Mahulena Bočanová a její role v seriálu Ohnivý kuře
Mahulena Bočanová se postarala o velké pozdvižení nejen na Nově. Během pár dnů si podmanila obrazovku. Televize Prima je pro Jakuba Prachaře a Jana Rosáka už zase zlatý důl. Vzhůru do boje! Tak by se dal popsat podzim podle českých televizních stanic.
Ohnivý kuře je po sváteční přestávce zpět! Veruna se připravuje na „fiktivní“ zásnuby s Burákem. V rámci pořadu Nebeské dorty ji má požádat o ruku, zaprvé aby tak produkce zvýšila sledovanost pořadu, za druhé mají mít tak zajištěnou i výhru. Leoš se i přesto, že se již do Janových Lázních vrátila jeho „milovaná žena“ Renáta, nemůže ubránit myšlenkám na Soňu. Mike se už pomalu smiřuje s tím, že jeho vztah s Klárou je nadobro u konce. Začíná to totiž vypadat, že i „dokonalý Dan“ může mít problém. Navnadili jsme vás?
Malvínka z Ohnivýho kuřete sice občas vypadá, jako by neuměla do pěti počítat, ale opak je pravdou. Původně si oba vykukové myslí, že i Malvína bude patřit k jejich obětem. Už už se vidí, jak se s jejími miliony válí kdesi v Karibiku. Jenže kdepak. Takhle křehotinka moc dobře ví, čeho chce dosáhnout. Zároveň oba muže dovede přesně tam, kde je chce mít, tedy v u sedící u stolu a čekající na příchod policistů. Jak to s nimi Malvína skoulí? Dívejte se v úterý od 20.15 na Primě na Ohnivý kuře. Skvěle se pobavíte!
Voyo svým předplatitelům od 25.3.2022 nabídne každý pátek dvě epizody nového komediálního seriálu ze sportovního prostředí, Národní házená.
Další herci a seriály
Vasil Fridrich se narodil 8. května 1976 v Uherském Hradišti. Vystudoval pražskou DAMU. Je zejména divadelním hercem, pravidelně se však objevuje i na televizních obrazovkách.
Postava zubaře Luďka Voláka, kterého v Ulici hraje Vasil Fridrich (44), má v současné době výraznou dějovou linku s Lindou Rybovou, která se týká jejího alkoholismu. Jak se vám hrály náročné scény s Lindou Rybovou? Linda je v těchto okamžicích mimořádně sugestivní, a tak je pro mě velkým profesním potěšením ji sledovat. Všechny dramatické scény se nám oběma, myslím, hrály dobře. Obecně platí, že pokud je co hrát, a tady skutečně bylo, je to pro herce radost. Byť jde o lidsky mnohdy jen obtížně pochopitelné způsoby jednání.
Bohužel Luděk není typ člověka, se kterým se chcete potkat, pokud se zrovna nacházíte v nějaké osobní krizi. Navzdory tomu, že jeho motivace nejsou ryze negativní, nedaří se mu úplně nacházet nejlepší řešení pro situaci, ve které je jeho bývalá choť. Dokážu pochopit, že touží neztratit přízeň svých dětí a že usiluje o alespoň nějakou formu dobrých vztahů s Blankou.
Taková postava je pro herce velmi vděčná. Pohybuje se neustále na hranici toho, že je to dobrodinec ochotný být kdykoli rodině k dispozici, a na druhé straně neskutečný zmetek, který si na svých nejbližších léčí své poraněné ego a má manipulativní sklony.
Vzpomínám si, že jsem řešil dva rozvody, Vaška Svobody a Zuzky Kajnarové, a pak nějaké výtržnosti a rodinné problémy Rosti Nováka.
Zahrál jste si v epizodě seriálu Specialisté (10. května) Děti ulice. Ve Specialistech jsem taky nebyl poprvé, v epizodě Štvanice už jsem si kdysi jednoho nešťastného padoucha zahrál. V Dětech ulice je to postava sociálního pracovníka, který se nešťastnou shodou okolností dopustí zločinu. Až na tento fatální přešlap ale jde o člověka mimořádně sympatického, který pracuje v nízkoprahovém centru pro mladé a pomáhá se začleňováním do společnosti těm, k nimž osud nebyl příliš laskavý. Skvělé na natáčení bylo setkání s kolegy-kamarády Alešem Procházkou, Jirkou Hánou a v neposlední řadě i Evičkou Leimbergerovou, která se ve scéně zatýkání blýskla dokonale zvládnutou prací s pouty.
