Copyright © pohodanovapec.cz 
Labutě velké (Cygnus olor) jsou v Česku dodnes ikonickými vodními ptáky, které se s obdivem objevují na jezerech i říčních tocích. Původně bývaly označovány jako parkové ptactvo aristokracie, později se jejich rozšíření v druhé polovině 20. století výrazně urychlilo. Jsou částečně tažné, na zimování často využívají nezamrzající řeky a známé jsou i zimující populace ze severní Evropy. Průměrný věk v přírodě bývá kolem sedmi let, ale za optimálních podmínek se dožívají i vyššího věku. Labutě velké hnízdí jednou ročně v dubnu až červnu a neformují velké hnízdní kolonie - staví mohutná hnízda z rákosu a proutí na březích vod, často v hustých rákosinách.
U nás bývá labutě velké výrazněji doprovázené (až pravidelné) zimování labutí ze severní Evropy. V Bolavě a dalších lokalitách najdeme i hnízdění labutí zpěvných a malých, ale hlavně dominuje labuť velká. V některých oblastech se setkáváme i s labutími vzímnými hosty - labutěmi malými a labutěmi zpěvnými. Vější populací je u nás výjimečná labuť černá (Cygnus atratus) z Austrálie, která je díky původu raritou a často jde o výjimku z chovu či únik z chovu.
Labuť velká je dlouhý pták s rozměry kolem 150 cm, rozpětím křídel až 230-240 cm a hmotností až 13 kg. Charakteristické jsou oranžově červené zobáky s černým předním okrajem a černým hrbolem na kořeni zobáku, který je u samce výrazněji vyvinut než u samice. Živí se převážně vodními rostlinami a rostlinami na březích, včetně druhů jako vodní mor kanadský, stolístek, růžkatec, rdest, okřehek, závitka a rákos. Občas doplňuje jídelníček starým pečivem či dalšími zbytky potravy.
Hnízdo labutě velké vzniká z náhromady rostlin, které samice postupně ukládá. Kladení vajec probíhá obvykle na přelomu března a dubna, samice snáší 5-7 vajec dlouhých zhruba 112 × 75 mm. Zůstávají na vejcích 35-38 dnů, zatímco samec chrání teritorium a hnízdo. Mláďata jsou po vylíhnutí vedená oběma rodiči a v prvních týdnech mají šedé prašné opeření; poté se postupně zbarvují do bíla nebo do bílošedého odstínu. Mláďata se učí plavat a potápět spolu s rodiči, a to až do samostatného života.
Během období rozmnožování je samec silně teritoriální a neústupný. Ochrana hnízda a mláďat se projevuje různými způsoby - od mávání křídly a nafouklím krkem až po zastrašování a potápění. Při fotografování a kontaktu s lidmi bývá samec agresivní a mimo hnízdní období bývá ještě aktivnější v blízkosti hnízda.
vše o čapích vejcích a hnízdění v Bohuslavicích
Vedle labutě velké se na nezamrzlých tocích u nás objevují i labuť zpěvná (Cygnus cygnus) a vzácně labuť malá (Cygnus columbianus). Labuť zpěvná se vyskytuje nepravidelně a jednotliví ptáci mohou být pozorováni i v létě. Labuť malá hnízdí v severní Eurasii a zimuje na pobřežích západní Evropy - u nás jsou jednotlivé kusy spíše vzácností. Naprostou raritou jsou pak labutě černé (Cygnus atratus), které pocházejí z Austrálie a bývají chovány nebo unikají z chovu.
V zimě se labutím často říká „krmítkové“ a lidé je krmí pečivem. Společenské a vědecké organizace upozorňují, že krmení pečivem je pro ptáky škodlivé a může způsobovat zažívací potíže. Pokud chcete labutím pomoci, můžete použít granule s minerály určené pro vodní ptáky nebo kousky mrkve, salátu či zeleniny bez slupky. Důležité je nepodávat potraviny obsahující sůl a koření, a dbejte na to, aby pečivo bylo suché a starší než dva dny. Krmení by mělo být v mírném množství a spíše voleno mimo období hnízdění, aby ptáci měli dostatek potravy i bez lidské intervence.
Největší hrozbou pro labutě bývá ztráta plachosti v důsledku častých kontaktů s lidmi a krmení, které mění jejich přirozené návyky. Odborníci často upozorňují na rizika při hnízdění a vyšetřují případy agresivního chování některých jedinců směrem k lidem. Z kriminálních příkopů v posledních letech vyplývá, že labutě mohou být i terčem pytláctví, a proto je důležité respektovat jejich prostor a vyhýbat se kontaktu s mláďaty v době hnízdění.
| Jméno druhu | Rozměry (délka/rozpětí) | Zbarvení zobáku | Typické prostředí | Stavba hnízda |
|---|---|---|---|---|
| Labuť velká | ~150 cm, rozpět. až 230-240 cm | oranžově červený s černým okrajem | stojaté vody, břehy, rákosí | hnízdo z rostlin, na březích či na vodě |
| Labuť zpěvná | podobné rozměry | černý zobák s žlutým kořenem | podobné jako labuť velká | podobné jako labuť velká |
| Labuť malá | menší než labuť velká | černý zobák s žlutým kořenem | severní Eurasie | menší hnízda |
Viditelná je také skutečnost, že labutě jsou dlouhověcí ptáci; dožívají se až třiceti let. V průběhu života tvoří monogamní páry a jejich tok se každoročně opakuje během zimních měsíců, kdy se páry spojují a společně klokají na hladině. Zbarvení mladých labutí je šedé až šedohnědé a postupně se mění na bílé během dospívání.
Copyright © pohodanovapec.cz
