Houska je zámek, který si uchovává pevnostní charakter i přes renesanční přestavbu. Gotický jádrový hrad založil Přemysl Otakar II. a do dnešních časů se dochovaly nástěnné malby ze 14. století, kaple a významné architektonické detaily. Jeho historie je poznamenána proměnami majitelů, renesančními úpravami a bohatou kronikou pověstí, které ho navzdory rekonstrukcím stále provázejí.
Nástěnné malby zřejmě pocházejí z počátku 14. století a nacházejí se v architektonicky nejcennější části hradu - kapli. Gotické jádro zachycuje nejen výzdobu, ale i strukturu paláců a nádvoří. Gotické prvky doplňují renesanční úpravy, které proběhly v 16. století, a během 19. století došlo k dalším modernizačním zásahům. Hradní kaple východní část severního křídla má čtvercovou loď s pětibokým presbytářem a zdi zdobené nástěnnými malbami okolo roku 1330 a 15. století.
Housku založil pravděpodobně Přemysl Otakar II. a původně plnila roli mocenského centra kraje. Postupně ji vlastnili Berkové z Dubé, Smiřičtí ze Smiřic a další šlechtické rody. Během třicetileté války byla krátce obsazena Švédy, a poté následovala fáze ztrát a postupné obnovy. V 18. století přešel hrad na rod Kouniců, kteří jej v roce 1823 oprávně rekonstruovali a odstranili některé renesanční štíty, aby vznikl vzhled připomínající spíše zámek než pevnost. Do roku 1897 zůstal v držení rodu Kounic, poté jej získala rodina Hohenlohe a v roce 1924 jeho koupil Josef Šimonek.
Renesanční přestavba se připisuje zejména Dobešovi z Harasova a jeho následníkům, zřejmě kolem roku 1584-1590. Zámek získal bohatou výzdobu a interiéry z 16. století, které dokumentují tehdejší obytný luxus a každodenní život šlechty té doby. Stavba si zachovala pevnostní ráz i po těchto úpravách, což dokazuje i fakt, že v době třicetileté války zůstala dobře opevněná a chráněná hrázemi. Nádvoří mělo čtyřhranný tvar a obytné prostory v patře dosahovaly výšky až šest metrů.
Nejstarší legenda pochází z 9. století o díře do skály, která byla obývána duchy a vyvolávala hrůzu. Jiné pověsti se váží k postavám Karla Hynka z Dubé, Máchovi a dokonce k možnému stroji času na Housce, který by měl souviset s odkazem Atlantidy. Z dnešního pohledu však Houska zasluhuje obdiv zejména pro své historické a architektonické hodnoty.
recepty na domácí burgery z Magazínu Víkend
Východní část severního křídla ukrývá kapli s čtvercovou lodí a pětibokým presbytářem. Kaple byla původně osazena gotickou klenbou, během renesanční přestavby však byla nahrazena klenbou kruhovou. Gotická klenba měla šest polí a žebra byla podpírána oblými příporami. Uprostřed nádvoří se nacházely pavlače a dvoupatrové paláce, které byly uspořádány do tvaru písmene U kolem čtverhranného nádvoří. Dvorní sál chybí, ale v přemyslovských habitech byla zachována centrální klenutá místnost zvaná přemyslovský byt.
Všechny paláce z 16. století měly klenby, které rozdělovaly prostory do dvou podlaží. V severním paláci byla východní místnost nahrazena kaplí, západní síň měla žebrovou klenbu. Druhé patro bylo užité pro obytné, provozní a obranné účely a bylo vybudováno s sdruženými okénky a středním sloupkem. Stáří výzdoby a fresky v kapli dokládají bohaté malířské dílo tehdejší doby.
V 20. století prošla Houska významnými změnami; za druhé světové války zde pracovala komandatura SS a v roce 1943 sem byly převezeny materiály z hamburských a berlínských archivů. Po válce byl zámek využíván jako archiv Státní knihovny v Klementinu a později sloužil pro kulturní a umělecké akce, například pro nahrávání The Plastic People of the Universe v 70. letech. Konference Sfinga (2003-2015) a benefiční koncerty Noc s hvězdami dotvářely kulturní odkaz místa.
Houska je pro návštěvníky otevřena od dubna do října formou prohlídek s průvodcem. Zámek nabízí poutavé spojení historické hodnoty, legend a architektury, které z něj dělají jeden z nejzachovalejších raně středověkých objektů v Čechách. Venkovní areál a zámecké interiéry nadále vzbuzují zájem badatelů i turistů.
Hrad Houska: průvodce historií a legendami
tags: #hrad #houska #historie #a #zajímavosti