Kuře Melancholik od Josefa Karla Šlejhara je naturalistická novela z konce 19. století, která vypráví tragický příběh malého chlapce a jeho jediného přítele - nemocného kuřete. Dílo je pozoruhodnou ukázkou tvorby vůdčího představitele českého naturalismu. Šlejhar v ní shrnul myšlenku, že člověk postrádající běžné lidské vztahy a lidskou účast, postrádá to nejdůležitější, co činí člověka člověkem.
Josef Karel Šlejhar (* 14. října 1864, Stará Paka - † 4. září 1914, Praha) byl český prozaik a dramatik, známý svými naturalistickými a psychologickými díly. Jeho tvorba je charakteristická pesimismem a hlubokým zájmem o lidskou psychiku. Často zobrazoval krutost a bezcitnost, s níž se setkávají ti nejzranitelnější, jako jsou děti a zvířata. Na jeho dílo měli vliv F. M. Dostojevskij a L. N. Tolstoj. Mezi jeho další významná díla patří Dojmy z přírody, Smutná osada a Lidé a stíny.
Příběh se odehrává na vesnickém statku v Čechách v 19. století.
Děcko vše mlčky trpí a jedinou útěchou jsou pro něho vzpomínky na milovanou maminku a také ono malé kuře, ve kterém nachází svého jediného přítele. Kuře postihl podobný osud, díky své slabosti byl svou kuřecí rodinou opomíjen a poté nenáviděn a vyklován. Chlapec velmi zeslábne, a nakonec nemůže vstát, není to však běžná nemoc, ale jeho tělo i mysl mu přestává složit. Je však všemi opomíjen, jeho stav se horší, a když je zavolán doktor, jen konstatuje, že děcko brzy zemře. Chlapec je odsunut do kůlny, kde nikomu nebude překážet. V tu samou dobu je ošklivé kuře nuceno schovat se před služebnictvem a utíká do kůlny, kde se opět shledává s děckem, které zanedlouho v jeho společnosti zemře.
Jazyk povídky je zastaralý a místy komplikovaný, hovorová čeština. Autor používá přímou a nepřímou řeč, zvláštní stavbu vět a slovosled. V díle se objevují archaismy (přechodníky) a nářečí.
Naturalismus této povídky tkví především v tom, že Šlejhar staví děcko, lidského tvora, a odstrkované kuře na stejnou rovinu. Oba tvorové se nacházejí v situaci, kdy si musí k přežití pomoci jakýmikoliv prostředky. Už nezáleží na tom, že jedna z trpících bytostí je člověk, tvor obdařený rozumem a citem, a druhá pouze zaostalé kuře, které příroda nevybavila vhodnými geny. Obě bytosti se ve svém utrpení dostávají až k nejzákladnější potřebě, potřebě přežít. Autor tak poukazuje na to, že v konečném důsledku jsme všichni pouze výtvory matky přírody.
Šlejharův styl má blízko k expresionismu, který se uváří na začátku 20. století. Jako všichni naturalisté i Šlejhar vychází z pojetí člověka jako tvora, pro něhož zlo, sobectví a násilí jsou přirozené sklony, vítězící nad city, obětavostí a pocitem soucitem. Autor ukazuje, jak bezcitnost a zloba dospělých ničí nevinný život.
Oddanost Johna Travolty scientologii
tags: #kure #melancholik #obsah