámcem. Zdravá strava podporuje nejen tělo, ale i mysl, a tím může zlepšit spolupráci pacientů v léčbě psychóz.
Vyhýbat se je třeba cukru a vysoce zpracovaným potravinám, které mohou zhoršovat náladu a spánek. Nadměrná konzumace kofeinu a alkoholu může zhoršit psychické rozpoložení a spánkové rytmy. Krátkodobé diety a rychlé hubnutí mohou vést k deficitům a zhoršení psychické pohody. Důležitá je stabilita, pravidelnost a vyvážená strava.
| Položka | Průřez živinami | Doporučení |
|---|---|---|
| Ryby (losos, makrela, sardinky) | Omega-3, vitamíny B, D | 2-3× týdně |
| Listová zelenina | Kyselina listová, hořčík | denně 4-6 šálků |
| Fermentované potraviny | Probiotika | každodenně |
| Ořechy a semena | Zdravé tuky, minerály | denně malá hrstka |
| Luštěniny | Bílkoviny, železo, vláknina | 1-2× týdně |
| Celozrnné výrobky | Komplexní sacharidy, B-vitamíny | nahrazovat bílou mouku |
| Hořká čokoláda (70 % a více) | Flavonoidy, hořčík | 1-2 kousky denně |
| Potraviny bohaté na tryptofan | Tryptofan pro syntézu serotoninu | Spojit s příjem sacharidů |
Podle výše uvedených poznatků je důležité sledovat nejen samotné potraviny, ale i celkový životní styl: dostatečný pohyb, pravidelný spánek, hydratace a celková duševní pohoda jsou klíčové pro účinnost výživy u pacientů s psychózou a dalšími duševními poruchami.