Cukr se stává v posledních letech potravinou, která sklízí samou kritiku. Působení cukru v organismu jsou přisuzovány všechny možné onemocnění. Od obezity (což je částečně zasloužené) až k cukrovce, kde to až tak pravda není. Podle vědeckých studií nebyly prokázány příčiny příčinné vazby mezi konzumací cukru a diabetem. Mezi nejrozšířenější patří diabetes 2. Cukry se odborně nazývají sacharidy a dělíme je na monosacharidy, disacharidy, oligosacharidy a polysacharidy. Mono- a disacharidy, nebo jednoduché cukry (např. bonbóny, cukrovinky), patří mezi ty hříšné a kromě psychického uklidnění nepřináší našemu organismu žádné zdravotní bonusy. Mezi jednoduché cukry patří však také ty, které obsaeny v ovoci, které má vitaminy a vlákninu. Jednoduché cukry jsou glukóza (hroznový cukr)fruktóza (ovocný cukr) a sacharóza (řepný cukr).
Podíl jednoduchých cukrů by neměl převyšovat 10% z celkového příjmu energie. Jestliže se neobejdete bez slazené kávy, čaje, různých sladkých dobytek, lze řepný cukr nahradit medem nebo přírodními sirupy. Mezi doporučované nekalorické sladidlo patří sterol- glykosid, který je vyráběný z listů rostliny stévie. O něco lepší je cukr tmavý nebo třtinový, které obsahují S klasickým cukrem by se děti měly seznámit nejdříve po druhém roce života nebo později. Jednoduché sacharidy mají svůj smysl například ve sportu (ve formě iontových nápojů, glukopuru atd.).
Problém však nastává, když sníme tabulku čokolády večer u televize, když jsme předtím žádný fyzický výkon neměli. Se sladkou chutí jsou děti seznamovány již velice brzy, protože mateřské mléko je rovněž sladké. Asi od půl roku života dítěte k němu přibudou různé sladké ovoce dětské výživy. Celkový příjem cukru u nás ještě před 100 lety nepřesahoval 2,5 kg na osobu a rok. U nás v současné době spotřeba činí 33-34 kg ročně. Denně je to tedy 91,5 g na osobu.
Doporučená denní dávka cukru pro dospělého člověka činí dle Světové zdravotnické organizace zhruba 50 gramů, to je cca 17 kostek cukru. Češi tato doporučení překračují o více než 80% a v tabulce spotřeby se ocitáme na 19. místě. Nadměrné množství cukru vytlačuje z těla důležité látky, jakými jsou vitamin B, vápník a hořčík. V některých zemích se snaží snížit spotřebu nežádoucích látek, včetně cukru a soli, vyšším zdaněním potravin s jejich vysokým obsahem. Doposud však nikde příliš neuspěli.
Odborné studie uvádějí, že průmyslový cukr má vliv také na lidskou povahu a chování člověka. Cukr najdeme v současné době všude. Nachází se v sýru, šunce, dokonce i v tvrdých salámech. Na naše zdraví má vliv jednak druh cukru a zkonzumované množství. Náš mozek má velkou spotřebu sacharidů a ve formě glukózy jsou zpravidla jediným zdrojem energie. Aby mohl mozek normálně fungovat, je stálý přísun sacharidů velmi důležitý.
Mozek je v podstatě velmi energeticky náročný, že může spotřebovat víc než polovinu našeho příjmu sacharidů. Problém je v tom, že rafinovaný cukr, který v naší stravě převládá, škodí daleko více, než pomáhá. Racionální, vegetariánskou a nízkosacharidovou stravu spojují čerstvé potraviny a skvělé výsledky při kompenzaci cukrovky 1. i 2. Aby bylo hned na začátku jasno - neexistuje vzorový jídelníček, jehož přesné dodržování vám zajistí nonstop ukázkové hodnoty glykémie. Vždy totiž záleží na životním stylu, ale i chutích každého diabetika. Když ale přijedete do ordinace s racionálními, vegetariánskými nebo nízkosacharidovými chutěmi, lékař by vás měl pochválit.
