Copyright © pohodanovapec.cz 
Velikonoční vejce symbolizuje nový život, plodnost a přeneseně také zárodek či počátek živé přírody. Vejce obecně symbolizují nový život, plodnost, úrodu i znovuzrození, proto k jaru už neodmyslitelně patří. Bez obarvených a dekorovaných vajec všech druhů a stylů si dnes už Velikonoce nedovedeme představit.
Malování a zdobení velikonočních vajíček nijak nesouvisí přímo s křesťanskými tradicemi. Byla mu připisována magická moc, proto se vejce uplatňovala také v lidových obřadech. Jejich malování a zdobení však původně nemělo nic společného s křesťanskými tradicemi, protože vejce (zejména červeně) barvili už starověcí Egypťané či Peršané při oslavách příchodu jara, přičemž původ tohoto zvyku může sahat až do pravěku.
Nejstarší techniky zdobení lze dohledat až ve starověkých kulturách: už nejstarší sumerské hroby z dob 2500 let před naším letopočtem obsahovaly i zdobené vaječné skořápky. Zdobená vejce se objevila rovněž ve starověkém Egyptě, Persii nebo Sumeru, kde se dávala do hrobek. Do hrobek k zemřelým se barvená vejce dávala jako symbol znázorňující přechod z pozemského života do světa mrtvých - vejce v hrobce představovalo duši uniklou z těla.
S nástupem křesťanství a s ním spojeným dlouhodobým půstem před Velikonocemi se vajíčka začala v Evropě barvit a posvěcovat: příběhy o koledě a posvěcení vajec se objevují v písemných pramenech od středověku. Běžnou součástí Velikonoc se stala ve 13. nebo 14. století; nejdříve plnila pouze roli daru duchovním a byla při té příležitosti posvěcena. Při dopolední mši na Boží hod kněz světí také vajíčka.
Slovo kraslice, které máme spojené s vyfouknutými a nádherně ozdobenými vajíčky, se objevuje v nejstarších českých slovnících i v Postile pražských studentů Konráda Waldhausera z roku 1369. Staročeské kraslice opěvují Bartoloměj z Chlumce nebo Tomáš Štítný ze Štítného ve svých spisech.
návod na netradiční modré kuličky
V Čechách se tento posel jara našel v hrobě ženy z let 1020-1030 na jižní Moravě. První historicky doložené barvení je z roku 1290, kdy král Edward I. nechal jako dar obarvit zlatou barvou 450 vajec. V roce 1895 byla na Národohospodářské československé výstavě poprvé vystavena malovaná vejce (již vyfouknutá) z Čech, Moravy a Slovenska a měla veliký úspěch. Kraslice se tak stávají předmětem sběratelských zájmů.
Na Horácku se jim říkalo „malovny“ a jejich malování se nazývalo „rejs(ov)ání“. Malovny se nejčastěji barvily červeně, tedy barvou Kristovy krve, ale používala se také barva žlutá, zelená, hnědá a další. Od roku 2009 mají v Borkovanech stálou expozici kraslic, které jsou trvale uloženy v temných vitrínách, aby je světlo nepoškozovalo.
Pro naše předky každá barva či symbol svůj smysl měly a obdarování koledníka vajíčkem v určité barvě doplněné o konkrétní motiv mělo svůj význam. Modrá barva původně naháněla strach, byla dokonce spojována s hrůzami moru, ale v křesťanském pojetí se stala symbolem naděje a Matky Boží. Lid znal více odstínů modré: chrpovou, čekankovou, pomněnkovou, oblakovou a jiné.
Modrá barva charakterizovala naději, když symbolizovala svěcenou vodu. Modrá vejce v tradičním významu slibovala naději a ochranu; v lidovém výkladu se barva modrá proměnila z hrůzy v symbol naděje. Proto může modré puntíkované vejce nést sdělení optimismu, naděje do budoucna a spojení s vírou v zázračné obnovení přírody.
Vyobrazením různých předmětů, symbolů či motivů na velikonočních vejcích se říkalo „znaky“ nebo „znamena“, která měla obdarovanému přinést ochranu, zdar, prosperitu nebo přenést na něj vlastnosti vyobrazeného předmětu. Puntíky jako jednoduchý ornament mohou fungovat jako univerzální ochranný nebo estetický prvek; v kombinaci s modrou barvou posilují dojem klidu, naděje a jarní obnovy.
Tajemství modrého kamenného vejce: Egyptský artefakt
Techniky zdobení vajec se v průběhu věků vyvíjely a tento trend pokračuje dodnes. Mezi techniky nejstarší patřilo prosté barvení pomocí různých přírodních barviv, ovazování vajec částmi rostlin před ponořením do barvy, škrábání (rýsování, gravírování), malování vzorů barvami, rozmanité voskové techniky, leptání například pomocí kyseliny dusičné (lučavka zvaná „šalvostr“), nebo polepování pomocí tvarů z různých materiálů (sláma, kůže, sítina jezerní), či rozmanitých vystřihovaných obrázků.