Je to jedna z nejlepších her, které jsem v posledních letech měl v ruce. Děj sám o sobě není nijak strhující, jedná se o nemilosrdný náhled do života padesátiletého chlapíka, jemuž se nedaří žít podle jeho nejlepších představ. Po konci ne úplně šťastného manželství se snaží najít si nějaký přijatelný smysl života, ale nedělá to vždycky tak, aby neublížil objektu svého zájmu. Takhle to zní děsně chmurně, ale nebojte se, půjde také o poměrně velkou, i když místy dost syrovou legraci.
Libuše Švormová vystudovala UMPRUM, poté nastoupila na DAMU, kterou absolvovala v roce 1959. Její herecká kariéra začala v divadle v Pardubicích, od roku 1961 pak byla více než třicet let členkou hereckého souboru Městských divadel pražských, dnes hraje pohostinsky v zájezdových představeních. Měla o rok a půl starší sestru. Neměla děti.
Na premiéru filmu v České republice se dostavila i Libuše Švormová, která nadabovala Angeliku (Michele Mercier) v původních filmech. Libuše Švormová se na plátně objevila se svým synovcem Ivanem Jiříkem.
Roli rozverné Lucie ztvárnila herečka Žaneta Fuchsová, která v té době už měla s hraním zkušenost. V té době jí bylo pouhých pět let a porotu okamžitě okouzlila svou roztomilou drzostí. V té době měla o své budoucí profesi jasno a ani na chvíli si nepomyslela, že by to mohlo být jinak. Jenže zklamání přišlo poté, co ji nevzali na konzervatoř pro nedostatek talentu. Nakonec vystudovala ekonomku a věnovala se profesi účetní. K filmu se ale nakonec přece jen dostala, a to na pozici asistentky režie a pomocné režisérky. Letos oslavila jednapadesáté narozeniny, má dceru Michaelu a syna Radka. Své herecké počiny jim ale v televizi pouštěla nerada, nemohla se totiž na sebe dívat.
Známý dětský herec si ve filmu zahrál kluka, kterého Lucie potkala v čekárně zubní ordinace její maminky a hned ho zasvětila do svých lumpáren. Poprvé si jeho talentu všimla Věra Chytilová a hned ho obsadila do filmu Panelstory aneb Jak se rodí sídliště. Jeho rozjetou kariéru ale ukončily problémy s hlasivkami. Nedokončil ani studium na pražské pedagogické a právnické fakultě a záhy odjel do Nizozemska, kde se stal obchodním ředitelem firmy na distribuci filmů.
V Lucii, postrach ulice získal menší roli kluka s koloběžkou, znát ho ale můžete i z jiných filmů. Jako dítě si například zahrál ve snímku V zámku a podzámčí nebo Sluníčko na houpačce, kde ztvárnil chlapce z dětského domova. Marka hraní příliš nelákalo, ale líbilo se mu, že během natáčení nemusejí děti chodit do školy. Na hereckou dráhu se ale nakonec nevydal a místo toho se stal hudebníkem.
Jednoho z kluků si zahrál i známější bratr Marka Mikuláše. Když mu bylo deset let, vyhlídl si ho režisér Karel Kachyňa pro hlavní dětskou roli Prdelky v televizním filmu Zlatí úhoři. Pak ho obsadil i do svých dalších filmů - Láska mezi kapkami deště a Cukrová bouda. Ačkoliv měl hereckou kariéru slušně našlápnutou, stejně jako plno dalších dětských hvězd se vydal jinou cestou. Vystudoval jazykové gymnázium, pak Tělovýchovnou fakultu Univerzity Karlovy a do světa filmu se díky dobré znalosti jazyků vrátil jako tlumočník a asistent produkce. V současné době se věnuje podnikání a zabývá se zajišťováním sportovních akcí.