Říká se jí také vyvážená, a jak už název napovídá, sacharidy, tuky a bílkoviny jsou v ní zastoupeny rovným dílem. A jak tedy jíst? Jako na dovolené v Itálii nebo v Řecku! Na kvalitní celozrnné pečivo si dávejte tvarohové pomazánky a hromadu zeleniny. Minimálně dvakrát týdně obědvejte rybu, třeba s těstovinami nebo salátem. Mlsejte bílý jogurt s ořechy a trochou sezónního ovoce. Vegetariáni přijímají až 320 gramů sacharidů denně, tedy více než zastánci racionální stravy. Základem jídelníčku jsou celozrnné obiloviny a luštěniny, ořechy a semínka, zelenina a v menší míře ovoce. Vejce a mléčné výrobky jsou povoleny, někdo zařazuje i ryby. Variantou může být dokonce i veganská strava. S nejvýše 130 gramy sacharidů denně patří mezi ideální diety pro diabetiky, protože nezpůsobuje výkyvy glykémie po jídle.
Dieta v zásadě ruší klasické přílohy, mezi které patří brambory, těstoviny nebo rýže, a nahrazuje je zeleninou. Díky vyššímu příjmu bílkovin a tuků déle zasytí, klidně tedy stačí jen dvě až tři jídla denně. Dejte si trochu větší steak, místo hranolek salát hojně zalitý olivovým olejem a výsledkem by měla být vyrovnanější glykémie. Keto dietu je dobré zahájit až po poradě s lékařem a nutričním terapeutem, diabetici totiž potřebují upravit dávkování inzulínu.
Znamená to, že po diagnóze cukrovky je nutné se zcela vyhnout příjmu cukru? Lidské tělo totiž sacharidy - tedy látky, které se v těle rozkládají na glukózu - potřebuje jako zdroj energie. Při správně nastavené léčbě a sledování glykémie mohou lidé s diabetem jíst pestře a zároveň si udržovat stabilní hladinu cukru v krvi. Na otázku „kolik cukru je bezpečné?“ neexistuje univerzální odpověď. WHO doporučuje snížit příjem volných (přidaných) cukrů pod 10 % celkového energetického příjmu. U diabetiků může být doporučený limit ještě nižší. Záleží na typu diabetu, léčbě, fyzické aktivitě, hmotnosti i individuální reakci organismu.
Při nadměrném příjmu cukru - zejména v krátkém čase - dochází k prudkému vzestupu hladiny glukózy v krvi (hyperglykémii). Dlouhodobě může opakovaná hyperglykémie přispívat k poškození cév, nervů, ledvin, očí a srdce. Přírodní cukry se nacházejí v ovoci, zelenině, mléčných výrobcích a obilovinách a u diabetiků se započítávají do celkového příjmu sacharidů. Přidané cukry (cukr, sirupy, med) se nacházejí v slazených nápojích, sladkostech, pečivu, dochucovadlech a průmyslově zpracovaných potravinách. Pečlivé čtení složení potravin pomáhá odhalit skryté přidané cukry.
CGM systémy, jako je Sinocare iCan i3, sledují hladinu glukózy průběžně během celého dne a noci. U diabetiků 2. typu je klíčové sledovat glykémie 1-2 hodiny po jídle, glykovaný hemoglobin HbA1c a další ukazatele metabolismu. Kolik cukru by měl diabetik denně konzumovat, nelze stanovit jedním číslem. Diabetes UK - Sugar and diabetes a WHO - Free sugars intake poskytují souhrnný rámec pro cílové hodnoty.
Diabetes 2. typu bývá nemocí stárnutí, dnes však díky nezdravému životnímu stylu často postihuje i střední věk a děti. U nás se prevalence diabetu 2. typu zvýšila na zhruba 10 % populace. U obézních diabetiků 2. typu a u pacientů s nadváhou hraje důležitou roli redukce hmotnosti - i částečné ztráty hmotnosti může diabetu přechodně pomoci. Správná dieta je základním prvkem léčby spolu s fyzickou aktivitou a případně perorálními antidiabetiky; po čase může být nutný i inzulin.
Mezi klíčové úkoly patří pravidelný a omezený příjem sacharidů, vhodné rozvržení jídel, a u inzulinových pacientů malé porce a častější stravování. Důležité je vyhnout se nadměrnému tukovému příjmu a preferovat antisklerotickou skladbu stravy. Sledování glykemie, HbA1c a dalších ukazatelů je pro léčbu cukrovky 2. typu nesmírně důležité. Pomáhá upravovat jídelníček, medikaci i další faktory a vyhnout se tak mnoha nepříjemným a často nevratným komplikacím ze špatně kompenzované cukrovky.