Copyright © pohodanovapec.cz 
Vincent Willem van Gogh byl nizozemský malíř a kreslíř, který zůstal mimořádně vlivný pro své expresivní barvy, silné emoce a techniky, jimiž překročil hranice tehdejší impresionistické malby. V průběhu pouhých deseti let vytvořil kolem šest set až devět set děl a zanechal po sobě bohatý dopisní materiál, který osvětluje jeho záměry, pocity a vývoj umělecké řeči.
Vincent van Gogh se narodil 30. března 1853 v Zundertu v Nizozemsku a byl nejstarším z pěti dětí rodiny kalvínského pastora Theodora van Gogha a Anny Carbentus van Gogh. Jeho vztah se bratrem Theem byl mimořádně významný; Theo se stal jeho největší oporou a prostřednictvím dopisů zůstával bratrským spojením živým i po smrti.
První zkušenosti získal ve věhlasné galerii Goupil & Cie v Haagu, z níž ho postupně přemísťovali do Londýna a Paříže. V jednom období ho dokonce lákalo náboženské poslání; zůstal však malířem na cestě k vlastní cestě a vyběhl z úzkostného hledání smyslu skrze obraz.
Pod vlivem haagské školy se ve svých raných pracích soustředil na realismus a temné palety, které postupně nahrazovaly jasné barvy po prodloužení pobytu v Paříži, kde se setkal s impresionismem, ale zároveň začal rozvíjet svůj vlastní postimpresionistický jazyk a principy, mezi něž patřila volba kontrastních barev a energických tahů štětce.
Do Arles přijel van Gogh v roce 1888 a pobýval v Žlutém domě, kde vzniklo mnoho pařížského vlivu i jeho nejslavnějších zimních i letních obrazů. Zde se potkal s Paulem Gauguinem; jejich společná práce a rozhovory vyústily v konflikty, které vyvrcholily jeho činem uříznutí ucha a následnou odchodovou transformací jeho tvorby.
Analýza Leonardovy Poslední večeře
V Arles vznikaly Slunečnice, Ložnice v Arles a Terasa kavárny v noci - obrazy, v nichž van Gogh prosadil svou živou paletu, výrazné linie a živelnost kompozice. Po konfliktech se Gauguinem odešel Gauguin a Van Gogh procházel obdobím duševního napětí, které vyústilo v pobyt v Saint-Rémy-de-Provence a později v Auvers-sur-Oise pod dohledem doktora Paula Gacheta.
Mezi oblíbené motivy Van Gogha patřily zátiší s ovocem a zeleninou a portréty lidí spjatých s venkovským světem. Zelenina a ovoce se staly součástí jeho záměrně expresivní syntézy světla a barvy. Zátiší Zelenina a ovoce představuje v popisech moderního umění zajímavý souzvuk tvarů a barev, kde dominují hlávky salátu, hrušky a další plody - to vše v rytmickém, téměř hudebním uspořádání, které zdůrazňuje jeho vlastní přístup k světlu a barvě.
Na straně portrétů a lidského prvku Van Gogh vytvářel souvislosti mezi člověkem a přírodou; autodokumentace chudoby a skutečnosti se prolíná s ikonickým motivem, který propojuje obyčejnost a krásu, kterou malíř vyzvedává do výšin dnešní populární kultury. Ve svých dílech ukazuje, že realita je jen odrazovým můstkem a že umělec ji může zpracovat s energií a vnitřní vizí.
Mezi nejznámější diela patří Hvězdná noc a Slunečnice. Hvězdná noc vznikla v Saint-Rémy během léčebného pobytu a ztvárňuje vířící noční nebe plné hvězd, cypřiše a vesnice pod dynamickou oblohou. Obraz se stal symbolem nekonečna, naděje a touhy - vnitřní svět malíře se odráží ve vnější scenérii a díky tomu se stal jedním z nejreprodukovanějších obrazů moderního umění.
Slunečnice pak patří mezi ikonická díla z období v Arles. Van Gogh kreslil jejich různé verze, kde žlutá barva symbolizuje život, radost a přátelství. Žlutá barva byla v té době považována za radostný, osvěžující tón, a Van Gogh ji použil jako znázornění slunce a života.
Van Gogh trpěl vážnými duševními poruchami, jejichž přesná diagnóza zůstává předmětem diskusí historiků. Jeho obtíže se projevovaly v atakách deprese, epizodách a silnými záchvaty, které spolu s vyčerpáním a hladem přispívaly k jeho utrpení. Během léčby v Saint-Paul-de-Mausole a následně v Auvers-sur-Oise dokázal vyvinout množství děl, která naznačují, že nemoc nebyla překážkou, ale motivací a hnací silou jeho tvorby.
V závěrečných měsících života vytvořil Van Gogh přibližně 70 obrazů a zažil období uznání i projevů uznání jeho dílu ze strany kritiků a Theo, který jeho dílo systematicky vystavoval. Dne 27. července 1890 se zastřelil a zemřel dva dny poté; jeho poslední slova zní: La tristesse durera toujours - Smutek potrvá navždy.
Van Goghova sláva vzrůstala po smrti a jeho dílo ovlivnilo mnoho generací umělců. Muzeum Van Gogh v Amsterdamu a Kröller-Müller Museum představují jedny z největších sbírek jeho obrazů, a to včetně Slunečnic a dalších výjimečných děl. Důležitou roli v popularizaci jeho díla sehrála i výstava v Paříži v roce 1901.
V rámci přehledu nejznámějších děl Van Gogha lze uvést následující díla a jejich období:
| Dílo | Rok | Co je na díle výjimečné |
|---|---|---|
| Jedlíci brambor | 1885 | základní vývoj nizozemského období s temnými tóny a realismus |
| Slunečnice | 1888 | žlutá symbolika života a radosti, jasná barevná paleta |
| Ložnice v Arles | 1888 | intimní pohled do pokoje ve Žlutém domě |
| Hvězdná noc | 1889 | noční obloha s vířivými hvězdami, dynamika světla |
| Červená vinice | 1889 | první obraz, jenž byl prodán za života |
| Portrét doktora Gacheta | 1890 | jedinečný lept |
Van Goghův odkaz byl posílen nejen díky samotnému dílu, ale i díky jeho dopisům, které poskytují vhled do barvy, světla a duše malíře. Jeho dílo ovlivnilo expresionismus a fauvismus 20. století a inspirovalo celou řadu umělců, kteří hledali novou řeč vyjadřování citů a vnitřních stavů skrze barvy a tahy štětce.
Informace o Polabské zelenině a jejích aktivitách
Pro ty, kdo hledají důkladný zdroj o životě a díle, zůstávají hlavními zdroji výstavy a veřejné sbírky v Amsterodamu a Paříži, stejně jako doplňující texty kurátorů a historiků umění, kteří sledují Van Goghův vývoj od temných nizozemských začátků až po živé barvy Provence.
Copyright © pohodanovapec.cz