V současnosti se můžete setkat s mnoha technikami zdobení vajec. Mezi nejjednodušší metody vedle zdobení samolepkami patří jednobarevné batikování a barvení vajec voskem. Oblíbené je dále o něco náročnější vícebarevné batikování nebo leptání již obarvených vajec. Mezi techniky moderní a často použitelné pouze na vejce vyfouknutá lze zařadit mramorování, reliéfní malování voskem, voskovou batiku, broušení, prořezávání a vrtání.
Puntíky se obvykle vytvářejí malováním drobným štětcem, použitím vosku či lepidla jako masky před ponorem do barvy, nebo nalepováním drobných výřezů či samolepek. Pro dosažení puntíků v různých vrstvách se pracuje s postupným nanášením barev a maskováním již vytvořených motivů.
Původně v 19. století barvili lidé vajíčka přírodní cestou. Užívali tedy pro jejich obarvení například cibulové slupky, lístky máty nebo špenátu, lipový květ, dubovou kůru, roztok sazí, žito nebo šťávu z červené řepy. Téměř všichni Slované vyráběli žlutou barvu z kručinky barvířské (Genista tinctoria), která umožňovala získání mnoha odstínů - od smetanové po sytě zlatou.
Červenému barvivu se v našem regionu říkalo „pryzula“, pocházelo z brazilského fernambukového červeného dřeva (Caesalpinia sappan) a v Evropě bylo známo už od 16. století. Původní barva kraslic byla červená, protože symbolizovala Kristovu krev, ale také lásku a nový život.
Klasické práškové barvy na vajíčka, jak je známe nyní, se začaly objevovat až koncem 19. století. Anilinové barvy se postupně rozšířily a rozšířily paletu odstínů; v dnešní době se objevují i pestřejší barvy jako oranžová, hnědá nebo fialová, a zároveň se zdokonalují i techniky barvení (tabletkové, gelové barvy).
Takto zdobená vejce, někdy doplněná i o nápisy, se stala významným prostředkem mimoslovní komunikace mezi lidmi a dokonce poslem zašifrovaných zpráv mezi dívkami a chlapci. Obdržel-li někdo vajíčko s motivem dubu, znamenalo to přání mládí, zdraví a síly; srdce znamenalo lásku; holubice věrnost; jelen dlouhověkost a mužnou sílu; vlnovka (voda, zralé obilí) hojnost všeho.
Vejce patřila také na slavnostní tabuli na Boží hod velikonoční. V minulosti mělo barvení vajec i praktický význam během období 40denního půstu: vajíčka se vařila kvůli prodloužení trvanlivosti a barvila se, aby se odlišila od čerstvých.
Vejce se dále zdobila vyškrabováním pomocí nože, kresbou voskem, leptáním, nalepováním obrázků a postupem času vznikaly další techniky. I těmi nejsložitějšími technikami se původně zdobila vejce plná a nebylo myslitelné darovat pouze prázdnou skořápku. Zdobení vyfoukaných vajec se rozšířilo až na konci 19. století.
Pro dnešního člověka nemá zdobení velikonočních vajec prakticky žádný hlubší význam a vnímáme je pouze z hlediska estetického. Dnes jsou i obce, které mají v období svátků své „kraslicové stromky“ a vejce jsou součástí dekorací. Nicméně tradice a symbolika barev, která se po staletí předávala z generace na generaci, stále přežívá v motivech, tvarech a použitých technikách.
Modré puntíkované vejce tak spojuje historickou symboliku modré barvy - naděje, svěcené vody a spojení s Matkou Boží - s jednoduchým a jasným ornamentem, který snadno komunikuje přání klidu, optimismu a jarní obnovy.
Před jarními svátky roste vždy poptávka po vejcích. Zásadní jsou údaje na skořápce vajíčka: první číslo kódu informuje o systému chovu (0 = ekologický, 1 = volný výběh, 2 = halový chov, 3 = klecový chov). Dvě písmena označují zemi, kde bylo vejce sneseno (např. CZ = Česká republika). Poslední číslo identifikuje konkrétní podnik, kde byla nosnice chována.
Pokud kupujete vejce na zdobení, můžete se rozhodnout podle druhu chovu (bio, z volného výběhu atd.) nebo podle preference lokálních chovatelů: „V České republice máme chovy velmi přísně kontrolovány... Proto preferujme vejce od českých chovatelů. Jsou zárukou kvality, a navíc podpoříme naše zemědělství.“
| Barva | Symbolika |
|---|---|
| Červená | krev Kristova, život, láska, ochranná moc |
| Žlutá | bohatství, slunce, obilí, med |
| Zelená | příroda, růst, zdraví, naděje, svatba |
| Hnědá | země, skrytá životní síla |
| Bílá | světlo, čistota, ale původně barva smrti |
| Černá | noc, podzemní svět, pokračování života po smrti |
| Modrá | naděje, Matka Boží, svěcená voda |
Modré puntíkované vejce je tak nejen estetickým doplňkem jarní výzdoby, ale i nositelem hluboké historické symboliky, která prochází od pradávných pohanských rituálů přes středověké tradice až po dnešní lidovou tvořivost.
Copyright © pohodanovapec.cz
