Povídka Kulička od Guye de Maupassanta patří mezi povinnou maturitní četbu a zároveň mezi díla, která čtenáře snadno rozdělí: jedni oceňují autorovu schopnost vystihnout lidskou povahu na pár stránkách, druzí postrádají větší dramatické napětí či hlubší rozvinutí postav. Text níže sestává převážně z výpovědí čtenářů a recenzí, které přibližují děj, styl i hlavní témata povídky a nabízí i praktické tipy pro čtení.
Povídka sleduje skupinu cestujících, kteří prchají z válkou zmítaného města. Mezi nimi je i titulní hrdinka Kulička, prostá žena živící se jako prostitutka. Její přítomnost v kočáře vyvolává zpočátku pohoršení mezi ostatními cestujícími, většinou představiteli vyšší vrstvy společnosti, kteří si zakládají na své morální nadřazenosti.
Příběh dívky, který jistě každý zná, o putování, kdy se sama rozdělí s ostatními cestujícími o své jídlo, o zadržení, zápletce, které vyústí v jednom hostinci, spiklenecké domluvě o (sebe)obětování se závěrem realistickým, smutným, pro samotnou hrdinku zklamáním, přesto i když zvráceným způsobem pomohla ostatním, přesto je za bezvýznamného lůzra.
Styl povídky je typicky maupassantovský - jednoduchý, ale úderný. De Maupassant drží svého vypravěče striktně v rovině popisu, nezklouzne k žádným hodnoticím adjektivům. Autor dokáže na malém prostoru vytvořit živé postavy, které jsou věrohodné ve svých slabostech i rozporuplnosti.
Text byl nakonec psán mnohem obtížněji, než jsem očekávala. Styl psaní se zdá býti jednoduchý, pochopitelný i čtivý. Povídka se četla dobře, je napsaná spisovnou češtinou a obsahuje jen pár dobových výrazů. Některé výrazy jsou vysvětleny na konci knihy v poznámkách.
Při povrchním čtení začneme rychle a snadno všechny odsuzovat za jejich farizejství, bezzásadovost, maloměšťáctví. Nevědomky tak zklouzáváme přesně do téhož postoje, jaký oni sami zaujímají vůči prostitutce. Pokud se ale pokoušíme do situace vžít a být při tom poctiví, zjistíme, jak lákavé jednání postav je. Nepochybuji, že dlouhá řada těch, kdo se pohoršují nad Loiseauovými, by ve stejné situaci jednala dočista stejně.
Zatímco ona změnu postoje bere jako porážku a potupu, ostatní se chovají bezcharakterně, bujaře slaví a srší sprostými vtipy, aby se ve výsledku mohli pyšnit, že si neušpinili ruce. Autor umí dobře popsat lidskou povahu, povídka se dobře četla, byla krátká a jednoduchá.
Kniha obsahuje více povídek, což čtenáře často mile překvapí. Povídky se liší námětem, ale společným rysem je dobře vykreslená postava a zřetelné poselství. Rozhlasová četba Janem Vondráčkem (2008) bývá doporučována těm, kdo preferují audiopodání.
| Aspekt | Hodnocení / poznámka |
|---|---|
| Délka | Velmi krátká povídka, čitelná během jedné hodiny |
| Styl | Jednoduchý, úderný, realistický |
| Hlavní téma | Pokrytectví, předsudky, nevděk |
| Vhodné pro | Maturanty, milovníky realismu, čtenáře krátkých textů |
„Kulička je nádherný příběh, kde jsou krásně vystihnuty lidské povahy. Je to kniha, kterou si můžete přečíst v každé době a stejně bude na společnost krásně sedět.“
„Příběh sleduje osudy mladé ženy, ktorá sa zúčastňuje na súťaži v strelbe na terč a jej život sa úplne zmení v dôsledku jednej nešťastnej náhody. Maupassant v tejto poviedke výstižne zobrazuje, ako náhoda a krátkodobé rozhodnutia môžu mať fatálne dôsledky.“
„Když jsem četl Kuličku k maturitě, nezaujala a nebavila mě. Nyní jsem si ji po letech pustil jako audioknihu … názor jsem byl nucen pozměnit. I přes krátký rozsah a zdánlivou prostotu v sobě totiž nepříliš pečlivě skrývá hlubokou myšlenku.“
Kniha může některým čtenářům připadat suchá nebo příliš stručná, jiní zase ocení její úspornost a přesnost úderu. Ať už patříte k kterékoliv skupině, Kulička zůstává důležitým literárním textem, který ve velmi kompaktním tvaru otevírá významná etická a společenská témata.